Dopravci Železnice

Přehledně: Nový jízdní řád ČD přinese více spojení do Polska i railjety přes Vysočinu

Railjet. Foto: České dráhy
Railjet, ilustrační foto. Foto: České dráhy
Chystané stavební práce mezi Kolínem a Českou Třebovou přesunou od jara část expresů mezi Prahou a Brnem na pomalejší trasu.

Nový jízdní řád přinese od 13. prosince v dálkové dopravě Českých drah nové mezistátní spojení do Polska a současně i konec řady omezení dopravy kvůli koronaviru. Větší změny se čekají až na jaře kvůli chystaným omezením v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí a Pečky – Velim. To přinese přesměrování části vlaků z Prahy do Brna u linky Ex 3 na pomalejší trasu přes Vysočinu.

Hlavní změny v dálkové dopravě představily České dráhy v tiskové zprávě. V případě spojení do Polska přibude nový nový přímý spoj s názvm Roztocze (pohoří ve východním Polsku) z Bohumína do polského Lublinu. Vlaky EC Cracovia Praha – Krakov budou nově prodloužené až do Přemyšle nedaleko polsko-ukrajinské hranice.

Rychlejší spojení do Polska, rušení omezení

V novém jízdním řádu denně zajistíme v průměru zhruba 6 900 vlaků. V dálkové dopravě pojede téměř 500 spojů, které každý den ujedou přibližně 106 tisíc kilometrů,“ říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek generálního ředitele Českých drah pro obchod.

Podle něj se změnou jízdního řádu současně zruší část omezení kvůli pandemii koronaviru. „Na vybraných vnitrostátních i mezistátních linkách budou některé spoje omezené i ve druhé polovině prosince. Detaily k obnovování provozu budeme podobně jako v předchozích týdnech průběžně upřesňovat podle vývoje situace,“ dodal.

Podle Ješety probíhají jednání zároveň i se zahraničními partnerskými dopravci. „Se ZSSK jsme se už například dohodli, že před Vánoci některá omezení zmírníme. N vybraných mezistátních linkách, u kterých očekáváme nárůst poptávky, doplníme některé dříve zrušené spoje,“ dodal.

Během předvánoční špičky tak rozšíříme nabídku z Prahy do Košic a od nového jízdního řádu se také vrátí do celé původní trasy jeden pár vlaků mezi Prahou a Bratislavou.

Konkrétně bude mezi Prahou, Ostravou, Žilinou a Košicemi ve vybrané špičkové dny obnoven posilový spoj SC 242 / 243 Pendolino Košičan. Ve směru z Prahy do Košic tento vlak pojede ve dnech 18., 23. a 30. prosince. Zpět do ČR pak ve dnech 19., 24. a 31. prosince. Od 13. prosince bude zároveň obnoven poslední večerní, resp. první ranní spoj mezi Prahou a Bratislavou, a to vlakem EC 284 / 285, který aktuálně jezdí jen mezi Prahou a Břeclaví. Od 18. prosince do 11. ledna (mimo vánočních svátků a Nového roku) bude v provozu také přímý lůžkový vůz Prešov – Bratislava – Brno – Praha a zpět. Jede v úseku Nové Zámky – Praha ve vlacích EC 282 / 283.

Hlavní změny v dálkové dopravě:

Spojení do Polska

• Bude zavedeno nové přímé spojení Bohumína s polským Lublinem. Ve směru do Polska pojede denně vlak R 311 Roztocze s odjezdem z Bohumína ve 4:18 a příjezdem do Lublinu v 12:44. Zpět do ČR bude denně v provozu vlak R 310 Roztocze (odj. z Lublinu v 15:34, příj. do Bohumína ve 23:58).

• Stávající vlaky EC 114 / 115 Cracovia mezi Prahou a Krakovem budou denně prodloužené až do stanice Przemyśl Glówny s příjezdem večer ve 21:13. Zpět z Przemyśle do Prahy bude vlak odjíždět ráno v 7:00.

• Stávající vlak R 300 / 301 Galicja v relaci Ostrava-Svinov – Krakov – Przemyśl pojede v upravených časech. Z Ostravy-Svinova bude odjíždět v 8:38 (místo stávajícího ranního odjezdu v 6:10). Zpět do Ostravy-Svinova přijede v 19:26 (místo stávajícího příjezdu ve 21:51). Změnou časových poloh tak bude nově zajištěna návaznost na vnitrostátní dálkové spoje směrem na / ze střední Moravy a ve vybraných dnech také do / z Prahy.

• U vlaků denní dálkové dopravy mezi Bohumínem a Krakovem dojde díky dokončení výlukových prací na polské infrastruktuře ke zkrácení jízdních dob. U vybraných spojů tak bude doba jízdy až o hodinu kratší (více jsme psali zde).

