Přehledně: Nový jízdní řád ČD přinese více spojení do Polska i railjety přes Vysočinu
Railjet. Foto: České dráhy
Chystané stavební práce mezi Kolínem a Českou Třebovou přesunou od jara část expresů mezi Prahou a Brnem na pomalejší trasu.
Jak víte, že to budou vlaky rj a né třeba metropolitany? On už je nějaký výlukový jízdní řád?
Třeba si ČD vzpomněly na slovenské námezdní sily v pardubických průmyslových zónách a chtějí jim ponechat přímé spojení domů. 😀 Rakušáků v českých montovnách moc nepracuje…
A zastaví nám ty Railjety v Kolíně? :))
Mám obavy, že manažeří ČD nic takového nedovolí. Ani v HB, popř. v ZR. Přitom by se to nabízelo (místo PA a tý jejich Č.Tř).
Tady ale nejde o to, co chtějí manažeři ČD, ale co chce MD. Navíc nerozumím, proč se tady mluví o Railjetech. Pokud by mělo být něco trasované před vysočinu, dává větší smysl tam nechat zajíždět Budapešťáky.
Proč budapeštaky a proč takhle blbe je nazvat, Fazmedvěde?
Jako že by obyvatel Pardubic sjel do HB,aby se svezl do Brna svým oblíbeným vlakem?
A RJ bude na Brno jezdit dál s komerčními vlaky přes Č.Třebovou. To chování toho dle státu mi přijde volaké divné, když znevýhodňuje a potápí vlastní firmu. Přístup státu by měl být právě opačný. Vlaky které si platí by měly mít před těmi ostatními přednost.
Přístup dobrého hospodáře by byla soutěž: máme omezenou kapacitu na hlavní trase, tak zahajujeme dražbu. Kdo prohraje, bude jezdit přes Vysočinu.
Nevím, jestli je to úplně znevýhodnění. Pokud se bude jednat o skutečně rozsáhlou výluku, tak lze předpokládat, že tam vlaky stejně neberou i desítky minut zpoždění, takže ve výsledku ta Vysočina nemusí pro ČD dopadnout vůbec špatně…
Ano, je možné, že provozní situace bude natolik špatná že můžete mít pravdu.
To jakože SŽ neudělá pořádný výlukový jízdní řád?
Vlaky které si platí by měly mít před těmi ostatními přednost.
Nádherný případ zneužití postavení.
Myslím, že případný soudní spor by lehce zvládl i absolvent plzeňských práv.
Aby vlaky v objednávce státu byly přednostně ohledně dopravní cesty je normální…a dle mého i dle zákona. Takže…jste mimo.
Pokud jste vy vevnitř, tak zajisté můžete citovat onen váš zákon.
Já jsem podla vás mimo, tak ocituji jen PTV 22-2015:
Přídělce přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů, a to stanovením rámcových časových tras vlaků. Povinností přídělce při procesu přidělování kapacity dráhy je zajistit nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.
Nu, jsem jedno ucho…
Proč? Já bych byl pro to, aby měl přednost:
1) Rychlejší (vmax, akcelerace, klopení, první zastávka)
2) Stejně rychlé dražit trasy.
Geniální: Dělat ÚnO-Choceň a Brno-Blansko v jiném termínu.
Jak, v jiném termínu? ÚnOr-Brandýs se bude dělat 2021-2023 a BrBla 2021-2023.
Problém je spíš to, že po letech brutálních omezení vlastně nebudeme mít to samý jako předtím (nebudou např. další koleje v údolí Orlice).
Tak se omlouvám za příspěvek, řídil jsem se jen článkem, a představil si, že se jedno dodělá a pak půjde dělat druhé. Takže tohle je jen začátek, že jen část dopravy přes Brod, a pak se to stopne všechno?
Koukám, že LEO má 5 párů spojů denně z Prahy do Bratislavy přes Přerov. S čím to ale chtějí jezdit? Podle mých odhadů potřebují 4 jednotky. Při jízdní době 4,5 hodiny to vychází tak, že jedna jednotka udělá denně Bratislavu dvakrát, a další 3 jednotky udělají jednou Bratislavu a jednou Staré Město…
Nebude to jezdit. V rezervačním systému ty vlaky nejsou.
