Přehledně: Legendární Gorily mizí. Už jezdí jen na třech párech denních spojů
Lokomotiva řady 350 Krysa čili Gorila. Pramen: České dráhy
Během několika let Gorily z českých tratí zcela zmizí.
Během několika let Gorily z českých tratí zcela zmizí.
Nejkrásnější mašina na pohled.
Druhá, po laminátce.
A ještě kdyby nebyla tak hranatá, to by se panečku v rychlostech nad 120 ušetřilo energie.
To bylo jasné, že brzy doslouží!!! Vždyť jsou z poloviny 70.let minulého století, takže více, než 40 let staré!!! A to denně jezdí na vysoký výkon i více, než 1000 kilometrů!!! Tak všechna čest výrobci, stroje zaslouží čestné místo v muzeu. Ale ostudai jsou spíše ty předražené Vany 109 E. Jak je možné, že je tak složité do nich dosadit ETCS? A je vidět, že ČD zase vyhazovaly peníze z našich daní. Za to by někdo měl být odpovědný!
R571/570 „Vysočina „
Je to ostuda pro železnice. Nechápu proč to ČD pouštějí na své vlaky. Kdyby toto dojelo do Rakouska tak se všichni zhrozí ..
Jezdící ČD NOSTALGIE !!!!!! !FUJ
Prozradil byste mi prosím, jak by se dostala vlastní silou do Rakouska?
Tak Slováci by jistě poradili jak 😀
Ty lokomotivy samotné určitě ostudou nejsou, naopak. Fakt, že ještě jezdí na pravidelných výkonech je věc jiná a k zamyšlení, že by ztracených min. 20 porevolučních mafiánských let?
Nejen že jezdí, ale ony ani dnes na koridorech nezdržují.
Teď když čtu ten článek o 380, ta, nevím nevím.😀
Zrovna jsem přemýšlel nad tím samým – jestli by nebylo lepší je vyměnit 😃
Jako obě najednou za Vectrony? To se v zásadě děje…
Zeptam se povolanejsich: Jaky je rozdil mezi Gorilami a Banany?
Hlavní rozdíll je ten,že Gorily mají trafo 25/3 kV,usměrňovač,střídavý vypínač..a můžou být napájeny 25 000V, nebo 3000 V. Banány můžou jen na 3000 V.
Jen doplním, že Gorily mají označení 350 a max. rychlost 160 km/h a Banány jsou dva; řada 150 vmax = 140 km/h a řada 151 vmax = 160 km/h.
R 612/613 „Dyje“
Co mám zrovna já na to to říct, jen snad že byly a jsou mé nejoblíbenější, ale každý legendární stroj má jednu právo na důstojný odchod do muzeálního důchodu. Rád se na ně půjdu podívat do některé z expozic. Tak ahoj třistapadesátky.
Já jsem už jako malý obdivoval i jejich rozjezdy. Nejlíp s těžkým dlouhým rychlíkem při zpoždění a krácení jízdních dob.
Ano. Když jsem na nich jezdil v rámci studentského výcviku (1985 – 1986), nejvíce jsem si užíval Pannonii. 18 vozů, žebral jsem vždy, že to chci z Brna bez postrku, moc jsem si to užíval. Dnes bych si jednoho Potkana koupil, jako muzejního, když bude rozumná cena…
👍👏👏👏
A ne abyste s ním pak tahal kontejnery 😉
A co asi tak jiného ?
Když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně proč ne. Ještě si na sebe holka vydělá.
Ony snad i mají ETCS, ne?
No kdo ví, jak říká regiojet. Ty lokomotivy jsou známé. Dokáže je nejspíš servisovat kde kdo. Mají nejspíš nízké náklady servisní náklady na km.
Takže bych je nechal jezdit.
To jestli mají odporovou regulaci. Pokud moc nezastavují, nevěřím, že to dělá moc velkou úsporu.
U moderních lokomotiv asi moc malé náklady nejsou.
No nevím, u chcípavých mašin se o nízkých nákladech na servis asi moc mluvit nedá. Jejich éra je zjevně už fuč, už by byly dávno nahrazené škodováckými Zázraky, kdyby ty také neměly historii jakou mají.
