Proměnu peršingů ČD Cargo na „esa“ provede ČMŽO, lokomotivy čeká i instalace ETCS
Lokomotiva 363 láká nové zaměstnance pro ČD Cargo. Pramen: ČD Cargo
Úpravou pro provoz i na tratích se střídavým proudem projde 18 lokomotiv.
Ať si koupí nové Vectrony
To se to radí cizím jak utrácet jejich peníze, co?
Autentický zážitek dozorčího provozu z roku cca 2016. Dvě pětková esa, požadavek na jejich spojení na dvojče. Strojvedoucí dostal příslušné instrukce a jal se je plnit. Po 40 minutách byl výsledek takový, že lokomotivy mezi sebou nekomunikovaly a kompjůtr hlásil chyby. Vzal se kabel z druhé lokomotivy, se stejný výsledkem. Zkusilo se lokomotivy prohodit, zda není závada v nějaké zásuvce. Opět stejný výsledek. S notnou dávkou naštvanosti byl po cca 90 minutách kontaktován strojmistr příslušného SOKV. I ten nevěděl a kontaktoval vyšší level. Pointa: v té době existovaly tři různé softwarové verze dat a pokud se stalo, že na sebe… Číst vice »
Ano už je to v pohodě po 5 letech. ale zas jiné mouchy😄
No tak to jsem rád, že ty jiné mouchy už nemusím honit s plácačkou.
363.5
Mám pocit, že předělaných „peršingů“ na ESA 363.5 je 20 kusů. Na přestavbu šla první dvacítka peršingů….nebo došlo na dodatečnou přestavbu dalších deseti kusů????
Dělalo se všech 30 peršanů co ČDC dostalo do vínku při dělení.
Nebylo o později??persingy přišly před pár lety od ČD které pro ně už neměly využití a byly to celkem šroty
Ne, cargo při vzniku dostalo 30×163, ty šly všechny na reko na 363.5. Později po roce cca 2015 začalo ČDC odkupovat nepotřebné 163 od ČD.
A vykon bude jaky? Na stejnosmeru 3480 kW a na stridavine 3060 kW jako u Esa?
A a problém je v čem?
Jestliže dostanou řadu 363.0, jak se zamezí tomu, aby nedošlo k záměně se stávajícími 363?
Nijak. Z většiny českých 363 už jsou 362. Takže místa je dost.
Spíš čekám něco jako 363.2 jako 163.2 nebo 363.182 a vyš.
Samozřejmě chlív v označováni je to pořádný.
Cargo má 362? To je asi nějaký nesmysl ne?
nema. ale neni ta ciselna rada spolena pro vsechny dopravce?
Stejně jako nedochází k záměně mezi 742.0 originál z ČKD a 742.0 „baťoh“ z CZ LOKO.
Tak batoh je jen 742 s předělanými krátkým předkem ..jinak nic
Jiný zásuvky a kabel viceclenu, bez redukce se batoh a klasika nedají spojit.
Školeni v délce 180s by to nemohlo vyřešit?
Probouzím se v jedenáctém poschodí hotelu Europa v Salzburgu. O třicet minut později a čtyři patra výše, při snídani v Panorama Restaurant se kochám pohledem na Untersberg. Od Tarvisia se kolem dvanácté blíží se sněhovou koulí na čele můj Ekol. Z Gniglu vyrážím krátce po jedné. Zasněžená krasavice se probouzí k životu a kus po kusu shazuje ze sebe zledovatělou masu bílé hmoty. Nádherný, sluncem prosluněný, prosincový den mění cestou mou sněhovou kouli ve Vectrona. Stroj, který po mně nic nevyžaduje. Jede a poslušně tahá. Jako vždycky. Přejíždím most přes řeku Salzach a instinktivně otočím hlavu směrem k pevnosti Hohensalzburg,… Číst vice »
Takže je z tebe skoro kamioňák který jezdí ,,unii“?. Který neví kam pojede a na jak dlouho pojede?
Tak lepší křižovat unii za unijní mzdu/plat než ČR za českou, ne?
Sakra, to je romantiky po ránu.
Naprostý blábol bez spojitosti s tématem
Spojitost tu je. Do party ČDC nikdo nechce navzdory tomu, co má moderní stroj na obrázku nahoře napsáno na boku. Spíše z ní odcházejí za lepším do Němec a Rakous. Tak to shrnu, proč: Práce s opravdu moderními lokomotivami. Lepší prachy. Lepší zacházení od zaměstnavatele. Jízda po tratích s vlakovým zabezpečovacím zařízením. Plynulost jízdy. Mám pokračovat? ČDC je atraktivní leda tak pro staré dědky, co stříhají metr do důchodu. Čím chce oslovit kluky 20-30 let? A čím si je chce udržet, když už se k nim dají a neutekli k firmám s vyšší atraktivitou jako je Metrans Rail, RCA, DB… Číst vice »
A můžete to i nějak doložit čísly nebo jde jen o Váš dojem? ČDC má v CZ cca 60% trhu. a zároveň plné stavy co se týče strojvedoucích. Dokonce tuším v Přerově jdou fíři do předčasného důchodu. Takže mluvit o tom, že k ČDC nikdo nechce je trochu zkreslená informace. Navíc ne každý chce odejít někam do zahraničí a opustit domovy a rodiny a bydlet po hotelích. Samozřejmě někomu to vyhovuje, ale obecný jev to není.
A jaký je rozdíl ve smyslu práce u jednoho nákladního dopravce a u jiného? Náplň práce a výsledky jsou zcela shodné.
Smysl může být klima prostředí, kde pracujete. Když se u Chodové Plané vysypaly cibule, tak to opět hodili na strojvedoucího.
Vidíte smysl v práci pro drážní sektor v ČR, který řeší problémy takto? Já třeba ne…
Jako že na základě případů jedné nehody kde se dodnes určuje míra zavinění tvrdite že klima pracovního prostředí je tak špatně že je třeba jít pracovat do jiného státu? Přeji hodně štěstí…
DIČR už má určeno. Pak se můžete podívat na další příklady – slon na bok v Ústím, selhání zabezpečovací zařízení v Moravanech…
Ale DI neurčuje trestné právní odpovědnost a pokud vím tak soud ještě neskončil. DI ale neřekla také nic co by nebyla pravda takže já tam žádný problém nevidím.
Slon v Ústí? To myslíte jak měl strojvedoucí nějaké zdravotní problémy a vyklopila to na výhybce? To souvisí s klimatem pracovního prostředí jak?
No a Moravany ok, ale nenalhavejme si že západní železnice jsou dokonale …
Pak si pustím televizi. K dispozici je 48 programů, nejméně tři vysílají pořady pro dospělé. Při jednom z nich si to zrovna dělám a přemýšlím, kdo mi ku…va doma hobluje tu mojí.
Pokud si dobrovolně vyberete materiál, který se nechá hoblovat i jinde, tak je to čiště vaše svobodná volba…:-)
A jak to poznáte, že jste si dobrovolně vybral materiál, který se nenechá hoblovat i jinde? Je pouze rozdíl v paroháčích. Ten veselý o tom ještě neví.
