Přehledně: Nabídka vlaků výrazně vzrostla, cestujeme až o třetinu rychleji než před 30 lety
Pendolino na Slovensku. Foto: České dráhy
České dráhy dnes v tiskové zprávě zavzpomínaly na dobu před 30 lety, když srovnaly některé údaje s dneškem. Zajímavý je
Bylo by zajímavé mít v tabulce více sloupců s (ne)pravidelným časovým rozestupem. Řekněme 1850 (páteřní tratě Vídeň – Praha/Bohumín – Berlín hotové), 1880 (většina současné sítě hotová), 1910 (končící monarchie, právě zrozený automobilismus), 1939 a pak ty dva, které v tabulce jsou 1989 a 2019. Možná ještě relace Vídeň – Krakov by byla pro srovnání zajímavá, aby to nebylo výhradně pragocentrické (dlouho vnitrostátní spoj, dnes přes dvoje hranice).
Tak já si nakonec v otázce prvního sloupce částečně odpovím sám. Tuto mapu z roku 1849 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Bahnkarte_Deutschland_1849.jpg jsem sice studoval už několikrát, ale nikdy jsem nepročítal ty tabulky okolo. V tabulce Eisenbahnen jsou vzdálenosti v hodinách, např.: von Wien bis Prag 122 Std., ale pokud jsem dobře pochopil německou vysvětlivku, tak osmihodinová vzdálenost (asi pěšky) odpovídá hodině jízdní doby (což jim vychází na 30 km/h) a z Vídně do Prahy by to tenkrát bylo 15 hodin jízdy vlakem. Původně jsem navrhoval až rok 1850 a ne „devítkový“ 1849, protože jsem věděl, že trať do Drážďan se teprve dokončovala, ale i… Číst vice »
Za 30 let se tu mohli vybudovat VRT a jizdni doby se mohly zkrátit ne o 1/3 ale NA tretinu!
Moment, bavime so o CR? pokud ano, tak vas optimisticky nazor neni opodstatneny
a je potřeba se pořád vymlouvat na „ČR“? za 30 let se i zákony daly změnit…
No, to je přece normální přirozený vývoj. To nemá se změnou politických poměrů nic společného. I kdyby zůstaly jednotné ČSD, šel by vývoj i na železnici dopředu., Navíc by odpadly problémy s kraji apod.
Se změnou politických poměrů to má společného velmi mnoho: změna politických poměrů jednak vyvolala změnu poměrů hospodářských, což mělo na železniční provoz velmi podstatný dopad, jednak umožnila rozsáhlé kontakty s vyvinutější západní Evropou, což nás donutilo více se snažit se jí přizpůsobovat.
Ale i za socialismu se obchodovalo se západem, když to bylo nutné. Ať vývoz brzd DAKO, či pomoc Francouzům vyřešit rozkmit troleje pro TGV. A nám naopak pomáhali Švýcaři s vývojem jedné řady lokomotivy. Navíc plány na VRT jsme měli a věřím, že už by jej i (alespoň částečně uskutečnili), příkladem může být metro, většina stanic v Praze byla vystavěna v socialismu, to samé délka metra, z většiny je že socialismu. Za 30 let nebyli schopni postavit jedinou novou trasu, jen o trochu rozšířit stávající.
Oslí uši hochu zase máš. Doporučuji si zjistit, co se za těch třicet let nečinnosti u metra vytvořilo a zjistíš, že ne málo. A pak také hodně peněz sežrala nutná rekonstrukce stanic, která již u mnohých proběhla. Nejen stavět nové, ale i udržovat stávající je nutné. Nemálo peněz také padlo na rekonstrukci stanic po povodni v roce 2002. Přitom o zatopení některých stanic se postaral i neskutečný šlendrián pocházející z éry dřívbylolípu. To údajné JEN TROCHU ROZŠÍŘENÍ stávajícího metra si podložme fakty: Současná síť metra má 65 kilometrů. Z toho po roce 1989 bylo zprovozněno 33 kilometrů. Polovina dokončení sítě… Číst vice »
Povodně v roce 2002 nemusely mít takové následky, kdyby byl udržován systém protipovodňového opatření (který měl sloužit i jako kryt CO), jenže nikdo zodpovědný nedal včas pokyn k zavření vrat do jednotlivých stanic (mimochodem těch vrat, které v nových stanicích po revoluci ani nebyly v nových stanicích instalovány, že se dodělají později). Resp. následně si jednotlivé složky přehazovaly vinu za včasné nespuštění systému. Navíc následné vyšetřování ukázalo, že systém ani nebyl udržován (13 let od převratu), chyběly různé průchodky, apod…. Za to opravdu socialismus nemohl.
