Praha žádá stát o bezplatný převod tratě na Žižkov. Chce ji využít pro tramvaje i odvoz rubaniny
Těleso železniční trati k nákladovému nádraží Žižkov. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Správa železnic zatím připravuje prodej trati, která je od listopadu 2019 odříznutá od zbytku železniční sítě.
Když si musí tratě odkoupit i malé vesnice tak Praha by měla taky zaplatit.
Tak jak to je? Za mne SŽ vlastní železo a pražce, pozemky ČD. Co je v katastru?
Opravdu nevím proč zrovna Praze zadarmo.
Z jakého důvodu žádají o bezplatný převod? Proč ji klasicky neodkoupí, když o ni tak stojí?
Protože by to byla administrativa navíc, praha by žadala stát o peníze, ten by ji je dal, a ona by jim je zase poslala.Praha není firma aby generovala zisk.
Praha má snad rozpočet, jako každé jiné město, tak na to musí hledat peníze v rozpočtu. Přeci nebude žádat o extra peníze jen na to, aby si mohla koupit nějakou trať.
Převody majetku mají svoje pravidla i mezi veřejnými institucemi.
Ano, trať která je statu k ničemu (velmi pravděpodobně po ní nic nepojede, Spržel ani nezajímá její napojení) by asi státu nechyběla, takže by to šlo obhájit.
Napadá mne že kdyby to mělo jít přes prodej, tak to bude přes nějaké výběrové řízení, nebo by se minimálně někdo tím začal ohánět a jiný by mohl být popotahován. Navíc by v takové situaci hrozilo že se do toho vloží spekulanti. A to není žádoucí.
Tak to je jasné, že by to muselo být přes výběrové řízení, tak se to prodá se ziskem, tím líp ne?
Teoreticky by se to mohlo stát i teď, že by se mohl najít někdo, kdo by řekl, že by to koupil, za tolik a tolik, a zas by se to asi dalo napadnout, že se předalo zadarmo, když někdo nabízel peníze, a zas by někdo jiný mohl být popotahován.
Veřejný zájem má mít přednost před finančním ziskem státu.
No zrovna ve chvíli, kdy stát je na tom finančně, jak je, bych klidně upřednostnil zisk, i když je jasné, že to bude kapka v moři.
Prostě bezúplatný převod by měl být vždy až jako poslední možnost, a je jedno, kdo má zájem.
Nesouhlasím, pokud se bavíme o převodu mezi dvěma entitami které jsme zřídili pro veřejné blaho (ponechme stranou kořistnickou teorii státu), tak by to bylo zbytečné (a neefektivní) přehazování peněz z hromady na hromadu.
A je zcela vyloučeno, že by se v případě výběrového řízení nenašla třetí (komerční) strana, která by měla o trať zájem (je jedno za jakým účelem)? Takže následně by to nebylo jen zbytečné přehazování z kapsy do kapsy, naopak by do té státní přiteklo něco navíc.
Nebo se alespoň pokusit prodat trať ve výběrovém řízení, Praha se nemusí přihlásit, když se nepovede, tak pak bezplatně převést.
Pořád zapomínáte, že existují i jiné hodnoty, než peníze, a ty hodnoty v tuto chvíli zastupuje Praha. Ano, bylo by možné ty hodnoty vyčíslit, ukázat, kolik na tom „vydělají“ Pražané. Jenže to vyčíslování by byly reálné náklady, které by veřejný sektor vynaložil, jenom aby si peníze přehodil z jedné kapsy do druhé. Představte si, že dostanete služební notebook, tím pádem vám bude k ničemu váš soukromý notebook. Nabídnete ho školou povinnému synovy, nebo po něm budete chtít, aby nechal odhadnout jeho cenu, abyste mu následně z rodinného rozpočtu dal tuto částku na nákup počítače, aby on ji vzápětí vrátil do… Číst vice »
Kdyby to byl normální pozemek, nebo budova, asi by se Váš navrhovaný přístup dal pochopit, ale toto je liniová stavba a je dlouhodobě známé co s tím Praha zamýšlí. Hrozí zde tedy nebezpečí, tedy podle mne, že by to někdo koupil čistě na spekulaci.
Na pRahu snad současná ekonomická situace dopadá méně, než na stát?
Naopak, nabídka ve veřejném sektoru by měla být to první, a teprve pokud o to nikdo ve veřejném sektoru nemá zájem, má se to nabízet dál.