A co rekonstrukce 372 na 363 nebo 363.5? Když se bastlí, tak ať se bastlí a je jich víc.
Logiku by to mělo, ale 372 má úplně jiné trafo, úprava by byla značně složitější, navíc by tím mašiny přišly o schválení na síti DB Netz, což je momentálně jejich značný trumf.
O privilegium zajíždění na DB stejně přijdou, po dodávkách 383, mají jít pod SOKV Ostrava a jezdit společně se 130 „Ostrava – Děčín“.
372 mají jít pod SOKV Ostrava? To máte odkud? Nějaké interní informace?
Ano. Několik „vnitrozemskych“ firu z Ostravy a Třebové už melo na 372 školení.
Ok díky za info.
Tak 372 má oproti jiným rozdílům stejnosměrné sériové trakční motory. 163 a 363 má motory s cizím buzením.Takže by zbyla jen skříň.
Přemotat budicí vinutí není problém (viz třeba metro 81-71M). Ale musela by se vyházet skoro veškerá střeva – bastard má odporovou regulaci a VN pomocné pohony.
A ve výsledku to bude stát 3/4 ceny nové lokomotivy. A to se, Horste, vyplatí!
A jak už bylo psáno, přišel by o papíry na DB Netz.
Kolik bastardů s německými papíry ČDC potřebuje?
Jenže já neopovídal na dotaz na ekonomický smysl rekonstrukce, ale na poznámku o sériových motorech.
Stejná logika jako ze 163 udělat 363.5.
Ale 372 pošle do muzea a pece ETCS.
Když bude hoblovat pouze Děčín – Německo, tak ještě chvilku vydrží.
Eventuelně ji může ČD Cargo přesunout do Německa na jeden furt. Licenci má.
Samozřejmě zachovat pro příští generace odporovou regulaci!
Hlavně to ne
Když se budou zachraňovat 130 montáží ETCS.
Když vzniklo něco jako 363.5.
Když jich je jen 8. (009 bude šrot)
Správně by mělo být: 130 šrot (nebo PL) 372 šrot, 163 nechat dožít v ČR do roku 2025, pak s nimi do Polska. Každý rok pořídit 10-15 nových 383, 388 nebo 380 (otázka priorit)
Deset kusů řady 388 mělo Cargo dostat do konce roku, ale corona. Na dalších čtyřicet kusů má cargo opci, takže prostor pro obměnu flotily má.
40 kusů 383 bude náhrada za cca 40 kusů 122 a 123.
A můžete to i nějak podloží ekonomickou analyziou nebo je to jen blábol?
Je to blábol.
S ideou předělat 371 a 372 na třísystémové lokomotivy přišel před mnohými lety „starý“ pán z Českých Velenic. Pan ing. Jiří Sedláček (pokud to jméno někomu něco říká) si připravil půdu pro reko tím, že trafo by bylo z Hennigsdorfu ….
Na mozkový trust tehdejšího vedení ČD nepřemýšlejícího nad budoucností firmy na více jak následující den, to bylo příliš revoluční řešení …..
Blábol
372 je úplně jiná mašina.
Bohužel tyto diskuze jsou hodně protiškodovácké. Někteří diskutující se vzhlížejí v západním zboží. To máte jako s těmi sirkami. Postavíme-li před Vás dvě úplně stejné lokomotivy, jedna bude z plzně, druhá z Německa, která podle Vás bude lepší:? Samozřejmně ta nměmecká…
Tak se odstěhuj do Ruska a bude ti dobře
Jak může být tak jednoduchý.
V Rusku je největším hitem na RŽD Sinara Granit, což je půl Siemens. Škodovky leda tak v petrohradském muzeu nebo v „zapasech“ v tajze.
Proč protiškodovácké? 163 je starý škopek a jestli ČDC o to stojí, ať si klidně pořídí 109 E4. Furt je to moderní lokomotiva.
Jak protiškodovácké? Škodovka jasně řekla, že lokomotivy nadále vyrábět nehodlá. To tam mají odbory poslat protestní dopis a domáhat se zahájení výroby?
Spíš objednávka na 100ks s opcí na dalších 200ks. To by přesvědčit mohlo.
Aby se nestalo, že se přihlásí Siemens, Bombardier a Škoda nikoliv.
Aneb můžete mít dodávku, ale až je začnou v Mladé Boleslavi znova vyrábět. Do té doby vozík za Fabii.
Jaká soutěž? Já píšu něco o soutěži? Ne, objednávka na přímo.
A ono může Cargo jako státem vlastněná společnost objednávat něco přímo?
Navíc mi uchází důvod, proč by to Cargo mělo udělat.
Může. Ostatně i tato zakázka byla mimo režim ZZVZ.
A to jde?
Jako odmítnout to, co jezdí a objednat si napřímo šajs? Skvělý nápad.
A kdo to bude schvalovat a platit vývoj?
Prosím prosím, jen to už ne. Hlavně ať už žádný zástupce tohoto produktu nespatří světlo světa.
Ten týpek je mimo jen mluví o tom jak by mělo mít vše škoda
Jako bývalý škodovák vím, že naše stroje byly na špici vývoje. Sám jsem to zažil.
Dědouš ze Siemensu Kraus Maffei vám řekne, že na špici vývoje bývali oni a dědouš z Alsthomu se pochválí taky úplně stejně.
Chybí vám nadnárodní nadhled.
Škoda že jste jen snažil bez výsledku
Který přesně „váš“ stroj a ve kterém roce byl na špici vývoje? Leda tak na špici vývoje v RVHP.
Třeba ČS 200. Nebo laminátky.
Hele ani ne. Ti „protiškoda“ prostě jen okusili soudobé výrobky zahraniční provenience. 380 a 193, Panter a Flirt, rakev a desiro, aj…
Prostě když si sáhneš na jinou techniku zjistíš, že asi není správné kupovat béčkový produkt za něj áčkové peníze… O to víc tě to nase naštve, když ti pak dojde že áčkové peníze za béčkový produkt jdou i z tvých peněz…
No, hlavně, aby konečně pořádně odhlučnili stanoviště a odstranili ten jekot unipulsu, zvláště na stan. s lednicí. Potencionální červení palečníci, kolik hodin jste na těchto jinak celkem příjemných mašinách najezdili?(Posuzováno mezi ostatními socialistickými mašinami)
Dávám palec dolů. Unipulz žádný jekot nevydává. Jen tiše vrčí a zhlásí se jen při chodu kompresorů či při vyšším výkonu ventilátorů. Jak kompresory tak i ventilátory jeho vrnění spolehlivě přehluší. Vztažmo k druhému stanovišti se nachází na opačném konci lokomotivy. Na 2. stan jde víc slyšet dobíječ než Unipulz…
Nejste spíš nějaký přecitlivělý?
Sedím na tom 3 krát týdně.
