Praha pustila do ulic první vodíkový autobus. Podívejte se, kde ho můžete vyzkoušet
Zkušební provoz autobusu Škoda H’City v Praze. Foto: DPP
Zkušební provoz autobusu Škoda H’City bude trvat minimálně dva roky.
Zkušební provoz autobusu Škoda H’City bude trvat minimálně dva roky.
Dlouho v provozu nevydržel. Pouhých 10 dní!!! Od 24.07. je v opravě. Tak není divu. Turecké elektrobusy taky mají skoro pořád poruchu, Turecký IVECO Streetway, první byl dodaný v dubnu tohoto roku, zatím jich je v garáži Hostivař 9. Ani jeden z nich nebyl doposud zařazený do provozu. Důvod? Všechny mají poruchy, které měly po dodání. Jojo, Turecká „kvalita“, aneb ušetřete nejvíc za nízkou kvalitu. Nebo ten zapujceny Turecký trolejbus ze stejné firmy jako elektrobusy…Vzácnost, kdy odjezdí bez problémů víkendový provoz 58. Protože v drtivé většině případů má poruchy. Divím se, že nevyhrál soutěž na dodávku trolejbusů. Však má poruchy… Číst vice »
Zase další dotační šméčko. Aneb proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě. Ale to by se pak ti vyvolení nenapakovali. Viz OZE.
Jen pro doplnění, první vodíkový autobus v CR v městské dopravě zkušebně jezdil před x lety v Neratovicích. Vozidlo vyvinul Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Vodíková plnící stanice byla ve Spolaně Neratovice. Bus byl ještě loni k vidění v areálu ústavu. Osobně jsem se v něm svezl a z „výfuku“ opravdu kapala H2O
L. K.,
Byl jsem v Řeži nedávno a stále ho tam mají…
Zajímavé.
Jeden skleníkový plyn CO2 se zakazuje a druhý H2 se prosazuje…
Víte co vzniká spalováním vodíku?? Voda se v atmosféře fakt nezadrzuje.
A všechen vodík, který se vyrobí spálíte (zreaguje s kyslíkem)? Vodík automaticky při úniku (hlavně při tankování, ale i jeho prostupností materiálem) reaguje na vodu? Nebo utíká do vyšších vrstev atmosféry a tam teprve dělá neplechu?
Co dělá za neplechu vodík ve vyšších vrstvách atmosféry?
Poměrně čerstvá studie hovoří o tom, že vodík může být až 11x horší než CO2. Zmiňují dvě cesty – jednou je prodloužení skleníkového účinku methanu (tím, že se vodík oxiduje přednostně), druhou vznik vodní páry oxidací vodíku.
https://newatlas.com/environment/hydrogen-greenhouse-gas/
Dík za doplnění.
Taky jde ale o množství. Tuna vodíku z nějakých úniků, to bude trvat docela dlouho.
Zatímco tunu CO2 vyrobíte velmi snadno spálením 300-350 kg uhlí či jiného fosilního paliva. A taky vydrží mnohem déle v atmosféře než metan, jak uvádí článek. Nemluvě samozřejmě o vodní páře a dalších OH sloučenin, tam je doba setrvání ještě kratší.
Jinak já pro vodík nejsem, mnohem lepší cestou budou baterie.
To máte pravdu, co už jste jaksi nezmínil, že orlen ten vodík vyrábí ze zemního plynu.
Myslím, že ne ze zemního plynu, i když nějaký samozřejmě taky, ale spíš tam bude při úpravě ropy.
Úprava ropy není úplně vhodný termín. V Chemopetrolu se vodík vyrábí parciální oxidací nějakých těžkých ropných frakcí. Hlavním smyslem výroby vodíku v této továrně je následná výroba amoniaku (N2 + 3H2 = 2NH3) a hydrodesulfurace ropy (odstraňování síry). Orlen se samozřejmě snaží naskočit do aktuálního vodíkového trendu, ale vodík vyrobený z fosilních surovin není právě to, o co jde.
Není ten vodík v podstatě odpad z této výroby? Četl jsem, že jej dřív prostě vypouštěli. I když samozřejmě odpadní vodík by na vodíkové hospodářství ve větším měřítku fakt nestačil.
V Chemopetrolu je vodík cílený meziprodukt pro ty dvě výše uvedené výroby. Svým způsobem vedlejší produkt je vodík ve Spolchemii v Ústí (a dříve i ve Spolaně Neratovice), kde provozují chlorovou elektrolýzu, aby získali chlor pro výrobu epoxidů a NaOH a KOH, které prodávají. Vodík při tom vzniká jako vedlejší produkt. Část se spálí s chlórem na HCl (prodej) a zbytek se smíchá se zemním plynem a spálí v kotelně – je tedy využit jako palivo, zdroj energie. Na tento vodík míří ústecký dopravní podnik, ale bude to vyžadovat výstavbu kompresorovny. A samozřejmě Spolchemie si ho nechá zaplatit, není to… Číst vice »
Děkuji za vysvětlení!
Vodní pára. Shodou okolností skleníkový plyn.
Zmiňuje se i to, že se vodík v atmosféře oxiduje přednostně před methanem a tím prodlužuje skleníkový účinek methanu.
„Voda se v atmosféře fakt nezadrzuje.“
A co teda prší? Podotýkám, že na ČR naprší několik Orlíků vody ročně. Ano, vodní pára je skleníkový plyn.
No právě. Většina té páry se prostě vyprší.
Vodní pára je sice skleníkový plyn, ale její množství v atmosféře závisí na teplotě. Dodatečně emitovaná vodní pára z takových zdrojů vydrží maximálně dny nebo týdny.
A víte, co vzniká spalováním benzínu či nafty? Kromě CO2 taky vodní pára. No a protože tento vodík byl původně v zemi jako ropa, to také přispívá k růstu hladin oceánů.
Vodní pára je nejvíce zastoupený skleníkový plyn. Zvýšené odpařování vody způsobené oteplováním je akcelerátorem toho oteplování. Takový začarovaný kruh.
Tak vodík není takový problém, a vlastně voda je nějak dlouhodobě proměnlivá. Ono nejde jen o CO2, ale taky N2O, který je 300 × horší, a ten by se měl taky nějak eliminovat. I když CO2 je totální průšvih, protože nejde jen o ovzduší, ale i o vody, které okyseluje. Každý chemik ví a nemá CO2 rád.
Tak v tom případě chemici nechodí na pivo a nepijou ani limonády.
Propadání Dunaje* začalo mnohem dřív než v roce 1874**, z kterého je nejstarší věrohodný záznam. Sloupský potok se začal propadat ještě dřív. Bez CO2 by ani ty lesy okolo neměly z čeho žít.
*) https://cs.wikipedia.org/wiki/Propad%C3%A1n%C3%AD_Dunaje
**) první automobil 1886