Proměna vysočanského nádraží pokročila. Stará budova pro cestující skončila, čeká ji demolice
Stanice Praha - Vysočany. Foto: PID
Výpravní budovu nahradí nová odbavovací hala.
Výpravní budovu nahradí nová odbavovací hala.
Do Vysočan jsem jezdil už v dobách, kdy tady osobní vlaky končily a před nádražím se rozkládaly staré Vysočany. Stará budova, která si na nic nehrála, podchod jak ze středověkého hradu – člověk si připadal jak ve světě Rychlých šípů.
Pokrok a průjem nezastavíš. Ale je to škoda. Docela lituju ty, kteří pro tenhle druh estetiky postrádají smysl.
Ano, vypadalo to tam kdysi úplně jinak. A nemůžu říct, že by tomu jiná, údajně moderní, zástavba nějak pomohla. Z té staré zůstalo pár domů, které když se opravili tak prokoukly a jsou připomínkou starých Vysočan. Stejně tak nádraží, které po rekonstrukci pojme 4 nástupiště, z toho jedno po obou stranách budovy.
Změní se a upraví přístupy, přibydou obchody a občerstvení atd. Tak z jakého důvodu by se mělo bourat?
V debatě o železnici jsme postoupili o několik pozic dopředu. A stále nemáme odpovídající řešení. VRT problém nevyřeší. Zajímalo by mě zda se u nás najde dost odborníků, kteří budou schopni navrhnout komplexní řešení problémů.
Proč stát s takovou oblibou staví dálnice a obchvaty, už je nad slunce jasné.
Teda Vy snad ty tapety prodáváte…
Myslím, že z této debaty si i průměrně inteligentní člověk může udělat svůj názor na celou problematiku.
Když se nechce tak nejde nic a to ani v případě kde by se rekonstrukce zaplatila.
Průměrně inteligentní člověk naopak vidí, že vy jste doposud nepochopil, že ta budova dožila, je škaredá a především zbytečná.
Doslouží akorát ty nové, protože s těma už se nikomu chtít do rekonstrukce nebude. Ostatně víte vůbec jak ta budova vypadala když ji postavili?
Budova nemůže za zpackané komunistické úpravy.
Budova ajej architektonická hodnota je jedna ve. Ale uvedomme si, že dnes je požiadavka na žst kdesi inde, ako pred 150 rokmi
A co komu brání ji upravit? To jde a překvapivě dobře.
Ta budova i se všemi přístavky je prostě nevzhledná. I kdyby se opravila, tak stojí uprostřed kolejiště a bránila by peronizaci nádraží a nějakou jednoduchou přehlednou konfiguraci. A hlavně navržené řešení je jednoduché. V přízemí si koupíte jízdenku, zjistíte nástupiště počkáte na spoj a jdete nahoru na peron, konec. Jedna cesta, přehledně nást. 1,2,3,. zvládne i dement. Kdyby budova zůstala: vlezete po schodišti nahoru, kupujete jízdenku, nebo koukáte na tabuli, a musíte znova do podchodu, nahoru a jdete na třeba nást. 2 před staniční budovou… Co je před staniční budovou ? Je to to úplně první, když lezete na nádraží,… Číst vice »
Takže tím chcete říct, že u nás žijí dementi.
Chci říct, že užití veřejné dopravy má být po orientační stránce jednoduše koncipované a to nástup do vlaku na perony na různých stranách přežité výpravní budovy není..
Z čeho usuzujete, že je přežitá a nedá se zakomponovat do nové koncepce?
Nástupiště se mohou postavit tak jako tak, budova jim nebrání. A při zvýšené frekvenci se může víc prostoru hodit.
To je poprvé, co s vámi souhlasím.
Z toho mám úplně strach.
Jak už se ptali mnozí přede mnou a nedostali odpověď….
Jaké by mělo být využití této nepotřebné budovy?
Pokud by jste četl příspěvky až dolů, odpověď tam je. Kdo hledá najde. Je tu 176 komentářů, většina od zarytých odpůrců, tak se Vám to asi ztratilo v množství.
No konečně se s tím začíná něco dít, byl jsem si minulý týden nádraží vyfotit a teď až už tam klidně příště není 🙂
A co návazná trať 070 (od odb.skály po všetaty)? Nevíte někdo jaký je její osud? Četl jsem že se má zdvojkolejnit a elektrifikovat, ale nikde k tomu nevidím podklady ani „harmonogram“.
Bylo by to třeba, ale jsme v česku, tak možná za 50 let ,,,
Bych právě chtěl vědět zda se právě bavíme o „až někdy v budoucnu“, nebo zda už je aspoň na papíře nějaký termín. Jediné co vím je, že se má v brzké stavět nová zastávka u čakovic. Vím že varianta DEKO na Boleslav počítá se zkapacitněním 070 do Nera, ale to je jediné co se člověk dozví…
Bez zakopání okolo Kbelského letiště nemůžete trať elektrifikovat, kvůli letištnímu ochrannému pásmu. A takové zakopání stojí spoustu peněz.
Tak tak, všechno hezký zničit, a nevzhledné hnusy postavit. Tak je to správné.
Současná budova oplývá krásou a libou vůní!
Budovy vznikají a zanikají, život jde dál, ale je škoda, že se pro tu budovu nenašlo smysluplné využítí (pokud se vůbec reálně hledalo) a je škoda, že místo toho vznikne jen další zaměnitelná zastávka bez nápadu, to pro nás není dobrá vizitka. Staré nádraží je jiný typ památky než středověký hrad nebo barokní kostel, reprezentuje jiné architektonicko-technické hodnoty, které možná nejsou na první pohled tak atraktivní, ale to neznamená, že žádné nejsou. Jezdil jsem odtud sedm let, takže vím velmi dobře, jak odpudivě to tam v před-demoliční „péči“ SŽ(DC) vypadalo a uvědomuji si zároveň limity, které mělo „ostrůvkové“ umístění mezi… Číst vice »
Jo, taky je škoda, že se nenašlo využití pro starou Rustonku, pro budovy ČKD – mohly se tam monotovat elektromobily nebo dělat čipy Intel, žejo…
Berte to tak, že nádraží Praha-Vysočany je na úrovni stanice metra někde na periferii a architektonicky to plusmínus odpovídá.
Trať na Lysou včetně nádraží ve Vysočanech určitě rekonstrukci potřebuje, je dobře, že se s tím konečně začalo. Jen nevím, jestli je úplně dobrý nápad to dělat současně s rekonstrukcí úseku Poříčany – Velim a mít tak rozkopané současně obě hlavní tratě z Prahy na východ.
SŽ zcela záměrně ochromuje železnici,
demolují budovy a vyvolávají spory. A za tohle všechno jsou placení.
Vzhledem k tomu, že spousta těchto staveb měla být už dávno a mají několik let, Ústí n.O. – Choceň desítek let zpoždění, buďme rádi, že se to vůbec dělá.
Tak to abychom jim ještě poděkovali, že celá léta nic neudržovali a nechali to dovést do takového stavu. A dokonce bychom jim měli i poděkovat, že provedou demolici budovy, která je pořádku a potřebuje jenom rekonstrukci. Protože jak jinak dohnat zpoždění, které zavinili sami. SŽDC převzalo budovy od ČD před mnoha lety.