Toníku, ty nebuď přecitlivělý. On jistě myslel nepříjemné bzučení kotevních pulzních měničů. Na ty sem si ostatně nezvyknul nikdy. Hlavně při jízdě z 2. St. Pěkný nový rok 😉
Nevím co myslel… Třeba myslel jekot manželky, píše ale o Unipulzu 😉
Toníku, moc se omlouvám, jsou to nejspíš ty kotevní měniče, neb když se vyřadila motorovka, na které jsi seděl, zmlklo to. To víš, jsem přecitlivělý, poslouchám ty různé kravály bezmála 40 let. A čím dál více mi vadí zdánlivé kraviny, jako naposledy ukradená rychlovarka z 295.(Mašina byla půjčená v Cargu. Nic proti kolegům z Carga, jistě to dělá jeden hňup, co nemá 200 Kč na konev). Tak asi tak. PS: Manželku si srovnám sám.
Mě teda nejvíc vadila frekvence 300Hz, horní stovka už zas ne. Jinak pořád lepší než 122,123 bez hlídání napětí na baterii a neustále honeni ventilatoru, to mi vadilo vic.
Mně zas vadila horní 100. Vždycky jsem se těšil na to, až to chvíli pojede na na 300. Každopádně co člověk to názor. Jinak pokud jsem měl šanci se natáhnout, tak jsem paradoxně na 122 a 123 hnal ventilátory pořád a bylo mi to milejší, než až se to sepne a najednou se celá mašina zatřese, když ty ventilátory nabíhaj😃 Jinak hlídání baterek super bylo. Škoda, že se to pak zase třeba časově nevypíná.
Mě se to na 122/123 naštestí nikdy nestalo, ale kolega měl mašinu bez hlídání baterek, nějak usnul (čekal na střídání nebo na vlak) a pak si vyzkoušel jaké je to naházet mašinu přes nouzový provoz. 😀
Nevím, jaké máte baterie dnes, ale když byly 123 v Praze, tak nebylo šichty, abych nedělal nouzák.
Já 122 a 123 poznal až pod ČDC, a to baterky byly relativně slušné. Já třeba nouzák dělal jen jednou a to u autorizace, v praxi nikdy (naštestí).
122 a 123 už doufám půjdou do hutí skopky
Ty už tam matematický mnoho let jsou…
A utěsnili dveře, aby netáhlo na nohy.
No, ta rekonstrukce s opravou měla bÿt i s přezbrojením. Ty tyristory nevydrží věčně
Dalo by se souhlasit… Jenže pak se už dostáváme do cenové hladiny obdobné 363.5, což za 70mio/kus již postrádá smyslu…
Já jestli sem to pochytil dobře, tak se tyristory snad mění a že se stále vyrábí podobný nebo stejný typ…
Jasně ty tyristory se dají koupit, dodává to tuším nějaký pohrobek ČKD polovodiče dnes pod ABB – na tom to nepadá.
Jo tyristory,ochrany a měření a další prvky se průběžně mění a modernizují.
Lokomotivy díky úpravě budou moci jezdit i na síti s trakční napájecí soustavou 25 kV/50 Hz, tedy zjednodušeně na střídavý proud.
No ten co to psal, to musel být dement!
25 kv je napětí ty zjednodšenej proude. Ha ha.
25 kV/50 Hz vážně označuje výšku napětí jenže proud každého půl Hz mění směr a dá se tedy říct, že je střídavý. Pokud v tomto smyslu se použije střídavý proud nebo napětí obojí je správné.
Nemění polaritu každého půl Hz (tj. jednou za 2 sekudy), ale naopak100x za sekundu,
Špatně jste mě pochopil. Půl Hz znamená 2x za 1 Hz (100 za 1s)
Bohužel, fyzika říká, že půl Hz znamená 1x za 2 sekundy a nikoliv 2x za 1 Hz (což je samo o sobě nesmysl, půl metru taky neznamená „2x za 1 metr“).
Správně mělo být „mění směr 2x za periodu“ nebo „1x za půl periody“ (a nezávisle na tom, s kolika Hz to je)
Nezamotávej se v tom ještě víc a nedělej si zbytečnou ostudu.
Dnes k nám byl zaveden elektrický proud.
Střídavý, střídavý, silný elektrický proud.
To je ten slavný den, kdy k nám byl zaveden…
Když už, tak:
Byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden
Elektrický proud…
Pro někoho stačí říct stejnosměrný a střídavý, z toho si lze odvodit v ČR na dráze i napětí. Takže ten, co to napsal je v pořádku, jen předpokládal základní znalost věci.
Co je špatně na tom, že smetákem připojeným k troleji se střídavým napětím protéká střídavý proud?
Právě ten střídavý výkon.
Tak pokud to není střídavý odpor… 🙂
U trafa naprázdno ten výkon opravdu mění své znaménko 4x za periodu.
Tak to má být, pěkně draze vylepšit starý stroj. Přeci nebudeme dávat devizové prostředky do imperialistických strojů že západu.
Tahle země je naše!
Správně soudruhu, republiku si pozvracet nenecháme!
Spíš: nikdo nám nebude kazit kšefty.
Jak můžeš tohle říct?!? Strana a vláda do tebe vložila veškré naděje a život v míru a přátelství s CCCP a nikdy jinak!
Hrozně bych se divil, kdyby rekonstrukci 163 dělala PESA, NEWAG nebo TS Werk Linz.
Dostanou zaplaceno, kolik Strana uzná za vhodné!
Kdybyste tomu alespoň trochu rozuměl, tak byste takovou hloupost nenapsal.
To byl sarkasmus, který jste vy jediný nepochopil.
Proč řada 363.0 a ne 363.5? V čem se tyto dvě řady liší? Resp. v čem se liší 363.5, že musela být před lety očíslována právě takto?
Při reko 163 na 363.5, zbyla akorát kastle a podvozky, vnitřek je komplet nový. U reko 163 na 363.0 dojde jen k dosazeni střídave části (trafo, vstupní obvod, usměrňovač).
Takže všeho podstatného.
No 363.5 má třeba vyšší výkon, rekuperaci…
Tak těch cca b4
Tak těch cca 400kW navíc u „pětky“ moc znát není, ale rekuperace a zapocitatelna edb funkční do nulové rychlosti je strašně znát a ještě se navíc při edb lokomotiva napáji z marene energie, takže pak jede v podstatě zadarmo. A navíc „pětky“ umí dvouclene řízení.
Varianta s mnohočlenem je i v této zakázce, ale kterou zvolili není jasné.
Zdravim, odkedy je mozna rekuperacia na 363.x? Pocujem o rekuperacii pre tuto radu prvy krat, mozno pre najmodernejsie loko je to mozne napr. Vectron, Emil Zatopek – 380, Taurus, 671.
Rekuperuje 363.5xx ČD C
Dik za info
A nevyplatilo by se dosadit novou elektroniku s rekuperací? Nebo ČDC dnes nemá dost peněz, aby ušetřili za elektřinu v následujících 10-20 letech?
Brutálně vyšší.
Jo, a taky 22t v G a 44t v P. Fakt terno.
Bez EDB je 363.5 mizerný, ale s EDB tam je v P+E 140t, takže najednou má „reso“ skoro 200%.
A možnost 2 členného řízení,což asi ty „nové“ 363.0 budou postrádat…
Tyhle vraky měli skončit dávno v hutích….. Nechápu smysl všech těch modernizací 163, 810, 843, 854. Vždyť za ty peníze by se dalo nakoupit dost 380, 844, 841 apod.