Změny ve vnitrostátní dálkové dopravě Českých drah

• Bude zaveden nový vlak Ex 551 v úseku Plzeň hl. n. – Praha hl. n. Z Plzně bude odjíždět ve 4:57, do Prahy přijede v 6:21. Na své trase zastaví ve stanicích Rokycany, Hořovice a Praha-Smíchov. Tento vlak pojede v pracovní dny, soboty a vybrané svátky (24. prosince, 2. dubna, 28. září, 28. října, 17. listopadu), naopak nepojede 26. prosince, 2. ledna a 3. dubna.

• Na lince Ex 7 Praha – České Budějovice (– Linec) bude nově řazen bistrovůz u většiny spojů. Tyto vlaky tak budou vedeny v kategorii InterCity. Spoje do / z rakouského Lince pak pojedou v kategorii EuroCity.

• V termínu od 1. dubna 2020 je plánována rozsáhlá výluková činnost Správy železnic v úsecích Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí – Choceň a Velim – Pečky. Z tohoto důvodu se od tohoto data předpokládá změna jízdního řádu. Dotkne se pravděpodobně všech vlaků trasovaných zmíněnými úseky. Změna bude obsahovat mimo jiné odklonové trasy vybraných vlaků linky Ex 3 přes Havlíčkův Brod. Konkrétní informace k této mimořádné změně budou zveřejněné po detailním projednání se Správou železnic a příslušnými objednateli.

126 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk

Jak víte, že to budou vlaky rj a né třeba metropolitany? On už je nějaký výlukový jízdní řád?

Šejdr

Třeba si ČD vzpomněly na slovenské námezdní sily v pardubických průmyslových zónách a chtějí jim ponechat přímé spojení domů. 😀 Rakušáků v českých montovnách moc nepracuje…

Viťa

A zastaví nám ty Railjety v Kolíně? :))

exttmis

Mám obavy, že manažeří ČD nic takového nedovolí. Ani v HB, popř. v ZR. Přitom by se to nabízelo (místo PA a tý jejich Č.Tř).

FreddyFazbear

Tady ale nejde o to, co chtějí manažeři ČD, ale co chce MD. Navíc nerozumím, proč se tady mluví o Railjetech. Pokud by mělo být něco trasované před vysočinu, dává větší smysl tam nechat zajíždět Budapešťáky.

Zdenek

Proč budapeštaky a proč takhle blbe je nazvat, Fazmedvěde?

Filemon44

Jako že by obyvatel Pardubic sjel do HB,aby se svezl do Brna svým oblíbeným vlakem?

Blacklist

A RJ bude na Brno jezdit dál s komerčními vlaky přes Č.Třebovou. To chování toho dle státu mi přijde volaké divné, když znevýhodňuje a potápí vlastní firmu. Přístup státu by měl být právě opačný. Vlaky které si platí by měly mít před těmi ostatními přednost.

MLB

Přístup dobrého hospodáře by byla soutěž: máme omezenou kapacitu na hlavní trase, tak zahajujeme dražbu. Kdo prohraje, bude jezdit přes Vysočinu.

FreddyFazbear

Nevím, jestli je to úplně znevýhodnění. Pokud se bude jednat o skutečně rozsáhlou výluku, tak lze předpokládat, že tam vlaky stejně neberou i desítky minut zpoždění, takže ve výsledku ta Vysočina nemusí pro ČD dopadnout vůbec špatně…

Blacklist

Ano, je možné, že provozní situace bude natolik špatná že můžete mít pravdu.

Leinad

To jakože SŽ neudělá pořádný výlukový jízdní řád?

Vbb

Vlaky které si platí by měly mít před těmi ostatními přednost.
Nádherný případ zneužití postavení.
Myslím, že případný soudní spor by lehce zvládl i absolvent plzeňských práv.

Gwann

Aby vlaky v objednávce státu byly přednostně ohledně dopravní cesty je normální…a dle mého i dle zákona. Takže…jste mimo.

Vbb

Pokud jste vy vevnitř, tak zajisté můžete citovat onen váš zákon.
Já jsem podla vás mimo, tak ocituji jen PTV 22-2015:

Přídělce přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů, a to stanovením rámcových časových tras vlaků. Povinností přídělce při procesu přidělování kapacity dráhy je zajistit nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.

Nu, jsem jedno ucho…

Leinad

Proč? Já bych byl pro to, aby měl přednost:
1) Rychlejší (vmax, akcelerace, klopení, první zastávka)
2) Stejně rychlé dražit trasy.

Mirek Zv.

Geniální: Dělat ÚnO-Choceň a Brno-Blansko v jiném termínu.

