Prezident USA oznámil obří investice do železnice, do koridoru na severovýchodě napumpuje miliardy dolarů
Vlak společnosti Amtrak na mostě přes řeku Susquehanna v Marylandu. Foto: Amtrak
Nejvíce peněz zamíří do rekonstrukcí a budování tunelů.
Věřím, že Trump to zastaví. S tímhle mel přijít na začátku období. Ted je pozdě.
Trump samozřejmě posere všechno možný. Tak jako při minulém období.
Trump to podlě mě bezpečně stopne a tím to podělá. Republikáni a moderní železnice v USA nejdou dohromady. Ale furt lepší tohle, než aby dál vládla Bidenova parta, která ve snaze dostat Rusko na kolena rozjela válku Ruska s Ukrajinou (čímž dostala na kolena akorát Ukrajinu a Evropu, nemluvě o tom že si tím nebezpečně zahrává s rizikem třetí světové), která se evidentně pokouší rozjet obdobnou válku na Tchaj-Wanu, a která nejenže není schopná zastavit vzájemné vraždění Izraelců a Palestinců, ale naopak sama přilévá olej do ohně.
K tomu nám určitě předložíte plno relevantních důkazů, že?
Děkujeme za zkrácenou verzi vaší disertace z VŠŽ
Kdyby Biden byl ideální, tak bude znovuzvolení, nemyslíte? Ale teprve se uvidi, jak to dopadne.
Právě že to má do dalších voleb, i když už to sliboval minule.
Nikdo soudný nemůže Trumpa volit, je to bezpečnostní riziko, už jednou se pokusil o státní převrat.
Tak ještě že ta Demokratická migrace a systém řízení měst s úrovní vražd za Africkými hodnotami, ke které chtějí přistupovat rušením policie, žádné riziko není.
Taky ten severovýchodní koridor to potřebuje jako sůl, protože jestli se něco neudělá, tak ty tunely přes Hudson a v Marylandu spadnou někomu na hlavu a zrezlé mosty sletí do řek, a jediná trať, která v USA za něco stojí, bude v troskách. Jen by mě zajímalo, kde na to chce strejda Jožin vzít, když chce stále vyhazovat hory miliard na proxy válku s Ruskem na Ukrajině, teď ještě na válčení Izraele s Gazou, a k tomu si co chvíli koleduje o (v lepším případě) další proxy válku – tentokrát s Čínou na Tchaj-wanu. S takovou má šanci jedině když… Číst vice »
Půjčí si! Pořád je na světě dost těch, kteří kupují americké státní dluhopisy, protože věří, že to je nejbezpečnější investice. Například ČNB.
Ano. To je dnešní Evropa a Severní Amerika. Život na dluh. Jenže to se nedá dělat donekonečna a až to jednou praskne, bude to kolosální katastrofa.
Jenže železniční ni síť v usa skoro neexistuje, natož aby byla amerika zesíťovaná. To neni jako v Evropě. V Americe se skoro 90 procent zeleznice zlikvidovalo, kdysi mela amerika mnohonásobně více železnic.
Kupodivu je v Americe pořád ještě dost silná nákladní železniční doprava. Silnější než v Evropě, potkáte i dvoukilometrové vlaky.
Osobní, mimo v článku zmíněný Acela koridor, skoro neexistuje, to máte pravdu.
Ona tam osobni doprava ani moc silná není ani ta autobusová, lidi maji hodně auta.
Celkem tam naopak oproti eu byla silná taxi doprava, hlavne v new yorku.
Ono to tak na pohled vypadá díky žlutým taxíkům na Manhattanu, ale zajeďte si do Brooklynu nebo do Queens a taxíků rapidně ubude. Oproti jiným městům má naopak NYC relativně velký podíl kolejové dopravy díky metru a různým formám příměstské železnice (LIRR, PATH, NJT, MetroNorth), do které se teď mj. docela hodně investuje.
Čím roztahanější město, tím horší veřejná doprava a rostoucí podíl IAD.
Kupodivu to není, je to země s velkými přepravními vzdálenostmi i velkým objemem, co tomu nahrává. Vozí se tam hodně kontejnerů z pobřeží do středozemí, jenže většina populace a populačního růstu je stejně na pobřežích obsluhována loděmi a ten střední pás patří k nejvíce se vylidňujícím, nebo nejméně rostoucím oblastí USA.