A ta tlaková vrata ani v těch nových porevolučních stanicích být nemusí, stanice jsou vysoko i nad úrovní hladiny vody z roku 2002. Vyjma stanice Vysočanská. A trasa metra C jaxi není ani krytem CO, protože se do jejího projektování ještě nepřipletli bezmozci, kteří chtěli šoupnout trasy co nejhlouběji pod zem. Co kdyby nějaký atomový hříbeček se nad Prahou vznesl, že ano? Přitom tento kryt by byl obrazně řečeno jen pro pár lidí, když si vezmeme, kolik lidí v Praze žije… Vyhazování peněz na něco, co se půl století nepoužívalo a nikdy používat nebude. Jen to stojí zbytečně peníze a… Číst vice »
chybí praha – liberec , záměrně 🙂
Záměrně? proč? realita: rychlík 1140 Praha Masarykovo – Liberec přímo měl jízdní dobu 3 h 20 minut, rychlík 942 byl rychlejší a jel 3 h 6 min. Opačně rychlík 1141 jel 3 h. 4 minuty. Ještě jsme kouknul na nějaký rychlík ráno s přestupem a tam byla jízdní doba 2 h 57 minut. / Dneska s přestupem to vychází na 2 h 36 min., ale přímé vozy od tohoto vlaku jely do Liberce jako osobní a doba jízdy byla 3 h. 23 min. To je časová úspora u běžného přibližně 30 minut, proti nejrychlejšímu vlaku cca 20 minut. Mimochodem z… Číst vice »
Jen to v roce 1989 nebyly rychlíky, ale spěšné vlaky… Jinak se nezměnilo skoro nic, staví to na stejných místech i vozidla jsou stejná, jen se 853 po rekonstrukci přeznačily na 854 a vozy 053 na Btn 🙂 A ano, je to dnes nepatrně rychlejší, ale průměrnou rychlostí kolem 50 km/h to autobusu jedoucímu po dálnici může konkurovat jen těžko 🙁
A ani příští rok se změnou dopravce v části cesty nic nového nepřinese…
Chápu to tak, že tu v Čechách máme slušné zastoupení spojů téměř kamkoliv, tak si nemá cenu špinit pověst „nejpomalejším spojením hlavního města s krajským městem“. Přitom by stačilo pár velmi jednoduchých přeložek, dobře sestavený JŘ a jízdní doba by se znatelně zkrátila i při zachování dieselové trakce.
Liberec ovšem rozhodně není žádný „pupek Čech“, jak se tady pořád někdo snaží vnucovat – co potom mají říkat třeba v lecčem mnohem významnějších Karlových Varech?
Dobrý den. V čem jsou, prosím, Karlovy Vary významnější, než liberecká aglomerace ? Nemyslím to zle, jen mne, vyjma lázeňství, nic nenapadá. A počet lázeňských hostů rozdíl v počtu obyvatel (= potenciálních cestujících) nevyrovná.
Konkurenceschopných spojení mezikrajských (tedy nejen z Prahy) vůči IAD je v ČR pod 10 %. Liberec – Praha tedy není žádná „černá ovce“
A to jsou data odkud? Z vaší hlavy? Právě až teď se začala hodně spojení obnovovat..mezikrajských spojení po železnici konkurencischopné IAD je v ČR spoustu. V budoucnu jsou schválené i Č. Budějovice po dostavbě 4.koridoru, je pravda, že na Moravě je to horší.
v tabulce chybí Praha – České Budějovice, kde se modernizací doba zkrátila celkem dost a ještě se zkrátí více až dostaví další úseky
Na to, že až na nějaké přeložky za Zábřehem většina toho vznikla jen opravou kolejí, svršku atd. Docela dobré..
Nyní by to samé chtělo udělat na na tratích mimo koridory. A věřím, že by byly určitě konkurenceschopnější.
Njn, ale za kopecky dám stejnou trasu jako z Prahy do Ovy za hodinu a půl… Tam musíme koukat ne 30 let nazpet
no jo, jenze taky zaplatis 3-4 nasobek ceny jizdenky…
Jizdni doba jak v roku 1937
Ta Praha – Brno, to je myšleno přes Havlbrod? Jezdil jsem na vojnu v letech 86/87 na Slovensko, a Podlužan jezdil z Pardubic vždy okolo 4h odpo, a před 7h jsme byli teprve v Brně. A relace Praha – Pce byla tenkrát minimálně 1,5h a více..
