Proč senátoři shodili novelu drážního zákona? Kvůli stromům i tarifu
Srážka spěšného vlaku s padlými stromy 4. února 2014 u Jindřichova ve Slezsku. Autor: Drážní inspekce
Velké pozdvižení vzbudilo včerejší rozhodnutí Senátu vrátit poslancům k přepracování novelu zákona o drahách. Dlouho projednávaná novela přitom prošla hladce
Víc mimořádných událostí je určitě ročně způsobeno střetem vlaku s autem či člověkem než se stromem. Mělo by se zakázat přibližovat autům a lidem k trati. Zrušit přechody a přejezdy a kolem tratí vybetonovat zdi.
Hezky napsáno a víte proč těch střetu je méně? Protože spousta strojvedoucích před tím stromem zastavilo, ale to je mediálně nezajímavé.
Srážka s autem a s člověkem tam pracují dva faktory, které to mohou ovlivnit, srážka se stromem je jen jeden faktor a to strojvedoucí. Potažmo ještě SŽDC, která odstraní stromy v dopadové vzdálenosti.
To podporuje můj předchozí příspěvek. Statisticky stromy představují menší škody při riziku střetu než auta a chodci. Ale musí se kácet stromy, zdi se nepostaví a přejezdy nezruší. Tam se může umírat ve velkém nadále. Hlavně více kácet.
Přibližování aut a lidí k tratím zakázáno je. Pouze si toho média v poslední době nevšímají, takže si to tak citově neužijete. Z technologických důvodů má tento zákaz řadu výjimek, které jsou opět ošetřeny řadou zákazů a příkazů Pochopitelně nikdo Vás nemůže přinutit, abyste si svoji zášť omezovala fakty. Jen ten původní problém (bezpečnosti dráhy vs. ochrana přírody) tím trpí.
Tak je evidentní, že existující zákazy jsou neefektivní. Kolik osob zemřelo, či bylo zraněno při srážce vlaku se stromem a kolik při srážce s autem či chodcem za rok? Zde je evidentní, že se řeší méně závažné problémy. Jen aby pak někdo mohl říkat, jak nekecám a maká.
Každoročně se stane několik desítek případů pádů stromů na trať a na trolej. Kvůli tomu vrátit zákon, který obsahuje sofistikované řešení tohoto letitého problému, opět potvrzuje minimální erudovanost většiny senátorů. Musím tedy explicitně konstatovat, že bohužel tento nezrušitelý a naprosto nadbytečný Senát, racionálních a relevantních argumentů evidentně nemaje, se opět předvedl. Ještěže ho lze přehlasovat, takže snad půjde zase jenom o to obligátní a zcela zbytečné zdržení.
Teď vůbec nehodnotím to kácení jako takové, ale teda nazvat tenhle princip sofistikovaným… 😀
Sofistikované by bylo nějaké zjišťování reálného rizika, ne plošné kácení.
I zdravý strom může při větru spadnout, takže každý strom vyšší jak je vzdálenost od průjezdného průřezu je potencionálně nebezpečný. Navíc nutně nemusí být planiny, nikdo nezakazuje nižší stromy.
Spadnout může i sloup trolejového vedení. Zakážeme troleje! 🙂 To jako že místo lesů vysázíme sady? 😮 Základem je především řádná péče o stromy. Ve vichřici a po ní pak nezaručí nikdo nic, to žádá všeobecnou opatrnost. A třeba taky lidi v terénu a nejen v kancelářích…
Jasně, ale kolikrát spadla trakční podpěra kvůli větru a kolikrát strom? To spíš spadne trakční podpěra díky stromu, který spadne na ní.
Prostě u kolejí budou nižší stromky, strojvedoucí, který díky spadlému na kolejích bude zraněn, bude těžko říkat, jo to je v pohodě, vždyť vy jste se o ten strom dobře starali, jen spadl protože byl silný vítr.
to je nápad!
