Praha otevřela nový P+R parkovací dům v Nových Butovicích, část bude pro místní
Nový P+R dům v Nových Butovicích. Foto: Praha13.cz
Na 380 míst jsou čtyři nabíječky elektromobilů.
Na 380 míst jsou čtyři nabíječky elektromobilů.
Je to sice hezké, že se za takovou sumu postavil parkovací dům o mizerné kapacitě P+R, ale proč sakra otevřením tohoto domu bylo trvalo zavřeno parkoviště P+R u metra Nové Butovice? To se situace nevylepšila, jen přesunula jinam.
Protoze pozemek byvaleho P+R davno nepatri mestu,ale Trigeme. Uz leta je tam planovan bytovy dum Titanik a podle me byla dohoda,ze se se zavrenim P+R u metra vycka prave na otevreni parkhousu,na kterem se prave Trigema take podilela.
Zase jeden ze způsobů jak si napakuje kapsy spousta lidí na úkor státu. Už máme nejdražší dálnice na světě a nyní i parkovací místa. Nejvíce mě zarazilo, že je to P+R a je určeno pro rezidenty… To je asi vtip… A Ti, co dojíždí si zase budou muset těžce hledat místo … Jak u blbých :))) oprava … Jako v Čechách:))
A pak že neumíme stavět kvalitně. Jedno parkovací místo stojí milion korun, za parkování v Praze rezidenti platí ročně 1200 Kč nebo 600 Kč za malou oblast, tak počítejme 1000 Kč. A parkovací dům se prý z poplatků zaplatí, takže to vychází, že bez údržby a s minimálními náklady na provoz vydrží tisíc let. Pane jo.
Ideálně by se mohlo přitom zdražit parkování na ulicích (a klidně i ten dům zlevnit) aby to aspoň k něčemu bylo…
To je furt jako kolovrátek. To je počítáno k základní infrastruktuře, stejně jako cyklostezky, či kanalizace. Zkus si spočítat návratnost tam.
Nikoli. V článku je citován náměstek pro dopravu Hřib, který říká: „Provoz těchto parkovišť by do budoucna […] měly pokrýt parkovací poplatky“. Takže buď se parkovací poplatky do budoucna budou muset výrazně zdražit, nebo to není pravda.
Počítat parkovací domy k základní infrastruktuře je nesmysl. To je jako kdybyste do základní infrastruktury počítal pozlacenou kanalizaci. Základní infrastruktura má pokrývat běžné potřeby za standardní ceny – ne tu zdaleka nejdražší variantu. Doprava osobními auty je ve městě zdaleka ta nejméně efektivní, a pokud někdo chce i přesto používat ve městě auto, ať si to platí sám.
provoz není stavba
Ano, náklady na provoz je splácení nákladů na stavbu (odpisy) plus náklady na údržbu plus náklady na energie, ostrahu apod.
Pokud to bylo myšlené jako náklady bez odpisů, pak je to ještě horší – „tady věnujeme soukromníkům tři sta milionů, ale bacha, drobné si už budou muset platit sami“.
A teď pojďme na návratnost lokálek s rekonstrukcí stanice za aspoň miliardu, kde pak jezdí 6-10 deset 810 denně max.
Těším se na váš výpočet návratnosti 12 milionů do cyklostezky v Komořanech ve vedlejším článku. Nějak se tam o návratnosti nepíše, čeká se na vás.
Tak vypočítejte, kdy se vrátí 40 miliard za Blanku.
A nezapomeňte k těm 40 přičíst čas těch, kdo trčí v kolonách na Patočkově. Zejména těch, kdo tam trčí v autobusech.
Postavit konečně jedno „mikro“ P+R a potom si 50% kapacity nechat pro sebe a dokonce k tomu dělat PR je učebnicová ukázka pražské nabubřelosti a neschopnosti. Na Zličíně je ráno v pracovní dny plno v 6,20, tak až se to lidi naučí tady bude plní v 6,30. Počet míst je směšný, na Černém Mostě bylo v minulosti otevřeno 850 mist, tady ani ne polovina a z te půlky je ještě půlka v režimu Praha sobe, což není P+R
P+R nemají být v Praze, ale ve Středočeském kraji u železnice.
Proč by měla Praha platit parkování dojíždějícím? Taky nečekám, že mi stát zaplatí úložnu na tunu šrotu.