Tyto lokomotivy odvedly velký kus práce, ve své době jistě pokrok, oproti bobinám a jim podobným strojům. Avšak nikdy se nepodařilo vytvořit pohodu na stanovišti. Velký hluk při vyšších rychlostech a co mi vadilo nejvíc, vedro na stanovišti. Stačilo venku přes 20 st a díky šikmému oknu a nemožnosti větrat za jízdy bylo téměř nesnesitelné vedro. Budu na ně rád vzpomínat, avšak dnes jsou k mání daleko lepší stroje. Např Vectron.
Máte naprostou pravdu. Vectron nebo i Taurus se svojí tichou klimatizovanou kabinou a ergonomicky tvarovaným křeslem je i při vysokých rychlostech jinde.
Který že to fuj fuj soukromník turnusuje v osobní dopravě takhle staré šroty?
Železničná Společnost Slovensko
To není v principu soukromník.
Ale k připomínce „rozinky“. Pozor, tyto lokomotivy nejsou k mání prozatím. Je otázkou, kdo by je kupoval, kdyby byly součástí volného trhu…
Na pohled moje nejoblíbenější lokomotiva. V čele vlaku vypadá prostě skvěle! A když jsem jí v devíti letech dostal pod stromeček jako model H0…tywoe…pamatuju si do dneška celý vánoce minutu po minutě..myslím, že tu noc jsem jí měl i pod polštářem..o))
PS a že voni ji nastavili na těch 160 km/h, když se v té době všude jezdilo max 120, což?! … Pardon, ale nedalo mi to – musel jsem si rýpnout do těch zaprděnců, co dneska prohlašují, že nový vlaky na 200 a více jsou v ČR zbytečný…
Výkon trakčáků a uvažované použití to umožnily. Pokud by se jednalo o určení s častými rozjezdy a nebo stoupání, dostala by převod na 140 km/h jako Banán. Konstrukce pojezdu jako celek snese i větší rychlost, ale pst 😉
Neměly banány před rekonstrukcí na 150.2 a 151 rychlost 120 km/h?
Měly 140 z výroby.
Takže podle Wikipedie měly z výroby 140, která byla později administrativně omezena na 120 a úpravou na 150.2 se vrátily na 140 🙂
Ony i ty gorily, vyrobené na 160, musely podstoupit určité úpravy, než tou 160 mohly pak po letech začít skutečně jezdit.
Konkrétně elektronický rychloměr a tlumiče vrtivých pohybů.
Zapomněl jste historuckými puristy proklínané otočení sběrače 😉
Otočení sběračů není nutnost, viz 151.
A hlavně zabezpečovač.
Takové vánoce se fakt nezapomínají. Úplně to vidím…
Poprvé jsem jí viděl někdy v 75tým na Masaryčce v čele Hungarie, nahradila tu motorovou soupravu.Designově nádhera
Gorily jezdily rovněž do Plzně
Podstatně větší rozsah provozu byl do Děčína. do Plzně jen ze soboty na neděli na Mnichováku a odborářském rychlíku.
Ostatně nehoda 350.010 u Kopist je všeobecně známá.
Nějak se zapomnělo na Plzeň … Tam Gorily taky jezdily …
a svého času prý zajížděly i do Jihlavy na rychlíku z Prahy
Ano, měly ho v turnusu do příchodu ES 499.1
Ale ES499.1001 nevozila z Jihlavy do Prahy rychlík, ale zrychlený Os 5970 a nazpět normální Os 5971.
Ze všech předlistopadových škodováckých lokomotiv se mi suverénně nejvíc líbí právě Gorila. Má takové drsné charizma. 🙂
A z hlediska provozní spolehlivosti na tom bude také asi dobře, jinak by tak dlouho v provozu nevydržela.
Záleží na barevném provedení …. „dvojky“ jsou vzhledově v podstatě stejné …
Dovolil bych si nesouhlasit. V podstatě stejné jsou třeba Uhelky 122 a 123. Ale tady minimálně ze strany kde jsou žaluzie větrání je ten rozdíl dost patrný.