V IDOSu uvádějí, že LEO má jezdit do Bratislavy (Břeclav) přes Přerov jen v sobotu do 11.6. 2021 a to jeden pár
Mohlo by dojít k úpravě časů odjezdů z Olomouce R13/R18 směrem na Staré Město u UH. Během 20 minut jedou dva spoje, pak 1h 40min nic. Bylo by to lepší s rozestupem 60 minut
No, nejsem expert, ale mně ta rekonstrukce Poříčany–Velim a s tím související omezení přijdou naprosto absurdní. Nedávalo by daleko větší smysl tam místo modernizace nejdřív postavit další dvě nové koleje vedle a pak zrekonstruovat ty původní dvě? Vždyť až se postaví VRT Polabí, tak z Prahy do Poříčan povede sedm kolejí a z Poříčan dál jen dvě (plus dvě do Nymburka, kam ale bude jezdit asi minimum vlaků). To přece nemůže stačit, ne?
Důležité je investovat, ne se zamýšlet nad smyslem. (A nebo snad dokonce řešit, jakej to bude průser spolu s dalšíma stavbama.)
Tak po VRT Praha – Poříčany pojede nějaký PIDí Sp
Ještě, že máme tu trať přes Vysočinu. Stavěla se vlastně „jen“ proto, že trať přes Č.Třebovou a přes Znojmo byly již na zabraném německém území. Naštěstí i v tak složité době pro náš stát nikoho ani nenapadlo, že by mohli „jen“ modernizovat stávající jednokolejnou trať přes Nedvědici a Nové m.n.Moravě, ale odvážně stavěli zcela novou dvoukolejnou trať přes celkem náročný terén. Je to krásná trať, rychlá, s úžasnými technickými prvky. Z Brna až do H. Brodu s jediným přejezdem v Tišnově. Dnes se mohutně modernizuje. Škoda jen, že se v podobném odvážném kurzu nepokračovalo z H.Brodu dál na Kolín nebo… Číst vice »
Než přes Nedvědici se z HB jezdilo do Brna přes Třebíč (hlavní trať byla Praha – HB – Znojmo Vídeň). Jenže novou trať podél řeky Jihlavy prý odmítli vojáci.
Však ono se pomalu pokračuje dál na sever, mění se svršek, má se dělat přeložka esíčka u Třebešic… Ještě by se snesla přeložka mezi Vlkančí a Golčákem, ale tam to asi není reálné.
Nevim u té Vlkanče, podle mě by to tam nevyšlo kvůli stoupání.
To máte tak půl na půl, z Kolína do Brodu je to jenom zdvojkolejněná stará trať a z Brodu do Brna se dělala nová stopa. Bohužel méně prozíravě než to dělal o sto roků před tím Rothschild.
Co myslíte tou menší prozíravostí? Že tu trať netrasovali rovinou ale přes Vysočinu?
Nikoliv, to že Rothschild své tratě nechal stavět při rychlosti 30km/h tak že se po nich dá 160km/h a, byť chápu že ve 40. byla omezení) ji trasovaly s malými oblouky.
Ač já osobně KFNB obdivuju pro zmíněné velkorysé trasování, tak to srovnání není fér. Z Vídně do Brna, Olomouce, Opavy i do Krakova je to skoro rovina a otevřený terén. Stačí se podívat jak pokračovala železnice podél Svitavy z Brna do ČT. Sklony jsou sice mírné (max. 1:150), ale navzdory deseti tunelům jsou do Blanska oblouky s poloměrem pod 300 metrů. Nová Tišnovka se stavěla v jiné době pro jiná vozidla, takže se míň kroutí, zato má větší sklony (až 17 ‰), což třeba ŽESNAD příliš neocení a tak se řeší státní postrk. VRT do Bíteše podél D1 se má… Číst vice »
Oni pokračovali dál na východ, mezi Nesovicemi a Bzencem byly vybudovány docela velké přeložky. Bohužel vše stavěno na 80 km/h a dál na východ ještě skromněji, čachtická část z hlediska zabezpečení fakt slabota. Ona i ta nová Tišnovka měla na svoji dobu dost úsporné parametry, asi jako kdybyste dnes stavěl VRT na 200 km/h.
Vlára nemá původní trasování transverzálky z 80. let 19. století? Tam jsou nějaké přeložky z období zdvojkolejnění ve 30. letech?
Jedna přeložka určitě, a to v úseku Vlkoš – Kyjov (přibližně tudy https://mapy.cz/s/gamolelara, v některých částech je těleso patrné dodnes).