Protože nejdřív platí okruh a radiály, po státu chce další okruh, aby dovnitř Prahy jezdilo co nejvíc aut. A pak platí zase další peníze za to, aby ta auta dovnitř nejezdila. To je přece logické, ne?
Tak jasně, místo kamionů ze Spořilova bude jezdit po dostavbě VMO Spořilovem ještě víc kamionů. Kde berete ten matroš?
Aha, to P+R na Nových Butovicích bude pro kamiony. To jsem nevěděl. Díky, že jste mi to osvětlil.
Jakou část té stavby financoval Středočeský kraj?
Snad se tam přesunou ti, co si pletou tamní K+R s mnohahodinovým stáním zadara. Tihle zabedněnci tam znemožňují využít účelu K+R dlouhodobě a zřejmě bez postihů. Ať ty počty P+R míst utěšeně rostou, protože to je cesta. Mohlo by tedy být i více těch K+R 😀
Lidé co parkují nelegálně na K+R nezačnou parkovat legálně v garážích dokud někdo nezačne vymáhat přestupky za parkování. Kdyby byla pokuta 1500,- tak by to vypadalo jinak, ale pokuta je 300,- a dostanete ji max 1x za měsíc tak na to lidi kašlou. Navíc pokud ji nezaplatíte s největší pravděpodobností vám bude prominuta (resp. nikdo s vámi nezahájí správní řízení).
Jako K+R slouží na Nových Butovicích autobusové zastávky. Příživníci od policie tam to každodenní blokování autobusů tolerují.
To je 900tisic za jedno parkovacie miesto. Ak by sme ratali navratnost 20 rokov bez urokov a udrzby, tak to vychadza 3700Kc/mesiac na jedno miesto. Vie niekto, kolko sa bude platit za parkovne?
Např. na Prašném Mostě se platí 800,- / měsíc pro rezidenta a 2200,- / měsíc pro návštěvníka. Pražská parkovací politika je nastavena na silném dotování a nemyslím, že se na tom v nejbližší době něco změní.
Ano je a za použití cyklostezek v Praze cyklisti neplatí už vůbec nic, přesto jsme si jim na jejich výstavbu složili z daní všichni i my co na kole nejezdíme a jezdit nebudem.
Zkuste se na to dívat tak, že každý cyklista je řidič, který nechal auto doma a nepřekáží vám na silnici.
Moje maličkost nerada řídí a prakticky neřídí vůbec, auto nevlastním, v rodině samozřejmě nějaká jsou. Na kole již dvacet let nejezdím. Chodím pěšky a jezdím veřejnou hromadnou dopravou.
Jak se na to mám dívat já?
Že každý, kdo nechal auto doma zlepší dochvilnost a rychlost MHD.
Máš se na to dívat stejně jako Jindřich. Vybudování cyklostezky, metra nebo železnice bude vždy placeno z daní lidí kteří tuto službu státu nepoužívají. I ta tvoje tramvaj si na sebe nevydělá. Ale důvod investice státu do veřejný dopravy má být efektivnější a ekologičtější způsob dopravy hlavně ve městech. Z toho pak můžou profitovat i ti obyvatelé, kteří na kole nebo v tramvají nejedou prostředím ve kterým trvale žijí. Mají na to i z ústavy nárok. Představte si, kdyby každej člověk z metra nebo vlaku musel použít auto. Stejný, jako proč musíme platit nemocnice, když nejsme nemocný. Mám pocit, že… Číst vice »
On asi není problém s tím, že si tramvaj na sebe nevydělá, ale s tím, že u parkovacího domu někteří požadují tržní nájemné, i když sami jsou zpravidla zalezlý ve státním, nebo hůře v neziskovkách, od ostatních se nechají živit a ještě chtějí, aby se i ostatní měli špatně jako tyto neschopové.
Jenže tramvaj slouží všem, zatímco auto ve městě všem akorát komplikuje dopravu. Na tramvaj v důsledku doplácíme mnohem míň, než na to auto. Ať se na osobu přepravenou autem klidně přispívá tolik, jako na osobu přepravenou tramvají – ale ať pak všechny náklady platí řidič.
Ke zbytku komentáře se nemá smysl vyjadřovat, jsou to jenom bláboly.
Hlavně doufám, že ten PC/NTB/Android nebo Iphone vám přivezl kurýr na cargokole hedvábnou stezkou z Číny.
No to MHD se taky dost silně dotuje….
Každý cyklista vám dělá místo v MHD. Obzvlášť v létě, kdy jsou delší intervaly. Navíc je MHD dotována mnohem víc než cyklostezky – i na jednoho jejího/jejich uživatele.