Provozní spolehlivost: mýlíte se. Výjimečná řada lokomotiv pro „pár nadřazených vlaků“ má úplně jiná pravidla.
Kdyby takové problémy, které měla řada ES 499.0 včetně praskání náprav měly například řady S 489.0, S 499.0 a 1, tak jsou dávno ve šrotě a nahrazeny něčím lépe funkčním.
Ona disponibilita řady dlouhodobě cca 60% o něčem hovoří…
Otázka ale je, nakolik na tom má „zásluhu“ provozovatel resp. konkrétní depo. Viz esa „tady a tam“, například.
Jen doufám že se aspoň nějaká povede zachránit rovnou z provozu do muzea. A né že se nechají někde stát a rezivět až do totálního rospadu a pak se budou pracně zachraňovat. Myslím si že by to byl nesmysl. A taky doufám že by třeba jedna mohla být v chystaném muzeu ČD na Masaryčce tam by jí to slušelo
Ať si ji ZSSK a ČD navzájem vymění s Banánem. Určitě by jim oběma to slušelo. Je to historie. Rád jsem s ní jezdil na VŠDS do Žiliny. Doma ji mám v Blonski barvách i se zvukem. Něco úžasného. Tak alespoň vzpomínka.
No jo, cesty do Žiliny a ze Žiliny Košičanem. To byly časy, zlatá studentská léta.
Až na to, že na Košičanu 350 nejezdily.
S 350 na VŠDS do Žiliny? Jste od Košic nebo od Bratislavy?
Kdy už se přestane objevovat ten obecně oblíbený omyl o nejvýkonnějších dvousystémových lokomotivách?
Rok 1961, lokomotiva BB 20005 , 4000 kW, 160 km/h, 1.5/25 kV
Rok 1965, lokomotiva BB 25200 , 4100 kW, 160 km/h, 1.5/25 kV
Rok 1967, lokomotiva BB 25150 , 4100 kW, 140 km/h, 1.5/25 kV
Rok 1976, lokomotiva BB 22200 , 4400-5600 kW, 160-200 km/h, 1.5/25 kV
U NÁS nejvýkonnějších, pane. U NÁS.
Nemá talent, nemá. V článku je uvedeno Evropy.
Ale no jo, jsem se přehlídl. A uznal jsem to.
Jinak máte pravdu, že v článku je napsáno: „ve své době byla považována za nejvýkonnější lokomotivu Evropy“. „Za jednu z nejvýkonnějších“ by bylo přesnější.
Tak ale jo, určitě „byla považovaná za nejvýkonnější lokomotivu Evropy,“ ale jen těma, co netušili, co se na západ od železné opony děje. 😀 Nedivil bych se, kdyby to tak bylo i v nějakých socialistických knihách.
No, ty francouzské mašiny, na které poukazuje vbb, až do roku 1976 o moc silnější nebyly. Gorila vznikla dříve.
Gorila jezdila v roce 1961???? Óóóó…
Po gorile vznikla až 22200, všechny ostatní byly dříve.
To víte, pořád ještě někde přežívají ty komančské vyprávěnky, jak bylo „u nás“ to nejlepší – aspoň z nějakého aspektu.
Škoda 120 je vlastně takové Porsche 911, má to motor vzadu a pohon zadní nápravy. 😀
A přitom je mnohem levnější a snadněji se opravuje 🙂
Neměly pohon stylem jeden trakční motor na jeden podvozek?
Jednak to není nic proti ničemu, jednak na Wiki píšou u těch francouzských taky BoBo.
Otázka je, jak tohle počítat. Ta poslední byla až po Gorilách (byť krátce), a u těch ostatních je to de facto stejně. Jak moc třeba ty francouzské řady mohly být přetížitelné? Podstatnější než trvalý (i hodinový) výkon třeba při zpoždění je spíš schopnost na pár minut „za to vzít“. Ze 150/1 tak šlo ještě relativně nedávno vydojit krátkodobě i více než 6 MW.
150/1 se obvykle nad 1000 A vzpouzely (nedržely na kolejích a hlavní vypínače byly často seřízené na 2000 A).