To je asi ta největší přeložka, kupodivu mapy.cz v případě Vláry nezobrazují zaniklou trať (v mnoha jiných případech ano). Jinak spousta drobných úprav trasy, teď v zimě je třeba vidět starý obloukový most mezi Nesovicemi a Brankovicemi. Zbytky starého tělesa lze sledovat mezi Nemoticemi a Bohuslavicemi u K.
Díky vám oběma. Netušil jsem, že za Kyjovem to byla taková klikatice… Takže velké křoví na jihozápad od Brankovic je původní oblouk trati. To je dobré vědět. Možná by se to do map dalo doplnit. Třeba dálnice-hřebenovka v Chřibech má vlastní heslo i s fotkou a odkazy https://mapy.cz/s/kudonocege
Hezký..správa železnic je opravdu dobrá „správa“ …. od 1.dubna 2020 velká výluka Ústí-Choceň.. a vůbec jsem si toho nevšimnul !!!! Jak to ti borci dělají?
Ta zpráva vychází z tiskové zprávy Českých drah, nikoli Správy železnic. Je tam dokonce citovaný zástupce ČD. Správa železnic tedy nemá se špatným datem nic společného.
A proč tedy Správa železnic neřekla, že je to špatně?
Když jsme tedy o informovanosti ze strany Správy železnic: https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S621800106.pdf Zahájení 09/2020, o kus dál: zhotovitel není vybrán. To jste zahájili jak?
Ostatní spoje SC Pendolina zůstanou během prosince zrušena?
Chybí státní cecík 🙂
Přes Vysočinu jezdím rád, je to taková vyhlídková jízda.
Na těch zrekonstruovanych úsecích je to paráda. Mašina jen hučí jak tahne vlak do kopců 140tkou 🙂
Jó, kde jsou ty časy ,kde se vlakem jezdilo i trochu pro radost. To my, když jsme byli mladí a vyráželi na vandr, tak nám ani nevadilo, že to jelo pomalu, člověk se tu a tam seznámil ve vlaku s děvčaty a i ten vandr pak vypadal veseleji. Nebo cesta na vojnu z opušťáku, dnes by si dráhy za takovou seznamku snad nechali i platit 🙂 … kam lidé tak pospíchají, že jo 🙂
Tak ono to funguje i dnes žeano. Akorát člověk nesmí jet zrovna z Kolína do Prahy
I v 1.třídě u EC?
nojo, ale tos byl taky o 30 mladší…
No tak ono dneska když se jede na vandr nebo vodu tak taky nikomu nevadí že se jede dlouho, normálně byste Brňáka do Junáka s cestovní dobou 4,5 hodiny do ČB nedostal, ale když se tam může vylejt cestou na vodu, tak je to taky radost (méně už pro spolucestující).
Ale řekl bych že dneska se vlakem víc jezdí i v takových situacích jako je dojíždění do práce na delší vzdálenost a tam si člověk tu kochací cestu rád odpustí.
141,142,144,145,548,549,340 a 341 linka Ex1 mi nepríde ako nepodstatná. Toho sa opäť zas tak skoro asi nedočkáme, či? Pri znovu zavedení prezenčnej výučby v školstve, je okresaná železničná doprava dosť vážny urbanistický problém.
Naozaj urbanistický alebo si sa len zle pozrel do slovníka cudzích slov?
Ex 551? konečně 🙂
škoda že to trvalo tak dlouho – vytvořit přestupní vazbu na SC241… expres začínající v PLzni snad bude přijíždět na Hlavák na čas, ne jako v Klatovech začínající a věčně meškající R 753
problém R753 nevězel v tom, že začínal v Klatovech, ale v tom , že musel překonávat úsek Králův Dvůr – Beroun postižený rozsáhlými stavebními pracemi a samozřejmě projet tratí 171. Úsek Králův Dvůr – Beroun bude sice po letech protahování stavby konečně dokončen, ale situace na trati 171 ještě roky ideální nebude, což bude dopadat na Ex 551 stejně jako na další vlaky mezi Plzní a Prahou
Bistrovozy na Ex7 jezdily už tento GVD a přímo souvisí s úbytkem cestujících v první třídě. ARmpee829 je paskvil a kromě typu sedaček nemá s jedničkou nic společného. V jedničce očekávám klid, což zde nelze splnit.