Ano. Jezdíme v taktu. Vlaky na hlavním tahu jezdí skoro na oddíl. Ale pokud chci být v Ostravě na 8hodinu z Třebové tak bohužel. A mrkněte na spojení krajských měst na ranní spoje a nebo později večer. No a pokud jedu s přestupem? Skoro všude je na přestup buď cca 5 minut anebo 125 minut. A přijet někam na 6 hodinu ranní? Zapomeňte. Takže dříve jezdil třeba noční rychlík Brno-Budějovice apod. Počet spojů raketově vzrostl-ano. Ale efektivita raketově spadla.
ano, chybi kysuca diky neschopnosti md ho zadotovat tento vlak uz z prahy.
a s tim brno-ceske budejovice si delate prdel? budte rad, ze ten vzduchovozic jezdi pres den…
Budete se divit, ale někdy člověk potřebuje tak nějak aspoň přibližně na určitou dobu.Týká se to samozřejmě všech relací.
Brno-Budějovice si dělám prdel? To nemyslíte vážně. Tu plnou uličku si pamatuji dodnes.
Jooo taky si pamatujeme, 10 vozový rychlík narvaný k prasknutí, lidi stáli i mezi vagónama a 6 lidí na stojáka v kupé k těm 8 sedícím navíc. V té době jsem používal psací stroj Consul. Takže tyhle psací stroje by byly docela obchodní trhák, nemyslíte?
Na druhou stranu když přijedete někam v 6 ráno tak máte problém si i koupit svačinu. Lidi obecně vstávají o dost později, obzvlášt když nemusí. A příměsto začíná jezdit ve všední dny už před 5. hodinou.
Já vstávám furt stejně… Chodit do práce na 9 a končit o půl šestý není žádná hitparáda. Než dojedu dom, je večer, nic neudělám, tak akorát dám děckám dobrou noc… To je dobrý tak pro ty sólo „mileniály“ a podobný jedince.
…efektivita raketove spadla…
Co v tomto kontextu má znamenat slovo efektivita?
Ty 4 vozové expresy z Prahy do Žiliny co každé ráno vidím v Hoštejně. Dva!!! vozy druhé třídy+jeden multifunkční a jedničku. A buď před/nebo za ním, dle zpoždění 4 vozový Slovácký expres
Když jsem měl ještě jako student krátce po revoluci náběh na šotouše, debatoval jsem s jedním zasloužilým nádražákem, jak moc je efektivní, když ráno přijede například Ostravan do Prahy, celý den tam stojí a večer odjede slavně zpět. Prý to tehdy jinak nešlo (=nikdy nedělalo). Dnes se stejným počtem vozů zvládnou spojů daleko víc, díky vyšší rychlosti a kratším prostojům. Netuším, jak to vychází u mašin, ale s tím tvrzením o raketovém propadu efektivity bych byl hodně opatrný, bez ohledu na další faktory.
No ale i dnes se zkuste podívat třeba v Praze, kolik tam stojí přes den odstavených souprav, které jezdí jen v ranní a odpolední špičce.
A zkuste se podívat kolik osobních automobilů je „nevyužitých“ (tj. zaparkovaných) ve Vašem okolí. Mnohé auto ráno přijede, pak stojí a odpoledne odjede. A přes noc zase stojí, jinde.
Někdy se prostě na efektivitu využití nejde dívat.
A to mají ty soupravy (navíc asi ani neuklizené a neošetřené) „vozit vzduch“ v době, kdy tolik vozů na skutečný aktuální počet cestujících není třeba? V tom snad vidíte lepší efektivitu?
vozí se víc vzduchu. Vytíženost na mnohých tratích je mizerná. A dochází k efektu – stejnej vlak jezdí ve všech termínech, tj ve špičce narvanej, v sedle prázdnej. Bohužel stav, kdy ve špičce by jelo 10 vozů a v sedle nejaká menší kompaktní jednotka je asi nereálněj.
TO byl byl skvělý a efektivní noční rychlík Brno − Budějovice. Kolik by tam asi bylo lidí? 10 ks v lepší dny?
Jiří Kocourek: jak jsem psal výše, ten vlak byl plný, že ani na WC se člověk nedostal. Si spočítejte cestující v prvním ranním Valašském expresu
Že jezdilo tehdy neznamená, že bude jezdit i dnes. Spousta z těch cestujících už do práce nejezdí vůbec. Mladí (40 a méně) se domluví a jedou ve dvou, třech, čtyřech autem za polovic času.
