Kraje chtějí bateriové vlaky. Podívejte se na velký přehled, na jaké tratě s nimi počítají
Státní fond životního prostředí vypsal v polovině listopadu štědrý dotační program, v němž si kraje mohou rozdělit 15 miliard korun.
BEMU, tedy Battery-Electric Multiple Units, vyjely v neděli v Česku poprvé do pravidelného provozu s cestujícími. První čtyři bateriové vlaky od Škody nasadil Moravskoslezský kraj na linku z Ostravy přes Kopřivnici a Štramberk do Veřovic, a stal se tak průkopníkem nové technologie v síti Správy železnic.
Jeho plány pozorně sledují i další kraje, které si na bateriové vlaky brousí zuby. A není se co divit, Státní fond životního prostředí vypsal v polovině listopadu štědrý dotační program, v němž si právě kraje mohou rozdělit 15 miliard korun. Žádat o peníze mohou do 25. března. Jde o peníze z Modernizačního fondu, tedy z emisních povolenek, a jedná se tudíž o dotační program zaměřený na snižování energetické náročnosti. Kraje tak mohou dosáhnout na dotace při pořízení akutrolejových jednotek (BEMU) nebo elektrických vodíkových vlaků s palivovým článkem, které bývají označovány jako HEMU.
Ovšem pouze v případě, že budou sloužit jako náhrada za dieselová vozidla nebo nahradí zastaralé elektrické vlaky. Dotace může dosáhnout až 70 % výdajů v případě náhrady za dieselové vlaky, nebo 40 % u náhrady za starší vlaky elektrické.
Oslovili jsme tedy všechny kraje České republiky s dotazem, zda s bateriovými vlaky počítají a na jaké tratě by je chtěly nasadit. Rovněž jsme se ptali, zda se budou ucházet o peníze ze zmíněného dotačního titulu a jak vnímají plány státu na další elektrizaci železniční sítě. Tato dvě témata spolu úzce souvisí. Pokud bude stát někde v nejbližší době stavět troleje, nemá smysl tam bateriové vlaky pořizovat.
Na druhou stranu kraje potřebují jistotu, že termíny v před rokem schválené Koncepci rozvoje elektrické trakce v České republice platí, aby se mohly včas rozhodnout, pro jaké tratě nakoupit vlaky elektrické a pro jaké počítat s těmi, které jedou část tratě na baterie.
V podstatě všechny kraje mají zájem na svém území bateriové vlaky nasadit. Ale zároveň část z nich vyjádřila pochybnosti nad realističností termínů liniové elektrizace a upozornila, že právě to jim komplikuje rozhodování, jaké vlaky teď objednat. Oslovili jsme proto ministerstvo dopravy s žádostí o stanovisko, zda jsou termíny navržené v koncepci reálné.
„Česko rozvoj dopravní infrastruktury potřebuje, proto musí mít nějaké vize a cíle. Cestou investorské organizace Správa železnic podnikáme všechny kroky k tomu, abychom se od termínů neodchylovali, či to bylo jen minimálně. Termíny tedy platí,“ potvrdil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Vyjádření jednotlivých krajů vám přinášíme níže v abecedním pořadí. Pouze stanoviska Prahy a Středočeského kraje jsme přiřadili k sobě, neboť jde ve skutečnosti o jeden společný systém Pražské integrované dopravy.
1. Jihočeský kraj
Jihočeský kraj by rád nasadil bateriové vlaky především v rámci Národního parku Šumava, ovšem pouze pokud bude trať z Českých Budějovic na Šumavu podle plánu z části elektrizovaná.
„Z pohledu Jihočeského kraje je prioritní prostá elektrizace. Pokud bude postupovat podle schválené koncepce, pak by bateriové vlaky mohly být nasazeny po roce 2032 na trati 194. Podmínkou je ale elektrizace úseku České Budějovice – Nová Pec. Bateriové vlaky se pro zbývající úsek Nová Pec – Nové Údolí jeví jako v Národním parku Šumava nejekologičtější řešení. Další zajímavou tratí by mohla být trať Tábor – Písek, ale zde je nutno vyprojektovat napájecí body,“ řekl jednatel jihočeského koordinátora dopravy JIKORD Jiří Kafka.
