Přes Atlantik rychlostí zvuku. Bouře Ciarán zkrátila lety z Ameriky do Evropy i o hodinu
Boeing 787-9 Dreamliner v barvách polského dopravce LOT. Foto: LOT
Například polský LOT poprvé zvládl let z New Yorku do Varšavy pod sedm hodin.
Dopravní podzvukové letadlo neletí nadzvukovou rychlostí, to ba byl jeho konec. Ta rychlost je tzv. Ground speed, což je součet rychlosti větru a letadla, např. 320+850=1170 km/h, ale vůči okolnímu vzduch letí svych 850 km/h. NA titulku to ale lépe vypadá, ta skoro nadzvuková rychlost. Jinak fakt při letu z USA do Evropy se ta hodina ušetří, Na Silvestra 2013 jsem letěl z Minneapolisu Boeingem 777 do Mnichova za 7 hodin, a Ground speed byla 1230.
Možná bylo v uličkách trochu nablito…..
Proč by mělo být, letoun letěl standardní rychlosti jako vždy.
Zajímalo by mě,.proč nejde nevýhodu letu proti jet streamu efektivně obejít volbou jiné letové hladiny. Tuším jet stream funguje hlavně v relativně úzkém pásu…? Díky za odkazy na další poučení
Pokud poletí ve čtyřech kilometrech budou mít pořádnou spotřebu paliva navíc a přitom to zmírní protivítr jen o polovinu. To už se vyplatí letět v běžné hladině proti směru větru. Vítr o rychlosti 70 a více m/s se objevuje okolo 5 – 15 km, pás je široký něco přes 1000 kilometrů a dlouhý od severní ameriky až k Evropě. Není to něco, co se dá lehce obletět.
Trasy letú se optimalizují s ohledem na aktuální vzdušné proudy. Tam kde je letadel hodně, což nad Atlantikem rozhodně je, jsou možnosti změny trasy nebo výšky tímto hustým provozem dost omezené. Například transpacifické lety se s počasím velice výrazně přesouvají a není vyjímkou že jedním směrem se letí blízko pólu a druhým někde u rovníku.
Ve stredu jsem letěl že Seattlu do Frankfurtu a top groud speed byla 991 Km/h. Trasa vedla výrazně jižněji než při letu tam. To vedla trasa přes Island až skoro do půlky Grónska. Zpět vedla trasa o cca 2000 km jižněji. Zajímavé mi přišlo, že obě cesty měli podobný flight time cca 10 hodin. Zpět to bývá zpravidla o tu hodinu rychleji. Asi sme měli smůlu na korydor s rychlejším větrem. Zřejmě tam bylo plno.
Trasy letú, korydor… 😀
Omlouvám se za chyby. 🙁 psal jsem to rychle před odjezdem do práce. A nepřečetl si to po sobě.
Ale no tak… 1230 km/h to sice bylo, ale jedná se o GS (ground speed), tedy relativní rychlost letadla vůči zemi, což je dáno příznivým větrem, se skutečnou rychlostí, která byla typických pro Dreamliner 0,85-0,89 mach, to nemá moc společného. Jinými slovy – GS může být teoreticky klidně i 1500 km/h, to ale nemusí znamenat, že letíte nadzvukovou rychlostí, protože se bavíme jen o rychlosti relativní.
Rychlost je vždy relativní.
Stejně jako smysluplnost některých novinářských obratů.
A já to snad popírám? Je jasné, jak jsem to myslel, tak nevím, proč máte potřebu slovičkařit :-).
Stejně tak je jasné, jak to myslel autor článku. Když chcete slovíčkařit a někoho opravovat, je dobré být přesný, aby vám někdo neoplatil stejným metrem.
Jenže já jsem neslovičkařil, jen jsem vysvětlil, že se jednalo o GS, z článku to rozhodně nevyplývá, vy jste měl zapotřebí psat nesmysly, které stejně nikdo nepopírá, proto jste dostal i tolik “-“.
Jj, chybí tam to sousloví “jako kdyby za běžných podmínek”. 🙂
V pořádku, že je to ground speed. Ale z pohledu pasažéra uvnitř překonal potřebnou vzdálenost v letadle za čas, který na překonání vzdálenosti potřebuje zvuk. Takže titulek ani obsah nejsou nijak zavádějící. Pouze pro lidi, kteří moc řeší detaily místo obsahu sdělení.
To není pravda, rychlost zvuku je vždy relativní k mase vzduchu, takže stejně jako letadla v jetstreamu mají vyšší rychlost vůči zemi, má i zvuk v tu chvíli vyšší rychlost vůči zemi než za bezvětří. Ta letadla nejsou schopná bezpečně letět nadzvukovou rychlostí.
Termín „na hranici rychlosti zvuku“ je dosti zavádějící. Může to pak působit, že letoun byl velmi blízko od překonání rychlosti zvuku. Což ale není pravda. Letoun byl stejně daleko od rychlosti zvuku, jako při kterémkoliv jiném běžném letu.
Důležitý je totiž relativní rychlost vůči nabíhajícímu proudu vzduchu, a ta byla rychlostí větru nezměněna. Jediné, co se změnilo, byla rychlost ve vztahu k zemi – neboli ground speed.
Navíc si nejsem jistý, s jakou číselnou hodnotou rychlosti zvuku autor článku operoval. S rychlosti zvuku v úrovní hladiny moře za normálního tlaku, teploty a bezvětří?
Rychlost zvuku za běžných podmínek nezávisí ani na tlaku, ani na výšce (což je ve své podstatě „převlečený“ tlak), ani na větru … pouze na teplotě …
Výška souvisí s teplotou, vítr ovlivňuje korelaci relativní a absolutní rychlosti.
To bych rad vedel co meli ti 4 odpurci z fyziky🤣
No jo, ale co jste tím chtěl říci? Relativně vůči vzduchu, kterým letoun letěl samozřejmě letěl úplně jinou rychlostí, ale pro cestujícího je nakonec „zajímavá“ právě ta rychlost relativní vůči zemi. Ta totiž udává, za jak dlouho ve skutečnosti v cíli bude. A pokud letěl vůči zemi1230 km/h, tak skutečně byl blízko číslu, které se většina lidí učila jako rychlost zvuku ve škole. Co na tom, že by se nekonal žádný sonický třesk, žádná aerodynamická show, prostě letěli takhle rychle a byl v cíli dřív…
Souhlas, jen bych na odborném serveru očekával, že bude i takovouto problematiku podávat trošku odborněji než běžná média…
Máte pravdu, ale ještě bych dodal, pokud se letí s větrem v zádech, tak letadla záměrně zpomalují a šetří palivo a naopak při letu proti větru se používá vyšší rychlost, protože to ušetří palivo a neprodlouží se tak moc čas letu. Ty rozdíly jsou poměrně malé a většinou se dělají změnou tzv. Cost Indexu tedy CI.