Pro větší pohodlí. Po neúspěchu s Panterem testují České dráhy na Bechyňce vagony Btn
Trať Tábor - Bechyně a testovací vlak: lokomotiva 113 s vozy Btn (srpen 2023). Pramen: České dráhy
Vůz Btn má na délku necelých 20 metrů, jde tak o nejkratší podvozkový vůz ve vozovém parku Českých drah.
Tak nám paní Můlerová poslali na cestu do vsi velkej vůz a on se jim tam v zatáčce šprajc kolama , povídá Švejk. Proč tam takovej dlouhej vehikl posílaj, když je to cestička pro kárku ?
Mohu se zeptat, proč dostane 11krát „like“ někdo, kdo tvrdí, že vůz Btn753 má R=120, když to není pravda?
Nějaký druh sarkasmu? Děkuji za odpověď.
Co je to vpravo dole uvedeno na voze za údaj? https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/foto/202201/Btn753-50-54-29-29-012-3-Peter-Morihladko.jpg
Tak to je vážně sranda, že každý vůz této řady má uvedený jiný údaj: https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/foto/202201/Btn753-043-007-4-Jaromir-Vilimek-2-.jpg
Tak ještě tam dát 943, naučit žehličku mluvit a nemusíme ani objíždět 😀
Tak vás zdravím! Cokoli jiného je lepší, než původní protivné chcipaky 010!!! Zajímavé, že si ČD vzpomněly na vozy určené do souprav s vozy 843 Apollo! Pořád to jsou jedny z nejlepších , co ČD mají, ve srovnání s Honeckery Bdmtee, Bdt a podobnými. Perfektně zrekonstruované 020 ( staré Balm) naštěstí už vyřadili. Ale je fakt, že v té svojí hromadné objednávce měli specifikovat několik Panterů uzpůsobených pro zdejší místní dráhu! A ne až teď řešit, co dál!
Nějaká nízkopodlažnost – ani náhodou. Leze se do toho jak do kurníku. A málo prostoru mezi sedačkami pro kolena. Tyto vozy měly už dávno skončit ve šrotišti, ne je rekonsruovat
A ony ty vozy prošly rekonstrukcí? Asi mi něco uniklo… Ale zpět k tématu. Jiné řešení máte?
Nízkopodlažní a klimatizovaný autobus se třetinovou cenou za kilometr?
Na šotoakce ovšem Btn nemá chybu – sklopná okna + je to „vláček“…
Že má Btn sklopná okna jste přišel jak?
Tam už léta měla jezdit vlakotram. S Lipenkou jsou to unikatni tratě, kraj by na ne měl vypsat vyberko na 20 let a dopravce by si na to sejnal adekvatni vozidla pro 21. století.
Ale Lipenka už dávno není unikátní.
Přiznávám, že stav vozu Btx neznám. Vycházel jsem pouze z jednoduchého faktu, že vozy Btn mají ( stejně jako vozy „Ypsilon“ ) R=150. Z čehož mi vyplývá, že na tu trať taky moc vhodné nejsou. Mýlit se je lidské, pouze v „odborných kruzích“ se to neodpouští. 😉
Btn mají R 120 m.
Pokud mohu věřit značce na této fotografii, tak ta hovoří celkem jasně:
https://www.vagonweb.cz/fotogalerie/foto/202201/Btn753-043-007-4-Jaromir-Vilimek-2-.jpg
😉
Cokoli s Jakobsovými podvozky by se hodilo jak na Bechyňku tak na Lipenku. Škoda, že ČD při zadávání veřejných zakázek na EMU140 s těmito tratěmi nepočítaly. Nebyl by problém aby jedno z X výběrových řízení, které ČD vypisovaly, mělo omezení na délku vozu. (Teda byl by to problém, protože Škoda žádný takový vlak nevyrábí).
Když by kraje chtěli uzavřít kontrakt na alespoň 20 let, tak by v tom podle mě nebyl tak velký problém, nechat si vyrobit nějaký atyp Pantera s kratší skříní na Jacobsech, možná pořád efektivnější, než si do flotily 200 Panterů kupovat 4 cizí jednotky.
To by dávalo smysl v případě, že by na trhu neexistovalo již dávno vyvinuté a parametrům trati vyhovující vozidlo, které po Evropě jezdí v mnoha verzích. Když to přeženu, tak takový Panter by měl s těmi stávajícími společná max. čela a název. Čili atyp by to byl tak jako tak a ani dlouhodobá smlouva by neospravedlnila náklady na vývoj a schvalovačku od píky (mimochodem, kde berete tu jistotu že by do toho ve ZVIL vůbec šli a vyčlenili vývojářské kapacity?).
Minimální poloměr oblouku má 100 m. Škoda je, že takové vozidlo je v ČR zcela neakceptovatelné a experti se kdysi shodli, že neexistuje.
https://en.wikipedia.org/wiki/Stadler_GTW
Evidentně existuje. Kolik by stála jedna jednotka?
Tak 100-120 milionů za kus, potřebujete dvě.
Pokud to je schopné jezdit pod Tatrami, musí to dát i Bechyňku…
„Jednotky by k provozu i na soustavě 1,5 kV nepotřebovaly žádné zásadní úpravy, vícenáklad na několik odlišných vysokonapěťových komponentů a úpravu řídicích softwarů by pro tři až šest vlaků představoval v souhrnu sumu v řádu jednotek milionů Kč. Provozovatel by přitom těžil jak ze shodnosti náhradních dílů a jednotných obslužných a údržbových manuálů, tak i z možnosti provádět údržbu těchto vlaků v nově připravovaném depu ČD v Českých Budějovicích.“ https://zdopravy.cz/pantery-pro-bechynku-podle-skody-nepotrebuji-zadne-zasadni-upravy-56270/
Viz nadpis tohoto článku – čili tento úkrok stranou si nechte. Nemluvě o tom, že reaguji na vaše, s odpuštěním, blouznění o vývoji nového pantera s jakobsy pro Bechyňku a Lipenku. Pokud by tam současný panter jezdit mohl, nemám problém. Zjevně tomu ale tak není. Evidentně netušíte, jaké částky stojí vývoj a schvalování. Neříkám, že by se podobný tunel u nás nemohl stát (a bůhví, že už se stal), ale otázka je, zda je to něco, co opravdu chceme.