2. Jihomoravský kraj
Jihomoravský kraj by rád nasadil hybridní akutrolejové jednotky (BEMU) primárně na linkách S4 Brno – Třebíč, S41 Brno – Ivančice/Miroslav a S6+R56 Brno – Veselí nad Moravou – Staré Město.
„Jedná se o linky vedené po tratích, které by měly být v budoucnu zcela nebo částečně elektrizovány. Pro žádnou z dotčených tratí však v současnosti není stanoven závazný termín dokončení elektrizace. V současnosti jsou na tyto linky nasazována původní dieselová vozidla, která bude nutné v dohledné době obměnit. Výjimkou je úsek Brno – Zastávka od 15.12.2024, kde jsou nasazeny elektrické jednotky RegioPanter Českých drah, ovšem za cenu vytvoření přestupu v Zastávce. Za daných okolností se tak bateriové vlaky jeví jako správná volba. Díky nim by se podařilo v relativně brzké době ukončit provoz zastaralých dieselových vozidel a zároveň překlenout období etapovité elektrizace tratí,“ říká Jiří Crha, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy.
Dodal, že Koncepce rozvoje elektrické trakce v ČR zmiňuje elektrizaci naprosté většiny tratí v Jihomoravském kraji, ale obává se, že z hlediska horizontů realizace je plán velmi optimistický.
3. Karlovarský kraj
Ani přes opakované urgence (a následné sliby) nezaslal Karlovarský kraj deníku Zdopravy.cz své vyjádření.
4. Královéhradecký kraj
I Královéhradecký kraj má zájem utkat se o část z 15 miliard korun, které nabízí vypsaný dotační program Státního fondu životního prostředí. Bateriové vlaky by rád nasadil ve třech oblastech.
„Jsou to například linky Hradec Králové – Letohrad / Rokytnice v Orlických horách, Choceň – Hronov a Hradec Králové – Nový Bydžov. Díky elektrické trakci budou vlaky moci využít rychlost 160 km/h na elektrifikovaných tratích, baterie pak umožní obsluhu neelektrifikovaných úseků bez přestupu. Dlouhodobě usilujeme o modernizaci železniční infrastruktury včetně liniové elektrizace tratí, kterou vnímáme jako hlavní způsob trakce v drážní dopravě. Nasazení bateriových vlaků je řešením pro tratě, kde se s liniovou elektrizací v nejbližším horizontu neuvažuje,“ řekl Dan Lechmann, vedoucí tiskového oddělení Krajského úřadu Královéhradeckého kraje
5. Liberecký kraj
Liberecký kraj je jediným krajem v republice, kde není elektrizován ani kilometr železničních tratí, a tak je pro něj důležité, aby Správa železnic vůbec na jeho území elektrickou trakci přivedla.
„Hlavní prioritou je rychlá elektrizovaná trať mezi Prahou a Libercem s pokračováním dále do Polska a Německa. V již schválené Studii proveditelnosti trati Mladá Boleslav – Turnov – Liberec – státní hranice je hlavním zdrojem energie pro celou páteřní trasu nová napájecí stanice v Liberci. Ta by se mohla začít využívat v roce 2033 pro v regionu první pilotní elektrizaci frýdlantského provozního souboru, který je do doby výstavby nové trati na Prahu zdejším nejfrekventovanějším spojením. Z pohledu nasazení bateriových vlaků je ve spolupráci s německými partnery prověřováno jejich nasazení od roku 2031 na linkách z Drážďan a Seifhennersdorfu do Liberce. Pro dílčí dobíjení vlaků na těchto mezinárodních linkách by také sloužila výše uvedená napájecí stanice v Liberci,“ řekl Jan Sviták, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro resort dopravy.