Jasně, takže nejenže je železnice provar na provozu, na údržbě kolejí, ale ještě se z toho udělá povinná údržba stovek „muzejních“ budov, z dnešního pohledu zbytečných, předimenzovaných a většinou i obtížně využitelných.
Kafráte takhle za budovy bývalých vesnických škol, far, dávno zavřených hospod a obchůdků? Za všechny zrušené mlýny, pivovary a zaniklé industrie českého venkova?
Myslíte, že je stylem „ani muže ze závodu“ možné udržovat všechny materiální pozůstatky neexistujících technologií a podniků? Nepletete si reálný svět s muzeem?
Muzejních??? Viděl jste někdy britská nádraží? Tam nikdo nekřičí, že žijí ve skanzenu. V Británii by nikoho nenapadlo bourat pro nic za nic budovy. Už tak měli dost aby postavili ty válkou zničené. Vyguglete si třeba nádraží v Norwich.
V Británii většinou nádražní budovy nepřekáží, protože tam měly jiný styl stavění kolejišť než u nás.
Ano, velkorysý styl stavby. A proto dnes nemají takové problémy kdežto u nás se musí provádět optimalizace. Platíme za chyby minulosti.
Velkorysý bych neřekl. Psal jsem o stylu stavění kolejišť. A problémi mají určitě, protože kvůli nedostatku místa tam mají zakonzervovaných spousty kolejových špeků (to je ten styl).
Platíme, a proto se to staré nádraží bourá.
Byl jsem cca 80 x v Itálii a neviděl jsem tam, že by cokoliv cíleně bourali….
V podstatě celou zdejší diskuzi vytapetoval jeden odpůrce demolice 😀
Obávám se, že nejsem sám kdo si myslí, že za tím stojí laciný výdělek a nechuť udělat něco pořádně.
Vedlejším efektem demolice zbytečné budovy je i redukce majetku, který musíte spravovat.
Na stanici S-Bahnu budovu s čekárnou, úschovnou spěšniny, lampárnou atd. potřebujete asi tolik jak ji potřebujete na stanici metra.
Vždyť to říkám, nechuť k práci. Jenom aby s tím nebyla práce. Kdepak se asi vzal tento světonázor?
Jiří, oni mají dost práce s jinými věcmi než aby tříštili síly na blbosti, kerými rezonuje jeden internetový excentrik.
Vážím si práce skutečných odborníků a nikoliv demolantů. Některé věci lze udělat mnohem velkoryseji zvláště pak v hlavním městě. Počkejte až se vrátím a začneme celou rekonstrukci řešit. Jsem zvědav kdo mi s tím pomůže jakož i s dalšími prospěšnými optimalizacemi. Zatím slyším pouze odmítání a výmluvy.
Souhlasím s vámi a sám jsem míval k tomu podobné připomínky, ale tady to nemá smysl psát. Je to škoda času. Tady jsou většinou strašné moderní a pokrokoví lidé. A strašně mně to připomíná minulé časy, kdy se řešily s jiným ,lidmi obdobné problémy. Bohužel.
Neřekl jsem, že jste jediný odpůrce, řekl jsem, že to tu jako jediný z odpůrců takhle tapetujete. Koukám, že to platí i téměř 48 hodin poté.
Vůbec se mi stýskat po starém nádraží nebude. Koncept přestavby na velkou zastávku mě příliš neuraží a jako třeba Zahradní město a Hostivař bude sloužit určitě dobře. Navíc přibudou eskalátory a výtahy a celkově postupné přeměně čtvrti bude slušet. Sbohem ušmudlaná budovo poslepovaná ze všeho co šlo, vrzajicí dveře na nástupiště a do podchodu smrdícího močí. Zkrátka hnus. Funkce, estetika úroveň 0. A až tam povezu nový koleje, výhybky, pražce a díly nástupišť, tak budu rád, že tomu pomohu.
Hostivař je zrovna jedno z nejhnusnějších nádraží v Praze.
nachcano v podchodu není z důvodu budovy ale prasat kolem. smrdět může i nový podchod…
Jedním z důvodů může být nefunkčnost tamních WC (přinejmenším pánských – loňská opakovaná zkušenost).
A nebude to náhodou tím, že SŽ nic neudržuje a není ani schopná zaplatit lidi kteří by to dělali? A pak si stěžujte na linku vůni kvůli které má podle Vás padnout celá budova ve Vysočanech.
Viděl jste někdy stav po pár lidech, co nerespektují nic a se kterými si nikdo neporadí? A zažil jste třeba bezmoc těch, co to tam udržují a jsou povinni po nich uklízet? Přitom nejlepším řešením je donutit ta individua po dostatečně dlouhou dobu ta místa řádně a solidně uklízet a muset si na sebe vydělat.
Jenže ta budova tak v době výstavby a po řadu let provozu nevypadala. Někdo to do tohoto stavu dostal a ty nové nebudou za chvíli vypadat o nic lépe. Nehledě na kvality a životnost materiálů, mizernou údržbu, úklid, benevolence vůči vandalům a dalším méně přizpůsobivým.
Pozdě ale přece. Je v Praze ještě jiné, podobně odporné nádraží?
Sice nová podoba klasické nádraží už nepřipomíná, spíše takové unifikace tipu metro, či jiný bezpohlavní terminál terminál , ale je to 100x lepší, než co tu bylo.
Přehledné, příjemné nastupování a funkční konfigurace.
Ještě lesejček nad nádražím vyčistit od bezďáků a je to.
Děsná je Chuchle (ale to je zastávka), nevím jak vypadá Radotín.
Chuchle i Radotín jsou aktuálně v rekonstrukci.
Smichov, komplet, ale tam už se rekonstrukce také blíží.
Musíme si uvědomit, zda chceme budovat skanzen nebo funkční páteř infrastruktury. Vysočany byly v podstatě vesnické nádraží a teď bude konečně nádražím městským.
Přitom Smíchov je architektonicky i funkčně dobře navržené nádraží. Jen mu opět schází údržba a modernizace a vytvoření bezpečného prostoru bez lidí, co tam dělají nepořádek, opíjejí se, i vykonávají v místě své potřeby , fetují atd. Ale nikomu to nevadí. Jak tomu pomůže nová budova či jiné prostory?
Z celé diskuse mám jenom pocit naprosté posedlosti demolicemi a Čecháčkovského přístupu. Hlavně aby se z nás nestal skanzen. A hlavně abychom postavili dost betonových sra.ek. Jak jinak bychom se vyrovnali západu. Kdyby se po úpadku Rožmberků vývoj v Krumlově nezastavil, neměli bychom co ukazovat a ty tisíce turistů by nepřijeli.
„Čecháčkovsky“ si např. Rakušané nechali zbourat budovu Jižního nádraží (dnes tam stojí kancelářské budovy) ve Vídni. Už o pár desítek let dřív si v tomtéž městě nechali zbourat budovu Franz-Josefs-Bahnhofu s tím, že nově (tedy – už cca 40 let!) je toto nádraží integrováno do velké administrativní budovy.
„Čecháčkovsky“ si Rakušané nechali zbourat původní budovy ve městech jako např. Wels, Linz, Innsbruck; mám dojem, že právě nyní k témuž dojde (i když pravda, tam rozhodně nejde o historickou budovu) v Bregenzu.
