Před hlukem z vlaků chrání na české železnici poprvé finské sklopné stěny
Instalace sklopné protihlukové stěny. Foto: Soundim
Na tuzemské železnici se poprvé objevil nový typ protihlukových stěn. V městské části Praha 6 – Sedlec vyrostly podél železničního
Vážení nízké protihlukové clony jsou v České republice v provozu již pět let v pohodě a zcela plní svoji funkci. Parametr sklopení nebo nesklopení konstrukce clony, pro to či ono, se ví od samého počátku a je to vždy věcí technické specifikace. Ze zákona o drahách je povinnost správce dráhy udržovat její provozuschopnost ve vymezeném profilu (clona je mimo). Pokud někdo chce nadužívat železniční dopravní cestu, pak v tržní ekonomice nesmí být zvýhodňován tím, že se primárně jeho zájmy upřednostní nad ostatní, notabene již při samém návrhu stavby dráhy a to bez smluvního závazku budoucího užívání. Problémem je však skutečnost,… Číst vice »
Líbí se mi, ze z estetických důvodu je horní část průhledná. Brzy bude posprejovana a nepruhledna. Nebo je tak vysoko?
V Sedlci na zastávce u druhé koleje je protihlukovka (z nějakého hnědého recyklovaného plastu, či co to je), která zároveň tvoří plot od zahrádek přilehlých domů. Ze zahrádek to nechali obrůst popínavkami, a třeba břečťan se přehoupl přes vrch a rostl i ze strany železnice. Vypadalo to moc hezky, část rostlin dokonce rostla ze štěrku u zastávky (nevím jestli to tam někdo zasadil, nebo svévolně zakořenily). Jenže v rámci údržby tratě to někdo iniciativně vyřezal, asi to nebylo v souladu s tím, jak má správná protihluková zeď vypadat. Škoda! 🙁 Další věc v článku nezmíněná je eliminace hluku u zdroje.… Číst vice »
Velmi dobrá zpráva je, že stojí stejně, jako ty vysoké. To znamená, že o kšeft nikdo nepřijde a bude šance na jejich použití i jinde.
Při jízdě běžnými vysokopodlažními vozidly je přes ně (nad nimi) opravdu aspoň trochu vidět i něco za nimi = ne jen tu betonovou zeď.
Před pár lety se testoval ještě jiný typ hlukových stěn. Byly nižší a byl to myslím český vynález. Nevíte jak to s nimi dopadlo?
V Hlubočepích ještě jsou, není to ale nic světoborného – prostě nízké betonové zídky.
Pokud vím, jde tam především o tvarování těch panelů, které odráží hluk zpět níže ke kolejnicím, protože mohou být umístěny i blíže ke koleji – ale SŽDC snad tvrdí, že by jim to komplikovalo údržbu trati, a také „bezpečáci“ snad mají problém s tím, že nelze bezpečně uhýbat z kolejiště (dostatečně daleko od profilu) před blížícími se železničními vozidly. A jeden z dalších hlavních důvodů nerozšiřování toho systému v ČR údajně měl být i ten, že je to snad nějaký anglický patent, za jehož rozsáhlejší využívání by se muselo platit. Kolik je na tom všem skutečně pravdy, nevím, byly to… Číst vice »
Jsem autorem obou aplikací nízkých protihlukových clon, které se realizovali před pěti roky a tak rád odpovím k věci. 1. Jsem Plzeňák a Čech, řešení je veskrze české, chráněno je jak u nás, tak i v zahraniční. Takže problém nějakých patentových práv zde není. Jsou to nesmysly a bláboly. 2. Obě zkušební aplikace – Hlubočepy a Tetčice – prokázaly velmi dobré vlastnosti útlumu až 12 dB na provozované koleji a u obou byl pozitivně uzavřen zkušební provoz na základě kterého byl tento typ clony schválen pro použití v síti SŽDC. 3. Všechna měření prováděla akreditovaná a notifikovaná osoba VÚŽ Praha,… Číst vice »
Je s nimi jeden, ale zcela zásadní problém. Jsou levnější, jak ty vysoké …
Jestli si dobře pamatuji, tak někdo tvrdil, že je lze použít jen u jednokolejných tratí.
Příčinou je právě ta jejich malá výška, protože ve větší vzdálenosti od koleje už šíření hluku od té vzdálenější koleje nezabrání – takže i na vícekolejné trati je sice použít lze, ale nemělo by to požadovaný účinek.
Nízká výška determinuje efektivitu, to máte pravdu, ale rozhodující jsou vždy místní podmínky a možnosti efektivního řešení. Problém je v tom, že v otázce Proč bych to dělal? vždyť mohu udělat ctrl C a crtl V. Dnes není primárním zájmem věci technicky řešit, dnes je primárním zájmem zisk, ale ten časem ztratíte, protože nebude kdo by to chtěl. Bohužel u veřejných zakázek je setrvačnost X násobně větší jak na volném trhu. V cizině dvoukolejné tratě takto řešeny jsou.