A on si ten „zisk“ dává do prasátka? Naopak, už léta porcuje prasátka nejen ta vesele chrochtající v chlívku, ale i ta ještě nenarozená…
V pořádku. SŽDC ji musí vydat, nebo jít do tepláků!
Stát by měl trať předat, SŽ to bude administrovat.
Vy jste si něco zobnul nebo podobné intelektuální výkony podáváte standardně?
Je fajn vidět, že Scheinherrovi a spol. ten potenciál trasy vlečky došel. Celé území kolem vlečky má charakter vnitřní periferie a městotvorná tramvajová trať by mohla hodně pomoci jeho redevelopmentu.
Články v kategorii „Zamýšlené lanové dráhy v Praze“ Zobrazuje se 6 stránek z celkového počtu 6 stránek v této kategorii. D Lanová dráha Dvořákovo nábřeží – Letná H Lanová dráha Holešovice – Bohnice – Dejvice N Lanová dráha Nové Butovice – Barrandov P Lanová dráha Podbaba – Bohnice Lanová dráha Podolí – Kavčí hory R Lanová dráha Radlická – Dívčí hrady —————————————————————————————————Z wikipedie jsem se doslechl o zavedení dříve uvažovaných LD, ale vždy nějakej mamlas z ODS/TOP09 je to tam napsané v popiscích, to zatrhly a to měly všechy být v PID, kdyby PRAHA SOBĚ tyto návrhy oprášila a začla… Číst vice »
Krinda pána…
On by z toho nebyl ani špatný přivaděč z budoucího okruhu Blanka II
To by z vás byli obyvatelé nového developmentu na Nákladovém nádraží nadšení, kdybyste jim tam přivedl tisíce aut navíc…
Obyvatelé nových developmentů jsou kolikrát pěkně zpovykaní, když zjistí, že v těsném sousedství je buď železnice nebo rušná silnice, které tam byly dávno před tím, než develotr nalákal developmentáře na bydlení v klidném a tichém místě plném zeleně.
Nebo cyklostezka!!!!
Tím jednokolejným provozem je myšleno něco jako bloková smyčka ? Tuším, že zřizování trvalých jednokolejných tratí s obousměrným provozem je už pár let zakázaný. Můžou se udržovat jen ty už postavený.
K Českobrodské bude normální dvoukolejná trať, myslím že částečně ve stopě stávají železniční trati. Plány na další protažení jsou ještě hudbou budoucnosti, využití tělesa se nabízí, ale je to takový prvotní návrh. Přes ten most by tam mohli udělat splítku jako byla kdysi v Troje při stavbě metra C do Kobylis. https://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041637
Kdo a proč by to zakazoval? S obousměrkou tuším problém na křižovatkách, nicméně když je tram vedená samostatně(nebo má přejezdy místo křižovatek) tak je to její věc.
Není, tohle omezení padlo už před několika lety a to kvůli stavbě pražské TT do Komořan která též bude jednokolejná.
Jejej, to je to samý, jako omezení nedávat sloupy doprostřed chodníku, že… Zase unikát v Evropě a zase blbě.
Systémová práce na ministerstvu dopravy je opravdu nulová.
Kam se bude ta hlina vozit?
Jsem nechtěl přesně gps souřadnice, stačil by mi místopis..
Na to existují tzv deponie zeminy. Když jeden stavebník odbagruje někde nějakou zeminu, odveze ji do deponie. A jiný stavebník potřebuje udělat navážku a kde vezme zeminu? V deponii. Jsou na různých místech, kam se bude vozit ze Žižkova, nevím.
a někdy ji využije teže stavbě, nebo jiné stavbě, třeba nekde odtěží zeminu pro zářez a jinde kde potřebují přisypat, tak ji odvezou o kus dál, nebo na jinou stavbu, kde chtějí násep, pokud ji daná firma nevyužije, tak se odváží do deponie, kde ji muže využít jina stavební firma.
K odvozu rubaniny a dovozu stavebního materiálu už měla tato trať dávno sloužit. Nechápu proč se vše vozí nákladními auty která blokují a zahušťují dopravu v okolí Nákladového nádraží.