I kdyby to byl Panter s kratší skříní, tak ty údaje o shodnosti obsluhy, údržby ale pořád platí.
Na otázku, kolik stojí nový vývoj a schvalování vs. shodnost obsluhy a částečně údržby si odpovězte sám.
A co by na tom jaksik bylo ještě z Pantera?? Potahy? Žárovky? Klíma? Výrobce??
Motor, podvozek, řídící jednotka, pult, dveře? Všechny ty celky které sjednocují údržbu a obsluhu? Baví vás hrát takového kripla? Na takovém vlaku by se měnila pouze neudržobová délka skříně nebo uložení podvozku.
Řekl bych, že administrace výběrka není zadarmo…proč by tedy někdo měl vypisovat výběrko na atyp, u kterého není jisté, že jej bude vůbec někdy potřebovat. Jedno řešení by bylo vypsat výběrko dostatečně dlouho dopředu (aby byl čas na vysoutěžení a dovyvinutí vhodného vozidla) a na maximální povolenou dobu (tj. tuším 15 let?). Druhé řešení by bylo vysoutěžit tyto jednotky včetně servisu do majetku kraje a následně jen soutěžit jejich provozovatele. Třetí (levné, ale stále stylové) řešení je najít cokoliv, co to projede a půjde připojit za žehličku… Čtvrté (levné) řešení by bylo vysoutěžit dopravce bez ohledu na typ vozidel. Výsledkem… Číst vice »
Třívozové FLIRTy by mohly jezdit naprosto kdekoli, nebyla by to jednotka pouze pro zmíněné tratě, ale jednotka, která by mohla i na zmíněné tratě. Není třeba vyvíjet nové vozidlo, vozidla, která by na tuto trať mohla, jsou již dávno vyvinuta, jen je nevyvinula Škoda. Pokud by jedno z N výběrových řízeních na EMU140 bylo na vozy s kratší skříní, žádné náklady navíc by to nejspíš nepřineslo.
Náklady na údržbu a školení by to určitě přineslo. I ty vozy s kratší skříní z Bechyně a Lipenky by pak snad mohly normální trať.
To by nebyl problém, ale podnětná věc. Konečně by byla nějaká ta vozidla z vyspělého zahraničí i v elektrické trakci…
Celkem dobrý nápad. Takže když na Liteňce budou o víkendech jezdit Foxy, tak ve všední dny (kdy to do Litně jezdí každou hodinu) by mohly jezdit 843 a žádné čekání na trionovy. Jednovozové vlaky stačí, hlavně že jezdí často.
Žejo. 843 jsou oproti velikostí přiměřeným 814 zvyklé na větší kopce…
Kdyby tam nebyla ta trolej, tak bych to viděl jako vhodnou trať pro nemilované Regio Sprintery (řada 818).
Pod tou trolejí dlouho jezdila Regionova, což je taky tak maximální kapacita mimo turistickou špičku.
Nebo Štadler a nechat vyrobit jen jinou elektrickou střední sekci.
Nic nového, už to vyrobili:
https://en.wikipedia.org/wiki/Connexxion#/media/File:Cxx_5037-III.JPG
Regiosprinteru ta trolej nějak vadí?
Nevadí, přes sezonu tam klidně mohou jezdit lokomotivy a mimo ní motoráky.
Není jediný důvod tam spalovat naftu, obzvláště na nejstarší elektrické dráze u nás.
Radši vysokou podlahu ?
Radši spalovat elektřinu a ojíždět koleje vozením vzduchu tratě, co má desetinásobek cestujících přes léto, než v zimě.
Co je prosím vzduch tratě? Má jiné parametry než vzduch obecný?
budou vagony vybaveny informačním systémem
Vagony informačním systémem vybaveny už jsou (od r. cca 2007).
Asi je myšlen nějaký upgrade (resp. výměna) IS, aby umožňoval autonomní provoz – současný IS na 043 umí pracovat jenom ve slave modu a na vedoucím vozidle musí být nějaký master, který ho krmí daty.
Když to umí městské dopravní podniky, podle polohy vozidla hlásit zastávky, proč by to neměli zvladnout ČD. A nebo platí paragraf 1.
Vozy 043 nebyly určeny pro tahání něčím, co nemá master infosysu. Takže §1 se neuplatní – informák na 843/943 umí určit místo podle GPS a zahlásit do celého vlaku. A to je právě ten problém – pokud máte spojený UIC kabel, aby třeba průvodčí mohl z jednoho místa zahlásit do celého vlaku, tak nemůžete mít dva nezávislé informáky, co hlásí. To byste měl hlášení 2x. Muselo by to být konfigurovatelné, aby každý vůz zobrazoval ve svém vlastním voze a jenom 1 vůz aby hlásil.
Při pohledu na fotky z interiéru mě napadá jedna věc. Proč někoho napadne předělat obložení interiéru z těch teplých (béžových) barev do studené bílé.
Na bílé je mnohem lépe vidět nečistota, než na béžové, stejně jako zašlost barev.
Kromě toho nemocniční bílá nepůsobí moc útulně, hlavně když venku není moc světlo. Kromě ČD takové interiéry skoro nikdo nemá, častější je třeba tmavší šedá.
By mohli španělé navrhnout μTalgo (třívozový), to by tam proskotačilo jak nic.
Za mne dobrý. Domyslet klimu a potom paráda. A žehličky mám rád.
„Nabízí čalouněné sedačky, determální tónovaná stahovací okna a podvozky na vzduchovém odpružení“
Tak to je opravdu vozidlo pro 21. století. 😀
Pripojne vozy k velkym motorum Btn a Bdtn patri k tomu nejlepsimu v regionalni doprave
To jenom ukazuje jak zastaralá „česká železnice“ je.
Čalouněním sedaček a kvalitními okny se může chlubit jenom železničář. Většina cestujících to považuje za samozřejmost a očekává i klimu, nízkopodlažnost a pár dalších věcí které těm vozům chybí.
Nízkopodlažnost zajímá tak 10% cestujících max. a navíc stejně musí být upravena infra.
Klimatizace je 10 z 12 měsíců zbytečná – a mnohdy klimatizace v těch dvou zbývajících mnohým způsobí akorát nachlazení.
hlavní výhoda tohoto vagonu konkrétně jsou velmi dobré chodové vlastnosti – prostě má dobré odpružení a jezdí hezky i na tankodromu.