Dotační program na pořízení bateriových vlaků je podle něj v Libereckém kraji vzhledem k nastaveným podmínkám teoreticky využitelný pouze pro linku L2 Liberec–Děčín. „A to pouze za podmínky, že Správa železnic garantuje dobudování infrastruktury v dostatečném rozsahu, což se dosud nestalo. Z pohledu regionu, který je v oblasti železniční infrastruktury včetně nízkých traťových rychlostí a chybějící elektrizace v Čechách nejvíce podinvestovaný, vnímáme stanovené podmínky pro přidělení dotací jako dále znevýhodňující. Přesto ve spolupráci s Ústeckým krajem připravujeme podání dotační žádosti,“ dodal Sviták.
6. Moravskoslezský kraj
Moravskoslezský kraj svůj plán představil už v minulosti. Čtyři bateriové pantery vyjely na linku z Ostravy do Veřovic už tuto neděli. Zároveň letos v létě uzavřely ČD se Škoda Group smlouvu na dodávku dalších 15 bateriových RegioPanterů pro Moravskoslezský kraj. Ty mají jezdit na trasách Ostrava – Opava – Krnov, Ostrava – Nový Jičín, Ostrava – Budišov nad Budišovkou a vzniknout má také nová okružní vlaková linka Moravskoslezským krajem z Ostravy přes Karvinou, Český Těšín, Frýdek-Místek zpět do Ostravy.
Plány nasazení bateriových vlaků v Moravskoslezském kraji. Pramen: MSK
Moravskoslezský kraj v minulosti také hodně hovořil o zapojení vodíkových vlaků. Aktuálně však vodíkové projekty odsouvá. „Není to tak, že by se myšlenky vodíku někdo zřekl, došlo ale k ekonomickému vyhodnocení. Vodík, který je k dispozici, je teď příliš drahý,“ řekl v podcastu Cesty Zdopravy.cz Aleš Stejskal, jenž vede organizátora dopravního systému v Moravskoslezském kraji, společnost Koordinátor ODIS, a je také předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy.
7. Olomoucký kraj
Olomoucký kraj by rád nasadil bateriové vlaky primárně tam, kde je vysoká poptávka cestujících v příměstské dopravě. Nesleduje tak jen cíl nasazení nových vlaků s novou technologií, ale také zvýšení kapacity pro cestující. Konkrétně jde o tratě:
Olomouc – Drahanovice (- Prostějov)
(Olomouc -) Červenka – Senice na Hané
Olomouc – Hrubá Voda (- Moravský Beroun)
(Olomouc -) Prostějov – Dzbel
„Tedy všechny neelekrizované tratě v okolí Olomouce. Zároveň musíme pracovat s tím, že vjezd do uzlu Olomouc bez ETCS bude možný jen do konce roku 2029. Je tak nutné řešit buď pořízení nových vozidel, nebo instalaci ETCS do second-hand dieselových jednotek. Preferujeme variantu pořízení nových vozidel, samozřejmě bezemisních. Zároveň nelze u těchto tratí předpokládat liniovou elektrizaci, a to ani v dlouhodobějším horizontu. Proto vnímáme BEMU jako optimální řešení,“ napsala deníku Zdopravy.cz Kateřina Suchánková, jež stojí v čele zdejšího objednavatele KIDSOK.
Liniovou elektrizaci kraj jednoznačně podporuje, ale ve vyjádření pro deník Zdopravy.cz zmínil obavu o dodržení termínů.
„Pro Olomoucký kraj má zásadní význam elektrizace tratě Bludov – Jeseník, která umožní zejména převedení spěšných vlaků Zábřeh – Jeseník do elektrické trakce, ale zároveň vytvoří předpoklady pro budoucí nasazení BEMU na navazujících tratích například do Javorníku či Krnova. Nicméně nejistotou jsou pro nás termíny, s ohledem na to, že dopravce a vozidla musíme zasmluvnit na minimálně 3 až 4 roky dopředu. Bude-li termín elektrizace nejistý, tak reálně hrozí, že minimálně část vozby bude i po elektrizaci ještě několik let v dieselové trakci. Tomu se samozřejmě chceme vyhnout, ale nedokáže-li Správa železnic popřípadě ministerstvo dopravy garantovat termíny elektrizací, tak to úplně nejde,“ doplnila Kateřina Suchánková.