Oprava měly
Dalo, ale na tom by nevydělali ti správní kámoši…
ÖBB se zbavuje 1144, která je plus mínus součastnicí 163/363.
Ať žije bastlení.
Akorát, že technika z tehdejšího západu byla jinde než ta ze zaostalého východu.
A nebylo to právě naopak? Nebyly ty 363/163 náhodou první mašiny s pulsní regulací na světě?
Nebyly.
To je dost bezobsažné tvrzení. Které sériově vyráběné lokomotivy měly pulsní tyristorovou regulaci před Škodou 363?
Ok. Tak doplním slovo sériové
Nebyly zdaleka první, ale škodováčtí konstruktéři museli vystačit s tehdejší nabídkou komponentů a poprali se s těmito problémy celkem úspěšně.
Přesné.
Nebyly. https://de.wikipedia.org/wiki/SNCF_BB_22200
Tyristorka z roku 1976
Jenom dodám, vyrobeno 205 kusů. Asi to bude sériová výroba.
Díky. Jsem rád, že jste dal ten odkaz a nenapsal jen, že nemám pravdu. To opravdu oceňuji.
V tom případě opravuji svoje tvrzení ze začátku vlákna: Lokomotivy 163/363 nebyly první na světě s pulzní regulaci o 4 roky nás předběhli Francouzi.
O dvs
A Němci úspěšně dotahují do konce vývoje prototypy řady BR120, tedy asynchronní lokomotivu, v letech 1979/1980 vyrábí ověřovací sérii 120.001 – 005 a v letech 1987 – 1989 pak provozní sérii 120.101 – 160. V jejich případě to ale nebyla úplná provozní novinka, ale již náhrada předchozí řady BR 103.
O 4 roky? Tak to není tak zlé…
Ta francouzská mašina uměla 200 km/h. Takový drobný detail.
To je vicemene dáno výkonem a prvodem ne technickou vyspělosti …
Je to zlé. BR 120 je tyristorka s ATM. S měniči frekvence. Kdežto 363 je tyristorka s TM jako za Křižíka.
No a esa jsou 1978..tak jako co
Nejsou.
Jsou
http://www.atlaslokomotiv.net/loko-363.html
Já umím číst 78 výroba a co
Já umím číst 78 výroba a co
Jakou řečí to mluvíte?
Výroba prototypu byla 1980, první zkoušky 1981.
To teda nebyly ani omylem. Tím vám vymývají mozky kde?
Dokonce ani v ČSSR nebyly první 🙂
Sám si zaostalý.. na lokomotivách škoda je automatika a ani pendolino to nemělo
Pendolíno regulátor rychlosti mělo. Ovšem poněkud „jednodušší“ verze.
Souhlas, je to ekonomický nesmysl. Dá se to vysvětlit dvěma způsoby: negramotnost a korupce, případně kombinace obojího.
A jednu drobnost… 380 ani 841 už se nevyrábí. A z 380 je provozovatel tak nadšen, že zkoumá jak se toho střepu zbavit.
Jinak je to ČMŽO, ne ČMZO, jak hlásá titulek.
A vy už znáte cenu, že to dokážete takhle rychle ekonomicky analyzovat? Můžete mít samozřejmě pravdu, ale bez této informace se to těžko posuzuje. Díky za info
Předpokládám, že to bude výhodný kauf jako všechny státní zakázky. 363.5 byl názorný příklad.
Aha … takže nevíte, ale na základě toho máte pravdu. Díky
Řekl jsem jen názor, nic víc.
Předpokládám, že vy pravdu znáte do koruny.
Cenu neznám ani náhodou a nic takového jsem ani netvrdil. Naopak jsem se ptal Vás, jestli víte kolik to bude stát, když jste napsal, že je to ekonomický nesmysl. A co si budem nalhávat, cena je u ekonomického hodnocení celkem zásadní : – D Samozřejmě na názor máte právo, jako každý, ale je třeba jej umět obhájit a ne se jen navážet do ostatních, když Váš názor zpochybní.
Jaké jsou rozdíly mezi novou lokomotivou a reko 163 z hlediska užitných vlastnosti? Minimální. Maximální hmotnost soupravy v obou případech omezena tažnou silou – obě lokomotivy jsou podobně těžké čtyřnápravové stroje, takže bez většího rozdílu. Spotřeba trakční energie – Vectron má výhodu v rekuperaci, ale to dělá u vlaku 2000 t, 100 km/h v ideálním případě kolem 200 Kč na brzdění (počítám burzovní cca 1Kč/kWh). Pokud není rekuperace dovolena, měřena spotřeba, nebo použije strojvedoucí jinou brzdu, tak bez rozdílu. Rychlost přepravy omezuje hlavně přidělená kapacita, byť Vectron je schopen většího zrychlení nad 40 km/h (kdy už eso neomezuje tah, ale… Číst vice »
S tím se dá víceméně souhlasit. Jen je třeba uvažovat, že ta životnost není nekonečná a dnes nová lokomotiva bude jezdit o 30 let déle, než ta co už 30 let jezdí. A druhá věc je TSI Crash a to je prostě něco, co na té 163 nevyřešíte.
Záleží jak se na to díváte – moderní lokomotivy mají mnohem nižší náklady na celý životní cykus, tj. od počáteční myšlenky na její vznik až po její šrotaci. To, že na přestavbě/reko staré mašiny versus nové ušetříte třeba 40 mega. Kč je pouze jedna z položek v tom celém LC – dalšími položkami je např. ekologické likvidace vozidla nebo náklady na údržbu nebo prostě servis během celé jeho životnosti a ty mohou být zásadně nižší, takže ve výsledku si kupujete drahé, ale vůči LC levné vozidlo nebo naopak levnější, ale ve výsledku drahý upgrade starého střepu. Nehledě na platné TSI,… Číst vice »
Tady už záleží na konkrétní lokomotivě, výrobci, servisních smlouvách, dostupnosti náhradních dílů a podobně. Pokud zvládnete opravy na starém stroji vlastními silami, ale na nový musíte volat autorizované servisní techniky, tak se může nový stroj rychle prodražit. Krom toho, pokud si musíte na nový stroj půjčit, tak se musí započítat i úroky z půjček apod. Schválně jsem si to zkusil spočítat. Při úroku 2% ročně mi vyjde, že kupovat stroj na 30 let za řekněme 10 mil. je v ročních nákladech o 15% dražší než koupit každých 15 let stroj za 5 mil. Pokud se počítají úroky, dvojnásobná životnost za… Číst vice »
A pokud cdc vyřadí střepy rady 122a 123 bude mít jen 130ky s těmi se počítá/ asi na dlouho ne ,esa, persingy ,vectrony a traxxy ..
Vám ty ústecké taurusy leží hodně v žaludku
Jaké??
122,123
To není Taurus..
Ale je, dřevěnej nebo ústeckej. 😀 říká se to běžně.