Rozhodně nemám „posedlost demolicemi“, ale s ohledem na okolnosti, říkám demolici budovy žst. Praha-Vysočany jednoznačné ano.
A proč uvádíte jenom Rakousko? Jiný příklad neznáte? Ostatně kanceláře mohli být i ve staré budově.
Nebude to tím, že Rakousko má ve své malosti po rozpadu monarchie podobný komplex jako Česko?
Za sebe říkám ne hloupým demolicím.
No, když chcete nerakouský přístup, tak vězte: všude ve světě se budovy, když doslouží, normálně bourají. Zde navíc máme příliš moc památek na to, abychom je dělali z každé dosloužilé budovy. Když v Římě najdou při stavbě nějaké vykopávky, tak je obvykle zase zahrnou, není to pro ně totiž nic vzácného.
Vy si poněkud pletete pojem památky. Prostředí musí být pro lidi, pro to, aby se v tom hezky žilo, lidé měli dobrý pocit, prostředí a budovy byly hezké i na pohled, na pobyt i funkční. A k tomu patří i ten klasický vzhled měst, krajiny, vesnic atd. To, co je jen účelné, levné, většinou pro příjemný pocit a život moc nepřináší. Proto máme ty hangáry a montované haly jako hypermarkety či výrobní nebo skladové prostory. Ale z toho normální člověk utíká a má z toho jen zlost a slabší deprese.
Znám fůru nádraží v Německu, která už jsou zbourána, anebo jsou v dezolátním stavu obehnána plotem či cedulemi o nebezpečnosti. S tím, že náhradou či „náhradou“ jsou různé buňky či jen prosklené čekárny na nástupišti.
Z těch „ostrovních“ německých nádraží nedávno zdemolovaných jsem již níže zmínil Bad Kleinen či Lutherstadt Wittenberg.
Fůra nádraží ve válkou zničeném Německu. Co měli podle Vás Němci dělat? Vymysleli jak nahradit rychle velké množství zástavby, včetně nádraží, která to odnesla nejvíc. To že se paneláků a podobných levných staveb chytili i sociální strany a začali v tom vidět budoucnost, je už jiná písnička. V 70 letech tak začali s masovou výstavbou v komunistických zemích. Úroveň výstavby byla v různých zemích rozdílná, odstrašující úroveň byla v komunistických zemích a ještě ve Francii a Itálii. Ale tam se toho nepostavilo tolik.
Když porovnáme výstavbu i těch paneláků a sídlišť u nás, ve srovnání třeba např. s tou Francií, tak se nemáme za co stydět, protože to zde přeci jenom vypadá lépe a navazuje to na náš vyspělý funkcionalismus. A to vše právě díky lidem, kteří se nenechali donutit do toho, aby stavěli jen stavby na bydlení, bez vzhledu, levné, bez komplexně řešeného okolí apod. Aby to prostě bylo aspoň trochu hezké a pro lidi příjemné.
A to je pro vás příklad hodný následování? Smutné.
Jirko podívejte se nejdřív na českou gramatiku ať to nevypadá že zastánci historických hodnot (v tomto případě hodnot“ jsou negramoti.
To dělá telefon. Sám pozmění slovo a ne vždy na to přijdu.
Všude ve světě se budovy bourají/přestavují, aby na jejich místě mohlo vyrůst něco nového, současného (byť někdy s pochybnou kvalitou). Dělo se tak od jakživa, a doufám, že se tak bude dít i dále. Jde o přirozený vývoj. I na Hradě, případně a na dříve zmiňovaném Krumlově, najdete současné stavební zásahy. Nádraží, když tedy nechcete zakomplexované Rakousko: Berlin Hbf., Berlin Spandau, Stuttgart Hbf., Rotterdam, Haag Central, Bern, London Bridge, Euston atd. Demolici se nevyhne ani přístavba bratislavského nádraží…snad. Přestavbou prochází také letiště, která by stále plnila svou funkci, protože probíhá nějaký vývoj a je třeba zvýšit kapacitu. V zakomplexovaném Německu… Číst vice »
Přirozený vývoj? Vám už se to asi plete, což se nedivím. Asi Vám ani nedošlo, že uvádíte nádraží zničené za války. V případě Euston nově postavené. Ale každý argument dobrý i když to je pustá lež!!!!!
Berlin Hbf. – původní budova zdemolována 2002
Berlin Spandau – původní budova zdemolována 1993
Rotterdam Centraal – původní budova zdemolována 2008
Den Haag Staatsspoor – původní budova zdemolována 1973
Snad to nechcete svádět na válku?
Mmch. nádraží London Euston existuje od 1837, původní budova byla zdemolována v roce 1961, po velké rekonstrukci v 1953..
Více informací a méně víry by Vám neškodilo.
Berlín Hbf původní budova neexistovala. Berlín měl několik nádraží podobně jako jiná města. Euston poškozený bombardováním Londýna.
Rotterdam zničený bombardováním atd.
A zcela jistě mi prozradíte jaké důvody vedly Vámi uvedené země k přestavbě.
Rozhodně nebyly tak marginální. A na příkladech tady chcete dokladovat trend?
Zrovna Bern taky nebude zničen válkou.
V naší debatě níže jste nenašel ani jediný věcný argument pro zachování současné budovy. Krkolomné možnosti využití (byty, kanceláře) jimi opravdu nejsou..tak to třeba zkuste ještě jednou tady.
Argumentem proti je především prostorová náročnost a horší možnost začlenění celého nádraží do lokality.
(a to ještě ani nepřišla řeč na takové drobnosti jako je statika nebo stav inženýrských sítí, nedejbože poměr cena/užitek)
Samé nesmysly. A jaký užitek bude z nové? Nepřesvědčili jste mě o nutnosti demolice a dokonce si ani nemyslím, že to místu nějak pomůže. Budova je využitelná, tedy žádná památka.
To nevím, jestli z toho Gale bude spát, že vás nepřesvědčil.
Tak jistě vždyť se všichni znáte a pouze Váš názor je právoplatný. Lépe říkat zbourat než pracovat co?
Mohu znát váš pohled na využití této nepotřebné budovy?
Ta demolice může být následkem zjištění, že technická infrastruktura je v takovém stavu, že nesplňuje „revizní“ normy, rekonstrukčním pracím by muselo předcházet statické zajištění budovy atd. atd. tudíž z přepočtení „na korunu“ vyjde, že zbourání a postavení nové budovy je výrazně levnější a rychlejší než rekonstrukce … Jako váženému cestujícímu by vám asi taky nebylo příjemné, abyste si „musel“ jít koupit jízdenku k šaltru nebo automatu / jít si koupit občerstvení / navštívit WC (apod.) „nahoru“ do budovy a pak se zase vracet po schodech do podchodu, abyste opět po schodech vylezl na ostrovní nástupiště … Stavební dispozice „historické“ budovy… Číst vice »
A taky není jasné, co by v té budově mělo vlastně být…
Předně SŽ nerozhoduje o odprodeji budov. A pak žádný z Vašich uvedených argumentů na podporu demolice není pravdivý. Záměrně uvádíte nepravdivé informace.