8. Pardubický kraj
V Pardubickém kraji zatím rozhodnutí, zda bude i tento východočeský region usilovat o finanční prostředky z vypsané výzvy nepadlo. Podle náměstka hejtmana Pardubického kraje pro oblast dopravy Ladislava Valtra o tom kraj bude jednat na začátku roku 2025.
„Nasazení jednotek BEMU o kapacitě do 140 míst k sezení zvažujme na linkách Litomyšl – Vysoké Mýto – Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Moravská Třebová a Ústí nad Orlicí – Králíky – Moravský Karlov. Na trati 270 jsou jednotky BEMU plánovány jen na několika málo vlacích. Díky nasazení BEMU jednotek by se zavedlo více přímých spojení a využilo se tak alespoň částečně elektrizovaných tratí. Nákup BEMU jednotek by nám také vyřadil z provozu posledních 5 jednotek 814, které obsluhují tratě 015 a 016. Na těchto tratích bude od roku 2029 nutné provozovat vozidla s ETCS,“ potvrdil deníku Zdopravy.cz Ladislav Valtr.
A doplnil, že například na lince do Lanškrouna počítá kraj s elektrickým provozem, protože by v roce 2026 měla být trať elektrizovaná. I zde by se mohly objevit nové BEMU, ale spíše výjimečně a jen kvůli dobíjení.
9. Plzeňský kraj
Plzeňský kraj má již jasno, dotační program Státního fondu životního prostředí chce využít. A má už také přesný plán, kam bateriové vlaky pošle.
„V současné době jezdí v blízkosti Plzně nové motorové vlaky v kombinaci se staršími. Starší vlaky bychom rádi do 5 let nahradili bateriovými. Počítáme s jejich nasazením na trať Radnice – Plzeň – Bezdružice a trať Příkosice – Rokycany – Plzeň – Heřmanova Huť. Tyto tratě mají tu výhodu, že není nutné stavět žádnou dobíjecí infrastrukturu. Vlaky se nabijí při průjezdu pod elektrickým vedením a do cíle dojedou na baterii. Budeme usilovat o dotaci ze státního fondu, neboť pořízením bateriových vlaků dojde k výrazné úspoře emisí CO2. Česká republika má malý podíl elektrizovaných tratí. Nejnižší spotřebu a emise CO2 má vždy vozidlo na kolejích s elektrickým pohonem, proto je nejvhodnější provádět prosté elektrizace stávajících tratí. Pokud není nutné zasahovat do sousedních pozemků a měnit sdělovací kabely či železniční svršek, dají se takové stavby připravit rychle,“ řekl náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy pana Pavel Čížek.
10. Pražská integrovaná doprava, tedy Praha a Středočeský kraj
Praha i Středočeský kraj mají železniční linky společné, a tak je potřeba jejich potřeby vnímat dohromady.
„Je složité na otázku odpovědět, protože podle schválené Koncepce rozvoje elektrické trakce z roku 2023 mají být během maximálně 8 let elektrizovány všechny tratě. Praha – Kladno do roku 2030 včetně zaokruhování, Praha-Smíchov – Hostivice 2029, Praha – Rudná – Beroun do roku 2032, Praha – Vrané – Čerčany do roku 2032, Praha – Všetaty 2029. Z nich pouze trať směr Vrané je uvažována jen jako částečná elektrizace, tedy s využitím vozidel BEMU. Pro tuto trať výhledově s nasazením vozidel tohoto typu počítáme, nelze vyloučit že se tak stane ještě dříve, než bude realizována částečná elektrizace. U ostatních tratí předpokládáme nasazení elektrických jednotek, pokud budou stanovené termíny dodrženy, respektive pokud budou deklarovány jako splnitelné,“ řekl deníku Zdopravy.cz Václav Haas, náměstek ředitele ROPID s tím, že i Praha bude o prostředky z Modernizačního fondu usilovat a připravuje prioritní projekt, s nímž se do této výzvy přihlásí.