Joooo dřív bylo líp. Dřív lid na uato neměli a ojeté bylo dražší než nové. A nebyl internet. Mimochodem, víte kolik lidí tehdy používalo dálnopis a telegraf? Hodně. Takže ho budou pooužívat i dneska.
A o jakém roku se bavíme. Věřím trochu úseku Brno-Jihlava, o trochu méně ČB-Plzeň. To, co je mezitím, je konec světa. Kdo by tam potřeboval jezdit nočním vlakem, aby ho narval? Z Batelova z hospody do Stojčína?
Lemmy: Úsek Plzeň – České Budějovice je časově srovnatelný s autem, bohužel dvě béčka, jeden AB a jeden vůz vybavený klimatizaci, wifi a zásuvkami to nevytrhne.
V úseku České Budějovice – Brno je autobus o hodinu rychlejší než vlak.
R666 lidově „Antikrist“ jezdil už v Bohumína (22:40 v roce 1988) a přes Přerov do Brna (2:10/2:30 – potkal se s lichým a sudým Amicusem Praha-Budapešť) – HB – ČB (7:00). Hodně to vozilo úsekovku, vymetal Tišnov, ŽnS, Kostelec u JI, Počátky apod. Zajímavé bylo, že neměl „protikus“, jezdíval akorát zrychlený osobák Brno (cca 1.00) – Bohumín (cca 7:00)
Jo, to je skvělé. V pět ráno z Bohumína a v 7 večer ve Vyšáku. Na vodu dobré. A když zavedete příplatek k jízdě Ova − ČB přes Prahu, tak si lidi koupí lístky dva a stejně pojedou o 2 hodiny kratší dobu. Šotopodvoood! Občas někajého zbloudilce můžete potkat v R Brno − Bohumín. Už mohl být doma, kdyby jel přes Prahu, říká. A má skoro pravdu, rozdíl je 1:40 pokud není zpoždění a brzo to bude přes Prahu ještě rychlejší.
na 6 hodinu rano? a proc by to nekdo delal? vzdyt to je tak zhruba dve hodiny pred tim, nez si doma delam kafe nez vubec jdu do prace…
V něčem máte pravdu,ale pokud chci být někde v šest ráno,jedu den předem… neumím si představit že přijedu na pracovní poradu po celonočním dřímání v koutě kupé.Tyhle noční vlaky skončily právě díky zkrácení jízdních dob.Kdo by si dnes koupil lůžko nebo lehátko např. Praha-Ostrava?
Technická poznámka:
Spojení „raketově spadla“ se nepoužívá.
Rakety velmi rychleji stoupají nahoru (proto se říká „raketově vzrostla“), ale dolů padají stejně rychle jako všechno ostatní (proto se neříká „raketově spadla“ jalikož to jako přirovnání nedává žádný smysl).
Co takhle Praha – Liberec. Si myslím beze změn.
Ale jo jedna změna by tu byla, přímý vlak už nejezdí a pro některé to bude navíc už za pár týdnů z Prahy do Turnova osobákem.
To skoro už pro režijkáře lepší rychlíky přes Děčín, nebo Pardubice … .
To už jsem tu psal. Zrychlení o 45 minut mi nepřipadá jako beze změn.
Ano, vypíchl jste jeden jediný spoj, který je, byť s přestupem, o trošku rychlejší, než před 30 lety. To jako má být ten pokrok?
Jak jako jediný spoj? Je tam 6 párů, tedy dvouhodináč s jednou dírou, na všechno navazuje přípoj v Turnově na Liberec (a v Boleslavi na Lípu taky). Jinak nevím co chcete slyšet, samozřejmě současná infrastruktura nemůže sloužit k tomu, aby po trati Praha – Liberec jezdili cestující Praha – Liberec. Jsou to v podstatě regionální spoje a často bývají nejvíce plné někde uprostřed trasy, což je úplně opačný jev než u rychlé linky spojující dvě velká města. Takže s uvážením toho všeho (intervalu, přípojů, obsluhy území) mi to zkrácení jízdní doby přijde jako dobrý bonus. V absolutním vyjádření čas versus… Číst vice »
Jízda průměrnou rychlostí 54 km/h, to je tedy proti původním 44 km/h podstatná změna… to si musí člověk dávat pozor, aby neofouknul 🙂
U těch mezinárodních tras je to poněkud zkreslené, protože dnes nejsou mezi CZ/SK/HU/AT výhnivy na hranicích pro celní kontrolu.
sk? na slovensko v roce 1989 zadny celni kontroly nebyly…
Pravda, na Slovensko ne, všude jinde však ano. Z mojí vlastní zkušenosti vím, že pokud to jde fakt rychle a při jedné zastávce, tak se to zvládne za cca půl hodiny (Dobova), pokud na dvakrát, tak klidně 2x 45 minut (Tovarnik/Šid).