On je trochu problém v tom, kam je ta trať zaústěna – do nákladového nádraží Malešice. Tam už je teď tak hustý provoz, že nákladní dopravci řvou i kvůli plánům na posílení osobní dopravy v této lokalitě. Manipulační koleje ve stanici bývají obvykle také obsazené. Pokud by tam vedla regulérní vlečka ze Žižkova, odkud by měly proudily spousty vagónů s rubaninou ze staveb, to by se nesetkalo s pozitivním ohlasem většiny dotčených subjektů. Jinak jsem se spíše těšil na to, že zmizí ta ohyzdnost v podobě viaduktu překlenujícího ulici U Tvrze. Tahle stavba naprosto rozděluje dotčené území, které by jinak… Číst vice »
Jasně, hlavně žádné další koleje a vlaky, rozvíjejme silnice a auta – to je s prominutím tak debilní přístup… Namísto za rušení viaduktu, který je v pohodě podchozí a žádné ze jmenovaných funkcí zásadně nebrání, by bylo lepší horovat za druhou kolej přes Malešice než za ulice plné náklaďáků. Nevím, proč má tolik lidí potřebu ještě více aut a ještě méně vlaků v době, kdy valná většina dopravy přešla na silnice a působí značné problémy v našem životním prostředí.
ehm jake nakladaky produkuje obytna ctvrt?
druha kolej pres malesice je v planu, pracuje se na priprave jak presmyku, tak navazujici stavby s druhym tunelem pod taborem…
No přece ty, co vozí zboží do obchodu. Kdyby tam byla vlečka, na kterou člověk nesmí vstoupit, tak by doprava lidem nezavazela.
Proč by nesměl? Přechod klidně bez signalizace, nemusí se tam jezdit 200
Samozřejmě, a doprostřed výpadovky člověk vstoupit může, že.
Vy jste exemplární případ.
to je ale kolej na trati Libeň-Malešice-Hostivař, ne na Žižkov
Ohyzdný viadukt v Malešicích? Naopak, ukázka řemeslné zručnosti našich předků. (Teda až na to přilepené potrubí horkovodu na západní straně.) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/76/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_most_Pod_T%C3%A1borem_6.jpg
Ta hnusná část: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcT50dXhSLvmDPfqR8CS9isfKY_-9pphqCg5vg&usqp=CAU
Kdyby se to překládalo na Nákladovém nádraží z vlaku na náklaďák, tak se stane hádejte, co? Ano, přesně to: Nákladní auta budou jezdit v okolí překladiště úplně stejně, nabrat ten samý materál. Možná tak přikázat pražanům, aby všechno z nádraží nosili v batohu, vč. nové krytiny na střechu prásk ho patnáct tun bobrovky.
Asi to tam neznáte. Na Nákl. nádraží Žižkov se už asi rok staví a denně sem a tam jezdí desítky nákl. s hlínou a stavebním materiálem, apod. Něco se mohlo vozit vlakem, kdyby tam byla ta výhybka.
Brzy zjistíme, že zatímco prodej drážních pozemků za podezřele nízkou cenu developerovi je operace, která proběhne zcela tiše a hladce, převést opuštěnou jednokolejku na obec je tak složité a natolik to ohrožuje „povinnosti řádného hospodáře“, že o tom prakticky nemůže být řeči…
Proč ta trať a nákladové nádraží v první řadě přestala sloužit svému původnímu účelu, to jest zásobování Prahy zbožím? Pokud chceme dostat zboží z kamionů na koleje tak přesně takové stanice jsou potřeba, kam se doveze zboží vlakem ve velkém a odtud pak dodávkami po obchodech.
Ono by bohate stačilo, kdyby každý sklad na periférii mel vlečku. Ale po meste stene musí jet auto. Pokud by nebyly zas nákladní tramvaje.
Zásobování obchodů po městě tramvajemi by jistě bylo velmi praktické a efektivní a vůbec by to nemělo vliv na osobní tramvaje. Zpátky na zem.
S vědomím toho, že nejede jeden kamion, si určitě cestu tramvají rád o několik desítek minut prodloužíš.
Klidně o hodinu! 15 minut na každý obchod po cestě, kolik je jich na kilometru?
Ale jako jo, vždycky mužete vystoupit a doběhnout tramvaj vepředu…
Usain Bolt už ale neběhá. Ani Michael Johnson. A kdo jiný doběhne šalinu před tou nákladní, co už měla min. 1 zastávku?
Tak se postaví tramvajová vlečka do Máje, do Kotvy, na Florenci se postaví překladiště… /s
Cink cink, „příští zastávka: Náměstí Míru, omluvte, prosím, zpoždění, na Míráku se vykládá šest palet do Alberta. Děkujeme za pochopení.“
Tak asi takhle…
Přesně, nohami zpět na zem.