Pro porovnání bych se držel „typových údajů“.
A taky vysla v casopise ABC jako vystrihovanka.
Možno končia v ČR, na Slovensku budú jazdiť ešte veľmi dlho a povedal by som, že tu sa ich éra ešte len začína. Jazdia na všetkých IC vlakoch a samozrejme majú na starosti R, RR , REX či Os. Ak vám budú chýbať tak nájdete ich na Slovensku.
Jen malá poznámka: Do 9 ks řady 350 bylo doplněno dodatečně ETCS Level 1 (Thales), jde o čísla 004,006,007,008,011,014,015,017 a 019. Takže ze sítě Správy železnic, státní organizace zcela zmizí, ale na síti ŽSR by měly jezdit ještě hodně dlouho. Bohužel řada 350 není osazena vyšší úrovní ETCS Level 2, proto je pro ni i konečná spuštění výhradního provozu ETCS od 1.1.2025 na koridorech. Přitom ten upgrade na Level 2 by byl možná i žádoucí vzhledem k tomu, že úsek Čadca – Žilina má trackside ETCS Level 2 a úroveň Level 1 již nemá být dále na síti ŽSR instalována,… Číst vice »
Traťové ETCS L2 nie spätne kompatibilné s mobilkou L1 a gorily nemôžu na trate s L2 so zapnutým ETCS?
Lokomotiva s OBU L2 může jezdit po trati s ETCS trackside L1, protože balízy jsou v obou úrovních a platí zpětná kompatibilita mobilní části.
Obráceně to ale neplatí, mobilka L1 nemá GSMR, a tedy se nemá jak domluvit s traťovou částí L2. Balízy na L2 jsou neproměnné a nemohou tedy dávat informace o návěstním znaku.
Dik za odpoveď
Je půlka 2022. Žádné 2025 nebude. Hlavně ať na tom jezdí aspoň nové stroje. Zda to vůbec v čr funguje.
Děkujeme za dlouhou službu. Už je ale čas odejít do muzea.
Souhlas, máme Wectrony aTraxxy,ale za 810 náhrada není a do 50ti let provozu mnoho nechybí….
Za 810 , která vozi pár lidí samozřejmě náhrada je. Říká se jí autobus.
takovato jednoducha tvrzeni vzdy vzbudi nevidany rozruch 🙂
§1 autobus nejezdí o víkendu.
§2 spotřeba není ukazatelem úspornosti vozidla
§3 vozidlem bez záchodu nikdo nejezdí.
….
Za osobní jednoválec samozřejmě náhrada je. Jízdní kolo…
Spíš tedy RS-I. Ty sice zatím jezdí mnohde tam, kde by spíš patřil větší motorák (nebo malý panter), ale to se časem srovná.
Na Slovensku budou ještě dlouho jezdit.
Aby z provozu misto 350 nesla 381. Treba i do muzea
To jeden stroj stojí skoro 24 hodin v Ostravě a druhý od přibližně od deseti dopoledne až do večera v Praze?
Taky mě to zaujalo. Asi nebude stát v Ostravě ale v Bohumíně a v textu se píše o nočním vlaku z Bohumína, který není v přehledu tak to asi bude složitější.
Oběhy aktuální do ČR
http://sledovani.55p.cz/bratislava_300_2022/
Plus slovenské vnitrozemní
http://sledovani.55p.cz/bratislava_302_2022/
Ony na sebe nemusí navazovat vlaky stejné linky, takže v Praze klidně může být 284 – 221 a 220 – 285 a podobně tak i v Bohumíně.
Bohužel sem nelze vyvěsit lokomotivní oběh …. stejně tak stojí poměrně dlouho v Budapešti ….
Která lokomotiva se může pyšnit půl stoletím na elitních výkonech? Jistě, už dávno měly být novější stroje, ale stále stíhají a na hlavním SK tahu z Blavy přes štrbskou rampu do Košic jen tak neskončí. Klobouk dolů.
Možná to není lokomotiva ale v Polsku en-57 jezdí líp jak 50 let :p je prej nejdéle používaným vlakem na světě
Kecy, TU47.0 jezdí o 7 let déle.