A jsou rozhodně pokrokem oproti skleníkům řady 010
A pokud vozíčkář pojede autem, protože do Btn nenastoupí, tak na něj nastoupí místí řidičobijci.
Kolik jste viděl vozíčkářů na lokálkách?
Proč by tam jezdil, když neodjede ?
Řada lokálek je bezbariérových.
Jel jste někdy na vozíčku třeba na nástupiště v Malšicích?
Nejel, nejsem vozíčkář, nikdy jsem v Malšicích nebyl. Jen jsem napsal, že jetu řada bezbarierových lokálek.
a jak se dostane vozíčkář do vagonu z peronu v podobě zatravněného hrbu štěrku a písku mezi kolejemi? Tam je problém se na ten „perón“ i dostat
Tyto perony postupně mizí a je to jen a jen dobře.
Jak vidíte i zde, nízkopodlažnost je zbytečnost, lidé s pohybovým omezením (počítejmež v to i lidi s kočárky atd.) jsou na obtíž a je jich „mizivé procento“ takže co už. Je mi blivno už jen z toho jak to čtu.
Klimatizace je potřebná asi tak půl roku a 10% cestujících není vůbec málo.
A to ignoruji fakt že šplhat nahoru po žebříku se určitě nechce víc než 10% cestujících a že nízkopodlažnost výrazně urychluje výměnu cestujících.
Tady je horko červen červenec srpen.. jinak furt topime.
A to ještě ne vždy.
Někdy je léto chladnější…
A nezřídka jsou pařáky i v květnu a září.
děláte z lidí úplné invalidy nebo lenochody.
drtivá část lidí do vagónu vylézt dokáže. pro část (malou) je to opruz i když to zvládne. mimochodem, ty tři šprušle jsou nepřekonatelné?
a abychom přepnuli na něco konstruktivnějšího – kdyby někdo kupoval něco jako Btn dnes, patří mu nakopat. Když už ale vozy jsou, tak je to jízdu vylepšující dostupné řešení.
touha mít vše krásné nové moderní vede obvykle k problému – v podobě nezaplatitelných dluhů.
„…touha mít vše krásné nové moderní vede obvykle k problému – v podobě nezaplatitelných dluhů…“
… a vyčerpaných nebnovitelných zdrojů, zničeného životního prostředí a vražedného podnebí…
Tady na Bechyňce se cestující moc nemění, většina jich nastoupí v Táboře a vystoupí v Bechyni, takže nízkopodlažnost by zde neměla co urychlovat.
😀
Babička mé první ženy jezdívala v 70. letech z Bechyně vlakem na houby do Černické obory, takže pravidelně vystupovala na zastávce Bechyňská Smoleč. A v houbařské sezóně tam určitě nebývala sama.
Takové rouhání 😛
Ty podvozky na tom jsou lepší, než kde jaký novější nizkopodlažní motorák..
Možná ano ale to nikoho moc nezajímá.
Samozřejmě že cestující může zajímat, jak je vevnitř hluk, nebo to s ním hází.
Nebyly ony prave Btn MSV tehdy navrzeny jako nahrada za Bixy/020 a prave kvuli tomu mely vyznamne kratsi rozvor aby zvladaly vsechny jejich vykony?
Ano byly, ale co znamená zvládat jejich výkony? Poloměr oblouku, což má smysl asi jedině tady, přičemž převážně to stejně jezdilo s 843 s větším rozvorem? Nebo délka nástupiště? Zbytečně mala délka Btn měla pak jen samé nevýhody – malá obsaditelnost vzhledem ke hmotnosti a ceně vozu, samé překážející dveře uvnitř… myslím že nikde jinde na konci devadesátek takto krátké přívěšáky nevymysleli.
Na konci devadesátek už nikdo žádné přívěšáky nevymýšlel, natož takhle krátké 😉 Taky jsem to nikdy nepochopil, proč ty vozy jsou právě takovéhle.
Ano, kdyby byly nízkopodlažní. a dodat jim klimatizaci a vakuový WC, tak jsou to moderní vozy pro pušpul na atypické lokálky.
Vzhledem k tomu, že 842 první půlku života nejčastěji jezdila s Bixy, tak bych taky řekl, že to někdo asi plánoval jako náhradu za ně už tehdy. Jestli tady taky tedy znovu nevynalézáme kolo.
Něco jako vyměnit Trabanta za Wartburg. Bez klimatizace je to stále hrůza. Chtělo by to aspoň udělat nějaký hezký nátěr co půjde k lokomotivě
Tak ony už Btx ( 021 ) nejsou v provozu? A reinkarnace není možná? Však měly R=120. Škoda, no. 😏
Tyhle hrůzy, kde se v létě nedalo vydržet a za jízdy se podvozky snažily shodit cestující ze sedaček, naštěstí reinkarnovat nejdou. Však i ty Btn byly konstruované z nějakého důvodu tak, aby to bylo podobně krátké jako Bix. A konečně po 25 letech se dá toto jednou uplatnit jako výhoda 🙂
Mohli by je předělat do původního stavu, ve Znojmě jich pár takových ještě stojí. Mělo by to ten správný turistický ráz. 043 jsou lepší k 842, ať to může horní rychlostníky má kvůli nižšší váze větší odpich, Bechyňka je zajímavá, ale řekl bych ne nejlepší místo pro ty vozy.
Vždyť jsou ty Btx totálně shnilý. V devadesátkách to sice vyvařili, ale to už je zase čtvrtstoletí zpátky.
Horní rychlostníky jsou na neelektrizovaných tratích pořád spíš raritní záležitost; těch míst, kde se jejich využitím ušetří nějaký zajímavý čas a zároveň tam jezdí 842 nebo 843 je naprosté minimum.
Na Bechyňce je to naopak jediná alespoň střednědobě udržitelná varianta.
Na Třebíč-Veselí těch horních rychlostníků už je docela dost, kdy kdo ví kdy tam přijdou dráty. Z těch cca 80 Btx nevěřím, že všechny jsou shnilé, stejně jakože ČD stejně nebude chtít/potřebovat muzejní kusy, dvě mouchy jednou ranou.