Upozorňuje však, že ve vyhlášené první výzvě s ohledem na alokaci nedojde k uspokojení všech 14 projektů od 14 krajů, protože Modernizační fond není určen pouze pro financování jednotek BEMU, ale i jiných typů vozidel, která umožní úspory energií.
„Hlavní město Praha proto předpokládá v tomto okamžiku prioritní projekt směřovat na trať Praha-Veleslavín – Kladno, tedy s jednotkami EMU. Participovat však budeme i na projektu předpokládaném Středočeským krajem, který má směřovat na trať Praha – Všetaty. Zde v tomto okamžiku čekáme na vyjádření Správy železnic, které máme přislíbeno do konce roku 2024, v jakém termínu bude skutečně připravena realizovat infrastrukturu pro elektrickou trakci. Pokud SŽ bude deklarovat termínový soulad elektrizace této trati s Koncepcí rozvoje elektrické trakce, pak je logické do projektu zahrnout přímo jednotky EMU, pokud nikoli, pak bude účelné na tuto trať dočasně směřovat jednotky BEMU a tyto pak následně po elektrizaci trati přesunout na jiné tratě ve Středočeském kraji,“ dodal Václav Haas.
Trať z Prahy do Všetat nebo Posázavský pacifik zmiňuje ve svém vyjádření i ředitel Integrované dopravy Středočeského kraje Zdeněk Šponar, avšak doplňuje za Středočeský kraj ještě jedno zajímavé dopravní rameno.
„Výhledově bychom rádi bateriové vlaky nasadili i na novou tangenciální linku, kterou plánujeme zavést v trase Rakovník – Kladno – Kralupy nad Vltavou – Neratovice – Všetaty – Mělník. Pracujeme s variantou, že na tuto linku bychom bateriové vlaky nasadili po dokončení elektrizace trati 070, ze které by se bateriová vozidla přesunula,“ napsal deníku Zdopravy.cz Zdeněk Šponar a dodal, že pořizovat dnes nové diesely na tratě, kde by mohly vzniknout troleje, není vhodné řešení.
„Nicméně dnes nevylučujeme, že přechodně zde mohou být nasazeny vlaky motorové trakce. Nové, či modernizované. Chceme tím uspíšit obnovu vozového parku a umožnit dopravci vyřadit další zastaralá vozidla. Dieselová vozidla budou po nasazení bateriových souprav přesunuta na jiné regionální tratě,“ dodal Zdeněk Šponar.
I on je v případě termínů Koncepce rozvoje elektrické trakce v ČR lehce skeptický: „V současnosti ji považujeme s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem za spíše optimistickou. I proto se musíme v některých případech uchýlit k dočasným řešením v podobě nasazení bateriových vlaků na tratích, u nichž je budoucí předpoklad jejich plné elektrifikace. Rozhodně však vidíme největší potenciál v elektrizaci podstatné části tratí nejen Středočeského kraje. Bateriová vozidla pak mohou být vhodným doplněním této základní sítě,“ uzavřel Šponar.
11. Ústecký kraj
Ústecký kraj patří k těm krajům, které také zvažovaly vodíkové vlaky a stejně jako v Moravskoslezském kraji mají i na severu Čech tyto projekty teď nižší prioritu.
„Vodíkové vlaky vnímáme jako další bezemisní řešení železniční dopravy. Vzhledem k současné síti elektrizace a ke zmíněné koncepci jejího rozvoje ze strany státu se jeví pro vodíkové vlaky více technických překážek, komplikací a ekonomických handicapů. Aktuální znění dokumentu předpokládá provedení prosté elektrizace na většině úseků dráhy, které Ústecký kraj pojmenoval ve svém dopravním plánu, a to v horizontu let 2030 až 2032. Toto pak koresponduje s vlnami zadávání dopravních výkonů veřejných služeb na železnici v nových smluvním obdobích. Jako rizikové vnímáme nezajištění finančních prostředků ze strany státu v budoucích obdobích na samotné provedení elektrizace v rozsahu, v jakém je v tomto dokumentu navržena,“ uvedl vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Jindřich Franěk.