Takové sklady v tom místě byly – Červený dvůr. Nepřekvapivě to celé krachlo spolu se zhroucením socialistického plánování.
Již není ani ten Červený dvůr, ale nová obytná čtvrť.
A nešlo by nákladní metro ?
Jenže ty sklady byly postavené daleko od kolejí a navíc na úkor úrodných polí. Pokud by vznikly v místech opuštěných továren při kolejích a byly na ně napojeny (a ne odpojeny, jako třeba sklady na východě Vysočan), a odsunutá výroba by tak byla nahrazena sklady výrobků, bylo by to jiné. Jenže tato náhrada neexistuje. Dodávky po městě nezmizí, ale mohly by být omezeny šňůry kamionů mezi továrnami a sklady, odkud jsou vypravovány ty dodávky – které pak stejně i přes ten Žižkov, Smíchov či Vršovice jedou.
A kdepak by se ty výrobky vzaly ? Nakupovaly by se ze zahraničí ? A byla by kapacita na další vlaky ? Je i na druhým konci to jak naložit ? A nejen u nás, ale i v zahraničí ?
Vlěčku až na pole se salátem! Každý ocení mírně povadlý železniční salát.
https://www.youtube.com/watch?v=bjcrHN3M3K0
Nákladní 810 🙂 , nebo chlaďák ?
Dnes již nemožné. Ty obsluhy vleček by nedopadly dobře. Nějakou garanci přistavení vozů může dát maximálně slibotechna. Pokud vagony nepřijdou ráno, ale až odpoledne, v noci, nebo až další den, a třeba formou toho, že jeden den nepřijde nic a druhý den toho přijede dvakrát tolik, na to již zákazník není zvědavý.
Můžete blíže rozvést, jakým typem zboží, jak typ obchodů, byste takhle zásoboval?
Třeba ovocem a zeleninou. Třeba tak že ve Španělsku naloží vlak citrusy, během 48 hodin vlak dojede do Prahy, a tady se citrusy místně rozvezou. Fakt není důvod aby takové zboží jelo kamionem v celé trase.
To je utopie… Jak se dostanou citrusy do vlaku? Jak dlouho se vlak nakládá? Ve finále potřebujete víc kamionu a práce, zez když to vezou kamiony z A do B. A vemte v potaz, že kamion bude mít zpáteční náklad.. Což u vlaku asi nebude..
Hledejme problémy tam, kde nejsou, hlavně když to nepůjde ze silnic na koleje, že… Cožpak musí být vlak plný citrusů? Nelze zefektivnit práci seřadišť, zkapacitnit místo silnic koleje? Kolik energie by se ušetřilo na té dlouhé cestě guma-asfalt versus ocel-ocel, kdyby tedy vlak mohl jet alespoň trochu plynule? Tyhle „efektivní“ kamiony z A do B vidíme denně v kolonách všude možně; utopie je si myslet, že tím dosahujeme kdovíjaké celkové úspory. Akorát negativa neseme všichni, ať už to zboží potřebujeme či nikoli. Konče válkami o zdroje…
Hm, ale stále je jednodušší a rychlejší poslat přes celou republiku naloženej kamion, než 1 vagon. I kdyby oba konce měly provozuschopnou vlečku, tak než se vagon dostane byť jen na seřazovák, tak kamion bude v polovině cesty.
Odhlédneme-li od odlišného rozchodu (citrusy ze Španělska), tak mezinárodní železniční doprava sama sebe dusí přemírou zbytečných rozdílných legislativních a technických požadavků na vozidla pro každý transitní „železniční sultanát“ na trase (např. mezi Španělskem a Českem). Naproti tomu nákladní kamionová, nebo letecká doprava tímto sebezničujícím předpisovým očistcem netrpí.
Pouze pro ilustraci si zkuste zjistit takovou banalitu, kolik různých druhů sběračů je regionáně uznávaných v evropských zemích. O oblasti vzájemné komunikace lokomotivy a zabezpečovacího zařízení na území té které železniční správy raději nemluvít.