To byste se divil, jak velká a propojená železniční síť v USA je.
Problém je, že obrovská většina je vlastněná nákladními dopravci, kteří nemají žádnou motivaci infrastrukturu udržovat a rozvíjet, a i když ze zákona mají povinnost poskytovat kapacitu osobní dopravě, v praxi jsou s tím často problémy.
Ve výsledku existuje několik málo konkurenceschopných meziměstských spojení, a pak megadlouhé dálkové linky s mizernou frekvencí. I ty ale leckdy obsluhují izolovaná městečka jako jediný druh veřejné dopravy.
Teď ale pointa není nějaké velké zasíťování VRT jako v Číně, ale posílení těch životaschopných relací.
A jaktoze ma americka zeleznice nejvetsi prepravni vykony na svete? Kdyz podle Vas skoro neeexistuje.
Protože má velké vzdálenosti, které tomu přejí.
Navíc nemá největší, je na třetím místě po Číně a Rusku, které ty vzdálenosti mají ještě delší.
To chce osobnost, dislajkovat za konstatování faktu. 😀
Koukám, že USA jde evropskou cestou: náklady na silnici a cestující na železnici. Tak to brzy zkrachují a komunismus si bude mnout ruce 🙂 Pánové oprašme rudé knížky, Čína s Putinem se blíží…. I když tady si spíš necháme narůst plnovousy a nasadíme turbany.
to může napsat jen ten, kdo neviděl nákladní vlak v USA a netuší, že třeba miliardář W.Buffet podniká i na železnici s obratem v řádu desítek miliard dolarů. Člověk který netuší , že podíl železniční dopravy na dálkové přepravě zboží je v USA mnohonásobně vyšší než v Evropě a nejvyšší na světě (přes 40 procent ) …
O tom ten prispevek predesleho pisatele byl.
Jakmile zacnete delat verejnymi investicemi z zeleznice (zbytecne luxusni)cestu pro osobni dopravu, nakladni doprava utece na silnici.
Nákladní doprava tam zhusta jezdí i na jednokolejkách, jim může vláda zaplatit zdvoukolejnění, což pomůže i nákladnímu přepravci v době údržby.
Není to v Rusku 90%? Oni mají mají i něco vyšší počet přepravených tun při 2,5x menší populaci..
Tam to neni velky problem, kdyz vetsina obyvatel videla asfaltovou silnici jen v TV.
90% z 50 milionů kilometrů, tedy 45 milionů je pevných, to potom nevím kde většina tamní populace žije… To je navíc 50x větší počet dvouproudových cest než v Kanadě, když Rusko nemá ani dvounásobek jeho rozlohy, s více než dvounásobným procentem z toho pevných.
Nebojte kolego, já situaci v USA velmi bedlivě sleduji a těch vašich 40% je výrazně méně než bylo před x lety a ten podíl železnice má sestupnou tendenci. Co hlavně sleduji je výrazný úbytek vleček. Vy byste nejspíš zaregistroval pokles jen tehdy, kdyby byl drastický jako po německé železniční apokalypse „mora C“. Tak zásadní a rychlý přechod na silnice tam opravdu není. Nicméně jsem zaregistroval hlavně pláč amerických silničářů, jak jim zvýšený počet kamionů znatelně ničí silnice.
Žabaři my dáme do VRT bilion korun!
Ale zapoměl jste dodat, že nám to za ty biliony nejspíš jezdit nebude, zatímco oni to za menší peníze mají šanci dokázat dostat do funkčního stavu.
Prosím prozraďte mi, jak jste unikl placení daní!
Když nic nevyděláte, nemusíte nic odvádět. Easy.
Takže nejen trol, co neumí číst články a pak píše do diskuzí nepravdy a věci úplně mimo mísu, navíc i neplatič daní.
To bude z daní? Spíš na dluh.
A co na to Elon Musk?
Tento železniční projekt už záměrně nezastaví?
Drzim palce, ale mam velke obavy.
Jednak draha v USA trpi stejnym nesvarem jako draha v Evrope, tedy predpisy a byrokracii zamrzlou pred 50 lety.
Druhak problemem jalychkoliv velkych infrastrukturnich projektu v USA je vysoka cena zapricinena hlavne obrovskymi naklady na lidskou pracovni silu, ( nejen kvuli platum, ale take kvuli odborovym narokum na ruzne bezpecnostni a jine predpisy) ale take celnim zatizenim mimoamerickych produktu.