Já sem z druhé strany republiky.. uhelka se tomu rika
No myslím, že kdyby to opravdu byl ekonomický nesmysl, nechystal by se ke stejné věci i RJ. Nebo tam je to taky korupce 🙂 ?
Určitě dozajsita ano. Jančura podplácí dodavatele, aby mu to dodali dráž, z jeho kapsy to přece nejde.
Jenže u Regiojetu má stát přestavba 9 lokomotiv necelých 200 milionů Kč, tedy cca 22 milionů Kč/lokomotivu a 50 % procent ceny pokryje dotace. Takže za 11 milionů za kus bude mít dvousystemové lokomotivy. Pokud se ČD Cargo podaří něco podobného, tak díky dotací na ETSC cca 75 %, tak budou mít za 15 milionů na dvacet let solidní lokomotivy pi ČR/SR/Polsku/Maďarsku.
Tak teď nám ještě řekněte,když jste takový ekšpert,je Jančura negramotný,nebo ho někdo podplatil,když pro své 162 poptává to samé?
Zcela jistě to ekonomický nesmysl není, ale rozumná rekonstrukce pro překlenutí obou významných změn na české i slovenské železnici (ETCS + konverze), která pak umožní kupovat nové již pouze střídavé verze lokomotiv.
Nákup AC lokomotiv nastane nejdřív tak za 40 – 50 let.
Vy byste si koupil 380??????? Když už, tak Vectron.
Tolik peněz nemáme, když se musí draze financovat provoz shnilých šukafonů.
Furt dokola ,když kraj nezaplatí budou 810
Když zruší nějaké autobusy (např. 380, 570, 630…), tak bude na lepší vlaky. Takže místo 810+010 přijede nějaký 840.
A když by se šetřilo kde se má, tak budou peníze i na Linty 27 a 844…
ono by bohatě stačilo shnilé šukafony nahradit moderní a třikrát levnější SOrkou, tím se ušetří nejvíc ze všeho
Poslední lokomotivy 163 byly dodány/vyrobeny cca okolo roku 1992 (Regiojet), takže se dá předpokládat, že nejsou ještě ekonomicky odepsané.
A co je na této řadě vrakoidní musíte zdělit sám.
810 a 854 jsou staré, nepopírám, za 810 není adekvátní náhrada.
Za 810 se vyrábí náhrady po tisících a jsou i dva výrobci přímo v Čechách .
Nejde o ekvivalentní náhrady. Jemnější rozlišování drhne?
Přesně! Ani jeden nezvládá jet po kolejích.
Takže v mých poznámkách je pro takové nahrazování vyhrazený paragraf v trestním zákoníku. Můžete 3x hádat jak je nadepsaný…
A kolik ks umí je po kolejích? Aha! Ani jeden.
A po které trati ty náhrady jezdí?
Jaké sem si nevšiml?????
SOR 10.8
Z hlediska pořizovacích nákladů jsou odepsané dávno – pro Jančuru se odepisovala kupní cena od FMN a cena „bohemizace“ italizované 163 na 162 CZ; nicméně tzv. střední nebo generální oprava (nebo rekonstrukce / modernizace) „v dílnách“ se z účetnického pohledu považovala za investici, nikoli provozní výdaj, takže oprava byla „zhodnocením“ vozidla a začalo se odepisovat znovu …. tentokráte z ceny za „opravu / reko/ moderno“.
Tak u 810 to je určitě pravda, ale:
843 jsou v půlce životnosti
854 se rekonstruovaly před cca 15 lety a jejich konec se blíží
163 spolehlivě slouží a pokud tahle rekonstrukce nebude stát těch šílených 65 mega (jak tady někdo psal) ale nějakou rozumnou sumu, tak proč je házet do šrotu?
380 po arbitráži vyšla na 170mega a to je teda na jednu mašinu fakt dost : – D
To je omyl. Mašina stála furt těch cca 100mil. Těch 70mil navíc nebo kolik to bylo jde čisté na vrub manažerského rozhodnutí, za které nikdo nenese odpovědnost. To rozhodnutí spočívalo v tom, že s ČD přestalo platit dle smlouvy a Škoda si žalobou vymohla penále za neplacení
Ale náklady vložené do pořízení jedné loko jsou 170mega … Samozřejmě máte pravdu že při další sérii už by se těch 70 mega započítávat nemuselo
Pokud by to nebyl podobně povedený kšeft. A jinak to bylo přes 180, ale to už je detail.
Jen věcná ČD neplatily prot,o jelikož lokomotivy dle smlouvy měly dávno být v provozu-ČR i Německo, Jen Škoda argumentovala změnou TSI a problémy schválení pro provoz v Německu. Nespolehlivé stroje které nikdo nechce. Arbitráž zpohledu západu -neuvěřitelné co se může dít v „demokratickém“ Česku.
Arbitráž není o spravedlnosti, ale o tom jak byla napsaná smlouva. A ta byla napsaná pro ČD opravdu špatně. Múžete si být jistý, že Jančura by ji nepodepsal.
Bohužel, chyba byla mimo jiné v tom, že se neuvažovalo s více lokomotivami např. 50, že převzetí a zaplacení nebylo podmíněno nejen schválením EBA (a obdobnými národními úřady), ale také souhlasem správců infrastruktury (např. DB Netz).
Smlouva = výsledek práce dosazených manažerů neznalých problematiky provozu kolejových vozidel v Evropě …..
Proto má Škoda tolik zákazníků -ČD, ZSR a snad DB. Pokud Škoda projde schválením pro provoz v německu a opět pozdě. viz článek výše
Dodání souprav Škody pro DB. opět pozdě pokud DB uplatní sankce tak Škoda za dodání souprav DB ještě bude must zaplatit. To jen pro úplnost.
cca 125 000 000 Kč/kus.
Proč by si měl nákladní dopravce pořizovat motorové vozy pro přepravu cestujících?
Asi jde o inspiraci těma čínskýma VRT jednotkama, které požívají pro tu přepravu balíků : – D Tu 854 by Cargo mohlo používat úplně stejně a nebylo by závislé ani na tom kde jsou natažené dráty : – D
Jako vtip dobré. A Králově poli se to přeloží na nákladní šalinu. Ta to doveze na Lesnickou. Copak to tady máme? Balíček v něm Mašinku Tomáše? Nikoliv. Žaludy z dubu.
Jinak než vtip jsem to samozřejmě nemyslel … ale nákladní šalina mě fat rozesmála : – D Díky
Moc se nesměj, nebo se František urazí.
Kdysi jezdila i pohřební tramvaj.
A pokud vím, tak nákladní tramvaje existují (minimálně na papíře)
tak ony dřív byly snad i nějaké sklady, vlecky či fabriky napojené na salinovou síť. a byly speciální salino-lokomotivy. ale možná se pletu…
To je ale dodat mimo nemyslíte … Na papíře je věcí
salina to bude rozvazet po statlu dle speciálního jízdního řádu vydávat na zastávkách. jen to chce v ulicích dobudovat odbocky, aby se konečně mohly i saliny navzájem predjizdet
poštovní hydra. to je hodně dobre. vyrobim si ji v TT.