I dnes mnoho spojů do BA zbytečně staví v Kútech, i když ne kvůli celníkům, ale železničářům. Jakoby slovenská posádka nemohla nastoupit v Břeclavi. Jediný RegioJet ne, ten se zas zdržuje v Maloměřicích.
Nemáte pravdu: to zastavování v Kútech je kvůli frekvenci, ne kvůli střídání doprovodu vlaku (ten se často střídá v Břeclavi), navíc je to přestupní stanice.
Kvůli jaké frekvenci??? A těch přestupných stanic je od Prahy po Bratislavu víc a přesto tam EC nestaví. Břeclav – Kúty je 10 nebo 15 km.
Mimo jiné kvůli frekvenci z místa a z odbočných tratí do Bratislavy a opačně a pro přestupy z ČR na trať směr Trnava a opačně. Asi tam příliš často nejezdíte, když ten nástup a výstup tam nevnímáte.
V Kútech ta frekvence opravdu je. Mnohem úchylnější mi přijde zastavování v Bad Schandau a případně Summerau.
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/7/28/3.png
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1989/9/16/3.png
ne vsichni byli taci! boris by vam nenalil! 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=J2fYXquFMM4
Psal to diskutér Manitou, to se nedá brát vážně.
Tak to je skvělý! 😀 Já tu dobu nezažil, ale občas slýchám, že nebyli žebráci, bezdomovci a lidi se k sobě chovali líp než dneska. No evidentně ne :D.
Ale jo, nějaký pokrok tady určitě je. Ale pořád se nemáme čím chlubit. Jsou státy, které toho za těch 30 let stihly mnohem více.
cina? usa?
Proč tak daleko? Francie, Německo, Španělsko, Itálie.
V Itálii a hlavně Španělsku má železnice slabší využití než v ČR — měřeno přepravním výkonem v poměru k počtu obyvatel.
Koukejte, na co reagujete. Nemluvíme zde o tom, jaké tam má využítí železnice (stav), ale o tom, „co stihly za posledních 30 let“ (změna stavu).
Před 30 lety nemělo Španělsko ani Itálie ani jednu hotovou VRT. Dnes mají tisíce km.
V Itálii neměli Direttissimu?
Většinu měli, ale celou ji dodělali ji až v roce 1992. Takže to je 27 let.
https://en.wikipedia.org/wiki/Florence%E2%80%93Rome_high-speed_railway
Pozor, pokud má stát ihned VRT – neznamená, že má ihned lepší železnici. Příkladem je právě to Španělsko, které od zbytku Evropy je jakoby odtržené..naopak Švýcarsko, Rakousko či Francie, v těchto zemích preferuje železnici před autama spoustu obyvatel..
To jste asi teda neviděl dálniční síť Francie a nebo nechtěl se dostat přes den treba do Paříže, Lyonu, Marseille…….. že placnete takovouhle blbost.
Ne, že by to nešlo lépe či výrazně lépe, ale v rámci možností je to hodně slušný pokrok. Nejsme Švýcaři, kde podporu železnice chtějí sami občané, nemáme HDP západní Evropy, takže prostředky jsou omezené – pořádné investice přišly až se vstupem do EU, tj. polovinu doby od 1989. Z bývalých komunistických států jsme na tom možná nejlépe.
jeste predtim byly ruzne predvstupni fondy typu phare, za ne se stavelo i driv. ale v zasade mate pravdu.
Právě že nejsme Švýcaři, naše mentalita nikdy nedosáhne jejich úrovně.
Východní Německo bylo taky kdysi komunistické a troufám si tvrdit, že je na tom mnohem líp.
A proč asi?
Do východního Německa příteklo neskutečné množsví peněz ze západní poloviny země. Například východní marka se změnila na západní marku „přes noc“ v kurzu, který neodpovídal ekonomické realitě. Takového bohatého strýčka jsme tu neměli.
Zato jsme měli strýčka, který devalvoval korunu o 100%, prošustroval zlatý poklad a pak amnestoval velkorozkrádače. Teď za to dostal metál.