Jistě, že může. Ale takový strom může spadnout na dům, na chodce, na silnici… Pak bude nejbezpečnější vykácet úplně všechny stromy a tím přejdeme riziku, no ne?
To už je trochu ad absurdum, nemyslíte?
Jde o to, že u dráhy máte nějaké ochranné pásmo, navíc jsem neřekl, že tam nesmí být nic, jen že by tam neměli být stromy vyšší jak je vzdálenost od průjezdného průřezu.
Ne, nemyslím. Vždy je to o tom najít vhodný kompromis. A za vhodný kompromis rozhodně nepovažuji vykácet úplně vše vedle trati.
Doporučuji navštívit nějakou železničně civilizovanou zemi. Vede-li trať lesem, je po obou stranách průsek, který má 2 úlohy: zabránit pádům stromů na trať a poskytnout prostor pro přístup záchranných složek v případě nehody.
A že by zrovna třeba v Německu byli Zelení nějakou nevýznamnou nátlakovou skupinou, to si nemyslím (když prosadili třeba zákaz jádra).
Děkuji, není potřeba. Jak jsem napsal, nevidím důvod, proč by se mělo kácet ve velkém. U každého místa by se mělo postupovat individuálně.
Samozřejmě. Vy nepotřebujete vidět, jak to někde funguje, protože vy tvrdíte, že to nejde. Resp. že kdyby se to udělalo, tak tu vznikne druhá Sahara.
A mají takto v zákoně takto pitomou větu?
Pokud ten návrh zákona psal nedovtipa, který se dokonce ani nenamáhal rozlišovat železniční dráhy např. od tramvajových a trolejbusových, natož aby bral v úvahu druh, stav a odolnost těch stromů, tak je jen dobře, že to celé spadlo pod stůl.
„aby bral v úvahu druh, stav a odolnost těch stromů“
Viz dnešní zpráva: „Vlak narazil do zdravých stromů, ukázalo vyšetřování loňské nehody 02 Lis 2019 17:30“
Nevím, asi mluvím cizí řečí, ale já neřekl, že se musí vykácet vše, jen to, co bude vyšší a případně vysázet takové dřeviny, které nedosahují takových výšek, že holt 10 metrů od koleje nebude nic, je holt fakt, ale lepší než ohrožovat bezpečnost provozu a zdraví.
No ale to nejprve musíte vykácet, co tam stojí, no ne? Pak tam můžete zasadit něco nižší, ale to stejně nikdo neudělá. Na to je potřeba dělat speciální akce pro veřejnost, aby alespoň někdo nějaký strom zasadil 🙂
Ještě se zeptám, jak byste postupoval v Litovelském Pomoraví 🙂
https://en.mapy.cz/zakladni?x=12.9849046&y=51.7719793&z=18&base=ophoto Když to jde v Německu, půjde to i u nás. Viz třeba ty váté písky zmíněné níž. Tam se nekácelo, tam se pro změnu ten pás kolem trati nezalesnil.
Samozřejmě, že to jde. Jak jsem napsal v úvodním příspěvku, tak můžeme vykácet úplně všechno, to taky jde. Jen v případě chráněné krajinné oblasti k tomu nevidím důvod. Jistě, tam kde existuje reálný důvod, že strom spadne, tak prosím. Ale pro plošné vykácení rozhodně nejsem…
CHKO je jistě ošemetné téma, ale hodně záleží, proč tam to CHKO je (a Vámi zmiňovaný příklad je především kvůli meandru řeky) a pak taky, co u té tratí roste. Ono se klidně může ukázat, že v místě trati nerostou zas tak vzácné dřeviny a tedy není důvod je nekácet.
Ovšem tohle je také Německo – https://youtu.be/Mb18A894ktk, a zrovna tramvajová trať, u níž vykácet stromy (ať již v lese nebo jednotlivé či tzv. aleje ve městě) vyšší než je jejich vzdálenost od tratě považuji za nesmysl!