380tek asi dost ne, když to je nedráždí lokomotiva na světě
nedráždí lokomotiva
A vás to dráždí 🙂
Máte málo informací. Smysl to dává.
Jaký má smysl modernizovat provozně drahé a shnilé šukafony , rakve a hydry?
Ano, souhlasím. 380 v provedení pro nákladní dopravu. Správný názhor.
163 pro nákladní dopravu ano .810 sešrotovat.843 a 854 se modernizovaly kdy?
843 se nemodernizovaly, protože se stářím 23-25 let na to mají času dost.
I když vakuové WC a úprava EDB by se hodily.
Za 15 let se prostě dosadí nový motor a převodovka, a může jezdit druhých 40 let…
Plus nové sedačky a vakuový hajzlík.
Po takové době provozu je na modernizaci nejvyšší čas. Vaku WC už tam mělo dávno být.
Na nákladní vlaky bohatě postačí, není třeba starou udržovanou mašinu hned rozpouštět v martinské peci.
Jistě, proč mít flotilu moderních 380tek , když můžu mít skanzen plný 363, 130 apod.
A je ta současná flotila účetně odepsaná?
Ta 130 třeba už je, ale ona právě při své primitivnosti generuje zisk, a dokud ne nezmění trakce na střídavou a nebude potřebovat ETCS tak generovat bude.
Ale ony 130 ETCS dostat mají, takže pravděpodobně se s ní počítá a vyplatí se ji provozovat i dále. Její největší nevýhodou je ta šílená spotřeba.
Tak já si dokážu představit řadu 130 jako něco, s čím se dá posílit postavení na polském trhu.
Já bych s tou spotřebou u odporovek proti měničovkám byl opatrný. Odporovka je sice při rozjezdu nehospodárná, ale na hospodarném stupni má ztráty minimální. Kdežto v měníčích jsou tepelné ztráty menší, ale stále za rozjezdu i při udržování rychlosti.
V 80.letech,když byly dodány nové 163 do Ústí, tak se v jednom osobním turnusu porovnávala spotřeba s 499.1.Fírové po každé směně odečítali spotřebu z „elektoměru“.Zajímavé bylo,že větší rozdíly ve spotřebě nebyly mezi stroji,ale spíše mezi strojvůdci.
No ono to s tou spotřebou nebude tak horký, s lehčím vlakem na rovinatějších tratích to tam celkem rychle nasypeš na hospodárnej.
Ok … to asi budete mít pravda. Bude záležet na konkrétní situaci a přiznám, že jsem nikdy konkrétní spotřeby (na konkrétním výkonu) neporovnával.
Vlastně jediné konkrétní věrohodné porovnání, které jsem kdy viděl se uvádělo v pořadu Pozor vlak. Tam byla 184 vs 2×130 a uvádělo se tam, že na stejné trase při stejné zátěži má 184 spotřebu jen třetinovou oproti 2×130 … ale je to pouze informace převzatá, její důvěryhodnost nedokážu obhájit.
To je něčím silně zkreslený údaj.
No tak zkuste nastínit čím … Takhle je to i formace bez přidané hodnoty. Diky
Vlečkovým provozem.
V pořadu se uvádí že při vozbě vlaku z Tušimic do Prunéřova při zátěži 1500t je spotřeba 184 oproti 2×130 třetinová … a to nějak dehonestuje úspornost tyristorek? Ale uznávám, že nejde o typickou traťovou službu.
To je porovnání na vlečce v okolí Tušimic,kde jsou velká stoupání,nízká rychlost,množství popojíždění krokem při nakládce v úpravně a vykládce v elektrárně po nějakých 8 km tratě.
Zas to není klasický provoz u SD. Rozjet se a jet přes republiku, ale takový poskakování nižší rychlostí, tam ta odporovka nemá šanci být úspornější.
Odkud máte ten údaj o spotřebě? Je dokázané že 162 sežere výrazně víc na vlaku Praha – Ostrava než 151. To je změřený fakt. A na nákladu ten rozdíl stoupá ještě víc. Žádný polovodičový prvek nedokáže mít efektivitu stykače. Čas rozjezdu není zas tak dlouhý kdy se energie maří v teple a ta efektivita extrémně klesá.
Od kdy vozí 130 nějaké vlaky Ostrava – Praha? O takovémhle provozu jsem nic nepsal. Naopak jsem uváděl konkrétní příklad výrazně vyšší spotřeby – viz můj příspěvek výše.
Ostravské 130 běžně jezdí až do Prunéřova.V depu Ústí n/L dnes stálo několik ostravských 130 odstavených.
Pan Kužílek jistě nemluvil o nákladních vlacích, když porovnával 151 a 162
Pane Apollo17 pokud můžete nějak popsat realitu co se týče spotřeby odpor vs puls v běžném provozu tak to prosím napište. To co píše pan Kuželík o vozbě Ex určitě není blbost, tomu by se i dalo věřit. Ale u nákladů nebo třeba vozbě Os vlaků jsem byl vždy přesvědčen, že odporovka nemá šanci. Díky za info, rád se přiučím
Pokud mám s odporovkou na háku takový normální náklad kolem 1500 tun, tak z nuly na hospodárný stupeň na sérii nemám problém být když jsem s mašinou na poslední vyhybce na zhlaví. Pak to nechám chvilku rozjet na šunty, pokud je na odjezdu 40, tak mi to krásně vyjde za vyhybky a pak odpory na „paralelu“ v podstatě přeskáču během 1/2 minuty.
Pokud uvážím že jsem v průměru 3 vteřiny na stupni, tak na odporové stupně jedu maximálně 2 minuty při rozjezdu. A čím vyšší stupeň, tím jsou ztráty nižší, nejvíc energie se mění v teplo na nejnižších stupních.
Proč se teda dneska nevyrábí žádné nové lokomotivy s odporovou regulací, když jsou o tolik hospodárnější?
Stykace jsou náročnější na údržbu, skokova regulace výkonu, hůř se provádí věci jako ARR, omezení tažne síly, omezení proudů… S plynulou regulací pomocí měničů se spousta „vychytavek“ implementuje snáz.
A u tý spotřeby jsme opět u výpravčích, kteří na ni mají taky vliv a někdy ne malý.
Protože i polovodičová technika pokročila, a asi se to dohání (ekonomicky) třeba na údržbě motorů. kdy vám na trojfázových motorech odpadá nejproblematičtější součástka – komutátor. Dál tato elektronika umožňuje lepší řízení rekuperace. + to co píše asdfg.
Jaká šílená spotřeba?
ETCS na řadu 130 se soutěží (resp. je v přípravě).
Dík za doplnění (i Pajošovi), netušil jsem, že 130 bude (se chce) osazena ETCS.
Asi koncept s trvale zatížitelnými odpory má stále nějaký přínos v ceně a spolehlivosti.
Účetně odepsané jsou i 363 a 163.
Nepsalo se tady někde, že ČD se chtějí 380 zbavit? A jeden z důvodů byla jejich nespolehlivost. To by jako bylo lepší mít drahou mašinu s menší spolehlivostí?