A v čem je to tak strašné? Předpokládal bych že jedna část vozu je vyhrazena jen pro bistro a druhá pro 1. třídu. Pokud je vagón správně otočený, tak lidi z 2. co jdou do bistra 1. neprochází, ne?
Je to strašné v tom, že nemáte stenou a posuvnými dverami oddelebú časť 1. vozňovej triedy a tým pádom počujete hluk po celú dobu Vašej jazdy a zároveň ste odkázaný na neustály zápach z kuchyne. A tá vyhradená časť je stále 1. vozňová trieda. Piktogramy označujúce 1. vozňovú triedu ako i aj žltý pás Vám jasne evokujú, že bez príslušného cestovného dokladu v tomto oddieli nie je možné sedieť. Noapak novú modernizáciu ARmpee832 chválim veľmi. Tak nejako som si predstavoval modernizovať aj ARmpee829.
Správné otočení není garantované, navíc samotný hluk z bistra obtěžuje.
Ano, pokud je ARmpee829 správně otočený. Na což se sere a pak je z toho průchoďák. Stejný problém bývá i u zařazení vozů ARmpee. O první třídě v Interpanteru raději nemluvím, protože umístění uprostřed vozů mohl schválit jedině de.il. Ale co bych chtěl po manažerech ČD. V jedničce v Interpanteru nejezdím, protože jsou to vyhozené peníze. Neustále skrz jedničku někdo chodí, sedá tam, pak ho vlakvedoucí vypovídá do dvojky – katastrofa. Sedačky ARmpee829 jsou dobré, tam bych chybu nehledal.
Ano, to je asi jako dělit bazén na ‚smí se močit‘ a ‚nesmí se močit‘.
Jak již bylo řečeno, vůz rozděluje jen chodba a skleněné zástěny, žádné dveře tam nejsou, takže i když by byl zrovna správně natočený, skupinu hulákajících ožralů, která si přišla do bistročásti koupit pivo, krásně uslyším i v té jedničkové části. Často je také hlučná samotná četa vozu, v přeshraničním úseku nemá často co dělat, tak si posedí u jednoho stolku a debatuje.. Přitom by stačilo ten vůz místo jedničky rekonstruovat na dvojku (viz BRm dříve – část vozu bistro, část kuchyně a část klasická dvojka) a vedle něj řadit plnohodnotnou jedničku s donáškou na místo, ideálně kupé s velkými stolky… Číst vice »
Za sebe bych ještě doplnil miniaturní WC, asi jako v letadle, ještě menší než u LE. Dveře z oddílu na představek jsou opticky hodně úzké a ještě do nich zasahuje sedadlo. A dále uspořádání sedadel v „jídelním oddíle“ – jednotlivá sedadla mají letecké uspořádání, takže mají jen malý sklopný stoleček, tekže když si objednáte hlavní jídlo a pivo, nebo snídani s kávou, tak to prostě nemáte kam dát, nemluvě o tom, že jedno ze sedadel nemá stolek žádný!!!
Jo a nově bude na Přerovském Zubru Ex525/524 taky bistrovůz. Úplně vyhozené peníze. Nevím pro koho ten bistrovůz je myšlen, protože ve 4 ráno jezdí minimum lidí a minibar tam bohatě stačil.
Tak to chapu přitom by aspoň stačilo první třídu oddělit přepážkou, vagón vždycky správně natočit a bistro oddíl označit jako bistro a ne jako 1. třídu.
To by sice samo o sobě nestačilo, ale situaci by to aspoň trochu zlepšilo. Vozy trpí i strašlivým dílenským zpracováním a stísněným interiérem, který odpovídá tak Bymáku, určitě ne první třídě…
No jo, ale kde mají točnu o průměru 26m?
Třeba v Plzni je triangl a běžně se na něm otáčí osobákové soupravy (dělnické Domažlice a náhrada za sysla), aby se nemuselo objíždět. Pro otáčení jednotlivých vozů se bohužel asi nepoužívá, ABmz/ABpee/AB jezdí na R16 a R11 většinou obráceně, tj. jedničkou k vlaku.
A už se ví za kolik to projedou přes tu vysočinu??
Tipuji 2:50 a zajímalo by mě, jestli zastaví v HB
Proč by se tam mělo zastavovat ?
HB obslouží klasický R, ne ?