– Tak jako Karel „Pokud ten návrh zákona psal nedovtipa, který se dokonce ani nenamáhal rozlišovat železniční dráhy např. od tramvajových a trolejbusových, natož aby bral v úvahu druh, stav a odolnost těch stromů, tak je jen dobře, že to celé spadlo pod stůl.“
Nikdo neříká, že se má kácet úplně všechno, ale že má být možné vykácet vše nebezpečné.
Koneckonců ani to plošné vykácení nemusí vždy dopadnout špatně, viz například Váté Písky (a to, jestli se něčeho podobného i někde jinde dožijeme my dva, přitom není důležité).
Ale o tom to právě není. Pokud jsou nějaké skutečně nebezpečné stromy v okolí trati, tak se mohou vykácet již dnes. Tady jde o to, že preventivně se má vykácat vše okolo trati, aby náhodou nemohou dojít k problému.
Však problémům se má předcházet, ne? A ne řešit následky, kdo za to může.
A předcházet problémům je špatné? Zaručí se nějaký dendrolog že daný strom 100% ve vichřici nespadne?
Hlavně dendrologický průzkum stojí x tisíc jeden.
To ani u mostů a u sloupů trakčního vedení nikdo nezaručí, že nikdy nespadnou.
Boha jeho,jde přece o četnost,jak často slyšíte,že na koleje spadl stožár vedení a jak často strom? S přístupem Pirátů u nás v Praze nějaký most spadnout může,holt proto,že je pod ochranou památkářů.
Slovo kompromis zní vždycky nadějně. Ovšem jak si ten kompromis představujete v tomto případě?
Ten text zákona je absurdní. A o tom to celé je.
Pane,jste demagog. Ale nepřeju vám, aby jste někdy zažil najetí vlaku do spadlého stromu. Já bohužel ano.
Bohužel demagogicky se tu projevují ti, kteří hlásají absolutní prevenci rizika za každou cenu.
Prý „sofistikované řešení“ 🙂 Četl jste vůbec tu větu v tom návrhu? 🙂
Wagenknecht i Bek uz nemusi po dnesku verejne vystupovat. Po tom, co predvedli, je kazdy atestovany psychiatr muze pri sirokem vyberu komorditnich diagnoz prohlasit za nesvepravne….
Hm, nazývat demokratickou diskusi jako nesvéprávnou… Tady je to jeden Einstein vedle druhého, koukám…
Jednotná jízdenka je paskvil. Až, nebo jestli bude vůbec a cestující zjistí kolik stojí na relacích Pha-Ova, Pha-Brn tak si to koupí jen blázen. Ten vzorec je k ničemu. Už dnes si hodně lidí (spíše pravidelně dojíždějící kupují i u jednoho dopravce jízdenky dvě a více). Takže jednotné jízdné půjde dle svého vzorce na výpočet jízdného do kytek. (Ale už se systém jednotného jízdného aplikuje do systému dopravců-neschválený a nikdo neví za jakých podmínek ho/zda schválí) no a ty dřeviny v ochranném pásmu..tady není co řešit. Pokud tam ty stromy nemají co dělat…tak tam prostě nebudou. A kdo si založil… Číst vice »
Dobrý večer
Jak si podle Vašeho názoru bude počínat cestující, který cestuje, dejme tomu, z České Lípy do Zlína?
Akční slevy na relacích s otevřeným přístupem nejsou celý trh, ale jen jeho mediálně viditelná část.
Přeji hezký večer.
PM
Kupuji jízdenky Miedzylesie-Gdynia. V úseku Miedzylesie-Wrovlaw mi to vyhledá rodinnou jízdenku KD, z Wroclawi do Warszawy mi to najde SuperPromo na pendolino a z Warszawy do Gdynie superpromo na EC Sobieski. Tak to celé koupím, systém vyhledá nejlevnějsí nabídky na dané trase a uděla z toho JEDNU jizdenku. Celé se to jmenuje Bilkom.pl. A u nás pracujeme s přežilým kilometrickým tarifem…
A tím že systém nakupuje jednotlivé jizdenky jednotlivých dopravců, tak se nemusí řešit ten největší problém: přerozdělení tržeb. Jak jednoduche
Problém nicméně je, že nemáte práva cestujícího jako u jedné jízdenky. Žádné kompenzace, pokud vám ujede navazující spoj apod.