Leden

Jak, v jiném termínu? ÚnOr-Brandýs se bude dělat 2021-2023 a BrBla 2021-2023.
Problém je spíš to, že po letech brutálních omezení vlastně nebudeme mít to samý jako předtím (nebudou např. další koleje v údolí Orlice).

Mirek Zv.

Tak se omlouvám za příspěvek, řídil jsem se jen článkem, a představil si, že se jedno dodělá a pak půjde dělat druhé. Takže tohle je jen začátek, že jen část dopravy přes Brod, a pak se to stopne všechno?

emkon

Koukám, že LEO má 5 párů spojů denně z Prahy do Bratislavy přes Přerov. S čím to ale chtějí jezdit? Podle mých odhadů potřebují 4 jednotky. Při jízdní době 4,5 hodiny to vychází tak, že jedna jednotka udělá denně Bratislavu dvakrát, a další 3 jednotky udělají jednou Bratislavu a jednou Staré Město…

David

Nebude to jezdit. V rezervačním systému ty vlaky nejsou.

Matěj

V IDOSu uvádějí, že LEO má jezdit do Bratislavy (Břeclav) přes Přerov jen v sobotu do 11.6. 2021 a to jeden pár

Vojtěch

Mohlo by dojít k úpravě časů odjezdů z Olomouce R13/R18 směrem na Staré Město u UH. Během 20 minut jedou dva spoje, pak 1h 40min nic. Bylo by to lepší s rozestupem 60 minut

Daniel

No, nejsem expert, ale mně ta rekonstrukce Poříčany–Velim a s tím související omezení přijdou naprosto absurdní. Nedávalo by daleko větší smysl tam místo modernizace nejdřív postavit další dvě nové koleje vedle a pak zrekonstruovat ty původní dvě? Vždyť až se postaví VRT Polabí, tak z Prahy do Poříčan povede sedm kolejí a z Poříčan dál jen dvě (plus dvě do Nymburka, kam ale bude jezdit asi minimum vlaků). To přece nemůže stačit, ne?

Martin Jarath

Důležité je investovat, ne se zamýšlet nad smyslem. (A nebo snad dokonce řešit, jakej to bude průser spolu s dalšíma stavbama.)

Leinad

Tak po VRT Praha – Poříčany pojede nějaký PIDí Sp

Pavel

Ještě, že máme tu trať přes Vysočinu. Stavěla se vlastně „jen“ proto, že trať přes Č.Třebovou a přes Znojmo byly již na zabraném německém území. Naštěstí i v tak složité době pro náš stát nikoho ani nenapadlo, že by mohli „jen“ modernizovat stávající jednokolejnou trať přes Nedvědici a Nové m.n.Moravě, ale odvážně stavěli zcela novou dvoukolejnou trať přes celkem náročný terén. Je to krásná trať, rychlá, s úžasnými technickými prvky. Z Brna až do H. Brodu s jediným přejezdem v Tišnově. Dnes se mohutně modernizuje. Škoda jen, že se v podobném odvážném kurzu nepokračovalo z H.Brodu dál na Kolín nebo… Číst vice »

Kamui

Než přes Nedvědici se z HB jezdilo do Brna přes Třebíč (hlavní trať byla Praha – HB – Znojmo Vídeň). Jenže novou trať podél řeky Jihlavy prý odmítli vojáci.

55p

Však ono se pomalu pokračuje dál na sever, mění se svršek, má se dělat přeložka esíčka u Třebešic… Ještě by se snesla přeložka mezi Vlkančí a Golčákem, ale tam to asi není reálné.

Odpadlik

Nevim u té Vlkanče, podle mě by to tam nevyšlo kvůli stoupání.

K.S.

To máte tak půl na půl, z Kolína do Brodu je to jenom zdvojkolejněná stará trať a z Brodu do Brna se dělala nová stopa. Bohužel méně prozíravě než to dělal o sto roků před tím Rothschild.

Paja

Co myslíte tou menší prozíravostí? Že tu trať netrasovali rovinou ale přes Vysočinu?

K.S.

Nikoliv, to že Rothschild své tratě nechal stavět při rychlosti 30km/h tak že se po nich dá 160km/h a, byť chápu že ve 40. byla omezení) ji trasovaly s malými oblouky.

Martin V.