Cyklodoprava je nejefektivnější způsob dopravy z hlediska nároků na městský rozpočet. Cyklista nevyžaduje nákup kola ani údržbu z městských peněz a zabírá mnohem méně místa.
Trochu si zaspekulujeme. Vždy zůstane poměrně veliká (řekl bych nadpoloviční) množina lidí, kteří nemohou kolo či koloběžku použít. Malé děti, stáří lidé, lidé, kteří na kolo nemohou ze zdravotních důvodů, lidé kteří na kole nejezdí z principu. V kopcovitějším terénu tato množina roste. V zimě a za tmy roste tato množina někdy až ke sto procentům. MHD a základní silniční a železniční doprava musí fungovat jako rozvodná síť. Musí být dimenzovaná na zimní větrný den, kdy sněží. Ten den (a je jich dost podobných) přesednou všichni co musí jet na MHD či do auta. Cykloptovoz opravdu není v našich podmínkách… Číst vice »
Ne, že by kopce, počasí, atd. nebyly faktory, který počet lidí, volících k dopravě po městech kolo, ovlivňuje. To samozřejmě reálně jsou. Ale u nás je bůhvíproč zvykem tyhle faktory mnohonásobně přeceňovat a naopak podceňovat klíčovej faktor, kterej je pro počet lidí na kolech řádově důležitější, než všechny tyhle dohromady – bezpečnou infrastrukturu. A Nizozemí nebo v Kodani se jezdí v silným větru a deštích (jsou to placky u moře, vždycky tam bude foukat a pršet dost). V Oulu jezděj v zimě pár set km od polárního kruhu. Navíc, i kdyby v zimě hodně lidí uteklo z kol do MHD,… Číst vice »
V Amsterdamu jsem viděl starého pána v saku na kole v dešti, jednou rukou držel řidítka, v druhé deštník, pani se 3 dětmi v kargo kole, vítr a déšť pořád. A taky jsou elektrokola. V Praze bych možná viděl ještě jinou překážku – velké vzdálenosti, obávám se, že ochota jezdit na kole je tak do 30 min jednu cestu, ale z Jižního Města je to tak 45, a metro je rychlejší. Ale jinak souhlas.
Velké vzdálenosti nemá cenu řešit. I v USA, kde jsou vzdálenosti opravdu super-velké, je většina cest, které lidi vykonají, do 3 mil, tedy cca do pěti km… Nikdy nikdo neřekl, že by na kolo měli přesednou všichni a na všechny cesty. Jde o to mít infrastrukturu takovou, aby to byla lákavá možnost aspoň na ty cesty, které kolu přesně sednou. Tedy do těch cca 5 km pro mechanická kola a řekněme do 15 pro elektrokola. A to je velká spousta cest, která by šla takto úsporně, být pro to podmínky. Navíc část těch delších cest jde v případě dobré infrastruktury… Číst vice »
Je to vůbec legální? Není držení deštníku stejné jako držení telefonu a nevěnování se řízení?
kdysi jsem to hledal a průměrná vzdálenost pro dojíždění na kole v Amsterodamu byla fakt pár kilometrů, méně než v Praze. Praha je moc rozlezlá. Proto taky mohou jet celkem pomalu v chumlu a v normálním oblečení.
To, že je průměrná vzdálenost dojíždění delší neznamená, že tu není spousta lidí, kteří často jezdí na vzdálenosti, které jsou na to kolo zcela v pohodě. Plus elektrokola tyhle vzdálenosti, na které jsou lidi ochotni pravidelně jezdit na kole, prodlužují troj až čtyřnásobně.
A co teprve na náledí, to musí být jízda! Doufám, že nikdy níkdo nepřijde s požadavkem na solení cyklostezek, to totiž není ekologické.
Ale ona ta MHD na to celkem dimenzovaná je. 4článková T15 má kapacitu 255 lidí, ovšem počítá se 4 stojícími lidmi na metr čtvereční. Nepočítal jsem, jestli se tam vejdou, ale pochybuji, že by je bavilo podobně jezdit pravidelně. Navíc řidiči MHD si někdy musí vybírat dovolenou, proto jsou zejména v létě delší intervaly a shodou okolností je zrovna v létě lepší počasí na kola. Stejně tak silniční síť někdy snese zácpy za deště – efekt „plechového deštníku“, ten déšť aspoň škodliviny z aut spláchne, ale bylo by fatální tohle mít každý den. Tedy u obojího nelze soustavně vytěžovat kapacitu… Číst vice »
Mohl byste mi dát nějaký odkaz na relevantní data, kolík lidí ve vašem velkoměstě používá cykloinfrastrukturu pro pravidelnou dopravu do zaměstnání či do škol?