Na 68 vozů Btx bylo potřeba 100 původních vozů(respektive jich mělo být 100 rekonstruováno), protože po odstrojení některých původních vozu byla zjištěna tak rozsáhlá koroze, že je rovnou sešrotovali. Je otázka jestli na tom nejsou ty rekonstrukce dnes podobně.
To samozřejmě otázka je, ale jak jsem psal, pro muzejní účely budou do nějakých investovat tak jako tak. Nejvíce to stojí a najezdilo v suchém Znojmě, tam jsou ty podmínky na rezavění řekl bych byly nižší, než jejich první 30 let života ve zbytku Československa. Navíc na tuhle linku jich bude potřeba kolik, z těch 68? 10% ? Navíc jak jsem psal, ne všechny Btx jsou modernizované, ve Znojmě stojí i původní vozy.
Btx díky bohu skončily..zhnile krámy.
Přiznávám, že stav vozu Btx neznám. Vycházel jsem pouze z jednoduchého faktu, že vozy Btn mají ( stejně jako vozy „Ypsilon“ ) R=150. Z čehož mi vyplývá, že na tu trať taky moc vhodné nejsou. Mýlit se je lidské, pouze v „odborných kruzích“ se to neodpouští. 😉
Proč tam vlastně přestaly jezdit Béčka, byly tam problémy v obloucích? Myslím, že komfort byl podobný. Jinak Btn docela dobrá volba jen jich moc není.
Ano, párkrát to vypadlo, tak byl jejich provoz zakázán.
Btn teď bude spíš přebytek, pro 843, ke kterým byly určeny práce ubývá a ještě je stále dost volných Bdtn, se kterými mohou jezdit taky, byť to oku tolik nelahodí.
043 jsou lepší k 842, ať to může horní rychlostníky má kvůli nižšší váze větší odpich. Tady by se fazole rekonstruované do původní podoby uživily nejlíp, mělo by to ten správný turistický ráz a dalo by se to pak i věšet na historické vlaky.
843 snad na horní rychlostníky nemůže?
Může, ale pod ETCS za pár let nebude moct.
No…třeba z Olomouce do Krnova nebude víc než 100 km/h ani s horními rychlostníky…
Ale nejde o to, jestli budou do 100km/h limitované, ale jestli je jednoho dnes vůbec nezakážou.
No to nelahodí, ale myslím že přednostně budou vyřazovat 854 (jsou už starší a mají větší spotřebu než 842/843) a nahradí je v budoucnu přebytečné 842/843, navíc 842 budou mít ETCS, jen škoda že nemají plošinu pro vozíčkáře, což je v dnešní době nevýhoda.
842 určitě nejsou přebytečně.
Jak často ty vozíčkáře na lokálkách vidíte?
Asi tak často jako na žebříku obírat jabka. Čím to bude?
Že jich je ve společnosti jen naprosto zanedbatelné množství?
Vozíčkáři nejezdí vlakem protože zastaralé vysokopodlažní vlaky jim neumožňují pohodlné cestování. Protože vozíčkáři nejezdí vlakem tak není potřeba aby vlaky umožňovaly důstojné cestování vozíčkářům. Vozíčkáři nejezdí vlakem protože zastaralé vysokopodlažní vlaky jim neumožňují pohodlné cestování. Protože vozíčkáři nejezdí vlakem tak není potřeba aby vlaky umožňovaly důstojné cestování vozíčkářům…a tak pořád dokola. Přidal bych vysmátého smajlíka ale ono je to spíš k pláči.
Já bych řekl, že je spíš nějaké MHD náboženství, že se všude musí dostat vozíčkář. Největší výhoda nízkopodlažnosti s k tomu odpovídajícím nástupištěm je zejména rychlá výměna cestujících, te je nejvíce záhodno ve velkých městech a jejich okolí s velkým pohybem cestujících . Vozíčkář stejně spíš nesežene práci na vesnici nebo ve výrobě v okresním městě, takže spíš někde v kanceláři, kam dojede výtahem ve velkém městě. Vozíčkářů je v čr 12-15 tisíc podle ministerského odhadu, 0,1% populace, ale má se kvůli nim překopat 100% sítě, kdy spousta z těch lokálek sotva přežívá tak jako tak? Ale jinak jste zdravý?
A co takhle noha v dlaze, revma, špatná kyčel ?
Já skákal z dobržďujího Béčka s berlama v ruce..
No a ? Každej není přeborník v pádech na hlavu.
Ostatní chtějí i normálně cestovat. A pokud má člověk jakkoliv ztíženej pohyb, tak volí tu nejsnadnější cestu. A tou rozhodně není horolezeckej výstup někam do vagonu. A než tohle, tak radši zvolí třeba autobus, kterej s vysokou pravděpodobností bude alespoň částečně NP, nebo auto.
Člověk s nohou v sádře a na vozíčku samozřejmě zvolí auto.
A když ho náhodou namá, zavolá si sanitku, nebo taxíka? Jedno lepší než druhé 🙁
To nelahodí. Podobně jako když 852/853 jezdily s patrovým vagónem…
To oku velmi lahodilo, teda mě aspoň. 😁
Trať překlasifikovat na dráhu tramvajovou, odpojit od dráhy celostátní a převést do vlastnictví kraje. Dále odebrat dotace baBuršovi, Teplému a dlalším supermroudům, kteří nelidsky odírají lidi na cenách potravin a ušetřené peníze použít na rekonstrukci trati do podoby meziměstské tramvaje (jako např. v Gmundenu) a vybudování městských úseků v Táboru i Bechyni.
Přesně tak, todle všecko dát tam tramvaje a ať se stará kraj nebo místní hasicí když to tak potřebujou jo a nebo taky autobus stoji 10x míň nebo nic stejně maj auta a pak teprv bide cibule v kauflanu levná a to to de takže do háje s bechynkou
Proč by se trať Tábor – Bechyně měla odpojovat od dráhy celostátní?!? Stále tam existuje nákladní doprava a naše armáda by také neměla radost, kdyby už nemohla využívat svou vlečku.
Odpojovat od celostátní dráhy je blbost, ale jaké náklady tam jezdí? Stíhačky už na letišti nejsou, takže vlaky s cisternami kerosinu jsou dávná minulost, vlečka do dřevoskladu u Bechyně zrušená a keramička vozí na kamionech. Kdy byl v Bechyni naposledy nákladní vlak?