Tak tady bych v případě Španělska viděl jediný problém, a sice rozdílný rozchod vs. zbytek Evropy (což by se dalo řešit třeba výměnou podvozků, i když je to poněkud těžkopádné); ale pokud jde o lokomotivy – co existence čtyřsystémových lokomotiv, třeba Vectron? Ty jsou schopné přetáhnout ten náklad ze Španělsko – Francouzských hranic klidně až na Ukrajinu…. 😉
V podstatě máte pravdu, technicky by to neměl být problém. V předchozím příspěvku jsem psal o administrativních bariérách. Otázkou zůstává, proč se každýnový typ lokomotivy musí schvalovat v každé zemi sólo a jako ten nejjednodušší příklad jsem uvedl regionální rozdíly u sběračů. Další papírová agenda se týká obsazení té čtyřsystémové lokomotivy strojvedoucím… To vše u kamionu odpadá, což je jedním z mnoha důvodů, proč je železniční doprava oproti té silniční tak drahá a těžkopádná. ________ Pokud se chcete pobavit, najděte si tady články o státních postrcích RJ na trati Kolín – Brno, jak se za provozu zkoušelo, co udělá jaká… Číst vice »
On je Vectron schválenej na síti RFF ? I se zabezpečovačkou ?
Pravda, můžeme pak do Španělska poslat vagón plný českého vzduchu. Když bude dobrý marketing…
A Vy žijete v domnění,že kamiony se nakládají přímo v sadu a jedou odtud přímo do supermarketu na pražském předměstí?A můžete uvést,co kamiony vozí za zboží při zpáteční cestě do Španělska?
Presne, kamiony jezdi zasadne prazdny, majitelum se to rentuje víc, delaji to totiz aby nastvali mistni šotouše.
Fakt je to sranda si číst tyhle šotoutopie, jak se budou vozit rohlíky vlakem.
Doporučil bych místním šotoultras ať si zkusí najmout nákladní železniční vagon, pak si uvědomí kolik to stojí a jak dlouho to trvá. A to na tom dráhy pořád prodělávají.
Namísto odpovědi co kamiony vozí při zpáteční cestě do Španělska ses zmohl jen na kydy a mantru primitivů o šotoušech
Fakt trapný troll.
No já zas znám opačný případ. Vezli do Španělska cosi strojírenckého. Aby cestou zpátky nejel prázdný, tak nabral víno.
Ale jako jo, posedlost mikromanagementnem a touhat zlivkidovat všechno co neskáče jak se píská, to je základní překdpoklad pro práci na dráze?
Víte, že výpravčí v **** jezdí do práce autem, protože do jeho bydliště koleje nevedou?
Věcně odpovědět neumíte a píšete hlouposti o přepravě rohlíků kamiony.
Víte, je jedno rčení – „kdo chce, hledá způsob, kdo ne, hledá důvod“…. 😛
Víte jak vypadá taková citrusová plantáž? Od té doby co máme palety a kontejnery, je jedno jak se do vagonu dostanou. Že není co do vlaku naložit směrem do Španělska, o to se nebojím.
Jenže takhle to nefunguje. Celý vlak ovoce/zeleniny ze Španělska (tedy nějakého jeho místa, farem v okruhu do 100 km) do ČR se v jednu chvíli neposkládá. O těch 48 hodinách taky silně pochybuju, ale řekněme, že to je organizační otázka, nikoliv fyzikální. A teď co s takovým vlakem na Žižkově. Dojede vlak a sjede se k němu x desítek až stovek aut, která jeho náklad začnou rozvážet po pár bednách do jednotlivých obchodů? Ne, takhle se maloobchod nezásobuje. Každý řetězec má své distribuční centrum, kde se hypotetický vlak citrusů smíchá s hypotetickým vlakem jogurtů, vlakem toaleťáku a vlakem chleba, a… Číst vice »
Při představě, že v Praze na žižkově je centrální skald pomerančů pro celou ČR a tak se tam sektává doprava do všech obchodů… dopadne to tak že pomeranče budou jenom v Praze a jejich prodej jinde bude zakázán, aby se doprava omezila. Protože oni do toho velkoskladu jezdí z Kladna nákladním autem. Namísto toho, aby těch 50.000 lidí jelo pro pomeranče existující MHD a tak nebyla potřeba doprava navíc. Ultrašoto.
A představte si,že ještě před několika lety se přepravovaly banány ucelenými vlaky do Prahy-Buben a v tamních skladech dozrávaly.Jenže pak přišla doba developerská,pozemky se prodaly,sklady zbouraly a náhradní (a samozřejmě moderní) byly vybudovány někde daleko od kolejí u dálnice.
A my v Brně utřeme hubu, protože nemáme tramvaje. A jinak se obchody zásobovat nebudou…
V Brně, asi v 60., nebo 70. letech zásobování obchodů v centru tramvají v nočních hodinách zkoušelo, byla o tom tenkrát nadšená reportáž v televizi, jak je to správné a pokrokové. Druhá reportáž o zrušení tohoto pokusu, protože je to celé blbost, mi tenkrát nějak unikla.