Jistě že budova je využitelná. Ale taky překáží uprostřed kolejiště, je v mizerném stavu a cokoli rozumného co se do ní umístí bude vhodnější umístit do nového podchodu nebo k jeho portálu. Protože tam to poslouží i těm kdo nikam nejedou a o patro výš do budovy by nešli ani po eskalátoru nebo výtahem.
A co byste tak chtěl cizincům na tom původním nádraží ukazovat? Smrdící pomočený podchod? Ušmudlanou putyku? To, co tam je, nejen nevyhovuje požadavkům na moderní dopravu, ale neobstálo by to ani jako skanzen.
Asi jste tam nikdy nebyl.
A co tak se podívat do „vyspělého železničního zahraničí“ po němž se tady „slintá“, jako při nákaze „slintavkou“.
Porovnejte si, jak dopadly v zemi železnicím zaslíbené – Švýcarsko – desítky budov železničních stanic. Místo zděné budovy se šaltrem pro noční prodej jízdenek výpravčím tam je prosklený palác jehož součástí je nějaký market nebo rozšířený novinový stánek s nabídkou jídla a bernardýnů různých velikostí nebo skleněná krabice a vedle ní jízdenkový automat …. La Plaine, Visp …
Německo – podobně likviduje (pohraniční) staniční budovy, které měly význam v 19. století, ale nikoli ve století 21.
Likvidují tak leda ve Vaší fantazii. Že Seifhennersdorf stále stojí a mnohé jiné.
Jenže ty zmiňované budovy ve Švýcarsku disponují příjemným prostředím a jsou estetické včetně podchodů. Praha-Hostivař je z hlediska funkčnosti naprosto ideální, ale z hlediska poskytovaného komfortu a hlavně estetiky prostředí jde opravdu o nejošklivější stanici v Praze. I nové Vysočany budou splňovat všechny požadavky na dobře vybavenou stanici z pohledu účelnosti, ale obávám se, že půjde pouze o kopii Hostivaře. Navíc by bylo podstatně lepší z hlediska návazností na MHD nástupiště umístit na nadjezdu nad ulicí Jandovou.
To jistě když je tamější správa udržuje a u nás se na to zvysoka kašle. A mimochodem tak příjemné nejsou. Je to jenom laciné řešení situace. Všechny německy mluvící země mají problém s financemi.
Ano, v tom to je. Že se sleduje jen jednoduchost minimální účelnost, nízké náklady, ale potřeby a zájmy cestujících nejsou nikde. Na takových nádražích, s takovým provozem by měly být služby. Samoobsluha, pošta, knihovna, kadeřnictví, policie, WC a umývárny a podobné další služby. Pak to má smysl a cestující využije čas na vše co se mu hodí a co nemusí zajišťovat složitě jinde. Proto pak také raději pojede autem.
Srovnávat barabiznu s městskou památkovou rezervací UNESCO může jen člověk ducha mdlého.
Ostatně tady se z betonu staví velmi minimalisticky – podchod a kiosek s čekárnou. Takže řeči o betonu taky mimo keramiku.
Kdyby nebylo bourání a přestaveb, tak by do Krumlovan nikdo nejel, protože by to tam vypadalo jako v „Středověký skanzen Řepora“, a vypadlo by to tak všude.
A kde bude parkovat Leo Express
Ono je spíše škoda, že se SŽ nepokusila dostat alespoň peróny do prostoru toho podjezdu, kterým ústí Vysočanská estakáda do prostoru Náměstí OSN – t.j. na most přes ulici Jandova. Samozřejmě by to znamenalo jít mimo pozemky dráhy, ale na druhé straně zrušené pekárny Odkolek, takže prostor by tam byl . „Jenom“ by to znamenalo jednat s městem, majitelem zrušených pekáren a to by bylo řádově složitější. Ale pak by to bylo na metro a do přestupného uzlu autobusů o 50 % pěšího přesunu blíže, ale zase by to bylo dále na tramvaj. Škoda promarněné přílěžitosti zastávku Vysočany „přisunout“. Jestlipak… Číst vice »
Snad nebudou v tom autobusu dřevěná sedadla jako v Ostravě.
Gott sei Dank!
tak na to se rozhodně přijdu podívat protože to se jen tak nevidí takový významný okamžik…
Nevadí nová budova, ale proč už neumíme postavit normální zděnou stavbu místo skloželezobetonových hrůz? Prostě už to nikdo neumí. Tak jen prefabrikáty a nic víc.
Beton ≠ prefabrikát.
Jak dlouho bude zdít jeden zedník zeď rozměru 3×2 metry ? Jak dlouho bude trvat instalace skleněného panelu téže velikostí … přepočítejte na mzdové náklady … a navíc nepotřebujete vodu, písek, vápno, cement – míchačku nebo hotovou maltovou směs ….
„Prostě už to nikdo neumí.“
Lžete. Cíleně a záměrně. Zděných rodinných domů se staví spousty.
Bude to zřejmě tím, že zděná stavba je již pomalu sto let přežitek.
Jak pro koho.
Architekt vyprojektoval sklo a beton, ale my tam vyzdime zeď z Ytongu aby bylo vidět, že to umíme.
Já bych to ani neomítal…ať je vidět, že na to máme.
Takže naše klasická básnička „je to staré a hnusné, ale je to škoda měnit“ se nám rozšiřuje už i na všechny budovy (a to říkám jako staromilec)
Kolik z odpůrců demolice tam bylo osobně? Já ano.
Budova samotná je mnohokrát přestavěná a nemá de facto žádnou historickou ani řemeslnou hodnotu, a to jak v interiéru tak i exteriéru. Samotná plocha nástupišť je zde vysoce nevyhovující a zastaralá. V Ústí ta záchrana budovy smysl měla, tady vážně ne…
My jsme snad jediná země na světě, kde některým lidem vadí i to, že se bourá výměníková stanice někde na sídlišti… Ach jo…
U těch vyměníku nejde o jejich kulturní hodnotu, ale o to, co se postaví místo nich.
Jaký smysl měla záchrana Ústeckého nádraží? Jen zkomplikovala rekonstrukci, snížila průjezdnou rychlost, zhoršila rozložení perónu a teď tam jen bez využití chátrá.
Tak třaba v Pardubicích udělali, co vím, ze dvou výměníkových stanic kavárny. Takže lidi třeba viděli, že se dají nějak využít (po kompletním vymlácení technologie).
Zrovna po tomhle skanzenu se mi stýskat nebude. Bylo by ale nadmíru vhodné, aby SŽ pod dokončení novostaveb prováděla i potřebnou údržbu. Některé nedávno přebudované stanice totiž po pár letech začínají svým stavem opět připomínat no-go zóny.
Poprvé v historii se z Prahy-Vysočan stane jedno celistvé nádraží namísto pozůstatku dob, kdy svoji část kolejí měly dvě různé společnosti.
Konečně.
Pro mě je to spíš vítězství hlouposti, které ukazuje jak hluboko ještě trčíme v komunismu a že kvalitní práce je to poslední v pořadí důležitosti. U SŽ mě to nepřekvapuje.
Obdobné „ostrovní“ budovy zmizely i v nekomunistických zemích, namátkou nedávno Bad Kleinen (SRN) či o něco dříve druhá z budov (ta „ostrovní“) v Salzburgu Hbf. Nic výjimečného (a nejen tam; demolice již nevyhovujících nádražních budov a realizace nových byla na rakouských i německých větších nádražích relativně častá).
