SŽ dříve na podobu mostu vypsala mezinárodní architektonickou soutěž, jejíž výsledky představila loni. Vítězný projekt počítá s tím, že zůstane zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci nahradí nová. Most je ve velmi špatném stavu, Správa železnic na něm musela omezit provoz.

Podle dnes přijatého usnesení Praha souhlasí s nutností doplnění třetí koleje, zároveň však uznává památkovou hodnotu mostu a podporuje co nejrychlejší rekonstrukci „při zachování co nejvíce z charakteru, hmoty a duchu této stavby, která je reprezentována zejména obloukovou nýtovanou konstrukcí přes Vltavu“. Usnesení zároveň konstatuje, že rozhodnutí není na Praze, ale na ministerstvu dopravy a SŽ.

Další porovnávání a debatování

Zastupitelé také doporučili těmto institucím zpracovat porovnání harmonogramu a ceny variant řešení od nezávislé instituce a vyzvali také SŽ k uspořádání odborného semináře pro zastupitele k problematice mostu. Primátorův náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) dodal, že z pohledu města je jasná dopravní otázka a nutnost zvýšit kapacitu mostu. Podle dříve zvažovaných variant by v případě celkové rekonstrukce bylo nutné třetí kolej postavit vedle nynějšího mostu na nové konstrukci.

Na jednání zastupitelů vystoupili zástupci iniciativy Nebourat, jejíž petici za zachování stávající podoby mostu podepsalo 14 680 lidí. Prostřednictvím jedné z členek iniciativy podpořil otevřeným dopisem zachování mostu prezident Českého národního komitétu ICOMOS Václav Girsa, podle kterého je most prokázaně opravitelný a jeho zachování v současné podobě by mělo být z důvodu jeho hodnoty prioritou. Pro náhradu konstrukce se naopak vyjádřil zástupce iniciativy Výtoň 21 Jiří Grund, který zastupoval místní obyvatele. „Když na Výtoni projede vlak, tak nastává zemětřesení,“ uvedl a dodal, že při modernizaci za miliardy korun by se mělo myslet i na místní a postavit most podle moderních standardů.

SŽ a ministerstvo dopravy nedávno na odborném kolokviu nechaly možnosti dalšího postupu zhodnotit deset vybraných expertů. Podle jejich zveřejněných stanovisek většina doporučila nahrazení stávající konstrukce. Například podle ředitele Kloknerova ústavu ČVUT Jiřího Kolíska se oprava, která zajistí odolnost očekávanému dopravnímu zatížení a dostatečnou životnost, zdá být neproveditelná. Další experti uvedli, že most je ve špatném stavu a jeho rekonstrukce by byla drahá, dlouhá a výsledek by měl výrazně nižší životnost než most nový. Pro rekonstrukci se naopak vyjádřil například švýcarský mostní odborník Eugen Brühwiler.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Konstrukce je podle odborníků významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace. SŽ v minulosti neúspěšně usilovala o odejmutí památkové ochrany mostu.