Na elitních výkonech hlavních tratí?
Někdo psal o „nejdéle používaném vlaku na světě“. Nepsal nic ani o hlavním tahu, ani o elitních výkonech.
Tak EN57 ale není na elitních výkonech.
Co je to ten elitní výkon?
Vedení mezinárodních rychlíků/expresů.
Do roku 2016 na jedné chilské nákladní železnici jezdilo několik elektrických lokomotiv od GE ještě z 30. let.
V Číně se ještě poměrně nedávno jezdilo na páru.
Tohle ŽSSK při porcování medvěda ČSD v roce 1993 vyhrály (ostatní už not-so-much). Taky díky Gorilám teď nemusí řešit, co se 20 Zápotkama, ale jen se dvěma..
Porcování medvěda… Drtivá většina vozidel zůstala tam, co byla, jediný přesun spojený s dělením federace bylo 25 šukafonů z ČR směr Slovensko.
Netroufám si takhle z hlavy říct, která republika, resp. nástupnická správa, měla v průměru mladší provozní vozidla, ale vizuálně byl park u ŹSR zrějmě starší: relativně více hektorů a zamračených a bobin (vzhledem k velikosti sítě), méně 742 a 810, hodně starých motoráků..
Při porcování jim bylo 20 let a už tenkrát za ně byly náhrady.
ČD dostaly 150ky.
Jaké za ně byly náhrady? Míněno u ČSD? 363 nebyla úplně adekvátní, i když těch úseků na 160 a odpovídajících vozů tehdy bylo málo.
Těch úseků na 160 tehdy bylo celých 0 km, protože v 93. se teprve začínal koridorizovat první úsek Český Brod – Poříčany, a i ten byl stejně jen na 140.
Mezi Brnem a Břeclaví se nějaké pokusy dělaly už v době předkoridorové, ale nevím, jestli to překročilo hranice zkušebního provozu.
Už někdy v roce 1988 (+-jeden rok) byla zavedena rychlost 140 mezi Brnem a Břeclaví. A bylo to maximálně ve dvou mezistaničních úsecích. Šakvice Vranovice tuším a možná ještě v jednom. A snad i někde okolo Štepánova nebo se to tam jen připravovalo. To bych musel prolistovat Železničáře s oněch časů…
Moc dlouho to nevydrželo, protože to prostě neuměli.
Vzhledem k ne-postupu elektrifikace na 25kV AC by byl význam 350 pro ČR mizivý. Hlavní tah je na 3kV DC a pro ten nám zůstalo 27 kusů 150/151 které tam aktuálně dojezdí kvůli ETCS a nikoliv napájení. Na jih dlouho stačily 363/362.
To rozdělení stejně nebylo symetrické ani u většiny ostatních modelů.
Tomuto komentáři úplně nerozumím. V době dělení federace (a celou dobu předtím) se drtivá většina výkonů řady 350 odehrávala na rameni Praha-Havlíčkův Brod-Štúrovo. Takže čistě kilometricky toho víc najezdily v Česku, než na Slovensku. Nicméně tradičně byly přiděleny do Bratislavy a tam zůstaly i po rozdělení federace. Teprve v 90. letech se 350 začaly postupně více a více objevovat na trati směs BA-Košice (a na rameni Praha-Břeclav se více uplatňovaly 363/362). Tuším, že řada 350 do Košic začínala na dvou párech „elitních“ IC, které jediné jezdily BA-KE bez přepřahu, obyčejné rychlíky jezdily z BA s 363 a v Púchově/Žilině přepřáhly… Číst vice »
Nedělilo si podle najetých kilometrů, ale domovských dep. Dává to logiku, protože již lokomotivy měly zaběhnuté servisní zázemí.
Navíc čistě teoreticky, kdyby 350 zůstaly v praze (kde nebyly na 3kV potřeba) co by dělali Slovácí se 150, které se do Bratislavy nedostanou?
Ony by se tam zase využily na severním tahu od Košic po Prahu. Celkově to dělení bylo o dost složitější, třeba nákladni vozy se nakonec dělily podle čísel jako reakce na to, že obě strany se snažily vozy třídit už při nakládce a ty „hezčí“ nechat „doma“.