Neuvádíte skutečný stav věcí. A prospěšnost umístění budovy Vám nic neříká. Umístění budovy ve středu kolejiště přežitkem není a v mnoha případech má své opodstatnění. A mohl bych Vám uvést spousty příkladů kdy s tím nikdo nic ani nehodlá dělat.
Jaké opodstatnění má dnes ostrovní budova ve Vysočanech?
Mohl bych vám uvést spoustu příkladů, kdy není ani nádraží budova potřeba.
Třeba v Laponsku. Tam by nastupovali jenom sobi a těm mráz nevadí a k nástupu jim postačí rampa.
Jinak v zalidněné Evropě, může mít budova spoustu funkcí podle frekvence a potřeb cestujících dokonce i některé další.
Je fakt, že některá nádraží jsou osamělá např. Jedlová, která slouží víceméně pouze pro turisty, ale nikdy není vyloučena optimalizace.
Jaké funkce by jste očekával na defacto zastávce v širším centru?
(zvlášť takové, které nebudou praktičtější v nové hale nebo podchodech?)
Pokud vím podchod je široký dost a novou halu tam taky nikdo neplánuje. Jedná se pouze o jakýsi kiosek za miliony. Vysočany by budoucnost měly spolu s dalšími optimalizací pro příměstskou dopravu od východu viz. Vršovice, Smíchov. Budou se bourat tedy i Vršovice a Smíchov, které v podstatě, stejně jako Vysočany mají za úkol odlehčit hlavnímu nádraží? V budově nádraží ve Vysočanech proběhly v minulosti dost ostudné „rekonstrukce“ a metro se vyprojektovalo tak že stanice leží nějakých 200 m daleko. To je dost podstatná závada.
Vysočany nemají ani dost prostoru jako Smíchov, ani depo a ONJ v sousedství jako Vršovice. Navíc, jak sám přiznáváte, nic moc vazby na metro i povrchovou dopravu.
Dovolil bych si však zopakovat původní otázku – jaké funkce by jste očekával od současné budovy, aby bylo vhodnější ji zachovat?
Podle toho jaký se očekává nárůst počtu odbavených vlaků a cestujících. Nové by nemuselo stačit, zatímco ve staré budově je místa dost. Navrhoval jsem odbočku z Mstětic do Lázní Toušeň a Brandýsa nad Labem, dále spojku z Milovic na Boleslavskou trať a v neposlední řadě optimalizaci stávající trati a zvýšení její kapacity. Podél stávající budovy můžou být až čtyři krytá nástupiště.Rezervu se vždy vyplatí držet pro případy výpadku. Určitě by tam měly být čekárna, prodej jízdenek, zachovat lze i různé možnosti občerstvení. Vždycky záleží ale na kvalitě a ceně. Může tam být i obchod, dokonce několik, záleží pouze na projektu… Číst vice »
Díky za odpověď! Tak jak to píšete s Vámi nesouhlasím pouze v tom zachování budovy. Čekárna, prodej jízdenek a WC budou v novém vestibulu, komerční prostory naproti u vchodu do podchodu. Určitě by jich mohlo být víc, osobně by se mi líbil široký světlý podchod s prostory pro komerci po celé délce. Jako nájemce bych rozhodně raději provozovnu v podchodu (kde obslouží i místní procházející, kteří by po schodech do budovy spíš nešli). At už by cestujících přibývalo sebevíc, už to bude jen fakticky zastávka. Na koncovou stanici pro rychlíky je málo místa, pro „S-bahn“ je to moc blízko centru… Číst vice »
Proč by cestující nešli do staré budovy, když by tam byly jezdící schody? S tím nemá problém ani stará babička, natož mladý člověk.
Pokud zrovna nemá třeba kočárek nebo nohu v gypsu a berle..ale hlavně by tam nešli lidé necestující, podchodem pouze procházející.
Ti můžou jet výtahem.
Nevím jestli jste jel v Londýně někdy metrem. Na přestupech jsou spojovací tunely, někdy opatřené pohyblivým chodníkem, které se zdají být nekonečné. Proč by se tedy něco podobného nemohlo objevit i ve Vysočanech.
Tak zrovna v zalidněné Evropě na sbahn snad nenajdete nádražní budovu (když najdete, tak nevyužívanou, v neudržovaném stavu. Kdo by taky používal čekárnu a chodil na kávičku s croisantem a denním tiskem, když mu jede vlak každých pár minut.), ale stačí tam pouze nástupiště se střechou, lavičkou/opěrkou, košem a inf. systémem.
Takže Vysočany jsou podle Vás S-Bahn. A vlak jede každých pět minut.
A kdo by tam chodil třeba nakoupit nebo na kávu když by tam bylo útulné prostředí a kvalitní servis. Budete se divit, ale jinde klidně na nádraží jdou, protože tam mají výtečnou kávu nebo něco jiného na zub. A proč by si lidé z okolí nechtěli nakoupit na nádraží?
Žádný argument proti mě nenapadá.
Příkladů je více – císařský Sankt Anton am Arlberg byl nahrazen dílem zvaným Sankt Anton am Beton, ve švýcarské pohraniční stanici La Plaine byla staniční budova zbourána a nahrazena skleníkem pro cestující … švýcarský Visp – původní budova zbourána – náhrada „skleníkem“ a těch příkladů je více …
německý Klingenthal zbourán, české Vejprty – zbourány, české Hranice v Čechách zbourány …. náhradou jsou betonové „krabice“ …
V St. Antonu bylo přesunuto CELÉ NÁDRAŽÍ do vhodnější polohy (navazující na nový tunel) namísto dřívějšího vedení tratě jednokolejně „mezi domy“. A ano, to nově přemístěné nádraží má samozřejmě i novou budovu.
A Visp je docela přiléhavý vůči Vysočanům. Původní stav – stará budova + kolejiště zermattské úzkokolejky „před budovou“. Nový stav – nová budova na místě bývalého kolejiště úzkokolejky; zato úzké koleje přeloženy „do stejného nádraží“ k normálnímu rozchodu.
Zejména Klingenthal a Vejprty = neuvěřitelně předimenzované budovy, dávno bez reálného významu (kam se hrabou Vysočany).
Obecně přechodové stanice (Železná Ruda – Alžbětín, Moldava, Dolní Poustevna, Kořenov, Lubawka, Meziměstí, Miezdylesie, Horní Dvořiště) jsou dnes předimenzovaná monstra. Jak dopravně, využitím, tak i technologicky.
Ve spoustě z nich, ale lze nabídnout ubytování hotelového či hostelového typu.
Ano, lze to, ale seženete do nich i hosty? Hotelové kapacity jsou v ČR poměrně velké a nabídka je pokrytá.
Na Moldavě nebo v Meziměstí žádné hotely nejsou. V Meziměstí funguje na nádraží restaurace a byla v sezoně plná.
Když jedete na dovolenou na Broumovsko, pochopitelně si chcete vybrat ubytování s pěkným výhledem na místní krásnou přírodu. V nádražní budovy v Meziměstí máte výhled na panelák a kolejiště, na které se léta nesáhlo.
Z nádražní budovy
Kupujete, a investujete do hotelu? Já myslím že by vám to SŽ prodalo.