Ač já osobně KFNB obdivuju pro zmíněné velkorysé trasování, tak to srovnání není fér. Z Vídně do Brna, Olomouce, Opavy i do Krakova je to skoro rovina a otevřený terén. Stačí se podívat jak pokračovala železnice podél Svitavy z Brna do ČT. Sklony jsou sice mírné (max. 1:150), ale navzdory deseti tunelům jsou do Blanska oblouky s poloměrem pod 300 metrů. Nová Tišnovka se stavěla v jiné době pro jiná vozidla, takže se míň kroutí, zato má větší sklony (až 17 ‰), což třeba ŽESNAD příliš neocení a tak se řeší státní postrk. VRT do Bíteše podél D1 se má… Číst vice »

Lech Malý

Oni pokračovali dál na východ, mezi Nesovicemi a Bzencem byly vybudovány docela velké přeložky. Bohužel vše stavěno na 80 km/h a dál na východ ještě skromněji, čachtická část z hlediska zabezpečení fakt slabota. Ona i ta nová Tišnovka měla na svoji dobu dost úsporné parametry, asi jako kdybyste dnes stavěl VRT na 200 km/h.

Martin V.

Vlára nemá původní trasování transverzálky z 80. let 19. století? Tam jsou nějaké přeložky z období zdvojkolejnění ve 30. letech?

xyz

Jedna přeložka určitě, a to v úseku Vlkoš – Kyjov (přibližně tudy https://mapy.cz/s/gamolelara, v některých částech je těleso patrné dodnes).

Lech Malý

To je asi ta největší přeložka, kupodivu mapy.cz v případě Vláry nezobrazují zaniklou trať (v mnoha jiných případech ano). Jinak spousta drobných úprav trasy, teď v zimě je třeba vidět starý obloukový most mezi Nesovicemi a Brankovicemi. Zbytky starého tělesa lze sledovat mezi Nemoticemi a Bohuslavicemi u K.

Martin V.

Díky vám oběma. Netušil jsem, že za Kyjovem to byla taková klikatice… Takže velké křoví na jihozápad od Brankovic je původní oblouk trati. To je dobré vědět. Možná by se to do map dalo doplnit. Třeba dálnice-hřebenovka v Chřibech má vlastní heslo i s fotkou a odkazy https://mapy.cz/s/kudonocege

Kedul

Hezký..správa železnic je opravdu dobrá „správa“ …. od 1.dubna 2020 velká výluka Ústí-Choceň.. a vůbec jsem si toho nevšimnul !!!! Jak to ti borci dělají?

Tomáš Johánek

Ta zpráva vychází z tiskové zprávy Českých drah, nikoli Správy železnic. Je tam dokonce citovaný zástupce ČD. Správa železnic tedy nemá se špatným datem nic společného.

Ondřej

Ostatní spoje SC Pendolina zůstanou během prosince zrušena?

Petr Varensky

Chybí státní cecík 🙂

Kkarel

Přes Vysočinu jezdím rád, je to taková vyhlídková jízda.

Odpadlik

Na těch zrekonstruovanych úsecích je to paráda. Mašina jen hučí jak tahne vlak do kopců 140tkou 🙂

cestující

Jó, kde jsou ty časy ,kde se vlakem jezdilo i trochu pro radost. To my, když jsme byli mladí a vyráželi na vandr, tak nám ani nevadilo, že to jelo pomalu, člověk se tu a tam seznámil ve vlaku s děvčaty a i ten vandr pak vypadal veseleji. Nebo cesta na vojnu z opušťáku, dnes by si dráhy za takovou seznamku snad nechali i platit 🙂 … kam lidé tak pospíchají, že jo 🙂

Odpadlik

Tak ono to funguje i dnes žeano. Akorát člověk nesmí jet zrovna z Kolína do Prahy

medical_examiner

I v 1.třídě u EC?

Par

nojo, ale tos byl taky o 30 mladší…

Paja

No tak ono dneska když se jede na vandr nebo vodu tak taky nikomu nevadí že se jede dlouho, normálně byste Brňáka do Junáka s cestovní dobou 4,5 hodiny do ČB nedostal, ale když se tam může vylejt cestou na vodu, tak je to taky radost (méně už pro spolucestující).
Ale řekl bych že dneska se vlakem víc jezdí i v takových situacích jako je dojíždění do práce na delší vzdálenost a tam si člověk tu kochací cestu rád odpustí.

Tomáš

141,142,144,145,548,549,340 a 341 linka Ex1 mi nepríde ako nepodstatná. Toho sa opäť zas tak skoro asi nedočkáme, či? Pri znovu zavedení prezenčnej výučby v školstve, je okresaná železničná doprava dosť vážny urbanistický problém.

A. Mikulka

Naozaj urbanistický alebo si sa len zle pozrel do slovníka cudzích slov?