Či jak velká hustota této infrastruktury by přesvědčila další, aby se dosáhlo rozumné efektivity na osobokilometr?
Nebo jsou to všechno jen spekulace a módní floskule?
Z mého velkoměsta (Prahy) bohužel k tomuto relevantní data nejsou, protože bezpečná infrastruktura pro lidi na kole je tu velmi ojedinělá a nespojitá. Na takové se relevantní data o tomto získat nedají. Musíme tedy spoléhat na data ze zahraničí, která jednoznačně říkají, že stavět infrastrukturu pro aktivní dopravu se městům jednoznačně vyplácí. Nizozemí uvádí, že jejich (na naše poměry až nepředstavitelně velkorysá) infrastruktura se zaplatí jen na tom, kolik díky lepší kondici obyvatel ušetří zdravotnictví. Bývalý starosta Kodaně zas uvádí, že rozhodnutí stavět cykloinfrastrukturu (protože je levnější než všechno ostatní a na nic jiného neměli) město zachránila od krachu, ke… Číst vice »
Ty zahraniční zkušenosti se dají shrnout do „build it and they will come“ zhruba přeloženo „postavte to (bezpečnou cykloinfrastrukturu) a lidé na kolech přijedou“. Opakovaně se to ukázalo v mnoha městech, a jo, předejdu otázce, včetně kopcovitých (Oslo, Stockholm, Lahti, řada měst ve Švýcarsku, …).
Tohle je asi hlavní otázka, jestli opravdu přijdou. Hlavně by to chtělo souvisle úseky a vyřešeny průjezd křižovatkami. Tak, jak se to staví dnes, to pak stejně nikdo pořádně nevyužívá a jen to všechny rozčiluje. Ale nemusíme mít ambice stát se druhým Amsterdamem, stačilo by navýšit cyklo dopravu o pár procent.
Opravdu všude, kde tu ifnrastrukturu postavili, se to stalo. Amsterodamem (a dalšími Nizozemskými městy) a Kodaní počínaje, ale zdaleka nekonče. Nevidím důvod, proč by zrovna Praha měla být tak jedinečná výjimka. Jo, samozřejmě to platí pro opravdu kvalitní, propojenou a bezpečnou infrastrukturu. Ne pro to, co se za ni v Praze vesměs vydává. Druhý Amstr Praha asi nikdy nebude, ty kopce přeci jen určitej faktor jsou. Těžko do nich vykopem kanály… Ale vážně, na čísla z Amstru nebo Kodaně Praha vůbec dosáhnout nemusí, aby to dávalo smysl, už čtvrtina jejich čísel by Prahu změnila k nepoznání (k lepšímu) a půlka… Číst vice »
Trochu vás sklamu, v Holandsku je zdravotní pojištění ze zákona pro každého 1050 Euro ročně(jako že já bych ušetřil, takže jsem pro tuto výsi, protože se neplatí zlodějským procentem, ale každý stejně za stejnou péči) a nikdy v historii se jeho výše nesnižovala, tedy neušetřilo se vůbec nic.
Jak se na to mám dívat já?
Halík, politicky. Myslete politicky Halík!
Děkuji, snažím se, ale jde to ztuha😁.
No, ptát se na cyklostezky, když:
a) sám jste dle svých slov na kole jezdil, asi pro zábavu – tedy to umožněte i ostatním a to bezpečně, je víc aut než před 20 lety. Jezdil jsem po frekventovaných silnicích celá 90. léta, dnes bych to nedělal.
b) jezdíte těžce dotovanou MHD
je solidní pokrytectví.
Cyklostezky jsou prostě potřeba, odkloní to část řidičů. Má to smysl i pro rekreaci, zdravotní přínosy. Ne všechno, do čeho město investuje, využijí všichni, např. dětské hřiště, venkovní posilovny. Akorát se cyklostezky zatím staví blbě.
Jsou pozitivní a negativní způsoby dopravy. Na školství taky platíme všichni a je to tak správně.
Cyklodoprava je mnohem levnější než parkoviště pro 380 aut za 342 milionů.
