Přestavba tratě Brno – Přerov má začít od severu v roce 2025
Celá trať má být zabezpečena ETCS.
Při přípravě přestavby železniční tratě z Brna do Přerova jsou nejblíže stavbě dva úseky u Přerova. Správa železnic přípravu rozdělila na pět úseků a nyní předpokládá, že v letech 2025 až 2028 by se mělo stavět souběžně mezi Nezamyslicemi a Kojetínem a Kojetínem a Přerovem, což je dohromady 27 kilometrů z 88, sdělil ČTK mluvčí Správy železnic Jan Nevola.
Pro úsek z Nezamyslic do Kojetína už je vydané územní rozhodnutí a projektanti pracují na dokumentaci pro stavební povolení. Pro úsek z Kojetína do Přerova se očekává v nejbližší době vydání územního rozhodnutí a připravuje se zadávací řízení na projekční kancelář, která zpracuje dokumentaci pro stavební povolení. Úsek z Nezamyslic do Přerova také při přestavbě projde konverzí ze stejnosměrné napájecí proudové soustavy na střídavou. Na celé trati také bude fungovat zabezpečení pomocí systému ETCS, který umožňuje zastavit vlak na dálku.
Třetí úsek by se měl stavět z Nezamyslic do Vyškova. Železničáři již mají zpracovanou dokumentaci pro územní rozhodnutí, ale ministerstvo životního prostředí požaduje nový posudek EIA, protože technické parametry tratě i její vedení se výrazně změnilo od doby, kdy posudek vznikl. „Předpokládáme, že žádost o územní rozhodnutí podáme příští rok a že se bude stavět v letech 2026 až 2031,“ uvedl Nevola.
Úsek z Brna čeká na schválení centrální komisí
V roce 2026 by také měla začít stavba úseku z Blažovic do Vyškova. Žádost o územní rozhodnutí již byla podaná a připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Hotovo by mělo být v roce 2032. Nejvzdálenější je zatím stavba úseku z Brna do Blažovic. Projekt teprve čeká na schválení Centrální komise ministerstva dopravy a teprve poté se bude zpracovávat dokumentace pro územní rozhodnutí. Aktuální předpoklad stavby jsou léta 2027 až 2032, přičemž stavba tohoto úseku je navázaná i na přestavbu železničního uzlu Brno, která by měla začít nejdříve v roce 2028, uvedl začátkem letošního roku ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Trať, která spojuje druhé a třetí největší město republiky, tedy Brno a Ostravu, je dnes mezi Brnem a Přerovem jednokolejná a jezdí se po ní nejvýše stokilometrovou rychlostí, cesta do 88 kilometrů vzdáleného Přerova trvá déle než hodinu a čtvrt. Kapacita trati je zcela vyčerpaná a od roku 2006 už kvůli tomu nejezdí ani osobní vlaky z Brna do Vyškova a nahrazuje je nízkokapacitní autobusová doprava.
Studie proveditelnosti, na jejímž základě se přestavba trati na dvoukolejnou s rychlostí 200 kilometrů za hodinu připravuje, vznikla už v roce 2015. Její přípravu nezdržují ani různé spolky jako v případě řady jiných dopravních staveb. Na trati se budou dělat četné přeložky kvůli zvýšení rychlosti podobně jako například na čtvrtém koridoru mezi Benešovem a Veselím nad Lužnicí.
ČTK