Zbavit se 380 a udržovat Regiomousy by byl pro ČD definitivní propadák. Protože vyhodit 10 let novou mašinu a modernizovat 50 let staré střepy je absurdní vyhazování peněz.
Ale za to já přece nemůžu
Nespolehlivostí to nebude.
ČD tam měli jako datum cca rok 2025. Z toho usuzuji, že se jedná spíše o trable s ETCS.
A 380 je moderní mašina???? Kde jsi na tom byl. Vrak který nikdo nechce a současní provozovatelé 2+1 jsou z toho dost na větvi jelokož neví co s ní.
Moderní je, ale je to nedotažená málokusová výroba.
Což je celkem škoda…
A proč malokusová??? -Vše záleží na trhu, za TY peníze co stála ČD i ZSR chcete aby fungovala x let , když není dodržen ani termín dodání a schválení pro provoz na který ji výrobce sliboval
Proč mít flotilu sice skoro nových, ale značně poruchových krumplů? Dopravce potřebuje jezdit a ne furt řešit neschopnost. Pokud jsem si dobře všiml před chví.í zas jedna zdechla.
Víte kolik to stojí, když lokomotiva za 100+ mega stojí 1 den? Tak si to zjistěte a budete mluvit jinak.
ČD taky provozují 200 kusů chcípáku 810 a taky to čecháčky nepálí.
Kdybyste znal parametry tratí, kde jsou 810 doma, tak byste takovou hloupost neplácnul.
810 jsou doma na železničním hřbitově. Dotovat jejich drahý provoz kdekoliv jinde je snad horší absurdita, než sociální dávky nepřizpůsobivým
Pravda je, že nejstarší 810 měly ve šrotu končit už před 7 lety a vzniknout náhrada.
V Německu dokonce vznikla odpovídající náhrada, ale zkrachovala na imbecilitě politiků.
Provoz 810 ale v žádném případě nestojí 10-20 miliard ročně.
810 a 843 měly skončit ve šrotu hned po opuštění brány Vagonky Studénky
Vy jste ale neuvěřitelný ignorant
proč jen nejstarší 810, snad všechny
Protože vyrobit 470 Lintů 27 není přece záležitost 1 roku…
Jaký drahá provoz???,zjisti si podklady nákladů na provoz od zařazení do služby a pak se k něčemu vyjadřuj. Ten co vyšel z 5-pomocné a 5 kočkám nohy nespočítá. Nákladově nejlevnější provoz v rámci ČSD/ ČD-ZSR.
Protože je potřebují tahat i vlaky s nižší hmotností, pro které jsou tyto mašiny dostačující a vyjde to tedy levněji. Pokud by ČDC tahalo vlaky dvěma lokomotivami, pak by samozřejmě bylo výhodnější tyto staré lokomotivy sešrotovat a koupit nové. Takhle se budou moderními mašinami nahrazovat pouze nejstarší řady, např. 120 a 121 a na ty ostatní dojde až později.
Což je útyhodný strategický přístup.
Modernizace za desítky milionů nicméně pojem „udržovaná“ poněkud vykloubí. Zaplatíte nakonec dohromady jako za novou, ale máte pořád starou, i když potuněnou.
Ale i ta nová spotřebuje desítky milionů na údržbu(např.každý Vectron ČD 60 milionů za 10 let).Myslet si,že si koupím novou lok a jen s ní budu jezdit jsou mimo.Třeba Panter Jihomoravského kraje bude stát 31 Kč každý kilometr,Siemens Desiro v článku před několika dny na tomto portále v počtu 84 kusů koupil zákazník za 900 mil.eur a údržba bude stát 800 mil eur za 30 let.
Ano, potvrzuji.
Nicméně údržba řad 163, 363 bude zcela jistě dražší než moderních (kola obručová, TM s komutátory atd.), ale na druhou stranu mají laciný základ. A taky se nedá předpokládat, že je někdo bude honit 1000 km denně, tedy kilometrická údržba bude levnější.
No kdyby jezdila 1000 kmdenně po evropě,tak bude údržba dražší,ale pořád budou výkony Most-Cheb,Třebušice-Řečany,kde úplně stačí a vyššího kilometrického proběhu nejde dosáhnout.
No a na tyto proběhy a výkony by stačily 163 a 363. Tak proč 130 a starší?
To jistě, nemyslel bych, že je údržba moderních loko zadara. Nicméně ta modernizovaná loko se také musí udržovat i po reko, nějaké díly asi budou levnější, ale ale něco zase může být méně spolehlivé, asi bude mít kratší resursy prohlídek a periodických oprav. Nicméně slovo „levněšjí“ je sporné, důležitější bude kolik toho najede bez oprav, závad a prohlídek a kolik při tom „vydělá“.
Zda to bude „levnější“,či né,ví nejlíp dopravci,kteří je provozují.Jak ten podplacený Jančura,nebo analfabeti z ČD C (jak tady píší někteří ekšperti).
Jistě, já to také nemyslel jako obecnou pravdu, ale jako varianty.
v Čině jezdí vlaky 350/h a tady lákají na lokomotivu skoro 50 let starou
A nemáte pocit že tady je dost limitující infrastruktura?
Na nákladní vlaky to stačí
Nestačí. Na koridor je potřeba dynamičtější stroj, který se dokáže s nákladním vlakem na stovku rozjet svižně. Trvale 5,6-6,4 MW, asynchronní TM.
Všechny nákladní vlaky jezdí po koridoru a všechny nákladní vlaky váží 2000t a více?
Ono to je fuk jaký má mašina výkon, hlavní je adheze. A pokud na vectronu sedí „sériový jezdec“, tak je to úplně fuk.
Základem je že hodně výpravčích je připo… a nepřemýšlí. Ideální je totiž náklad zastavit pod kopcem, (Zabori, Prelouc, Zamrsk, Ústí nad Orlici, Hoštejn, Český Brod) a pak se rozčilovat že je ten naklad pomalý a co tam děláš, proč nejedes, proč jedeš tak pomalu… a pak člověk jede z Nymburka do Třebové 6 hodin, ač mám na vlaku Vectrona a na haku prázdný obilnaky a rychlost 100, ale všude se musí bokem, protože už pojede rychlík.
Z Nymburka do Č.Třebové 6 hodin?
To je opravdu nepřiměřená doba!…
A própos, kolik by to mohlo reálně být? 3 hodiny?
Dá se s přehledem za necelý dvě hodiny v noci.
Výkon 6 MW při tažné síle 300 kN lze přenést až při rychlosti nejméně 20 m/s (72 km/h). V nízkých rychlostech nepředstavuje vysoký výkon výhodu, omezující je tažná síla lokomotivy. Pokud si může ČD Cargo vybrat, jestli bude za cca 100 mil. mít jednoho Vectrona/Traxxe/380 nebo dvě 363, tak jsou esa dobrá volba.
Druhá věc je, kde bude stroj provozován. Například na štrbské rampě je pro náklad lepší dvojička (131) než vectron (383), i když má menší výkon, protože zvládne na stoupání přepravit těžší vlak.
Zajímavý fakt ale potom přijde v počítání proběhu. Vectron 37500km, 183 3-5000. 163 se par let zpět občas omylem na mazání dostali i po 10 000 a to se dílna už tahala za vlasy. Kolik je to dnes netuším.