Ty stíhačky nejsou v Bechyni už jen pouhých 30 let. Ono se tam nedá projet ani s osobními vozy, ale nákladní dopravci si tam budou kvůli jedné lokálce vydržovat vozy konkrétně na co a tahané konkrétně čím?
Stíhačky tam nejsou, ale armáda tam je a vlečku chce.
Taky je možnost že armadní vlečka může byt už z Tábora.
To by ale hodilo vidle do toho plánu na tramvajovou dráhu z Tábora.
Proč? Neexistuje tramvlak?
Důkaz na to, že tam armáda vlečku chce? Na navagonování Pandurů jim stačí dojet do Tábora, mnohem jednodušší, než rešit plošinové vozy, co tudy projedou. Nebo co dalšího tak potřebují?
Důkaz? Že ji udržují a používají.
V Bechyni pandury nejsou, je tam ženijní pluk…
Do Bechyně ale nejčastěji jezdí Pandury na cvičák, po vlastní ose z Táborského praporu, tam kde srazil tu Fábii.
Osobními vozy se tam sice moc nedá, ale spousta nákladních nemá problém (nákladní vůz s délkou přes 20 m je spíš výjimka).
Jediné co tam může jezdit, jsou plošinové vozy s Pandury a Tatrami, ty hádám tu velkou délku mají.
Špatně hádáš. Nízkostěnné vozy z obozu ČD Cargo: Res 51 podmínky TTP splňuje, Res 67 splňuje, Rs splňuje, Res 11 a Res 54 splňují (s výhradou délky přes nárazníky 20,04 m, tak to snad nehraje takovou roli…), víc typů jich ČDC v katalogu nemá. Odkaz: https://www.cdcargo.cz/katalog-nakladnich-vozu Když jsem v 90. letech pracoval v Loučovicích, tak na vozy Res 11 se běžně nakládalo řezivo a v ISO kontejnerech na stejných vozech se občas expedovaly papírenské výrobky (které se jinak nakládaly do vozů Taes, Has a jejich klonů). Jenom ještě doplním, že v Bechyni jsou armádní ženisté, takže v úvahu připadají i… Číst vice »
On i ten bagr dokáže přejet po silnici z Bechyně do Tábora..
Tak to zkus ještě vysvětlit i těm vojákům.
Ano, sepiš transparent, a hurá do akce vysvětlovat, jak pásový bagr může jet po silnici, protože vozit po železnici je špatně. Jak si vůbec armáda může dovolit používat a udržovat vlečku, a dokonce chtít po ní něco vozit. Třeba se povede tu špatnou armádu ČR úplně rozpustit, protože k čemu je armáda, která povinně nevyužívá silnice.
Nevím co na to řekne generální štáb a p. Černochová. Snad protest pochopí. Určitě do týdne bude zrušena i základna v Náměšti, kam po vlečce vozí kerosín do vrtulníků. Stejně tak základna v Čáslavi.
Divím se jaktože ty vrtulníky vůbec letí, když po palivu dovezeném po zlé vlečce (se zpožděním) by neměly ani nastartovat. Oproti tomu palivo dovezené po silnici snižuje spotřebu o 10%.
Já se divím, že je někdo tak debilní. Z těch 10 strojů W-3 Sokol jsou všechny trvale deponované v Plzni-Líních a Praze-Kbelích, do Bechyně ty stroje rotují odtud v rámci jak údržby, tak cvičných letů, tedy předpokládám i udržování logistiky efektivně na co nejméně míst. Zatím co fotek nádrží do Náměště je celá řada, najít něco z posledních 20 let do Bechyně se mi nějak nedaří…
V Náměšti je 10x více rušno než v Bechyni, tam taky pravidelně zalétavají i letadla. Žádný pásový bagr u nás v armádě nikdy nebyl, tak nevím o čem blouzníte. O špatném stavu silnic a malé únosnosti mostů hovořil právě generál Amerických vojsk v Evropě, tak byste tu Americkou armádu zrušil, protože chápe, že ty silnice jsou pro ní ve válce důležitější než železnice?
A co takhle tahat ten vagon na podvalníku po silnici ? A trať není potřeba.
Pokud tam ta vlečka je, využívá se, udržuje se, tak nevidím důvod proč ji rušit.
1. názor: odpojit od sítě
Vyvrácen
2. názor: není co vozit
Vyvrácen
3. názor: Armáda vlečku nechce, Pandury mohou po svých.
Vyvrácen
4. názor: Mohou tam jezdit jen plošinové vozy
Vyvrácen
5. názor: Bagr může jet po silnici
Vyvrácen se skřípěním zubů
6. názor: Ta vlečka tam nesmí být
– – – –
WTF. Pak kdo je mimo realitu. Vláčkaři to nejsou.
Hala D je zmatený víc než obvykle : Potvrzeno.
Naše armáda klidně poslala k šipku trať od Nového Jičína směr Valašské Meziříčí a vozí si věci po silnici, už tam tuším i s něčím havarovala. Bohužel.
Jestli je řeč o VOZ Šenov, tak to jsou opravny. Státní podnik, který součástí armády není.
842 a 843 budou tahat 8 dveřové Bai s kamny uprostřed? Ty vozy budou chybět. To znamená 6 vozů pro Bechyňku, 4 budou obíhat a 2 budou záložní. A topit se bude nadále naftou. Ta dráha byla původně myšlená jako meziměstská tramvaj.
843 půjdou do šrotu a 842 budou tahat hlavně (A)Bfbrdtn a Bdtn (s Btn ostatně nejezdily skoro vůbec ani doteď).
843 půjdou na S4 a S6 IDSJMK
Na 5 let. (Dobře, na Vláře možná trochu dýl, protože se nestihne zadrátovat použitelný kus, aby zbytek zvládly baterky.)
Osobáky Zastávka-Jihlava, nebo Rapotice-Hrušovany opravdu nezvládne baterka, případně jen nějak draze.
A na R27
843 na S4 by udělali více parády, než na S6.
Ale mohli by, kvůli nižší váze a možnosti jet na horní rychlostníky by to vlaky s 842 zrychlilo. Sem by se hodily spíš nějaké rekonstruované fazole do původního stavu, na turistickou trať.
Nádražácký paragraf, nikdy se to tak nedělalo, tak se to jinak nesmí dělat ani teď, nemluvě o tom, že 842 s 043 by udělaly více parády.