DaVid

Ex 551? konečně 🙂
škoda že to trvalo tak dlouho – vytvořit přestupní vazbu na SC241… expres začínající v PLzni snad bude přijíždět na Hlavák na čas, ne jako v Klatovech začínající a věčně meškající R 753

suri

problém R753 nevězel v tom, že začínal v Klatovech, ale v tom , že musel překonávat úsek Králův Dvůr – Beroun postižený rozsáhlými stavebními pracemi a samozřejmě projet tratí 171. Úsek Králův Dvůr – Beroun bude sice po letech protahování stavby konečně dokončen, ale situace na trati 171 ještě roky ideální nebude, což bude dopadat na Ex 551 stejně jako na další vlaky mezi Plzní a Prahou

Lesan

Bistrovozy na Ex7 jezdily už tento GVD a přímo souvisí s úbytkem cestujících v první třídě. ARmpee829 je paskvil a kromě typu sedaček nemá s jedničkou nic společného. V jedničce očekávám klid, což zde nelze splnit.

Bilbo

A v čem je to tak strašné? Předpokládal bych že jedna část vozu je vyhrazena jen pro bistro a druhá pro 1. třídu. Pokud je vagón správně otočený, tak lidi z 2. co jdou do bistra 1. neprochází, ne?

Tomáš

Je to strašné v tom, že nemáte stenou a posuvnými dverami oddelebú časť 1. vozňovej triedy a tým pádom počujete hluk po celú dobu Vašej jazdy a zároveň ste odkázaný na neustály zápach z kuchyne. A tá vyhradená časť je stále 1. vozňová trieda. Piktogramy označujúce 1. vozňovú triedu ako i aj žltý pás Vám jasne evokujú, že bez príslušného cestovného dokladu v tomto oddieli nie je možné sedieť. Noapak novú modernizáciu ARmpee832 chválim veľmi. Tak nejako som si predstavoval modernizovať aj ARmpee829.

Jackub

Správné otočení není garantované, navíc samotný hluk z bistra obtěžuje.

Hujer

Ano, pokud je ARmpee829 správně otočený. Na což se sere a pak je z toho průchoďák. Stejný problém bývá i u zařazení vozů ARmpee. O první třídě v Interpanteru raději nemluvím, protože umístění uprostřed vozů mohl schválit jedině de.il. Ale co bych chtěl po manažerech ČD. V jedničce v Interpanteru nejezdím, protože jsou to vyhozené peníze. Neustále skrz jedničku někdo chodí, sedá tam, pak ho vlakvedoucí vypovídá do dvojky – katastrofa. Sedačky ARmpee829 jsou dobré, tam bych chybu nehledal.

Lech Malý

Ano, to je asi jako dělit bazén na ‚smí se močit‘ a ‚nesmí se močit‘.

Lesan

Jak již bylo řečeno, vůz rozděluje jen chodba a skleněné zástěny, žádné dveře tam nejsou, takže i když by byl zrovna správně natočený, skupinu hulákajících ožralů, která si přišla do bistročásti koupit pivo, krásně uslyším i v té jedničkové části. Často je také hlučná samotná četa vozu, v přeshraničním úseku nemá často co dělat, tak si posedí u jednoho stolku a debatuje.. Přitom by stačilo ten vůz místo jedničky rekonstruovat na dvojku (viz BRm dříve – část vozu bistro, část kuchyně a část klasická dvojka) a vedle něj řadit plnohodnotnou jedničku s donáškou na místo, ideálně kupé s velkými stolky… Číst vice »

-mi-

Za sebe bych ještě doplnil miniaturní WC, asi jako v letadle, ještě menší než u LE. Dveře z oddílu na představek jsou opticky hodně úzké a ještě do nich zasahuje sedadlo. A dále uspořádání sedadel v „jídelním oddíle“ – jednotlivá sedadla mají letecké uspořádání, takže mají jen malý sklopný stoleček, tekže když si objednáte hlavní jídlo a pivo, nebo snídani s kávou, tak to prostě nemáte kam dát, nemluvě o tom, že jedno ze sedadel nemá stolek žádný!!!

Viktor

Jo a nově bude na Přerovském Zubru Ex525/524 taky bistrovůz. Úplně vyhozené peníze. Nevím pro koho ten bistrovůz je myšlen, protože ve 4 ráno jezdí minimum lidí a minibar tam bohatě stačil.

Bilbo

Tak to chapu přitom by aspoň stačilo první třídu oddělit přepážkou, vagón vždycky správně natočit a bistro oddíl označit jako bistro a ne jako 1. třídu.

Martin Jarath

To by sice samo o sobě nestačilo, ale situaci by to aspoň trochu zlepšilo. Vozy trpí i strašlivým dílenským zpracováním a stísněným interiérem, který odpovídá tak Bymáku, určitě ne první třídě…

medical_examiner

No jo, ale kde mají točnu o průměru 26m?

Lesan

Třeba v Plzni je triangl a běžně se na něm otáčí osobákové soupravy (dělnické Domažlice a náhrada za sysla), aby se nemuselo objíždět. Pro otáčení jednotlivých vozů se bohužel asi nepoužívá, ABmz/ABpee/AB jezdí na R16 a R11 většinou obráceně, tj. jedničkou k vlaku.

jan

A už se ví za kolik to projedou přes tu vysočinu??