No ne stačí se podívat na náklady na vybudování některých cyklostezek. A jenom výběr ze spotřební daně z PHM je cca 100 mld, v tom je 342 milonů jako kapkav moři.
Už dávno ne. Berete (naschvál) údaj cca za rok 2019, kdy byla spotřební daň vyšší. Letos je výběr cca 70 miliard a nestačí to ani na všechny dálnice a silnice (stavby a údržba).
Obce ze spotřební daně nemají nic, takže na silnice jsme se vám složili my ostatní z daní… Natož na parkovací domy a podobné hlouposti.
Problém je, že když posčítáte všechny náklady spojené s automobilovou dopravou, vyjde vám daleko víc, než těch 100 mld.
A kdo myslíte,že se skládá na výstavbu a údržbu silniční sítě vám,co po ní po Praze intenzivně jezdíte?
A za použití silnic v Praze řidiči aut platí? Nebo jim to z daní financují i ti, co auto nemají a jezdí metrem/tramvají?
A vy snad platíte za použití silnice v Praze?
V tomto clanku https://www.e15.cz/domaci/v-praze-je-doprava-nejvetsi-polozkou-v-mestskem-rozpoctu-1391423 som nasiel vydaje Prahy na dopravu z rok 2022: „V dopravě je větší část peněz určená na běžné výdaje, na které půjde asi 24,43 miliardy korun. Na investice, tedy například na rozšiřování sítě MHD nebo na rekonstrukce, pak bude mít město připraveno 8,53 miliardy korun. Nejvíce peněz v běžných výdajích na dopravu je každoročně určeno pro pražskou integrovanou dopravu, konkrétně na chod městem vlastněného dopravního podniku (DPP). V rozpočtu pro letošek je tzv. kompenzace vyčíslena pro letošek na 16,76 miliardy korun, což je meziročně o asi 1,1 miliardy Kč více. O více než miliardu korun se… Číst vice »
Však i MHD by měla zdražit, hlavně pro rezidenty. Praha má snad největší rozdíl mezi cenou lístku a cenou celoroční jízdenky. Stejně tak by mělo zdražit i parkování. Ale nejde počítat jen náklady na údržbu, je třeba brát v potaz i ekonomický přínos. Obchody a služby v pěších zónách odvedou na daních víc než jeden obchod obklopený parkovištěm. Kéž by se strany (všechny) nechovaly tak populisticky.
Řekl bych, že byste měl uvažovat návratnost ještě kratší, aby to to ještě více nevyšlo.
Kdyby se měla u nájmu v bytovce počítat návratnost 20 roků, to by byl nájem!
A jaké by teprve bylo mýto na cyklostezce aby se ta investice do haléře vrátila!
nebo mýto na dálnicích, aby se ty investice do dálnic vrátily!
Tak to už tam dávno je!
„aby se ty investice do dálnic vrátily!“
To bohužel není.
Rezident 2200kč/měs. Podnikatel 2600 kč/měs. Moto 1100 kč/měs. To se celkem blíží vašemu výpočtu. Vychází to na 34 let.
Jako 2 nabíječky u novostavby, to je opravdu výsměch. Zrovna právě garáže jsou úplně perfektním místem, kde by se mohlo auto pomalu nabíjet. Není třeba žádné rychlonabíječky, stačí pomalé nabíjení. Na západ od nás se teď budují nabíječky i pro pouliční stání a my nejsme schopni zasíťovat ani ta v garážích. To co limituje rozšíření elektromobilů u nás je právě absolutní absence pomalého nabíjení.
Já čtu 4
Docela by mě zajímalo, jak nákladný by to bylo. Kromě rozvodů by to muselo umět nějak účtovat odběr na konkrétní zákazníky. Pro aspoň část lidi na sídlišti by to bylo zajímavý.
Je tam napsaný že je to připravený až na 33 nabijecích stání…..
Což je pro 380 aut terno. Představte si,že večer dorazíte jako 34. a ráno někam potřebujete zase jet. Podle mého názoru by měl být přívod od nabíječky ke každému stání a předpokládám,že každý rezident bude mít svoje stání trvalé.Auta z ulic by měla zcela (kromě kràtkodobého parkování) zmizet.
Tak ty nabíječky musí někdo zaplatit… A holt yatim neni kdo by to zamazl…
Zatím se ke každému stání měla udělat příprava na instalaci nabíjecího vývodu,který se tam namontuje,až si dotyčný nájemník ten elektromobil pořídí.