Soupravou 2*842+2*osmidveřák jsem jel z Vysočan do Turnova. Bylo to v začátcích provozu řady 842. Pamatuju se, že mým cílem cestu bylo ošotit tehdy fungl nové motoráky, ale pak jsem dal přednost svezení muzejním vozidlem.
Tak by se minuost vrátila. 🙂
Jo, tak Btn to je prave vozidlo do cykloregionu…. Stejně jako jeho vysokopodlahovost na nízká nástupiště…. Gratuluji
A co navrhujete lepšího?
Autobus.
Tam ty kola budou taky cooool
Jak autobus bude takákem na turisty, kteří se tam jedou projet první elektrifikovanou dráhou u nás? A bechyňskou duhu zbořit? A co rovnou celou Bechyni?
Bechyňská duha slouží, ó ty hrůzo, i silniční dopravě.
Tahákem na turisty, co mají zájem o železniční historii, může být muzejní provoz elinky, ten by nikdo nerušil. Tahákem na cykloturisty může být cyklobus, co zaveze lidi i tam, kam vlak nejede.
No právě, jezdí po ní, ó hrůzo, autobus a šotoušek se nemůže ve svém oblíbeném vláčku. A tak by vyvraždil celá města, jak Heydrich.
Je to pravda, Brno man is new Florida man.
Kolik turistů ročně se tam jede projet první elektrifikovanou dráhou? Nemusíš přesně, stačí přibližně.
Obávám se, že vozba na bechyňce nemá dobré řešení. Ať se k tomu přistoupí jakkoliv, vždy tam bude nějaký problém. A celé to samozřejmě začíná a končí na otázce, kolik je kraj ochoten za ty vlaky platit.
Bohužel nedokáži přesně vyčíslit. Doporučuji kontakovat zde:
https://www.mestobechyne.cz/cs/pro-navstevniky/pametihodnosti/historicka-zeleznice-bechyne-tabor.html
Určitě zašlou info, pro vaši spokojenost.
On se ptal kolik turistů jede za tou tratí, ne kolik jich jede do údolí k Bechyni po té trati.
To lepší rozhodně není.
cykloregionu? zase jsem něco zaspal?
Sice jsem bechyňku pro přepravu kola taky kdysi využil, ale jinak bych taky jel z Tábora na kolo kterýmkoliv jiným směrem 🙂 Údolí Lužnice na Bechyni je hluboké a pro kolo neprůjezdné, a když bych jezdil někde okolo, bude to do kopce z kopce po silnicích přes pole a vesničky.
A to prý jela do Tábora tenhle týden i 680. AZA 80 už do Bechyně jednou jel. Tak by se mohlo i klopit .😁
Jak na to pánové závistivě koukají…obr. 7 😀
Nevím, zda pan Ješeta ví, že i vozy Btax a jejich deriváty jsou též podvozkové a tudíž nejsou Btn nejkratší podvozkové vozy v parku ČD.
Btax ale nejsou podvozkové, ale jsou nápravové
Mají jednonápravové podvozky. Tento poznatek je jedna s klasických šotomasturbací 😉 A pozor, píšu z vlaku, který dle jelenovitých údajně nesnáším.
Ale ono Btax jsou skutečně podvozkové vozy, mají jednonápravové podvozky.
Jen by mě zajímalo, jakého lidumila, demonstrátora nepohodlné, nepotřebné a zastaralé železnice či samozvaného vymítače šotoušů a dalších cestovatelů tam napadlo ty 810vleky dát. Ty Btn už jsou nějakej rok na světě, ale budou jezdit až teď.
#21.stol.
Už tu máme pomalu plynové komory pro ultras a pak náhle takový obrat k tvé spokojenosti. Hned budu líp spát 🫶
#potencial #810 #budoucnost
Těch Btn je jenom 32 a není to tak dlouho, kdy ČD chyběly. Btax naopak pořád přebývaly a přebývají.
Už je to celkem dlouho, co půlka Bdtn stojí v kopřivách, takže o nedostatku velkých vleků se rozhodně mluvit nedá.
To nedá, ale přebytek Bdtn není pro bechyňku relevantní.
Je, protože ty Bdtn můžou jezdit bez problémů na dosavadních výkonech těch Btn.
Btax se už nevyplatí udržovat.. max.. pár kusů.
A sem by jich bylo potřeba kolik?
Pozor kacířský nápad: prošlo by při rekonstrukci zvětšení těch oblouků? Ideálně aby tam šlo jezdit 60 souvisle a místy až 80.
Vyvlastnění hromady pozemků, náklady jak na koridor a nakonec zrychlení pár minut 🤣 Skvělý nápad, posíláme ti klíčenku 🌟
je ta urážka nezbytná?
Nekrmit trolla.
Prvý problémový oblouk je hned v Táboře u nádraží, takže narovnání znamená vyvlastnit a vybourat řadu domů. díky tomu není reálné odstranění všech problémových oblouků a tedy vyřešení problému vozidel úpravou infrastruktury.
Ani vybouráním všech překážejících domů včetně katastrálního úřadu a napojením přímo na koridor (místo přednádražní koleje) se na minimální normou výjimečně přípustný minimální poloměr 190 m nedostanete, protože se pak nevejdete do dalšího oblouku kolem zdravotnické školy na Maredově vrchu. Jediné normově průchozí a technicky reálné řešení by byl tunel cca 650 m skoro hned od mostu až k nádraží s napojením na trať severně od výpravní budovy. Ale to by byla minimálně miliarda a to na to nikdo ekonomicky soudný nedá.
V tom případě navrhuji nově trasovat z nádraží přes Kopeček směr Sojčák a někde za Tescem směr řeka a dál hore na Slapy… Beztak se tam má stavět nějaký ten jihozápadní obchvat, tak se tam může vyšvihnout „táborská duha“… 🙂
Pokud někdo nepochopil – vtip 😉
Skoro na celé trati (s výjimkou úsek Tábor-Slapy) by to šlo i na 100-120 km/h. Ale: Kolem té trati bydlí asi 8-9 tisíc lidí (Bechyně 5, Malšice 2, Sudoměřice+Slapy po 0,6). Vlak těch 24 km jede 46-48 minut, souběžná linka autobusu to jede 40 minut a staví na návsi. Kolik chcete do té trati investovat, když i mírné zvětšení jednoho oblouku znamená minimálně 500 m, ale častěji kolem 800 m nové stopy, tedy vysoké desítky milionů. A těch oblouků je přes 30. Dáte do toho přes miliardu, aby se cestovní doba vlaku vyrovnala autobusu? Na jednoho obyvatele v daných obcích… Číst vice »
Bechyňka je trať historická a turistická, zkoušet z toho dělat nějakou moderní příměstskou trať nemá smysl.