Nákladní tramvaj se nevyplatila ani jako závodová doprava VW v Drážďanech.
https://www.cs-dopravak.cz/v-drazdanech-skoncil-provoz-nakladnich-tramvaji/
Zkuste se v nějaké firmě, která provozuje vlečku, zeptat na to, jaká je na tratích SŽ v současnosti přepravní rychlost nákladu z bodu A do bodu B.
Tím, že by ty citrusy jely jako „rychlozboží“ kapacitu tratí nezvýšíte Nejdřív si tady budeme muset postavit další koleje, nebo i celé tratě a pak teprve můžeme začít mluvit o přesunu nákladu z kamionů na železnici a třeba i uvažovat o tom, jak kdysi za c.k. Monarchie fungoval návoz šparglu z Ivančic do Vídně prvním ranním vlakem, aby si ho mohli Vídeňáci dopoledne koupit na trhu a třeba ho mít už k obědu.
A to ještě nemsí francouzská železnice stávkovat, jinak o to zboží přijdete. 500 tun pomerančů shnilo.
O měsíc později to jede lodí do Kdyně a šotouši se můžou vzteknout nad tím, že ta loď nejede za kýbl nafty.
Třeba ovocem a zeleninou. Třeba tak že ve Španělsku naloží vlak citrusy, během 48 hodin vlak dojede do Prahy, a tady se citrusy místně rozvezou. Fakt není důvod aby takové zboží jelo kamionem v celé trase
nechtel byste si zkusit doplnit vzdelani z logistiky a pak konstruovat logisticka reseni?
da se to mozna dohnat i praxi… https://kariera.metrans.cz/pracovni-nabidka/koordinator-mezinarodni-prepravy/
Vy asi nebudete mít moc konkrétní představu, jak dnešní řetězce zásobují své prodejny.
Vaše představa typu „…se citrusy místně rozvezou.“ ustrnula někdy v Československu 70. let 20. stol.
A oni se citrusy ve 20.letech tohoto století už místně nerozvážejí?
Samozřejmě, že se rozvážejí, ale ne takovým způsobem, že se z vagonu naloží auto plné pomerančů a objíždí prodejny, nýbrž tak, jak ve svém příspěvku výše popisuje pan Kubrt.
Když už chcete dělat revoluci v logistice, proč zůstáváte na půl cesty? Citrusy se ve Španělsku přivezou na vlak rikšami, vlak dojede do ČR, v ČR bude zastavovat ve vybraných stanicích, dle předem oznámeného rozpisu a zákazníci si pro citrusy přijdou pěšky (!!!) na nádraží.
„během 48 hodin vlak dojede“
Zapomněl jste na jednu drobnost. Počítejste spíš 5-7 dnů, neboť po cestě je nutné změnit několikrát dopravce (SNCF si tam cizáka nepustí, trikrát hurá a mexickou vlnu) a hlavně rozchod. Iberský je širší. A taky naprostý nezájem spolupracovat s nějakým cizákem za horizontem událostí (pohraniční přechodová stanice). A navíc se to veze soukromníkovi a ta svině na tom vydělává, navíc nepatří ke dráze.
Jen taková drobnost, zapomínáte třeba na technické prohlídky a UZB, střídání vlakových čet, přepřahy vozidel, atd.
Takto lze zásobovat naprostou většinu obchodů naprostou většinou sortimentu.Nedělá se to jenom proto,že na silniční dopravu se kladou výrazně nižší legislativní,finanční a bezpečnostní požadavky oproti kolejové dopravě.Tím začíná začarovaný kruh.
Vlečku do každé večerky. A u samošky vícekolejné překladiště.
A teď jsem si rozlil pivo. Tohle mi U Fidela oplatíš.
Ne, nelze. Bylo by na to potřeba násobně víc aut a řidičů. A výsledek si pamatuju z dětství v 80. letech na vesnici: jogurt (jednoho výrobce) jen v úterý. Děkuji, ne. Hledejme radši segmenty, kde ta železnice opravdu může uspět. Zásobování prodejen to není. Distribuční centra velkovýrobců a prodejních řetezců – to už by bylo nadějnější a ve střípcích to funguje i v ČR (Mattoni).