Co devalvoval? Nebylo co devalvovat. Koruna československá žádnou objektivní trhem stanovenou hodnotu neměla, nebyla směnitelná, kurs byl umělý, nebyl tu volný obchod.
Přesto ale bylo třeba se k té směnitelnost dopracovat, a oni to odhadli docela dopbře, protože se v okamžiku zavedení směnitelnosti (první krok 1991, druhý, plná směnitelnost, 1995), kurs výrazně nezměnil.
K tomu „zlatému pokladu“. Zkuste si uvědomit, že ve světové monetární politice už od 70. let zlato nehraje téměř žádnou roli a že zlato není investice, jen to jen spekulace, nemá žádné výnosy, podívejte se, kolik stálo tehdy, kolik stojí dnes, uvažujte inflaci a výnosy, pokud peníze inevstujete. A že naše ekonomika tehdy investice vělmi potřebovala. Když si to spočítáte, tak zjistíte, že kdybychom si to zlato nechali, nevydělali bychom na tom.
Zkuste mi připomenout nějakou významnou investici počátkem 90. let… Kromě vytunelování bank a podniků se nic ekonomicky významné nedělo.
No pokud zůstaneme u dopravy tak se stavěly hlavně na „Západ“ vedoucí dálnice D5 a D8 a začal se modernizovat I. koridor.
Tak když dříve jezdily vlaky s deseti vagóny a dnes se čtyřmi tak to je celkem logické.
Dneska by jste už nikoho desetivozovým vlakem jedoucím 4 denně neokouzlil. Konkurencí se za tu dobu stalo auto, které jede hned, takže vlak taky musí jezdit v částem intervalu, aby mohl obstát.
Tak samozřejmě že dle statistik je numero uno auto a pokud se s nejakou rychlejší tratí nezačne něco dělat nadvláda aut bude stále i v dalkovych směrech. Ale bylo by dobré možná porovnat proč tenkrát lidi cesty dobře rozmysleli a dnes jejich rozcouranost nezná mezi.
tak kdyby bylo dneska nejlevnejsi auto trabant za 420 000 czk, fabia by stala 840 000 a benzin 90 czk na litr, tak to asi dneska vypada taky podobne. 🙂
Jojo, deseitovozový RegioJet se vytáhne až když se bude nadávat, že dělá na koridoru špunt.
Zssk tahá patnáct kočárů den co den. A změna proti roku 89 je jen v tom že študák dnes neplatí . Jo to mne tahali kamarádi do kupé oknem bo přes chodu cukr to nemělo cenu. A cesta půlnočním expresem z Petrovic u Karviné když jsem spal v drepu na chodbučce! Hezky to bylo! (Ironie)
Jenže kolik takových vlaků jelo denně? Kolik jelo rychlíků Praha-Děčín nebo Praha-Hradec Králové, kolikrát za den jste se dostal bez přestupu z Liberce do Ústí nebo z Kolína do České Lípy apod?
Opět mi tam docela chybí srovnání na trasách např: Brno – Olmouc, případně Přerov, Brno – Č. Budějovice, Praha – Liberec, Pardubice – Liberec atd. Na tyto trasy se při oněch porovnáních nějak pozapomíná, přitom jsou to spojení mezi významnými sídly. Proč pak asi???
Protože tam se zastavil čas 😂 tam pokrok nenajdeme 😁 možná i ty vlaky jsou pořád stejne 🤣🤣 krom stejné jízdní doby
Brno – Přerov, tehdá 1:30, dnes 1:30
Praha – Liberec, tehdá 3:15, dnes 2:30
Pardubice – Liberec, tehdá 3:15–3:45, dnes 2:50
Brno – České Budějovice, tehdá 4:30, dnes 4:20
No nicméně z dvou rychlíků denně máme dvouhodinový takt přes celý den, občas s vynecháním jednoho vlaku v sedle. Není to ideál, ale i na těhle tratích došlo k zlepšení.
Zajímave vychází zrychlení tratě Praha – Ceske Budějovice a hlavně bude ještě zajimvejsi. Je skoda, ze když se delal koridor Praha – Cheb, tak byla financini krize a došlo ke zjednodušenému jednokolejnemu zkoridorovani.
Akrualni koridory jsou první fazi realizace železnice, tak snad dojde jednou u i na výstavbu VRT.