Protože je HB třeba důležitým přestupním bodem? To je jako úvaha, proč EC, EX a rj staví např. v České Třebové, Pardubicích či Ústí nad Orlicí, i když je obsluhuje také rychlík.
Ty přestupní vazby tam ale vycházejí vždy v konkrétní čas, a to v čas, kdy v HB zastaví rychlíky.
Railjety/EC by tam zastavily v jinou dobu než ve chvíli, kdy tam ty přípoje jsou.
Navíc nemá smysl tam nechat zastavovat něco, co tam jezdí jen dočasně.
Českou Vepřovou bych do toho netahal, tam platí modré pravidlo „vždycky tam zastavovalo ffšecko“. Za mne v HB nestavět, Vysočiny stačí. Každých pár ušetřených minut se pičítá. Na druhou stranu bych v šalingradu zastavil v Kéniku, tam to smysl má.
Přesně tuto demagogii taky nechápu…
A já bych to nechal zastavovat v Modřicích, tam to smysl taky má.
Jen aby zastavení v HB nebylo jen zastavení z dopravních důvodů.
No jo, ono je to těžké, když RegioJetu stačí stát 60-90 vteřin, a ČD, když se správně rozvášní, tak to bývá 5-8 minut. To je pak těžké někde zastavovat a zároveň udržet snesitelné jízdní doby.
ano, EC i raijlet bude stavět minimálně v HB, možná i na víc místech
No, to bude nádhera tím cestovat. A x let až pak rozkopou Adamov…. asi se vrátíme zase na D1 do auta.
Na D1…taky rozkopanou…
To mě zajímá hodně, jelikož v Havlíčkově Brodě bydlím. Pro srovnání, v roce 2005 jezdily 2 páry EC přes Vysočinu (ostatní spoje přes Č. Třebovou) a po cestě stavěly v Kolíně, HB a Žďáru nad Sázavou. Doufám, že to tak podobně bude i příští rok. 🙂
2:50? To je hodně dobrý čas, myslel jsem že to bude tak 3:15. To už by snad mohlo stát za to tam jednu linku (railjet nebo Metropolitan) přesměrovat natrvalo.
a kdo by tim jezdil?
Bude to peklo a kolejích no.. A to ještě nepočítají uzel pardubky a o rok později Choceň – uhersko…
A uzel Třebová pak začne…
Já snad začnu doufat, že koronavirová omezení budou pokračovat do konce příštího roku. Je to dost děsivá představa, že se počty cestujících vrátí k dřívějším stavům, railjety pojedou přes Vysočinu a těch 200 a víc cestujících, co dřív jezdili ve špičce úsek Praha-Pardubice a zpět právě railjetem, se nacpe třeba do IC 518 nebo R 895, které nejezdí zrovna prázdné ani teď, natož za běžného provozu.
Nemusíte doufat, to je téměř stoprocentní že Korona omezení budou i za rok…
Já bych se skoro i vsadil, že ne. Rozhodně bych tu šanci neviděl někam ke 100%. Za roku už bude nějaká rozumná proočkovanost,a pro opatření této úrovně už snad nebude důvod.
Pre opatrenia tejto úrovne nie je dôvod ani teraz a predsa…
Částečně máte pravdu… na druhou stranu jasným poselstvím korony je to, že „to jde i bez cestování“, tedy předpokládám rozšiřování práce i studia z domova.
Jestli bude příští rok u nás oočkováno 1 mil. lidí tak to budu brát jako úspěch. Vakcína dostupná pro všechny bude tak za dva tři roky….
A taky je otázka, jestli se v ČR najde 1 milion lidí, kteří by si to dobrovolně nechali aplikovat. To vidím jako méně pravděpodobné než to, že by vakcíny chyběly. Ony se ty farmaceutické firmy ze státního rády nažerou…
Neboj oni svou epidemii nenechají vzít
To o těch cestujících Pha – Pce řekněte všem, co hlásají, jak strašně moc uleví VRT přes Vysočinu koridoru…
Ono by stačilo některé ty vlaky protáhnout na plnou délku, případně přidat patro. Přímo na východ povedou dvě dvoukolejky, tak nevím, proč tam cpát ještě VRT. Nebo je snad ideálem v expresu stát na jedné noze, ještě ne na vlastní, protože se do něj tlačí místní frekvence?