Špatně jste si přečetl mou reakci.Zásobování prodejen to obecně opravdu není.Je to přeprava mezi místem vzniku produktů a distribučním centrem.Neberte mě za slovo,tím místem vzniku v případě např. ovoce není ten sad,ale centrální sklad,kam se ty plody svážejí.Nákladové nádraží Žižkov bylo jedním takovým menším distribučním centrem a pro určité komodity tak působí stále,i když už bez účasti kolejové dopravy.A existují i případy,kdy železnice přímo zásobuje velké obchodní centrum.Např. v Basileji.
Z mnoha článků zde týkajících se mezinárodní dopravy opakovaně vyplynulo, že letecká doprava je standardisovaná a s minimem bariér, silniční doprava je operativní a levná a ta železniční ustrnula v někde 50. letech 20. stol. Co železniční správa, to lokální specifika, i jako částečný nástroj ochranářských opatření ve stylu: „aby se nám na tom našem vlastním železničním dvorečku neprohánělo moc cizáků, kteří by nám mohli ukusovat z koláče“.
Naivní šotosny, jako obvykle, zcela mimo realitu.
Pokud realitu tvoříme přidáváním silnic, ubíráním kolejí a zvýhodňováním vyšší spotřeby, pak jistě, ale…
Znáte okolí nákladového nádraží Žižkov? Už teď je tam intenzita dopravy vysoká a ještě by jste tam vracel tu spoustu dodávek a kamionů???
Vždyť bude z druhé strany ten vysněný silniční okruh, ne? Navíc část těch dodávek tamtudy musí k cíli stejně. A intenzita „dopravy“ je z velké části tvořena osobními auty s 1,3 člověka, což je řešitelné třeba nezavlékáním D do centra, doplněním tramvaje Spořilov – Eden – Želivského, dostavbou větve A Strašnice – nádraří Zahradní Město, zřízením nové vlakové zastávky Strašnice u depa „Hostivař“ a podobně. Plus tedy nestěhováním všeho do Prahy a ještě do centra.
Okruh bude, ale to je ještě daleko. Okruh ale všechna auta z Jana Želivského neodstraní. Se zahušťováním města bude doparva stále narůstat a k tomu si přičtěte vyšší tisíce nových bytů v areálu nádraží i v okolí. Všichni nebudou chtít jezdit tramvají, které jsou už dnes dost plné.
To je pravda. Když tam ještě jezdili kamiony na nádraží tak byly stížnost na hluk i prach veliké. Ulice Jana Želivského stále nesplňuje hlukové limity, ani ty staré benevolentnější. Zatím to město řešilo akorát položením tichého asfaltu, což ale ubere jen pár decibelů.
Ty kamiony ale nerealizovaly rozvoz vagonových zásilek.Ty kamiony tam jezdily až v době,od kdy začaly nahrazovat železnici.Pak byla část logistiky vymístěna do areálů u dálnic na okraji Prahy a kamiony se přesunuly tam.Mj. místo obyvatelům Žîžkova otravují život obyvatelům Spořilova.
A když tam budou kamiony dělat rozvoz vagonových zásilek, tak je spasí víra v lepší žítřky?
Nevím,proč by kamiony měly dělat rozvoz vagonových zásilek.To je nějaká Vaše dlouhotrvající představa,s níž tu neustále operujete.Na železnici je potřebné vrátit přepravy mezi výrobcem nebo centrálním skladem a distribučním centrem.Z distribučního centra už stačí rozvoz po městě elektrickými dodávkami.Samozřejmě se to týkà jen určitého sortimentu.
Ano,je vysoká,protože tam ta distribuční centra jakož i jiné činností stále existují a do doby zahájení stavby existovat budou.Vysoká je mj. i proto,že místo po kolejích se tam vše vozí po silnici.A pak místo nákladních nádraží na okrajích města nově máme distribuční centra na okraji Prahy u dálnic,odkud se vše do obchodů vozí stejně jako se předtím vozilo z těch nádraží.A jako bonus pro silniční dopravu vznikla navíc potřeba si pro většinu věcí do obchodů jezdit autem na předměstí..
Tak mně napadá čistě teoretická otázka: Pokud bychom mohli otočit kouzelným prstenem a bez ohledu na cokoliv v okolí Prahy někde u kolejí umístit nová moderní distribuční centra, tak u jaké trati by to asi tak mohlo být? U 171, 221, 091 nebo 001?
Která z uvedených tratí by to v asi tak současné době kapacitně zvládla?
Tip-vtip:
Což takhle Mochov a trať 233 protáhnout do Poříčan?
