Proč se převrátil Gottwald? Vjel na trať, pro kterou byl příliš těžký, pochybil dopravce i stavební firma
Drážní inspekce po dvou letech dokončila vyšetřování příčin velmi netradiční nehody na české železnici. V květnu 2018 se u Brtníků
Drážní inspekce po dvou letech dokončila vyšetřování příčin velmi netradiční nehody na české železnici. V květnu 2018 se u Brtníků na trati mezi Rumburkem a Mikulášovicemi převrátil 217 tun těžký jeřáb typu Gottwald. Za nehodu podle závěrečné zprávy za nehodu mohou jeho majitel (společnost GJW Praha) i stavební firma provádějící opravu mostu (Chládek a Tintěra Pardubice). Celková škoda dosáhla 27 milionů korun.
Jeřáb vezl po trati novou mostní konstrukci. Drážní inspekce v závěrečné zprávě konstatovala, že za nehodu může více než dvojnásobné překročení dovoleného zatížení trati při přepravě mostní konstrukce zavěšené na výložníku jeřábu. Kvůli tomu došlo k propadu pravého kolejnicového pasu a převrácení kolejového jeřábu.
Ze zprávy vyplývá, že už před samotnou nehodou zaznamenala obsluha jeřábu problémy s jeho funkčností: porouchaná byla například funkce automatického vyrovnávání převýšení. S funkcí automatického vyrovnávání převýšení byly problémy už při vyjímání staré ocelové konstrukce měsíc před událostí, kdy došlo k vykolejení jeřábu. Opravou této závady byl pověřen servisní technik společnosti německé firmy GK Rail Service.
„Po vjetí do pravostranného oblouku došlo v důsledku svislého zatížení k postupnému nežádoucímu růstu převýšení od bodu „+34“ v km 9,894 a v bodě „+4“ v km 9,924 k dalšímu náhlému poklesu pravého pasu pod 57 prvním podvozkem až do převýšení 195 mm, což zapříčinilo kritický posun těžiště jeřábu a volně zavěšené konstrukce mostu ke středu oblouku, zhoupnutí břemene a převrácení celé sestavy z tělesa náspu,“ popisuje samotnou nehodu závěrečná zpráva.
Zpráva současně zachycuje i výpovědi účastníků mimořádnosti. Například jeřábníka v zácviku. „Zpozoroval, že se začíná zvedat zadní část jeřábu, zakřičel na jeřábníka do vysílačky „Stůj!“. V tu chvíli se levá kola zvedla a jeřáb se převrátil; telefonem přivolal Zdravotnickou záchrannou službu a šel vyprostit překladatelku a jeřábníka z kabiny jeřábu,“ uvádí zpráva.
K převrácení přispělo podle Drážní inspekce více faktorů, nejen více než dvojnásobné překročení dovoleného zatížení tratě. Přispívajícím faktorem bylo i umístění v oblouku s malým poloměrem a klesáním až dvacet promile. Jednou z možných příčin mohlo být i nefunkční automatické vyrovnávání převýšení. „Z důvodu nefunkčního automatického vyrovnávání převýšení bylo těžiště jeřábu posunuto směrem ke středu oblouku, tzn., že nedovolené zatížení bylo na vnitřním pase dále zesíleno převýšením koleje, které nebylo jeřábem korigováno. Při vyrovnaném převýšení by se zatížení rovnoměrněji rozneslo na oba kolejnicové pasy, čímž by se odlehčil vnitřní pas,“ uvádí zpráva. Po mžikovém propadu vnitřního pasu byla stabilita jeřábu narušena jednak dalším posunem statického těžiště ke středu oblouku a také příčnými vodorovnými silami od volně zavěšeného břemene (rozhoupání), což zvýšilo klopný moment jeřábu.
Drážní inspekce vytkla GJW například i to, že jeřáb nebyl vybaven rychloměrem. Nedostatků u GJW ale bylo více: Správa železnic (tehdy ještě SŽDC) zakázala jízdu přes jeden z mostů na trase, zaměstnanci nebyli proškoleni o technologickém postupu.
Závěrečná zpráva řeší ale i pochybení u dalších účastníků: stavební firma Chládek a Tintěra Pardubice, která opravdu mostu prováděla, neseznámila podle protokolu dostatečně jeřábníka s technologickým postupem. SŽDC pak v rozkaze pro jízdu určil nesprávné místo zastavení posunového dílu zhruba o půl kilometru dál.