10 000 km
To nemusí platit vždycky, protože modernější mašina má lepší regulaci trakce a umí i při blbé adhezi jet na samé hraně adheze – stačí se podívat na úsek Tišnov – Vlkov u Tišnova (= 20 promile) na průjezdové normativy hmotnosti celým úsekem – 1216/Vectron tam mají v T4 1350 tun a dvojice laminátek 2×230 na tom samém úseku má T4 1600 tun, čili jen o 250 tun navíc, přičemž nasazení pouze jedné mašiny je pro dopravce mnohem levnější variantou než nasazení dvou mašin.
Adhezní vlastnosti asynchroních motorú se obecně udávají o 30% lepší než u synchroních.
A ona fakt existuje mašina se synchronima TM? Díky za odpověď
Mašina nevim, ale napadá mě tramvaj 15T.
Existuje. Třeba BB 26 000 SNCF.
No a dokonce jsou to jedny z těch nejobdivovanějších. Ještě stále většina flotily TGV (i když ne už příliš výrazná) jezdí se synchronními motory.
Máte pravdu, že na moderním stroji je lepší regulace trakce, nicméně řada 363 (o které je článek) protiskluzovou regulaci má.
Co se týče stoupání u Tišnova a souvisejících normativů, tak nejsou omezeny pouze fyzikální schopností lokomotiv vyvíjet tažnou sílu, ale také omezenou pevností šroubovky. Vectron zvládne kolem 300 kN tahu, dvojice laminátek teoreticky přes 500 kN, ale na šroubovce je dovolený tah pouze 350 kN – a podle toho se normativ počítá.
Pershingy jsou 30 – 40 let staré. Mimo nové Vectrony a traxxy to patří k tomu nejmladšímu u ČD Cargo.
Ale je vidět, že ČD Cargo bude na přepínání reakce a instalaci ETCS připravené, na rozdíl od mateřské firmy.
Mateřská firma se všemi těmi Pantery a soutěženými lokomotivami nepřipravuje?
No teprve nyní vyráběné pantery mají, budou mít ETCS. Ty starší ETCS nemají, stejně jako lokomotivy řady 380.
Nové lokomotiv se budou soutěžit, ale ne všechny budou vyrobené do roku 2025. Zvláště, pokud smlouva bude podepsána později než v roce 2021.
Ani starší „nové lokomotivy“ nemají ETCS-např .Traxxy Metransu 1-27,Pendolína,Taurusy,Railjety,Herkulesy atd…
Podepište smlouvu v Allachu a do měsíce můžete mít na dvorku fungl novou lokomotivu s ETCS schopnou okamžitě vyrazil do provozu nejen na Spržel, ale i na infrastruktury okolních zemí, s Vmax 200 km/h. Stovku lokomotiv by zvlâdli do 2-3 let. Takže rok 2025 se pořád dá zvládnout. Ale musí se přestat pindat a začít něco dělat.
To už se dodací termíny tak zkrátily?
To je dost velká demagogie. Taky jsou tem desítky procent populace negramotných, a řada z nich železnici nikdy neviděla.
Unipuls zůstane nebo půjde pryč?
Škoda, že to nebylo zadáno Škodě.
Škoda to nedělá , vy jste fakt úplně vymletej
Škoda není žádná opravarna
Dělá. Těch 20 nebo kolik 363.5 Škoda dělala. Zjistěte si to. Nejsem vymnletej..
Dělal to psrs
Pars
Jste , protože žádná škoda to nedělala ale párs
A komu podle Vás patří PARS?
Škoda, že z toho nebude 363.5.
Neblázněte, to by se až moc sjednotil vozový park. Takhle budou mít zase o jednu řadu navíc a hlavně si pro větší diverzitu ponechají i pár 163, které pak budou moc zmodernizovat zase u někoho jiného 🙂
Ty půjdou asi do Polska
Já si myslim jestli z toho nejsou vyjmuty ty 163, co jsou polonizovany, pac 363 v PL schválená není.
Bude to podobné 363.5 takže není o radu navíc…
Nebude. Tohle je low cost přestavba
Jde o přestavbu všech 163.2 (99E) v majetku zadavatele, takže řada navíc to nebude.
Samozřejmě 98E.
Bláznivé 363.5 byl ekonomický nesmysl
Kolik to stálo? Díky za info
Upřímně nevím, ale myslím kolem 40 mega…+ Lokomotiva
Tak to je tak na hranici toho jestli se to vyplatí nebo ne. Tam asi rozhodlo to že koupit nové loko byt s delší životností a vyšším výkonem znamená i delší navratnost a hledalo se rychle a „levné“ řešení. Přece jen to bylo v době kdy bylo cdc v krizi
65 000 000 Kč/kus.
A pak se to přeplatilo operativním leasingem.
Jestli opravdu 65 a na 40, tak pak to na kup století opravdu nevypadá : – D
Dokonce, když připočte cenu lokomotivy ještě před reko a tím preplatkem za leasing, tak máme nového vectrona, který nám vydrží o 20 let déle
byl, ale na 811 to nemá
šetří se, tady bude jen doplnění trafa, ne celá nová výzbroj.
Jen doplnění trafa je neschválitelné kvůli TSI. Buď to vůbec netuší, nebo to plánuji nějak ohnout.
Předpokládám že to bude podobně jako u pražských T3 Wan a schová se to pod rekonstrukci. Nebo ne ?
Výhodou u přestavby 163 na 363 je, že dvousystémová verze je již schválená a provozovaná. Nejsem expert na příslušnou legislativu, ale očekávám, že pokud bude výsledek shodný se současnými 363, tak přestavbu nemusí schvalovat jako nový typ, a nemusí proto řešit TSI.
Jinak pochopitelně 363 či deriváty by dnes přes TSI neprošly, přinejmenším co se týče odolnosti při nárazech.
Pozn. Prosím, zvolte si jiné jméno do diskuze, jméno Pavel P. již delší dobu používám, a duplicita by mohla být pro ostatní diskutující matoucí.
Byla by to pravda, kdyby se dalo sehnat původní trafo, případně někdo, kdo by bylo ochotný (a schopný) původní trafo v tak malém množství dodat.
A jméno si měnit nehodlám. Aspoň bude trochu sranda. 😀
Se tam dá nový trafo stejných parametrů + závaží, protože nové trafo je menší a lehčí než staré. Stejně se zatěžovaly 363.5, taky byly po reko moc lehké. Maj v rámu kusy betonu.
363.5 mají 4Q měnič, 363.5 by se z toho udělat daly, ale o tom toto vlákno není. Bohužel parametry trafa nejsou jen počet závitů a hmotnost. Takže ne, nejde tam dát menší trafo a beton a tvářit se, že je to stejné. EMC to bude mít jiné a tudíž to nebude shodné s typem.
A tak musíme mít v autě původní autobaterii, dobové brzdové obložení a diagonální pneumatiky. Jinak budeme muset splnit emise EUOR 6. Problé je ale sehnat původní olovnatý benzín normal 79.