Tam nešlo o žádnou krizi, ta vypukla, když už byly úseky v realizaci. (Ne)koridor na Cheb a ne na Domažlice se dělal kvůli tomu, že daná trať byla v pokročilém stádiu rozkladu a tímto způsobem ji šlo opravit za investiční peníze.
A kromě toho trať z Berouna do Plzně se pomocí jednoho velkého tunelu a pár drobných přeložek na těch 120-160 dala rekonstruovat celkem jednoduše. A zatím by to mělo stačit, když tím směrem jednoho dne chceme mít VRT. Dál do Chebu to v podstatě žádný tranzitní koridor není a zdvoukolejnění by se neobhájilo. Naproti tomu trať do Budějovic byla klikatá jednokolejka, kde by jakékoliv zvýšení rychlosti stejně znamenalo přeložení do nové stopy, takže se to dělá rovnou na 160, protože tím směrem žádná VRT nepovede.
Brno – Přerov, tehdá 1:30, dnes 1:30
Což je facka všem elektrizačním dogmatům o zrychlení trati, které s navěšením drátu prostě nastat musí. A zároveň se nesmí takto uvažovat ani tuto trať používat jako příklad, což mi bylo několikrát vysvětlováno zastánci těchto dogmat.
A za měsíc to bude 1.19 (z Brno-hl.n) a před rokem také 1.19 (viz http://www.jizdni-rady.nanadrazi.cz/jizdni-rad/2018/2018_300.pdf ), takže mírný pokrok.
Tak to je poměrně logické, že když máte trať na rychlost 80 km/h, tak ji nezrychlíte, i kdybyste nasadil raketový pohon. Ale nechápu, co tím vlastně nechcete říct? Elektrická trať je ekologičtější i efektivnější a to především ve vyšších rychlostech a čím více těchto tratí bude, tím lépe 🙂
V sousedním článku se řešila několik dní Vlára. Já jsem jako dítě naprosto nechápal, proč tahle trať do Kyjova a Veselí n.M. (anichž bych se těch měst chtěl jakkoli dotknout) vede dvoukolejka, kdežto do Olomouce a Ostravy (+ cestou Vyškov, Prostějov a Přerov) vede ta ubohá jednokolejka a navíc z Brna oklikou (naštěstí s dodělanou spojkou Blažovice – Holubice). Máme rok 2019, sníme o nové dvoukolejné trati na 200 km/h a jezdíme po elektrifikované, leč stále ubohé jednokolejce…
Zdvoukolejnění proběhlo až v době 1. ČSR – byla to navíc na Moravě vlastně hlavní trať ve směru západ – východ, u níž nehrozilo narušení novou polohou státních hranic v případě okleštění území 1. ČSR.
Tím spíš mohli zdvoukolejnit aspoň Holubice – Nezamyslice – Přerov (s pokračováním na Slovensko novou tratí přes Horní Lideč). Toho se hrozba okleštění taky netýkala (na rozdíl od ČT například). https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/Protektorat_Bohmen-Mahren.png
Brno − Holomóc? Tam přece soudruzi druhou kolej ani NEPLÁNOVALI. Tam je stále ještě zachováno dřívbylo líp, teda už jsou tam vlastně troleje.
Praha – Vídeň byl výlet z kategorie sci-fi. Doba jízdy byl ten nejméně podstatný detail.
Doba jízdy? Nebyli jsme (a ani většina našeho okolí) v EU ani v „schengenu“, na hranicích byly nezřídka až hodinové pobyty kvůli pasovým a celním kontrolám, na mnoha tratích nebyla elektrizace, cestou se někdy i několikrát přepřahaly, atd., atd., atd. …
Také by mohli České dráhy uvést počet cestujících před třiceti lety a dnes a k tomu počet spojů tehdy a nyní. Byla by to zajímavá statistika.
V roce 1980 přepravily celé ČSD 415 mil. cestujících. V roce 2018 přepravily české ČD 179,23 mil. cestujících. (Mezi lety 1980 a 1989 nebude zásadní rozdíl.)
Aby to srovnání bylo úplné, bylo by třeba uvést km na cestujícího. Ten celkový úbytek je dán tím, že tenkrát se více dojíždělo denně vlakem do zaměstnání na kratší vzdálenosti. Dnes přibylo více dálkových jízd.
ono v tom bude hrát roli i fakt,že hodně lidí se přesunulo do busů a samozřejmě do aut………
Babilon: při poměru 2:1 vychází na ČR cca 275 – 280 milionů cestujících ročně, což je propad o třetinu. Cestovní vzdálenost narostla. Otázka je pak počet vypracovaných vlaků tehdy a nyní.