Projektant

Tipuji 2:50 a zajímalo by mě, jestli zastaví v HB

Cargo

Proč by se tam mělo zastavovat ?
HB obslouží klasický R, ne ?

Pražský motoráček

Protože je HB třeba důležitým přestupním bodem? To je jako úvaha, proč EC, EX a rj staví např. v České Třebové, Pardubicích či Ústí nad Orlicí, i když je obsluhuje také rychlík.

xyz

Ty přestupní vazby tam ale vycházejí vždy v konkrétní čas, a to v čas, kdy v HB zastaví rychlíky.

Railjety/EC by tam zastavily v jinou dobu než ve chvíli, kdy tam ty přípoje jsou.
Navíc nemá smysl tam nechat zastavovat něco, co tam jezdí jen dočasně.

Tomáš Gottschalk

Českou Vepřovou bych do toho netahal, tam platí modré pravidlo „vždycky tam zastavovalo ffšecko“. Za mne v HB nestavět, Vysočiny stačí. Každých pár ušetřených minut se pičítá. Na druhou stranu bych v šalingradu zastavil v Kéniku, tam to smysl má.

Kom

Přesně tuto demagogii taky nechápu…

Paja

A já bych to nechal zastavovat v Modřicích, tam to smysl taky má.

Luba

Jen aby zastavení v HB nebylo jen zastavení z dopravních důvodů.

Mirek Zv.

No jo, ono je to těžké, když RegioJetu stačí stát 60-90 vteřin, a ČD, když se správně rozvášní, tak to bývá 5-8 minut. To je pak těžké někde zastavovat a zároveň udržet snesitelné jízdní doby.

železničář

ano, EC i raijlet bude stavět minimálně v HB, možná i na víc místech

Petr766

No, to bude nádhera tím cestovat. A x let až pak rozkopou Adamov…. asi se vrátíme zase na D1 do auta.

medical_examiner

Na D1…taky rozkopanou…

Alexandr

To mě zajímá hodně, jelikož v Havlíčkově Brodě bydlím. Pro srovnání, v roce 2005 jezdily 2 páry EC přes Vysočinu (ostatní spoje přes Č. Třebovou) a po cestě stavěly v Kolíně, HB a Žďáru nad Sázavou. Doufám, že to tak podobně bude i příští rok. 🙂

Kamui

2:50? To je hodně dobrý čas, myslel jsem že to bude tak 3:15. To už by snad mohlo stát za to tam jednu linku (railjet nebo Metropolitan) přesměrovat natrvalo.

Georg

a kdo by tim jezdil?

Standa

Bude to peklo a kolejích no.. A to ještě nepočítají uzel pardubky a o rok později Choceň – uhersko…

J.K.

A uzel Třebová pak začne…

Surio Mario

Já snad začnu doufat, že koronavirová omezení budou pokračovat do konce příštího roku. Je to dost děsivá představa, že se počty cestujících vrátí k dřívějším stavům, railjety pojedou přes Vysočinu a těch 200 a víc cestujících, co dřív jezdili ve špičce úsek Praha-Pardubice a zpět právě railjetem, se nacpe třeba do IC 518 nebo R 895, které nejezdí zrovna prázdné ani teď, natož za běžného provozu.

Lektor

Nemusíte doufat, to je téměř stoprocentní že Korona omezení budou i za rok…

Ondřej

Já bych se skoro i vsadil, že ne. Rozhodně bych tu šanci neviděl někam ke 100%. Za roku už bude nějaká rozumná proočkovanost,a pro opatření této úrovně už snad nebude důvod.

Samo

Pre opatrenia tejto úrovne nie je dôvod ani teraz a predsa…

FreddyFazbear

Částečně máte pravdu… na druhou stranu jasným poselstvím korony je to, že „to jde i bez cestování“, tedy předpokládám rozšiřování práce i studia z domova.

Lektor

Jestli bude příští rok u nás oočkováno 1 mil. lidí tak to budu brát jako úspěch. Vakcína dostupná pro všechny bude tak za dva tři roky….

MLB

A taky je otázka, jestli se v ČR najde 1 milion lidí, kteří by si to dobrovolně nechali aplikovat. To vidím jako méně pravděpodobné než to, že by vakcíny chyběly. Ony se ty farmaceutické firmy ze státního rády nažerou…

Kom

Neboj oni svou epidemii nenechají vzít

Lech Malý

To o těch cestujících Pha – Pce řekněte všem, co hlásají, jak strašně moc uleví VRT přes Vysočinu koridoru…

Frantisek

Ono by stačilo některé ty vlaky protáhnout na plnou délku, případně přidat patro. Přímo na východ povedou dvě dvoukolejky, tak nevím, proč tam cpát ještě VRT. Nebo je snad ideálem v expresu stát na jedné noze, ještě ne na vlastní, protože se do něj tlačí místní frekvence?