Proč? Šotocestujících je menšina.
Ta investice nikdy nezaplatí těch pár cestujících z vesnic po cestě, většina cestujících je tam přes léto, těm je jedno jak rychle to pojede, zato i samotné vlaky se stahovacím oknem mohou být turistickým lákadlem. Drtivá většina tamních turistů nejsou šotouši.
Pokud je to trať historická a turistická, má to provozovat muzeum nebo nějaký turistický spolek a nemá to platit kraj v závazku veřejné služby. Tu službu lze totiž zajistit autobusy za třetinu nebo čtvrtinu.
Borecký sám zveřejnil v jednom článku cenu autobusu vs vlaku 1/3 -1,2 vlaku. Náklady prosím uvádějme přesně a nevylepšujte si je ve prospěch busu. Ovšem ohledně přepravy kol, WC a kvality cestování je daná cena vlaku adekvátní a opět se nesrovnatelně srovnává Porsche s Trabantem.
Kraje, stát, i města normálně platí historické i turistické linky, to je zase taková debilní úvaha.
Kraje a města platí turistické vlaky v sezóně (letos na Bechyňce 5 párů o víkendech) a historických vlaků pár ročně (na Bechyňce 9 dnů, jinde třeba jen jeden o pouti apod.), nikoliv celoročně 13 párů v kladiva a 9 párů o víkendech, jako je to letos na Bechyňce. Tento drobný rozdíl je asi pod Vaši rozlišovací úroveň. Tak kdo tady uvažuje debilně?
Asi ten kdo neví, že ta trať samotná jako klasifikovaná jako technická památka. Tu ani překopat nebudete moct.
Já bych do toho profilu tratě nesahal. Nechme to tak, zrekonstruujme stávajícíc železniční svršek, ať to má trochu úroveň a zkusme do budoucna zauvažovat o nějaké té lehčí formě běžné dopravy. Ta trať si to z historického pohledu určitě zaslouží a když vidím krajem jet bobinu nebo elinu, fakt je to moc pěkný pohled. A když u toho i zapadá srpnové sluníčko, no tyjo…
A kolik za ty moc pěkné pohledy ročně ktraj zaplatí? A kolik lidí si jich užívá? Abychom mohli spočítat, kolik jeden takový pohled stojí.
Co to melete? Ta obsazenost není nijak tragická, jak se tu dost často lživě předhazuje. Lidi to využívají a v létě je to zajímavé i pro turisty.
Takže ty melancholický kecy o ceně pohledu si nechte na večer pro vaší drahou. Jistě to ocení…
Já jsem se ptal. Místo odpovědi, kterou nemáte, mě napadáte. Co je melancholického na otázce, kolik něco stojí? To je otázka naopak naprosto pragmatická. Pro lidi Vašeho typu, kteří neznají ani význam slov a nechápou obsah textu, je ale zbytečné cokoliv vysvětlovat.
O tom co tam bude jezdit za historické a turistické kraje rozhoduje kraj a město/města po cestě, neb oni za ně platí. Případně ministerstva přispívají na historická vozidla. Změnu uděláte jen když tam budete volit jinak, třeba Svobodné, na jihu jsou „silní“.
Ti by tu trať ale chtěli spíš zavřít, než z nich dělat nějakou fantasmagorickou elektrifikovanou příměstskou lokálku na 100km/h.
Tak kdo vyrábí vlakotramvaje?
Já psal vlakotramvaje? Mrkněte výše, zajímavých alternativ bylo zmíněno vícero…
Ne, udělám namátkové kontroly v těch autobusech, jestli jimi někdo jezdí 😀
Nebude levnější a rychlejší upravit vozidla namísto „upravování“ města? https://mapy.cz/s/razamanucu
Zde by byla asi nejidealnejsi platforma pesa160
(RegioFox, ale na elektriku), díky jacobsovemu podvozku je celá jednotka kratší, a měla by tedy (doufam) pozitivní výsledek
Maximálně ideální.
Nebylo by už lepší nechat si vyrobit kratšího Pantera na Jacobsech, než k 200 Panterům koupit dvě Pesy?
Vývoj…
Kratší panter na Jacobsech? Takže z gruntu celá konstrukce a schvalování od nuly? To nebude rychle a levně. 847 to jistí. Ale to se nesmí říkat, to má vyšší spotřebu nafty, než ty vlečňáky.
A co by tam z Pantera zbylo ?
Čela, záchod a polepy:-)
Motory, stanoviště, řídící jednotka a případně jiné na udržbu důležité celky.
No, to je ale ptákovina. Komplet nová konstrukce, komplet nový vývoj a schvalování. Navíc díky zásadní konstrukční odlišnosti i pochybná servisní výhodnost. GTW zvládne oblouky a existuje i na 1500V, kdyz už. Atyp to v našem rybníku bude tak jako tak.
Pro průjezd oblouky je důležitější vzdálenost mezi podvozky, než celková délka soupravy. Jestli má jednotka klasické uspořádání nebo jakobsy je v tomto směru jedno.
Pokud by se měl dělat „zkrácený panter“, tak spíš zkrátit skříň (ubrat několik metrů ze středu každého vozu) a zbytek nechat jak je. Ohledně napětí 1500 V na tomto webu (byť u staršího článku) někdo ze Škody tvrdil, že by Panter zvládnul jet na 1500 V s minimálními úpravami (byť s nižším výkonem).
Kratší panter na Jacobsech se jmenu Stadler Flirt, který by tam byl určitě použitelný. Ale ještě použitelnější by tam byl Stadler Citylink, který jezdí mezi Szegedem a Hódmezővásárhely. Nebo něco obdobného klidně od Škodovky.
Jakobsech
Co to je „jacobsovemu“?? To je něco s kafem? Vynálezce podvozku se jmenoval Wilhelm Jakobs a jakékoliv prznění jeho jména je nestoudné….