Protože v současné době je zásobování obchodů úplně jiné a žižkovské sklady na to nejsou uzpůsobené. Dřív přijelo zboží vlakem do skladu. Na každé zboží byl zvláštní sklad. Do prodejny tak třeba v úterý přivezli suché zboží (mouka, cukr, těstoviny, luštěniny, konzervy), v úterý a ve čtvrtek mléčné výrobky (jogurty, smetany, tvarohy), ve středu a v pátek pivo atd. V jiné dny to nešlo, protože to auto zásobovalo prodejny v jiné části okresu nebo města. Prodejny měly velké sklady a lednice, aby měly dost zboží do dalšího závozu. Dnes přijede do supermarketu každý den kamión z centrálního skladu a vyloží… Číst vice »
Tak by se muselo něco udělat s železniční sítí, namísto rozvíjení dálnic, že. Ono to jde jedno s druhým, a pak si akorát stěžujeme, že je všude spousta aut a „jsou potřeba další silnice, parkoviště“ – a plicní a nervová sanatoria.
vždyť máme nejhustější síť v evropě 🙂
No právě, mnoho psů – zajícova smrt.
Životaschopná je asi tak čtvrtina a zbytek se díky nejnutnější údržbě provozuje jen z úcty k tradici, protože ani na tu čtvtinu (hlavní tratě) není dost investičních peněz na modernisaci – viz koridory.
to je otazka polozena sotouskem, ktery o logistice vi jedine: ze v ni povinne musi byt zeleznice a idealne s infrastrukturou starou sto let (kdy malesice byly periferie prahy a za nima byly pole).
Ale chleba přivezený po kolejích nasytí už jen hrdostí na národního dopravce!
A navíc by se mezinárodní doprava mohla přesměrovat na nějakou lokálku, kterou zachrání. Platící zákazník si nebude vyskakovat, že to zboží chce v Brně, budo ho mít v Lužci! Stačí přece upravit zákony! Pomsta šotoušů!
Tak např. mouka se do pekáren Odkolek ve Vysočanech ještě nedávno přepravovala po železnici a o chleba nouze nebyla.Dnes je pekárna odstěhován k silnici a mouka se přiváží místo po železnici po silnici,jinak se na procesu nic nezměnilo.Ve Švýcarsku přeprava mouky po kolejích stále existuje a lidé jsou tam bohatší než u nás.S těmi šotouši se akorát ztrapňujete.
Myslím, že v principu s vámi lze souhlasit. Pokud by ovšem ve Švýcarsku probíhala přeprava nákladu po železnici tak, jako dnes v Česku, (ilusorní představa, že?), tak by asi Švýcaři sofort přešli (nejen u mouky, na LKW.
Síť SŽ má v mnoha místech nedostatečnou kapacitu, což přepravu nákladu zpomaluje.
To nevadí asi jen u hromadných substrátů.
A tohle je odpověď člověka, co nebydlí u silnice.
Protože to nádraží vzniklo ve 30. letech, kdy bylo na okraji Prahy. Dneska je v centru.
Lidi jako vy by neměli mít zakázáno volit, ale i chodit volně bez dozoru.
NNŽ bylo svou koncepcí přežité již v šedesátých letech minulého století, ač obrat vozů tomu ani zdaleka nenasvědčoval. Jenže to byl centrálně plánovaný socík. Jakmile ten padl, šel Žižkov do kopru a kdyby se v posledních letech jeho existence paradoxně nerozjelo kontejnerové překladiště tak by jeho konec přišel určitě dříve.
A teď nastane úřední mašinérie jak obnovit výhybku číslo 7. 👍
To je až to poslední. Zatím ji místní dráha k ničemu nepotřebuje.
Nijak. Zemina z tunelu se musí překládat nebo vozit autem.
Nemusí. Dříve se zřizovaly i dočasné koleje. A ta silnice se staví hned vedle. Autem je to sice jednodušší na místě, ale o to horší potom v okolí. I když oproti Libni, kde se dokonce nabízela vlečka přímo do bouraného a stavěného areálu (a přesto byly vybrány hromady aut místo vlaku), tady jsou alespoň kapacitní čtyřpruhové silnice v okolí, když tedy nepočítám krátký nájezd na ně.
Víte kolik stálo odvážení sutě z Libně jednou nejmenovanou firmou s názvem populárního moravského ovoce pro výrobu destilátu? A to se vyplatí!
„Dříve se zřizovaly i dočasné koleje.“
V té době nebyla ani elektřina, natož internet.
Jakože v 70. letech?