Lech Malý

Druhá dvoukolejka samozřejmě pomůže, o tom žádná, dokonce je naštěstí i blíže realizaci, než ta VRTka. Mmch v případě cestovní vzdálenosti nad 100 km už bych asi úplně nemluvil o místní frekvenci.

Lada

Taky přece nikdo neříká, že se startem VRT Praha – Brno přestanou jezdit vlaky mezi Prahou a Pardubicemi…

Šejdr

Přesně tak, změna bude jen v tom, že přes Pardubice už nebudou jezdit téměř všechny dálkové vlaky z Prahy na východ. A pokud v té době ještě bude velká frekvence mezi Pardubicemi a Prahou, začnou nejspíš jezdit ve špičkách rychlíky jen na téhle trase, tak jako dnes jezdí ve špičce spěšňáky mezi Prahou a Kutnou Horou.

Lech Malý

No právě. Čili případná VRT přes Vysočinu koridoru nijak zásadně neuleví. Mám svůj tip, jak to s ní dopadne, ten teď napíšu na papír, dám do láhve a zakopu na zahradě, a za 30 let si můžem říct, jestli jsem se trefil.

55p

Nikde není psáno, že nemůže dojít k objednání špičkových expresů Praha – Pardubice, klidně v úseku Praha – Kolín spojené s Ex3.

Šejdr

Případně protáhnout pobyt vlaku v Pardubicích, přivěsit posilové vozy a na cestě zpět svěsit. Ve špičce tvoří Pardubice a Kolín většinu frekvence dálkových vlaků do Prahy a z Prahy, a pokud se začne zvyšovat nezaměstnanost, tak počet těchto pendlerů ještě poroste, protože v Praze bude víc pracovních příležitostí než na Kolínsku a Pardubicku.

Krysa350

Uvítal bych více přímých spojů mezi krajskými městy na ramenech, kde to má časově smysl, např. Ústí – Praha – Č. budějovice, Hradec Kr. – Pardubice – Olomouc – Zlín (Ostravsko). Nezdá se to, ale mezi přímým a nepřímým spojením je psychologicky velký rozdíl a mohlo by to být zajímavé i pro dosud vlakem moc nejezdící lidi. Leoexpres tvrdošíjně v JŘ zase spojení Praha – Olomouc – Bratislava, pojede to vůbec někdy?

MartinS.

Opravdu myslíte, že je takové množství lidí, kteří mají potřebu jet z Ústí do Budějovic nebo Hradce do Zlína a dělá jim problém přestoupit. U vlaků na delší trase je větší pravděpodobnost, že vzniklá zpoždění nachytaná na jednom rameni se při ostrých obratech přenášejí dál a zvětšují. Při taktové dopravě, kde ve většině směrů jezdí vlaky v taktu 1 hodina, je pro cestujícího lepší, že má více možností jet v různých denních dobách s relativně krátkým přestupem než, aby měl jely vlaky 2x denně v každém směru.

Krysa350

To je všechno pravda, ale takové odborné technikálie cestujícího nezajímají, ten chce cestovat co nejjednodušeji a nejrychleji.

FreddyFazbear

Otázkou je, jestli těch cestujících je tolik, aby se vyplatilo pro zbytek riskovat ta zpoždění…

Krysa350

Spojení Pendolinem do Fr. Lázní je celkem funkční a i dost vytížené po celé trase.

Kubin

Za Plzní už to veze minimum lidí 😓

xyz

Nejjednodušeji = nezjišťovat, jestli ten konkrétní spoj je přímý nebo s přestupem. Takové spojení HK – Zlín/Ostrava by buď bylo nad rámec dosavadního počtu spojů (= ještě větší přetížení koridoru – nežádoucí), nebo by tím pádem část spojů jedoucích dosud přímo z Prahy naopak měla přestup v Pardubicích (vysoce nežádoucí).

Petr766

Jo, třeba přijet v 11 v noci do KV, protože může jet přímo bez přestupu a ještě nadvlakem 😀

Mirek Zv.

