Před 50 lety poprvé vzlétl Concorde. Sen o nadzvukové dopravě cestujících trvá dál
Rok 1969 byl z pohledu světového létání přelomovým. Jen krátce po 50. výročí prvního letu Boeingu 747 slaví padesát let
Rok 1969 byl z pohledu světového létání přelomovým. Jen krátce po 50. výročí prvního letu Boeingu 747 slaví padesát let od vzletu i letadlo, které už na obloze nikdy neuvidíte: Concorde. I 16 let po ukončení jeho provozu ale stále vznikají plány na jeho nástupce.
Přesně před 50 lety Concorde pod vedením pilota Andrého Turcata odstartoval z letiště v Toulouse. I když 2. března 1969 nedosáhl nadzvukové rychlosti a přistál po 28 minutách i kvůli obavám z horšícího se počasí, šlo o velký úspěch: došlo k ověření revoluční konstrukce letadla.
Stroj, který zvládal s cestujícími let přes Atlantik za tři hodiny, dosáhl poprvé nadzvukové rychlosti až při testech v říjnu 1969. Až poté, co s Tu-144 překonali nadzvukovou rychlost Rusové. Společný projekt francouzské firmy Sud Aviation (později Áerospatiale) a British Aerospace Corporation byl sice přelomem v letecké dopravě, na rozdíl od stejně starého jumba byl ale ekonomickou katastrofou. Concordů se nakonec vyrobilo jen 20, v komerčním provozu jich létalo jen 14. Dodnes ale letadlo budí obdiv, i když fyzicky ho lze vidět už jen v některých muzeích.
Concorde měl přinést revoluci v letecké dopravě, nakonec ale k velkému rozmachu tohoto typu letadel nedošlo. Přelomem nakonec bylo právě jumbo, které výrazně zlevnilo cesty na dlouhé trasy.
Výrobcům trvalo sedm roků od prvního letu, než letadlo začalo vozit cestující. První linkou bylo spojení Air France z Paříže do Ria de Janeira 21. ledna 1976 a stejný den z Londýna do Bahrajnu na lince British Airways. Do USA letadlo nemohlo, povolení přistávat na amerických letištích dostal Concorde až později.
Concorde přinesl zcela nový design, nezaměnitelný byl hlavně přídí, která šla sklopit během startu, aby měli piloti lepší rozhled. Nezvyklý tvar křídel pomáhal letadlu k větší stabilitě. Vývoj letadla stál 1,6 miliardy dolarů. Výrobce doufal, že se vyrobí nejméně sto letadel. Ještě v roce 1963 měl přes 60 objednávek, kromě Air France a British Airways i například od Pan Am. Později je ale firmy zrušily, protože nechtěly už dál čekat.
Letadlo zvládlo letět rychlostí až 2200 kilometrů za hodinu, umožňovalo tak zvládnout jednání na druhé straně Atlantiku a ještě se ten samý den vrátit domů. Rychlosti odpovídala i cena, zpáteční letenka stále několikanásobek toho, co na „pomalém“ letu.
Jediná nehoda Concordu se stala v červenci 2000 v Paříži. Při startu letu do New Yorku narazil do titanové součástky na ranveji, která zůstala po letadle Continental Airlines. Prorazila pneumatiku, její kus narazil do křídla a tlaková vlna způsobila prasknutí jedné palivové nádrže. Unikající palivo vzplálo a letadlo začalo hořet. Po nehodě došlo k zastavení provozu těchto letadel,
Pro Concorde byla sice osudná hlavně nehoda v Paříži, ale i tak byla jeho budoucnost hodně nahnutá kvůli vysoké spotřebě i nákladům na údržbu. Čtyři motory Rolls-Royce/Snecma Olympus 593 spotřebovaly 20 tun kerosinu za hodinu, při startu spotřeba dosahovala 450 litrů za minutu. Spotřeba během celého letu byla mezi 14-17 litry na sto kilometrů a cestujícího, zhruba čtyřikrát více než je dnešní běžná spotřeba letadel. V roce 2003 se nakonec obě letecké společnosti rozhodly stroj uzemnit.
Nadzvuková éra nepřestává některé konstruktéry letadel fascinovat a pravidelně se objevují plány na uvedení nového nadzvukového dopravního letadla.
Zatím nejdále se jeví dva projekty. Společnost Boom pracuje na letadle pro 55 lidí, spolupracují s ní už japonské aerolinky Japan Airlines. Druhým projektem je spolupráce společností Aerion a Spirit Aerosystems na vývoji nadzvukového letadla AS2, které ale bude výrazně menší než Concorde.