Na druhé straně, nároky na bezpečnost/pracovní podmínky (ať už přes odbory, nebo OSHA) určitě nejsou přísnější než v Evropě, a pracovní síla taky nebude dražší než ve Švýcarsku nebo v Norsku. Přesto jsou americké stavby nákladnější. U vozidel už to taky není taková hrůza – Stadler má fabriku v Utahu, která má teď zakázky do zásoby, Siemens a Alstom taky rozšiřují kapacity. Nejvíc prodražení v poslední době zaznamenaly projekty jako California HSR, kde je to komplikované s politikou a s pozemky, a pak třeba 2nd Avenue Subway v New Yorku, kde je to zase zásah do provozu města. Úplně stejné,… Číst vice »
*Crossrail, samozřejmě.
Průměrná mzda stavebního dělníka v USA je 39 tisíc dolarů ročně, ve Švýcarsku 80 tisíc dolarů ročně, 48 v Norsku, sever USA má ale tradičně nejvyšší mzdy, nejnižší nezaměstnanost a taky tam není stavební trh tak zaplaven Hispánskými imigranty jako kolem jižní hranice, kteří mají na studeném severu podstatně menší podíl populace. Severní státy mají typicky kolem dvounásobku průměrné mzdy, to by znamenalo 78 tisíc, když by i stavební dělník dodržel stejný poměr, to bude ale spíš vyšší, protože tam dělnicí nečekají na práci podobně jako v jižních státech nebo kolem jižní hranice, tak bych od boku střelil spíš kolem… Číst vice »
Značná část toho půjde do nového tunelu pod řekou Hudson, což je připravený (a extrémně potřebný) projekt, který čekal na zafinancování. Ten už snad byrokracie nezmaří.
„a byrokracii zamrzlou pred 50 lety“
a přesto mají lepší zabezpečovač než tady v ČR. A mají ho na všech tratích, kde byl povinný a to už od roku 2020. Je to 58.000 mil, tedy něco přes 90.000 km tratí. PTC je odboba ETCS, funguje na podobném principu.
https://explore.dot.gov/t/FRA/views/PTCImplementationStatusReport/Overview?%3Aembed=y&%3AisGuestRedirectFromVizportal=y
Jenom holt po 4kolejce přes průsmyk Cajon* se neprohání zastávkové osobáky.
*) čti „kachon“, je to španělsky
„Joe Biden, který je dlouhodobě velkým podporovatelem železnice“
Ale jenom když se mu to hodí:
https://time.com/6238361/joe-biden-rail-strike-illegal/
A měl vůbec ponětí, o čem žvanil ???
Tak hlavně aby aspoň správně přečetl, co mu napíšou…
Jasně, protože několikadenní nebo třeba několikatýdenní stávka by jistě velmi zvýšila oblibu železnice u zákazníků…
Vedle v diskuzi se kdosi zaklíná tím, že nespolehlivé služby přinášejí větší zisk.
Takže několikatýdenní stávka by zcela jistě pozvedla výkonnost ekonomiky v USA, ideálně i s omezením na LIRR a zavřením Penn Station, aby se 100.000 lidí nedostalo ráno do práce. To budou zisky!
V USA nákladní železnice přežívá právě tím, že vozí zboží, které nepotřebuje úplně spolehlivý JŘ. Což osobní doprava úplně není, že
Kecy o obnovení troleje v tunelu za 1-2-3-…
Ikdyž se tam nevejde doublestack a projede tak polovina zboží než před šotovylepšením.
NEC doublestacky neřeší, jsou tam dvě-tři vrstvy rychlé osobní dopravy a je to jedna z mála tratí, kterou většinově vlastní Amtrak, ne nákladní dopravci.
Když na to přijde, v Indii mají i elektrifikovaný koridor pro doublestack cargo a taky to jde, jen je to nestandardní.
V té Indii ale trať nejde přes velehory několikakilometrovým tunelem, ale v rovině, zhruba nějak tudy. https://mapy.cz/s/lolahateta Mundra-Pipavav podle wiki.
Nežíkám že v Indii nejsou horské tratě, ale ne pro doublestack.
Konečně jim to došlo! Výborně, držím palce…
No, problém je to může fungovat na pár relacích mezi aglomeracemi (pozemní náhrada letadla), ale jinak jsou USA veřejnou dopravou neřešitelné. Tam je všechno stavěné jen a pouze na auta. Třeba ta jejich nekonečná předměstí rodinných domků se rozumně žádnou VHD obsluhovat nedají.