Jen technická: ČD dostaly 26 kusů 150-ek, včetně 150.020 upravené v roce 1992 na rychlost 160 km/h.
detail 🙂
Ale zase nám zůstalo 130ks „moderních“ 363 zatím co slovákům zbylo jen 51ks plus 1ks prototyp 362.
Prostě to dělení nebylo strikně 2:1 vůbec nikde.
No, ještě 263 a (v dobovém kontextu) 754.
Myslíte, že skončí ve šrotu, nebo se poperou sběratelé? 🙂
Nezbývá nic jiného, než smeknout a poděkovat za úctyhodnou práci v dálkové dopravě.
Děkujeme !
Já se dříve setkal hlavně s přezdívkou Krysa. Dřely za každého počasí a každého režimu, spolehlivost byla oproti Zázrakům jinde a 16 vozů pro ně nic nebylo. Výjimečně zachaňovala jedna druhou, ale že jsou v čele 2 mašiny a ta druhá je „studená“ bylo cestujícim buřt. Holky, mockrát jste mně v pořádku dovezly, díky.
Za mého mládí, když byly nově nasazeny, říkal otec, mašinfíra, že se jim začalo říkat potkan. Chápu, že v Praze mají raději krysu?
Krysa byla E499.2, tohle byl původně potkan. A s tou spolehlivostí si s 380 můžou podat ruce, jen se na to po tom půlstoletí už milosrdně zapomnělo, stejně jako se zpomnělo na fatální problémy M262.0, T478.3 a dalších „osvědčených“ vozidel.
Ale pane, je vidět, že jste asi mladý a nezažil jste slovenštinu Krysa se slovensky řekne potkan, takže to byla přezdívka pro stejnou lokomotivu a to ES 499,0. E 499,2 byl vždycky banán.
I slovo krysa se hovorově ve slovenštině používá, ale oficiálně je „krysa obecná“ slovensky „potkan tmavý“ a „potkan obecný“ je „potkan hnedý“.
asi nejen hovorove, nasel jsem to ve slovniku (slovo prevzali z cestiny a sem prislo behem obrozenectvi z rustiny).
Zatímco v češtině je potkan „německá krysa“.
Milý pane, to, že krysa se slovensky řekne potkan, ale nemá na to, jak se jim v Praze říkalo, vůbec žádný vliv.
Asi jste mladý vy, protože „banán“ se dvojkám, alespoň v Praze, začalo říkat až po dost dlouhé době. Zpočátku to byly „dvojky“ a „krysy“.
Podobně „gorila“ se začalo říkat až po rozdělení, dřív tuto přezdívku (pro 350) v Praze nikdo nepoužíval.
Vy to pamatujete z vlastního ježdění na těchto mašinách v té době? Já ano. I na to Slovensko jsme s nimi zajížděli.
(Jako krysa/potkan je ve slovenštině podobný případ i třeba kos/drozd)
A úplně nejdřív to mezi námi- personálem -bylo prostě eso a dvojka.
Ano, eso a dvojka, potvrzuji.
Jinak s ostatním máte naprostou pravdu, přidal bych tam i např. ES 499.1.
Jenže rozdíl je v tom, že se aspoň snažila už provozovaná vozidla dále zlepšovat. Řada 380 se dodala dokonce nedoschválená (povolení v Německu, Polsku, ETCS atd). Přitom ta lokomotiva potenciál má, jen to chtít vychytat.
380 má schválení v Polsku od ledna 2014 a v Německu od května 2015.
380 jezdí i na VRT v Německu s patrakama. Docela mě potěšilo logo škodovky mezi Mnichovem a Norimberkem takže mezi německou elitkou.
To není 380, ale její sestřenice 102 DB – jednosystémová a s mnoha konstrukčními změnami, např. hnací hřídel už není kompozitní, ale ocelový, nemají plnohodnotné AVV (k čemu taky v Německu, že?) , otočené sběrače atd. Kupodivu jim zůstalo integrační ovládání hlavní jízdní pákou (ne standardní německé „šoupáky“).