Moc složitý, jednodušší je dělat brouka Pytlíka na netu… 🙂
Nejde o SŽ ale o stát.
Stát nemá co podnikat, a už vůbec ne v tomhle oboru hotelových služeb
SŽ nemůže nic prodávat bez souhlasu státu. Prodej musí odsouhlasit vláda.
A?
Proč by vláda měla mít problém s odkupem nepoužívaného nádraží?
Na to se neptejte mě. Jakožto státní majetek musí vláda odsouhlasit prodej. Pokud nebude souhlasit, nelze uskutečnit převod majetku.
A?
Otázka stále platí…
Proč by vláda neměla souhlasit, když třeba souhlasila s odkupem nádraží v Ústí n.O.?
Jinak prodej velmi pravděpodobně bude zařizovat SŽ, vláda dá jen souhlas s prodejem.
Na to se musíte zeptat vlády. Neznám okolností odkupu nádraží v Ústí nad Orlicí. Každý prodej je jiný a mohou k němu vést jiné důvody. Možná vláda chtěla uklidnit veřejné mínění. SŽ vyvolala skandál.
Každý prodej je jiný, proto si nějaké nádraží v horách na konečné kupte (pošlete návrh SŽ a vládě) a udělejte z něho hotel, když si myslíte, že poptávka po ubytování je tak velká..
A proč jsou tedy s těmi odprodeji problémy?
Asi proto, že je asi většinou zájem o budovy, které by mohly v budoucnu překážet.
Proč si třeba někdo nekoupil celé nádraží ve Vejprtech? Ve Varnsdorfu?
No, nabízet ubytování v horách je trochu jiné, než ve velkoměstě. Tady by se ubytoval leda nějaký fanda železnic.
Levné ubytování by spousta turistů uvítala. Zvláště ti mladší.
Ty Vejprty se nedaly využít? Třeba jako poliklinika, kanceláře, klubovny, byty, pošta, policie, úřad a další a další. Jen chtít. Raději se stav í nové na volných plochách.
Z německých příkladů bych z nedávných realizací vypíchl i (o dost větší co do významu nádraží i velikosti města) Lutherstadt Wittenberg (demolice ostrovní budovy + vybudování nové budovy „před nádražím“.
Jsem moc rád, že to půjde k zemi, takových nádraží máme v ČR ještě stále mnoho. Všichni víc získají, než ztratí. Už tak dost si tu uchováváme skanzen za každou cenu.
Takových nádraží v ČR rozhodně není mnoho. V Praze dosud bylocjen jedno jediné ostrovní nádraží a takový klenbový podchod, jaký tam byl, není nikde jinde.
Nová budova bude taky časem oprýskaná, když se o ni nikdo nebude starat. Řešením má být dostatečná údržba a ne bourání a stavění dalších a dalších odporných prefabrikovaných nástupišť a nevzhledných výpravních budov.
tohle bylo snad vzhledný??? jako vážně??? otázku vkusu už nechte raději na jiných .. to že je pro někoho vkusné něco z minulých století neznamená že musí trpět všichni narození v století dalším když už to tu ta předchozí generace má už za pár.
Nedavno jsem z Vysocan jel a zrudnejsi nadrazi, podchod a vse okolo jsem snad nevidel. A to sem toho v cechach procestoval dost. Naprosto nedustojne podminky pro dnesni svet, tak fakt nechapu staromilce, co jim furt vadi ze se neco modernizuje, predelava, stavi…
Nikomu nevadí rekonstrukce. Ale musí být smysluplná, aby neuspokojila pouze zabedněnce, kteří by nejradši zdemolovali naprosto všechno, ale aby vyhovovala i ostatním cestujícím.
No jó, ale musí být CO rekonstruovat.
Těmi zabedněnci bych, být vámi, dost šetřil. Chováte se jak malé děcko, kterému starší brácha šlápl do TT kolejiště.
Vy taky máte svůj názor. A mě ho chcete brát, protože SŽ je neschopná zrekonstruovat budovu? Vůbec se tu nemáme bavit o tom zda zdemolovat či ne. Ale jak ji přínosně zrekonstruovat.
Názor Vám nikdo nebere. Stejně jako máte právo svůj názor vyjádřit, jiní mají právo Vašemu názoru nevěřit, ignorovat ho, zpochybnit ho anebo třeba se mu vysmát. Na to musíte být v diskusi připraven.
Klenbový podchod má být zachován, jen z něj bude něco jiného, typu galerie.
Kdyby se měla posuzovat historická hodnota kdejaké haluzny tak máme dodnes ve městech úzké křivolaké uličky ze středověku.
A nebylo by to hezké?
Po zkušenosti s ÚnO se postupu SŽ nedivím.
Úderka z Dlážděné zase perlí 😀
V čele s Kolovratníkem. Nic tak hezky nepřipomene člověku léta socialismu.
Nezlobte se, ale ty Kerhartice by se daly vyřešit líp než tak blbě jak jsou i s tou budovou na místě. Směrem na Choceň je nějakých 600m místa. Neříkejte mi že do toho nejde nacpat nástupiště s délkou 300m.
Ano dalo by se, ale jestli to má dopravní význam?
Tak minimálně tam odbočuje trať do Polska.
Kam jezdí jeden motorák. Ale kvůli 1 člověku prodloužíme cestu dalším 10 lidem. To dává smysl.
Spíš by mělo smysl postavit kusou kolej na Městě a zajíždět až tam. U Motoráku není problém s úvratí, netřeba objíždět soupravu. Tedu pokud náhodou nevyjde Černý Petr v podobě 810 + 010
Ano, město by mělo smysl, ale bylo by třeba, asi tam udělat trojúhelník, což by bylo celkem zajímavé jaký celkový efekt na síť by to mělo.
ÚnO se uzavíralo v době brutálních škrtů ministra Bárty, kdy nebyla vůle utratit ani o korunu víc.
Předpokládám, že zadání bylo vejít se do současných pozemků.
Krom toho se tam taky důkladně škrtla jedna „zbytná“ kolej pro nákladní dopravu, uvidíme, jestli bude tak zbytná i za měsíc… Důkladně znamená, že se nenechala ani rezerva v SZZ.
Postup SŽ nijak nepřekvapil. Proč opravovat starou když lze za obrovské peníze postavit novou. Bezbariérovost je pouze záminka.
Pokrok nezastavíš – jen si rozhodně vůbec nejsem jist tím, zda jde opravdu o skutečný pokrok.
Tohle není pokrok. Podle toho co jsem tu v různých článcích zjistil, se jedná pouze o to usnadnit si práci.
Buďte štastný, že tu bezbariérovost sám nepotřebujete.
Už například to umístění uprostřed je dnes dosti nepraktické, budova samotná naddimenzovaná.
Budovu nádraží ve Vysočanech dobře znám. Vím, že zrovna v tomto případě je současný stav tak nešťastný, že plnohodnotná rekonstrukce stanice není možná. Stejně by se musel razit nový podchod (současný úzký
kamenný nevyhivuje, bourat schodiště a kus interiéru, aby se vybudovalo bezpečné mírnější schodiště, musely by se dělat složité zásahy, aby se opravila porušená statika budovy a
mnoho dalšího. Věřím, že mnohde by Správa železnic mohla místo novostavby původní budovu levněji opravit. V Praze Vysočanech by i oprava byla velmi náročná.