Ten také potvrdil přípravu společného projektu pro bateriové vlaky s Libereckým krajem na lince z Děčína do Liberce. Prioritně by Ústecký kraj rád viděl bateriové vlaky (a později s postupující elektrizací jen elektrické vlaky v některých případech) na těchto tratích:
Děčín – Česká Lípa – Liberec
Děčín – Česká Kamenice – Rumburk
Postoloprty – Lovosice – Česká Lípa
Chomutov – Březno u Chomutova
Most – Louny – Rakovník
Bad Schandau – Dolní Poustevna – Rumburk – Varnsdorf – Zittau – Liberec
12. Vysočina
Kraj Vysočina již nechce pokračovat v obnově drážních vozidel prostřednictvím nových ani starších dieselových vlaků a chce se soustředit už pouze na elektrickou trakci. Po roce 2029 tak na Vysočině nemají jezdit žádné Regionovy ani motorové vozy řady 843, které tu zatím stále vozí cestující.
„Ano, budeme o podporu usilovat, a to pro vozidla EMU, tedy elektrické jednotky na lince spěšných vlaků Havlíčkův Brod – Jihlava – Telč – Slavonice a osobních vlaků Havlíčkův Brod – Hlinsko v Čechách. Obě tratě mají být podle Koncepce rozvoje elektrické trakce elektrizovány do roku 2029. V případě vozidel BEMU si požádáme o podporu pro linku osobních vlaků Havlíčkův Brod – Zruč nad Sázavou. Kraj Vysočina však tato nová vozidla bude požadovat i v případě, že by na ně dotaci nezískal,“ řekl deníku Zdopravy.cz náměstka hejtmana Kraje Vysočina pro oblast dopravy Vladimír Novotný.
Pro kraj Vysočina je pak celkově zajímavé nasazení bateriových vlaků na tyto tratě:
Brno – Zastávka u Brna – Náměšť nad Oslavou – Třebíč (výkony v objednávce Jihomoravského kraje)
Havlíčkův Brod – Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou – Zruč nad Sázavou
Žďár nad Sázavou – Křižanov – Velké Meziříčí zastávka
Humpolec – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě
13. Zlínský kraj
I Zlínský kraj by rád využil dotace na pořízení bateriových vlaků.
„V rámci Zlínského kraje se pro provozování jednotek BEMU od roku 2030 jeví velice vhodně trať 280 a z ní odbočující regionální tratě 281, 282 a 283 do Rožnova, Velkých Karlovic a Bylnice a také trať 330 a z ní odbočující trať 331 do Zlína a Vizovic. Trať 280 je v celé své délce elektrifikovaná a toho lze využít pro elektrickou trakci jednotek BEMU a pro jejich průběžné dobíjení. Při vhodné kombinaci oběhů jednotek BEMU, kdy z páteřní elektrifikované tratě zajedou na obrat do odbočných neelektrifikovaných tratí, tak lze plnohodnotně využít jejich potenciálu. Naším cílem je nabídnout cestujícím delší, přímá a rychlá, tedy kvalitní páteřní spojení v nových relacích bez nutnosti na ně nasazovat dieselové jednotky,“ uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Radka Doležela, zodpovědný za dopravu.
A zatímco řada krajů je podle výše uvedených vyjádření k termínů koncepce rozvoje elektrické trakce skeptická – nebo k nim přistupuje s obezřetností – ve Zlíně jsou většími optimisty. „Plán postupné elektrifikace ve Zlínském kraji a aktuálně nastavené termíny dávají velkou naději, že brzy bude i na velké části regionálních tratí možné provozovat ekologičtější elektrické jednotky. Bateriové vlaky mimo jiné dávají možnost pokrýt přechodné období před elektrifikací, poté počítáme s jejich dislokací na tratě, které nejsou zahrnuty v plánech pro elektrizaci do roku 2035,“ doplnil Radek Doležal.