problem je, že máme víc dopravců a pořád se to někdo snaží naroubovat na systém jediného monopolu. Každé řešení má svý výhody na nevýhody. pokud poletím někam letadlem, taky nemám jednotnou letenku až z dolní/horní, aby mi letadlo „počkalo “ na přípoj nějaký tramvaje. Pokud chceme mít „volnej“ trh s mnoha dopravci, ponese to ssebou i nevýhody. Nebo to zrušte, obnovte monopol ČD a bude „funkční“ jednotná jízdenka, i když slovo funkční je ve velikých uvozovkách.
Myslim, ze treba ve Svycarsku by se vam asi hodne divili, proc chcete dobrovolne setrvavat v praveku. System tak funguje I s akcima slevama. Posiluje jednoznacne spotrebitele, zvysuje jeho pohodli, naroky, …..moc vas nechapu.
OK … je ale reálné, že do tohoto systému bude mít přístup každý vlakvedoucí ve vlaku Českých drah ? Aby mi mohl vyjet všechny jízdenky po trase dle Vašeho popisu ? A co když bude na trase nějaký problém typu zpoždění a budu muset jet jiným vlakem jiného dopravce ?
Tady jde o vytvoření „blbovzdorného“ systému , který pochopí každý. Každá Mařka z Horní Dolní , která bude chtít jet navštívit svou sestru do místa vzdáleného 200 km a při tomto cestování bude potřebovat několikrát přesedat. V jednoduchosti je síla.
Na co přístup vlakvedouciho? Každý si přece koupí jízdenku přes mobil a důchodci jezdí zadarmo.
1) Důchodci nejezdí zadarmo
2) Ne všude je mobilní internet
3) Je řada spoluobčanů , kteří si jízdenku přes mobil koupit nedokáží…
Takových systémů je v Polsku víc, různé kombinují různé vlakové a autobusové dopravce, ale furt je to jenom něco jako u letadel kiwi.com…
(jinak čisté osobně, můžu se zeptat, proč jezdíte z Wroclawi do Gdyně přes Varšavu? Vždyť je to jako jezdit z Prahy do Ostravy přes Břeclav :))
3 minuty přestup v Hranicich na Moravě…
A jaký je jejich podíl na tržbách?
Bylo by více než vhodné, aby SJT uměl akční jízdenky.
To by dopravci museli chtít, aby SJT uměl akční jízdenky. Z různých důvodů nechcou.
Komu vadí lesní školka? Ve školce se pěstují sazenice, tedy stromečky do maximálně metrové výšky, spíš ještě menší.
Nejspíš někomu, kdo netuší, k čemu taková lesní školka je a jak funguje. Je to stejné, jako kritizovat, že na chlapecký chzáchodcích v mateřské školce jsou všechny mušle nízko…
Co lesní školka, ale vinohrad! Co kdyby to víno narostlo až do trakčního vedení a zapletlo se do sběrače? Jste nikdy neviděli dům porotstlý psím vínem? Ironie.
Jednotný tarif je samozřejmě totální pa**rd, ale to je dáno už tím, že bylo řečeno, že musí být a) ten úplně nejdražší, aby nekonkuroval jednotlivým akčním nabídkám jednotlivých dopravců a pak za b) je určen klientele, kterou cena nezajímá, resp. ji na pokladně může každý „opít rohlíkem“, tj. cizincům a pak cestujícím na služebních cestách, kde to platí erár a cena je jim buřt jestli to stoji 220,- kč nebo 2200,- kč i když pozor, i zde se najdou zaměstnavatelé, kterým to není moc jedno – třeba já jsem jel vlakem služebně zpáteční Brno – Stuttgart 1. vozová třída na… Číst vice »