Záleží na technologii. Prostě buďto něco zachovat chcete nebo ne. Problém je spíš v nedostatku lidí, kteří by se do takové rekonstrukce pustili.
Neexistuje žádný jiný důvod, ani statika či náročnost.
Pro někoho by ta rekonstrukce byla úžasná výzva, ale takovými specialisty SŽ nedisponuje. Proto nejsnadnější řešení.
Jistěže by budova mohla být opravena. Ale proč? K čemu by byla?
A k čemu bude ta nová. Ani občerstvení v ní nebude.😏
Já od „budovy“ ve Vysočanech očekávám jen to, že umožní příchod z ulice k vlakům, nic jiného tam nepotřebuju.
Takže jste vlastně zastáncem trendu „kultury“ autobusové zastávky, který se v poslední době na železnici stále více prosazuje. Tj. peron bez jakýchkoliv služeb pro substrát.
A jaké služby by mělo poskytovat zrovna nádraží ve Vysočanech?
Lavičky v místě kde neprší a nefouká ani na nohy, záchody, opravdový kiosek a nějaké zázemí související s komerčním odbavením, např.pro matky s malými dětmi….. Neberu cedulky na zrušených WC viz kdysi Stará Boleslav : “ Použijte WC ve vlaku.“ Přitom ve stanici žádný vlak nebyl.
„služby poro substrát“ …. takže nádražka, kam se dá zašít v pracovní době, když není zrvona co dělat.
Pod, přiznávám nevhodným, pojmem substrát jsem samozřejmě nemyslel zaměstnance dráhy, kteří vždy, když jede vlak, pouze postávají a pod tento vlak hrdinně neskáčou. Ti vám z vašeho krajíce už užírat nebudou. Buďte v klidu, tam flákajícího se nádražáka nepotkáte.
Asi dost záleží na tom, jestli to nádraží slouží spíš cestujícím dálkových spojů nebo příměstské dopravě, ne?
Při každodenním kmitání do práce a zpět se tam nikdo moc nezdržuje. Pokud jedete daleko, přijdete na nádraží spíš o něco dřív a využijete více infrastruktury.
Vysočany jsou někde mezi … pokud by někdy vzniklo něco jako 5. koridor, jezdilo by odtamtud více dálkových cestujících. Takže za mě by tam určité zázemí být mohlo.
Já v současné době většinou na nádražích také nakupuji nanejvýš jízdenky, většinou ani vodu do flašky nenačepuji, ale to zejména proto, že se tato možnost stala vzácností, ale vzhledem k tomu, že to nádraží sloužilo a bude sloužit nejen nám dvěma, možnost něco koupit a´t k okamžité konsumaci nebo s sebou za jakž takž přiměřenou cenu by tam byla namístě. Nejen teď, kdy se v určité doby jinde než na nádražích prodávat nesmí.
Ale bude.
Chcete říct, že oprava stávající budovy by byla levnější? Pochybuji, ale hlavně demolice umožní příznivější umístění nástupišť.
Cena se těžko posuzuje v případě kdy Vám SŽ návrh děsivé sra.ky, která vydrží 30 let a bude potřebovat opravu, zatímco stávající budova by po rekonstrukci vydržela dalších 100 let. Co je tedy dražší?
A k těm 30 a 100 letům si dospěl jak?
Například podle nové budovy nádraží v Ústí nad Orlicí.
ta doufám už brzo samovolně spadne na hlavu stávajícímu majiteli..
Máte pravdu, ta nová krychle docela pravděpodobně ano.
A tak ještě že tam nakonec zůstala i ta stará.
O kterou se majitel docela slušně stará.
Co se týká umístění nástupišť tak to zase nevýhodné není. Nemíchají se Vám lidé co přijíždějí a co odjíždějí.
Tedy jedna strana budovy příjezd do Prahy a druhý odjezd z Prahy. To umístění budovy je promyšlené.
Původní uspořádání stanice samozřejmě bylo motivováno stykem dvou společností a jejich tratí – od Turnova na Vítkov a od Lysé na Těsnov. Jejich vlaky si nekrizily trasy. Což by se o vámi navrhovaném uspořádání provozu říci nedalo.
Je logické, že když se pustíte do úpravy budovy, budete se snažit využít všechna pozitiva, která přináší. V případě ostrovní budovy jsou i nějaké navíc.
V Liberci je taky ostrovní budova a ještě velká budova z ulice. Kdyby jste uvažoval co s tím a jak všechno upravit s co největším efektem, pak určitě najdete mnoho pozitiv, které toto uspořádání přináší.
A co teprve taková Plzeň. Za má hned dvě ostrovní nádraží a jedno lepší než druhé.
A jaká pozitiva by měla ostrovní budova ve Vysočanech?
Z haly je tam bez schodišť do 5 metrů přístup ke všem kolejím, kde běžně zastavují vlaky.
A do haly se může přes koleje? Nebo se musí do haly po schodech tak jako tak?
Však taky v Liberci je to dost nevhodně uspořádané – žádné nástupiště „od budovy“, bezbariérový přístup (výtahy) zajištěn jen do „příjezdového“ podchodu (vyjma výtahu mezi „odjezdovým“ podchodem a vestibulem, ne však mezi „odjezdovým“ podchodem a nástupišti) atd.
Aneb tak to dopadá, když „nákladní“ koleje jsou blíže vestibulu než koleje „osobní“.
A co SŽ brání to změnit? A vybrat skutečně přínosný projekt, který nádraží oživí a stane se ozdobou čtvrti a ne její přítěží.
V Liberci ten výtah v odjezdovém podchodu vede jen do mezipatra se záchodama, až do úrovně podchodu nevede.
Vy chcete zřejmě obnovit nádraží na Těšnově. To úžasné, velkolepé nádraží, které komunisti zbytečně zbourali.
– Nádraží samo o sobě bylo nevhodně umístěné a vlastně i jeho vznik byl anachronismem spojeným s tím, že tratě byly budovány soukromými firmami, kde každá měla „své“ nádraží.
– Menší část budovy (již zrušeného) nádraží tak jako tak překážela výstavbě magistrály a musela být cca v roce 1974 zbourána.
Tyto dvě odrážky považuji za těžko zpochybnitelné. Za jedinou spekulativní věc považuji ten třetí čin – likvidaci zbylé, převážné části nádražní budovy v roce 1985.
To už říkal nějaký tehdejší odborník, že se neozval nikdo, ať Těšnov strčí Elektrickým Podnikům, ať si tam udělají východ z metra. A jako bonus, že mají „za rohem“ MNV KSČ.
Ta magistrála tam nikdy neměla být postavena. To je odstrašující příklad likvidace městského prostředí a zavedení nevhodné dopravy.
Omyl. Magistrála je na místě východní sekce městských hradeb. Územně na jediném místě, kam šla vecpat s ohledem na kopce okolo. A umožnila odvést dopravu z oblasti Můstku a Příkopů. Takže má svůj význam.