Nezapomínejte, že tehdy neexistovali žádní soukromí dopravci.
A o čem to vypovídá? Dříve musel jezdit vlakem v podstatě každý, dnes má téměř každá rodina jedno až dvě auta, přibila konkurence autobusů, letadel. Takže si myslím, že současné výsledky v počtu cestujících jsou pořád vcelku dobré. Taky na počet obyvatel máme jedny z největších počtů přepravených cestujících v Evropě.
Arnošt: Mimochodem v Rakousku při totožném počtu obyvatel přepraví po železnici tuším 270 milionu cestujícíh ročně. Tedy zhruba o třetinu víc cestujících než v ČR. Pokud budou vlaky vybaveny wifi, zásuvkami, tak lidé zejména na dálkových trasách můžou přibývat, protože místo jízdy autem může pracovat na PC ve vlaku, protože se dnes lze do většiny firemních systémů přepojit dálkově. A pak to nemusí řešit doma. Druhá věc je, že chybí u významnějších nádraží parkoviště, kde by jste mohl odstavit ráno auto, skočit na vlak po příjezdu večer odjet domů. Pak zcela určitě roste příměstská přeprava okolo Prahy či Brna, či… Číst vice »
České dráhy přepravily před 30 lety přesně 0 cestujících. 🙂 Zajímavá statistika by byla hlavně srovnání oskm, přeci jen cesta Praha – Ostrava s cestou Praha-Radotín – Praha-Smíchov se moc spolu porovnávat nedají, ve statistikách by neměly mít stejnou váhu.
1990 – 13,36 mld oskm, 2017 – 9,5 mld oskm. Průměrná přepravní vzdálenost (vydělil jsem čísla z dvou mých příspěvků, tj. z různých let, takže je berte trochu s rezervou) 1990/1980 = 32 km, 2017/2018 = 52 km.
Takže těch oskm je zhruba stejně, protože Slovensko.
Děkuji. Pokud je v roce 1990 započítáno i Slovensko tak se oskm držej na přibližně stejný úrovni. Což je hodně slušný výsledek na to, že došlo k rozmachu IAD a navíc skokově železnici uškodila stávka v roce 1997.
Podle ročenky ČD vidím přepravní výkon 8,225 mld oskm (2018) / 7,778 mld oskm (2017), nemáte v těch 9,5 mld i ostatní dopravce? (na ZSSK to nesedí ti mají asi 3,8 mld oskm) Ale těch 179,23 mil osob sedí jen na ČD. A i průměrná vzdálenost je podle ročenky 46 km (což budou soukromí dopravci za roky 2017 a 2018 spíše zvyšovat).
Tak podle příspěvku dole to vypadá že váš rok 1990 je přibližně očištěn o Slovensko (osobně bych ani nečistil tak moc, matematicky maj něco přes 25 % železniční sítě a asi polovičku obyvatel, očekával bych tak 35 % výkonu na území dnešního Slovenska), takže pak došlo poklesu o asi 50 %. No upřímně jsem nečekal tolik.
no ja jsem nasel za 1989 19,6 m osobokilometru. v roce 1990 to nemohlo padnout az tak rychle, takze cislo 13,36 bude spis jen za ceskou cast…
Dobrý postřeh. A pokud se máme bavit stavu cestujících na české železnici, tak by se nemělo zapomínat i na ostatní dopravce. Mohou totiž nastat situace kdy ČD na dané trati přepraví přesně 0 cestujích ročně, zatímco za dřív bylo líp tam ČSD odvozily 173 tisíc ročně. Teď tam soukromník vozí 237 tisí lidí ročně. Jen modrá guma by byla ochotná tvrdit, že tam nikdo vlakem nejezdí.
modre gumy hromadne minusuji, protoze vlaky jinych barev se co? no nepocitaji! 😀
tady je to historicky (do 1989 cele csd, slovensko z toho bude delat max ctvrtinu) rok || 1959 || 1963 || 1967 || 1971 || 1976 || 1981 || 1986 || 1989 || >> || 1993 || 2018 || M cest || 618 || 626 || 643 || 543 || 462 || 405 || 422 || 411 || >> || 242 || 189 || M oskm || 21 145 || 20 537 || 21 638 || 20 492|| 17 910 || 17 909 || 19 935 || 19 670 || >> || 8 540 || 10 300 || zdroj: https://is.muni.cz/el/1456/podzim2008/PEHPII/um/6451412/x12_Tomes.pdf… Číst vice »