A přesto jim tam běžně jezdí školní autobusy.
Tak to je asi jediná VD, kromě NY, která tam funguje
Tak to utíkejte ke Stadlerům, že podle vás do Texasu žádný light-rail nedodali a že na Wikipedii lžou a fotky podvrhli.
Mimochodem, letectví není veřejná doprava?
A co Chicago (L – 165 km tratí), San Francisco (211 km BART) nebo Washington (208 km Washington Subway)?
Jeden spoj dopo a jeden odpo. Gratuluju, máte pokrytí VHD.
To je samozřejmě pravda, ale potenciál je pořád nevyužitý. Amtrak má po dlouhé době konečně patnáctiletý rozvojový plán (Connect US) a vytipovali skoro 40 nových životaschopných meziměstských spojení, z toho víc než tucet může začít prakticky okamžitě, pokud se nastaví pravidla pro přístup k soukromé infrastruktuře.
Nějaká ucelená síť napříč USA je asi naivní představa, ale existuje hodně párů velkých měst, nebo dokonce populační koridory, kde dnes jsou koleje, ale není osobní doprava.
Tady k počtení: https://www.amtrakconnectsus.com/wp-content/uploads/2021/06/Amtrak-2021-Corridor-Vision_2021-06-01_web-HR-maps-2.pdf
Jasně, spíš bych ale v případě USA cílil na letecký trh. Ty už z aut nikdo nedostane…
V USA nejde opravdu čekat ucelenou síť. Populační centra jsou od sebe moc daleko. East Coast, Texas, California a možná něco kolem Chicaga a jinak to není komerčně relevantní. I tak je to hodně práce.
Zrovna v tom aktuálním plánu jsou ty možnosti hezky vyjmenované. Třeba severojižní osa napříč Coloradem: Pueblo-Colorado Springs-Denver-Fort Collins-Cheyenne.
Je to oblast, kam se v uplynulém desetiletí přistěhovalo hodně mladých lidí, města jsou situována hezky v přirozené linii a už tam vedou koleje.
Takto příznivé podmínky nejsou všude, ale pár (desítek) kombinací se nabízí.
No dobře, ale nedělat to tak, že kvůli osazenstvu zvící autobusu se budou muset odříkat nákladní vlaky zvící 500 kamionů.
Jak tady jeden kdosi chtěl nahradit vlakem ústecké trolejbusy, aby nenáviděné silnici vrazil kudlu do zad.
V USA nikde vlaky o velikosti autobusu nejezdí, minimálně tak 3-4 autobusech. Ale vy to víte a stejně záměrně plácáte nesmysly.
„stavěné jen a pouze na auta“
Autobus teda není veřejná doprava? Normálně na českých vesnicích jezdí aniž by bylo potřeba lidi sestěhovat pod dozorem okupační armády … protože ta česká vám vlastní občany střílet odmítne.
Většina meziměstských vzdáleností je pro autobusy moc dlouhá, takže ty tam řeší buď regionální sídly mezi danými městy, nebo jak v dálkovce nebo MHD vozí třídy a barvy, že vedle toho produktivní část populace jezdit nechce a nejezdí. Vlaky, auta i letadla tam tedy i tvoří segregaci.
Žádní památkáři, žádný stres. Go railway, go!
V USA samozřejmě památkáři jsou. 😉
Což místním expertům nevysvětlíte. Jim stačí 10 anglických slovíček a vědí o USA všecko. Protože jim tam nejezdí lokálky velikosti 810 kdesi uprostřed vybydlené oblasti.
Tak tam mají jenom desetiminutové čekání sanitek a hasičů na přejezdech.
Já vím, pouze jsem reagoval na text, kde se o památkářích nic nepíše. To je vše.
Je překvapující, jak mnoho lidí by zcela rezignovalo na památkovou ochranu.
Pokud myslíte mě, tak se pletete. Pouze se mi na textu líbilo, že to tam prostě funguje. Třeba jinak než s některými, opakuji některými památkáři u nás.
Zrovna v New Yorku se moderní památková péče zrodila po demolici železniční Penn Station v 60. letech.
Přál bych si, aby kvalitní památková péče byla i v Praze. U některých památkářu je to velký smutek. Stejně jako jsme jako lidé různí.