Mimochodem – další místo, kam šlo podobnou kapacitní komunikaci nacpat, je až trasa přes Spojovací a Malešice. Shodou okolností dneska trasa MO. Žižkovský kopec šlo prostě pouze obejít nebo provrtat. Na západ od Vltavy je to pro změnu opravdu až Řepy/Slánská a dnešní okruh. Hrana střešovického výběžku a údolí Motolského potoka opravdu znemožňují stavět cokoliv kloudného.
To by bylo skvělé, ale teď už asi přece jen až příliš náročné, už toho tomu stojí v cestě docela dost.
Lidi nemají chodit na náves na autobus, ale kilometr za dědinu na vlak. Jen z Nábřeží je to na Masaryčku příliš daleko…
Vlaky od Turnova končily na Těšnově je správně.
To se míchat nebudou ani po přestavbě – vlaky od Prahy budou zastavovat u jiného nástupiště než vlaky „ku Praze“.
Protože staré materiály jako cihly, omítky, obklady apod. lze snadno opravit a mají i dost velkou životnost. Ty nové materiály, zejména hliník, plasty, nátěry apod. moc nevydrží. Takže potřeba oprav a údržby je dost vysoká a po čase i neřešitelná bez velkých zásahů.
Těžko laicky posuzovat, co by se na té budově dalo zásadně zmodernizovat. Z laického (mého) pohledu žádný architektonický skvost, který by zaujal … nevylučuje, že má nějakou historickou hodnotu … ale i tohle se zřejmě hodnotilo ….
To si ani neumíte představit jak by mohla vypadat nebýt SŽ. A bezbariérová by byla taky.
vám za to platí že tak urgentně bráníte něco co už má být na obrazech??
A Vám za ti nechutnou agresivitu která pramení ze sociálního prostředí?
Jediný, kdo tu je zbytečně agresivní, jste vy 😉
Obávám se, že ten bezbariérový přístup přes kolejiště se přece jen trochu méně slučuje se současnou představou nádraží na byť jen záložně koridorové trati.
Tak oni by se daly udělat nová ostrovní nástupiště, jenže pak by stejně byla potřeba nějaká hala při vstupu do podchodu, protože, kdyby měl člověk chodit kupovat jízdenky na ostrov a pak zpět do podchodu, bylo by to na pytel.
Takže já souhlasím taky s kompletní navrhovanou přestavbou.
Jaký bezbariérový přístup přes kolejiště? O žádném jsem nemluvil.
Opravdu neumíme. Přesně tak.
Z dopravní hlediska není to poslední budova uprostřed kolejiště (plzeň 2x, ústí n. orlicí, Všetaty, Hulín) a hlavně vysočanské nádraží je prostorově malé jak délkově tak do šířky. Před rekonstrukcí pouze čtyři perony které se výjimečně používaly všechny čtyři, a tří průjezdné koleje přičemž na jedné byla odstavena dispečerská záloha. Zvýšení možnost zastavení více vlaku i bezpečnosti cestující. Přestavovalo se v minulosti i bouralo, kdo bude plakat nad zbourání původního kolínského nádraží?
Dodnes to považuji za nepromyšlený a hloupý krok. Navíc demolice probíhala po smrti prezidenta Masaryka v nejisté politické a hospodářské situaci. Zvláště tou se to odůvodnilo. Byla krize a nebyla práce. V Kolíně se přestupuje a i z pohledu cestujícího by bylo lepší, aby tam byla zůstala. Natož pak z pohledu dopravního, kdy hlavní koleje na státní musíte držet mimo nástupiště kvůli průjezdům.
Zapomněl jste na budovu Ostrov v Liberci.
Budova uprostřed kolejiště může být dost problematická a nepraktická. Vše je to o přístupnosti a umístění služeb pro cestující. Cestu na nádraží stylem d“o podchodu – nahoru do budovy – dolů do podchodu – nahoru na nástupiště“ nebude chtít absolvovat prakticky nikdo. Takže podobné přestavby mají rozhodně smysl…
A jak se dostanete na nástupiště. Taky podchodem. To se nikomu nebude chtít, jak říkáte. Z příjezdové strany do budovy nikdo nemusí. Pouze na odjezd.
Jak jsem uvedl, je to pouze otázka zachovat či nezachovat a umět využít či nechat ladem.
V Kolíně třeba cestující hodně přestupovali a nemuseli se táhnout ze zadních nástupišť až k nové Weisově budově, když potřebovali něco koupit, informace atp.
Tak zázemí pro cestující i techniku nacpu do podchodu. Nahoře zůstanou jen peróny. Cestující si může lístek koupit ještě před tím, než vyleze nahoru. A po cestě ven to celé bez zájmu mine.
Plzeň hl. n. ale má hlavní část vestibulu „o patro níž“ než je kolejiště (= žádné „ztracené spády“ při vstupu z ulice a cestě na vlak). Což není případ Vysočan (a nebyl by to ani případ Ústí n/O., pokud by tam zůstalo zázemí pro cestující v původní budově).
Kromě vámi uvedeného mimochodem také Okříšky (i tam ta budova bude docela oříškem, jestli tam někdy dojde k modernizaci stanice včetně peronizace).
… a i u Všetat bych považoval za velmi žádoucí, pokud tam bude (v rámci modernizace pravobřežky) probíhat peronizace + vůbec rekonstrukce stanice, tak aby bylo kolejiště sloučeno do jednoho + aby budova (či obecně zázemí pro cestující) byla nově zřízena vně celému kolejišti.
Dnešní stav „uprostřed“ je dost nevhodný mj. s problematickými dvěma přejezdy za sebou, přesto jeden nezávislý na druhým co do výstrahy.
Já si myslím, že Všetaty bez radikální změny směrování nepřestavíte a nesloučíte.
Možná by se hodilo místo přejezdu udělat nadjezd a z něho pak i přímá schodiště na případná ostrovní nástupiště.
Nejde jen o bezbariérovost a stav budovy. Potřebujeme více než 2 nástupní hrany o normované výšce, tudíž potřebujeme více nástupišť než jedno. A k těm se musíme nějak dostat. Úrovňovým přechodem ne, to by v takové stanici bylo strašně omezující a nebezpečné. Tudíž musíme z nadchodu nebo podchodu. A v té chvíli je nám budova někde v úrovni kolejí k ničemu, přece nechceme nikoho nutit do ní chodit, když by pak zase měl jít zpět do podchodu a na jiné nástupiště.
Tam můžete mít i za současného stavu i tři kryty nástupiště.
Ano, ale k čemu pak bude sloužit ta budova?
Starou ruinu, která byla ruinou už v roce 1989? Co s ní potom? Vysočanské nádraží má dost stísněné poměry a zvýšit z obou stran budovy rychlost že 60 na aspoň 90 a přidat rychlé spojky na 80 by byl už obtížný ořech, nejspíš by se musely rozsirovat náspy a vykupovat pozemky. Staniční koleje i po novu zůstanou extrémně krátké. jen jedna, nejjižnější, kolej vyhoví křižování vlaků TEN-T. A s dlouhými vlaky se do budoucna počítá. Sice ne v moc velkém počtu, ale počítá.
V příměstské dopravě by to stačilo. Rozhodně se nedá čekat, že by ve Vysočanech zastavovaly mezinárodní rychlíky.
A nákladní vlak projede po estakádě? Nezapomínejte, že vedle máte ranžír v Libni a zároveň to bude sloužit jako odklon na Kolín a při mimořádnosti i na Děčín.