A co vůbec bylo za problém u BDs a patra?
Nízká kvalita
Ale jinak s průjezdem těch oblouků problémy neměly, ne? Nevím, ptám se, tuhle trať jsem si zatím ještě neprojel.
Z TTP platných pro trať Tábor – Bechyně:
– vozy 4-nápravové se vzdáleností otočných čepů nad 16 m jsou vyloučeny;
– dále platí zákaz dopravy 4-nápravových vozů, které mají vzdálenost od otočných čepů ke konci čelníku větší než 2,5 m.
(BTW, dtto platí i na lipence.)
Čili po odchodu Btx 761 (ex Balm-k, Bix, 020) jsou vozy Btn 753 (ex 043) jediné ze 4nápravových vozů ČD, které jsou na bechyňce a lipence přechodné.
No a přesto na té lipence patra + BDs jezdí (pravda, za specifických podmínek).
Z platných TTP:
Doprava drážních vozidel, u kterých není splněn podle technických podmínek těchto vozidel minimální poloměr směrového oblouku průjezdný traťovou rychlostí R = 100 m (bechyňka)/R = 120 m (lipenka) se řídí zvláštními ustanoveními. Zvláštní ustanovení a výjimky z výše uvedených ustanovení uděluje Odbor traťového hospodářství SŽDC.
Třeba nám některý insider upřesní, co konkrétně ta „zvláštní ustanovení“ obnášejí. Takhle od stolu bych řekl, že rozdíl mezi oběma lokálkami je právě v těch hodnotách 100 resp. 120 m.
Volnější šroubovka a pak jsou problém vozy co mají brzdový valec mimo podvozek že v obloucich nechtěně přibrždují.
No jo, vlastně jo. U ČDC pořád ještě existují nákladní vozy, které projedou s povolenými šroubovkami i R=50 m. Otázka je, jak ještě dlouho… V nákladní dopravě by tedy na bechyňce (zatím?) neměl být problém, např. lok. 742 má uvedený nejmenší poloměr oblouku 80 m. S el. lokomotivami je to horší, žehličky (ve Vyšším Brodě aka hepety) mají v dokumentaci uvedený R = 120 m, ale jak ukazuje 50letá zkušenost, jezdit se s nimi dalo a dá… Pokud jde o osobní dopravu: V tramvajovém provozu existují oblouky o R=15 m, což je samo o sobě dost pádný argument, aby se… Číst vice »
Mínusy prosím přesměrovat na SprŽel, protože TTP jsou jejich dílo; já jsem ho tu jenom doslova ocitoval.
diky bohu, pantery at si strci za klobouk a nechaji tam normalni vlaky, ve kterych fouka vitr a je radost cestovat
Moje slova!
Tohle je ten pravý článek pro dosažení šotoušského orgasmu. Top strop. Snad to tam bude komfortní a zároveň hezké pro všechny typy cestujících.
plošinovej vagon postačí ?
V létě bez deště a do rychlosti 40 km/h mám plošinový vůz nejradši.
Ještě k tomu musi byt cesta cíl.
Něco jako tady?
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=28&t=1825&start=1065#p313983
V článku se píše, že ČD hledající vhodné zahraniční vozy z druhé ruky. Napadá vás, jaké by přicházely v úvahu?
Bzmot od MÁV. 😄😄
Těch snad máme dost, ne?
Ach, co s Vámi…snad se výhodně oženíte.
Aso nějaké ojeté tramvaje
Třeba GTW z Holandska by na Bechyňku mohly bez problému.
Myslím že se koukali po nějakých Francouzských jednotkách, co žerou stejný proud.
Tohle bude velkej skok, co se týče komfortu pro cestující, ve srovnání s RN a přívěsy k 810. Vzduchový odpružení, kotoučový brzdy, tichej chod i na ne zrovna vzorně udržovaném svršku. Předpokládám, že na Bechyňce není bezstyková kolej.
Trať je tam ve většině trasy opravdu poměrně rozoraná, ale Btn po ní jely krásně, s bafíky se to skutečně nedá srovnat…
Svezte se s kocarkem nebo s kolem. Btn nejen ze neni nizkopodlazni, jeste to tam neni kam rozumne dat. A neprekazet.
Nevím, jak konkrétně tyhle Btn, ale ty, co jezdí na Sp Kolín – Trutnov háky na kola mají.
Háky mají všechny 043 a 943 už z výroby, naproti WC u hlavního rozvaděče.
Maji, ale jen dva, blbe se do nich dava kolo a kdyby jste jel s croozerem, nemate ho kam dat. Kdyz predtim nekdo jede s kocarem, da ho presne na to misto kde by mela viset kola.
Nebo naopak – někdo cpe kola tam, kde je místo pro kočárek.
Správně, když se chce, řešení se najde. Ale myslím, že tady bude nejepší řešení pro osobku obousměrná vlakotramvaj. Odpadne objíždění v koncových stanicích.
😂
Pak si dostal šotovyvrcholení a probudil ses 😻
Máme mrzeníčko, mrzeníčko, mrzení.
Zato antišotoes budou mít těžké spaní, že monstrakce na pošpinění železnice zase nevyšla.
Taky tě miluju, ještě Axel a bude to tu kompletní 🥰
no jo , on tu už nepřispívá do diskuze , úplně jsem na něj zapoměl .ale že to byla někdy síla , co? ….pasažérský vláček…..
Škoda že ti dva se nikdy nepotkali, z toho by vybuchl vesmír. Hala-D by Axelovi doporučil úzkokolejnou zubačku na zahradu, ten by mu přepočítal cenu na sedadlo v Tatře 815.
Jen abychom se nedivili. Tak dlouho budeme vyvolávat ducha, že on nakonec vyleze, jak už se několikrát stalo 🙂
To by se rozhodně nestalo, protože bych jeho příspěvky bych ignoroval. Stejně jako příspěvky uživatelů Ko a To. A brzy začnu i ty vaše. Fakt nemám potřebu přispívat do každé diskuze, ke každému tématu a pod každý komentář.
No, ke škodě nás, opravdu máte potřebu přispívat.
Až na to, že uvádím většinou pouze pravdu kterou silniční ultras v zápalu budování silničního socialismu nechtějí slyšet.
Proto jsem nezbytný.
Ano, jste takový železezniční super man…
…s downovým syndromem.