Druhá dvoukolejka samozřejmě pomůže, o tom žádná, dokonce je naštěstí i blíže realizaci, než ta VRTka. Mmch v případě cestovní vzdálenosti nad 100 km už bych asi úplně nemluvil o místní frekvenci.
Taky přece nikdo neříká, že se startem VRT Praha – Brno přestanou jezdit vlaky mezi Prahou a Pardubicemi…
Přesně tak, změna bude jen v tom, že přes Pardubice už nebudou jezdit téměř všechny dálkové vlaky z Prahy na východ. A pokud v té době ještě bude velká frekvence mezi Pardubicemi a Prahou, začnou nejspíš jezdit ve špičkách rychlíky jen na téhle trase, tak jako dnes jezdí ve špičce spěšňáky mezi Prahou a Kutnou Horou.
No právě. Čili případná VRT přes Vysočinu koridoru nijak zásadně neuleví. Mám svůj tip, jak to s ní dopadne, ten teď napíšu na papír, dám do láhve a zakopu na zahradě, a za 30 let si můžem říct, jestli jsem se trefil.
Nikde není psáno, že nemůže dojít k objednání špičkových expresů Praha – Pardubice, klidně v úseku Praha – Kolín spojené s Ex3.
Případně protáhnout pobyt vlaku v Pardubicích, přivěsit posilové vozy a na cestě zpět svěsit. Ve špičce tvoří Pardubice a Kolín většinu frekvence dálkových vlaků do Prahy a z Prahy, a pokud se začne zvyšovat nezaměstnanost, tak počet těchto pendlerů ještě poroste, protože v Praze bude víc pracovních příležitostí než na Kolínsku a Pardubicku.
Uvítal bych více přímých spojů mezi krajskými městy na ramenech, kde to má časově smysl, např. Ústí – Praha – Č. budějovice, Hradec Kr. – Pardubice – Olomouc – Zlín (Ostravsko). Nezdá se to, ale mezi přímým a nepřímým spojením je psychologicky velký rozdíl a mohlo by to být zajímavé i pro dosud vlakem moc nejezdící lidi. Leoexpres tvrdošíjně v JŘ zase spojení Praha – Olomouc – Bratislava, pojede to vůbec někdy?
Opravdu myslíte, že je takové množství lidí, kteří mají potřebu jet z Ústí do Budějovic nebo Hradce do Zlína a dělá jim problém přestoupit. U vlaků na delší trase je větší pravděpodobnost, že vzniklá zpoždění nachytaná na jednom rameni se při ostrých obratech přenášejí dál a zvětšují. Při taktové dopravě, kde ve většině směrů jezdí vlaky v taktu 1 hodina, je pro cestujícího lepší, že má více možností jet v různých denních dobách s relativně krátkým přestupem než, aby měl jely vlaky 2x denně v každém směru.
To je všechno pravda, ale takové odborné technikálie cestujícího nezajímají, ten chce cestovat co nejjednodušeji a nejrychleji.
Otázkou je, jestli těch cestujících je tolik, aby se vyplatilo pro zbytek riskovat ta zpoždění…
Spojení Pendolinem do Fr. Lázní je celkem funkční a i dost vytížené po celé trase.
Za Plzní už to veze minimum lidí 😓
Nejjednodušeji = nezjišťovat, jestli ten konkrétní spoj je přímý nebo s přestupem. Takové spojení HK – Zlín/Ostrava by buď bylo nad rámec dosavadního počtu spojů (= ještě větší přetížení koridoru – nežádoucí), nebo by tím pádem část spojů jedoucích dosud přímo z Prahy naopak měla přestup v Pardubicích (vysoce nežádoucí).
Jo, třeba přijet v 11 v noci do KV, protože může jet přímo bez přestupu a ještě nadvlakem 😀
Vím, že se takto vždy argumentuje, ale zdá se mi to jako dogma a kravina. Když už nedokážeme jezdit načas, snad se dá obvyklé zpoždění odhadnout, řekněme na 10 minut, 15 minut pobytu by řekněme při 2 takových linkách snad Praha hlavní ještě unesla, a nevidím moc rozdíl, jestli se větší sekera přenese do obratu zpět nebo do pokračování dál. Jestli se má radši na obrat nechávat 40 minut, tak už to Hlavní nesnese, a vlaky musí obracet v Holešovicích nebo Smíchově, což je zas +20 min. Takže průjezdná linka by nejen nic podstatně nezhoršovala, ale ještě šetřila potřebný počet… Číst vice »
Cestujícím nedělá problém přestoupit, cestujícím dělá problém, že ten přestup není garantovaný a může jim to ujet. To se při spojení ramen nestane. Pokud je v naší zemi zpoždění standardem, tak holt v tom spojení ramen nechme určitý počet minut čekání na umazání zpoždění. Při šikovném nastavení to ve většině případů bude tak akorát.