Vím, že se takto vždy argumentuje, ale zdá se mi to jako dogma a kravina. Když už nedokážeme jezdit načas, snad se dá obvyklé zpoždění odhadnout, řekněme na 10 minut, 15 minut pobytu by řekněme při 2 takových linkách snad Praha hlavní ještě unesla, a nevidím moc rozdíl, jestli se větší sekera přenese do obratu zpět nebo do pokračování dál. Jestli se má radši na obrat nechávat 40 minut, tak už to Hlavní nesnese, a vlaky musí obracet v Holešovicích nebo Smíchově, což je zas +20 min. Takže průjezdná linka by nejen nic podstatně nezhoršovala, ale ještě šetřila potřebný počet… Číst vice »

MLB

Cestujícím nedělá problém přestoupit, cestujícím dělá problém, že ten přestup není garantovaný a může jim to ujet. To se při spojení ramen nestane. Pokud je v naší zemi zpoždění standardem, tak holt v tom spojení ramen nechme určitý počet minut čekání na umazání zpoždění. Při šikovném nastavení to ve většině případů bude tak akorát.

Dominik

V současné kapacitě ani není moc prostoru na to, přidat nějaké spoje HK – Pardubice.

Frantisek

Ale vozy by přidávat šlo. Dokonce to vyjde nepoměrně levněji než přidávat koleje a/nebo hnát náklady na silnice.

Jirka Z

Přímé vlaky z Hradce Králové do Ostravy / Zlína / Brna přes Pardubice by žádný rozumný přínos neměly. Dalo by se ale možná uvažovat o přímých vlacích z Hradce Králové v těchto směrech přes Týniště. Tam by mohly navazovat přípoje na Náchod/ Trutnov a Rychnov n. Kněžnou, na těchto trasách by to pak mohlo přinést rychlejší a spolehlivější spojení. Přesto je ale otázka, jestli by byly takové spoje dostatečně využité, aby zbytečně neblokovaly kapacitu na koridoru. V nejbližších letech, kdy bude rozkopaná trať mezi Chocní a Ústím n.Orlicí to asi nepřipadá v úvahu, maximálně potom.

malej-jarda

Od 1.4.2020? To už asi nestihnou. 🙂 Spíš až 2021

Tomáš P

Stojím si za svým názorem, že kdyby se udělal 1 koridor přes Vysočino, bylo by to daleko lepší, rychlejší a efektivnější. Jsou tam úseky, které se dají krásně narovnat..

Luděk S.

Jsou nápady, které to tak zamýšlí. Říkají tomu RS1.

Juraj

Expresná vrstva ale neobsluhuje len Prahu a Brno, ale sleduje aj populačné centrá po trase, v tomto prípade Hradubice a okolie. VRT cez Vysočinu zmysel dáva, pri bežných expresoch je takéto trasovanie diskutabilné.

FreddyFazbear

Není to ani moc diskutabilní, protože odříznout severovýchod Čech od jižní Moravy by nebylo příliš rozumné. Navíc je potřeba se podívat na toto zpětně… Kolín – ČT je využívána také jinými expresními vlaky. Udělat koridor ČT – Brno bylo mnohem levnější a rychlejší, než postavit v podstatě novou trať Kolín – Brno. Samozřejmě nyní je problém kapacitní, ale prostě před 20 lety to byla jasná volba.

medical_examiner

Tak co udělat rovnou Olomouc – Brno…
V Olomouci navazující trať do Ostravy…

jan

Zejména Kolín Havl Brod.

Jiří Kocurek

krásně narovnat i výškově?

Nezapomínejte nato, že s I. koridorem se svezla elektrizace Brno – Česká Třebová. Do té doby se tam jezdilo s dieslem.
Současné úpravy přes Vysočinou jsou velkorysé oproti tomu, co se dělalo v 90. letech. Navíc trať přes Vysočinu v té době žádnou radikální opravu nepotřebovala, ne pro tehdejší provoz. Takže tolik k tomu, proč ne přes kopce, ale raději kolem vody. V neposlední řadě si tak ušetříte 150-170 výškových metrů.

Lech Malý

Nemyslím. V podstatě liduprázdná Vysočina vs. čtvrtmilionové Hradubicko, z Golčova Jeníkova do HB toho bez totálního přetrasování moc víc rychlostně nevymáčknete, vlastně i nová Tišnovka byla stavěná jenom na 100 km/h, o vhodnosti dané trasy pro nákladku nemluvě, k tomu větší náchylnost trasy k nepravidelnostem během zimních kalamit…

xyz

– Koridor od Kolína do České Třebové bylo potřeba udělat tak jako tak.
– Elektrizace Brno – Česká Třebová + celková modernizace (tratě, která do té doby měla i mechanická návěstidla + nikde žádnou poloperonizaci) byly také nanejvýš vhodné.
– = Logické vedení „koridoru“ právě tudy.

P. S. Zrovna na trase Kolín – HB bych u těch „snadno narovnatelných“ úseků pochyboval, zrovna tam má velkou roli to, že některé úseky jsou záměrně obloukovitější (resp. delší) kvůli zajištění menších sklonů při vyšších rozdílech nadmořské výšky.