Přestavba brněnského železničního uzlu začne v Židenicích, nejdříve za tři roky
Díky přestavbě se židenické nádraží stane bezbariérovým, podchodem bude možné dojít až k areálu Nové Zbrojovky.
V přípravě stavby nového brněnského nádraží a celkové přestavby železničního uzlu za poslední rok nastal podle náměstka pro modernizaci dráhy Správy železnic (SŽ) Mojmíra Nejezchleba velký posun. Vítězné architektonické studio, které uspělo v mezinárodní soutěži, nyní připravuje detailně rozpracovaný ideový návrh. SŽ chystá tzv. záměr projektu. Oba dokumenty mají být hotové zhruba za rok a poté bude možné dále připravovat jednotlivé stavby, řekl Nejezchleb na středeční tiskové konferenci. Kdy se začne budovat nové hlavní nádraží, však stále není zřejmé. Stavět se začne v Židenicích, a to nejdřív v roce 2024.
První stavbou, kterou cestující pocítí, má být přestavba stanice Brno-Židenice, která se má přiblížit téměř k Bubeníčkově ulici, aby se zkrátil přestup na tramvaj na zastávce Kuldova. Zároveň se přitom prorazí podchod tak, aby bylo možné z něj vyjít i do areálu Nové Zbrojovky, který je dnes přímo z nádraží nedosažitelný. „V optimistické variantě bychom začali v roce 2024 a je to stavba na dva roky,“ řekl Nejezchleb. Díky přestavbě se židenické nádraží stane bezbariérové, nyní musejí všichni vyjít na nástupiště po schodech.
Druhou stavbou, která by se měla dělat v bližší době, je odstranění nevyhovujících železných mostů u ulice Klíny mezi Židenicemi a odbočkou Táborská. „Jsou příliš hlučné. Místo nich budou mosty se štěrkovým ložem,“ řekl Nejezchleb. Zároveň se zde připraví prostor pro položení dalších dvou kolejí směrem na nové nádraží.
Příští rok má být také hotová studie proveditelnosti, na níž spolupracuje město se Správou železnic a která má rozhodnout o preferovaném dopravním prostředku, který povede Brnem pod zemí a spojí nové nádraží s centrem a Královým Polem.
Studie proveditelnosti k přestavbě brněnského uzlu, která byla dokončena na podzim před čtyřmi lety, tehdy hovořila o nákladech na celkovou modernizaci okolo 50 miliard korun.