V současné kapacitě ani není moc prostoru na to, přidat nějaké spoje HK – Pardubice.
Ale vozy by přidávat šlo. Dokonce to vyjde nepoměrně levněji než přidávat koleje a/nebo hnát náklady na silnice.
Přímé vlaky z Hradce Králové do Ostravy / Zlína / Brna přes Pardubice by žádný rozumný přínos neměly. Dalo by se ale možná uvažovat o přímých vlacích z Hradce Králové v těchto směrech přes Týniště. Tam by mohly navazovat přípoje na Náchod/ Trutnov a Rychnov n. Kněžnou, na těchto trasách by to pak mohlo přinést rychlejší a spolehlivější spojení. Přesto je ale otázka, jestli by byly takové spoje dostatečně využité, aby zbytečně neblokovaly kapacitu na koridoru. V nejbližších letech, kdy bude rozkopaná trať mezi Chocní a Ústím n.Orlicí to asi nepřipadá v úvahu, maximálně potom.
Od 1.4.2020? To už asi nestihnou. 🙂 Spíš až 2021
Stojím si za svým názorem, že kdyby se udělal 1 koridor přes Vysočino, bylo by to daleko lepší, rychlejší a efektivnější. Jsou tam úseky, které se dají krásně narovnat..
Jsou nápady, které to tak zamýšlí. Říkají tomu RS1.
Expresná vrstva ale neobsluhuje len Prahu a Brno, ale sleduje aj populačné centrá po trase, v tomto prípade Hradubice a okolie. VRT cez Vysočinu zmysel dáva, pri bežných expresoch je takéto trasovanie diskutabilné.
Není to ani moc diskutabilní, protože odříznout severovýchod Čech od jižní Moravy by nebylo příliš rozumné. Navíc je potřeba se podívat na toto zpětně… Kolín – ČT je využívána také jinými expresními vlaky. Udělat koridor ČT – Brno bylo mnohem levnější a rychlejší, než postavit v podstatě novou trať Kolín – Brno. Samozřejmě nyní je problém kapacitní, ale prostě před 20 lety to byla jasná volba.
Tak co udělat rovnou Olomouc – Brno…
V Olomouci navazující trať do Ostravy…
Zejména Kolín Havl Brod.
krásně narovnat i výškově?
Nezapomínejte nato, že s I. koridorem se svezla elektrizace Brno – Česká Třebová. Do té doby se tam jezdilo s dieslem.
Současné úpravy přes Vysočinou jsou velkorysé oproti tomu, co se dělalo v 90. letech. Navíc trať přes Vysočinu v té době žádnou radikální opravu nepotřebovala, ne pro tehdejší provoz. Takže tolik k tomu, proč ne přes kopce, ale raději kolem vody. V neposlední řadě si tak ušetříte 150-170 výškových metrů.
Nemyslím. V podstatě liduprázdná Vysočina vs. čtvrtmilionové Hradubicko, z Golčova Jeníkova do HB toho bez totálního přetrasování moc víc rychlostně nevymáčknete, vlastně i nová Tišnovka byla stavěná jenom na 100 km/h, o vhodnosti dané trasy pro nákladku nemluvě, k tomu větší náchylnost trasy k nepravidelnostem během zimních kalamit…
– Koridor od Kolína do České Třebové bylo potřeba udělat tak jako tak.
– Elektrizace Brno – Česká Třebová + celková modernizace (tratě, která do té doby měla i mechanická návěstidla + nikde žádnou poloperonizaci) byly také nanejvýš vhodné.
– = Logické vedení „koridoru“ právě tudy.
P. S. Zrovna na trase Kolín – HB bych u těch „snadno narovnatelných“ úseků pochyboval, zrovna tam má velkou roli to, že některé úseky jsou záměrně obloukovitější (resp. delší) kvůli zajištění menších sklonů při vyšších rozdílech nadmořské výšky.