Potvrzeno: Škoda Transportation dodá do Estonska až 16 elektrických jednotek. I s prostory pro catering
Vizualizace nových elektrických jednotek pro Estonské dráhy. Foto: Škoda Transportation
Skupina Škoda Transportation získala definitivně další velkou zakázku v Pobaltí. Pro estonské státní dráhy Eesti Liinirongid dodá šest elektrických jednotek
Ta vizualizace mi hodne pripomina celo Flirtu
Až budou vyrobené, jak se budou vláčky do Pobaltí přepravovat?
Stejně, jak se přepravovaly třeba do Finska, Ruska, Lotyšska…
Zajímavé je, že v Estonsku si umí udělat správný vzhled jednotky, ale ČD a Slováci NE:
Ty modrobílé pruhy a červenobílé na Slovensku pokazí vzhled každé jednotky. Co s takovými firmami, které potřebují sto let, aby přišly na to, jak škaredý vzhled dávají svým jednotkám.
Tak mně so to zrovna nelíbí. Ne že by Najbrt byl něco extra, ale tohle se mi nelíbí víc.
Vašimi slovy, „takhle škaredý vzhled jednotky“ bych si určitě nevybral.
Gratulace, Škoda se rozjíždí, už umí vyhrávat zakázky, teď obrovský důraz na kvalitu, ta rozhodne o zakázkách do budoucnosti.
Hlavně ten důraz na kvalitu. Kéž by v tomhle Škoda patřila mezi TOP, což zatím nepatří.
Ti, co dali mínus, asi žijí v mylné představě, že Škoda je opravdu TOP v kvalitě. Ne přátelé, opravdu není. Ostatně pro názornost si stačí porovnat např. 109E s Vectronem 😉
Asi tak nějak. Ono i co se týče koncepce celkově, tak tam mají pořád co dohánět viz. nešikovně umístěné dveře, sedačky uchycené v podlaze, interiér plný různých elektroskříní, které by bylo možné někam schovat. Dále pak zejména spolehlivost, kvalitativní zpracování, jízdní komfort, hluk, hmotnost, výkon, spotřeba energie… Je na dobré cestě, ale do dokonalosti ještě chybí ujít velký kus cesty.
Je super, že škodovka uspěla v další soutěži. Když už má ale tolik zakázek, tak by mě zajímalo, kdy se konečně odhodlá posunout dveře blíže k podvozku tak, aby mezi dveřmi a schody nevznikal podivný oddíl, který nejde pořádně využít a naopak prostor mezi dveřmi to zbytečně zkracuje. Chápu, že je zde skříň více namáhaná, ale když to zvládnou ostatní výrobci, tak by to mohla zvládnouti i ona. To samé sedačky na nožkách. Všichni ostatní už dávno používají uchycení do bočnice, aby šla podlaha jednoduše umýt a nepřenášely se nožkama vibrace a hluk do interiéru. Takhle se příliš nedokážu ubránit… Číst vice »
Upevnění sedaček je věcí zákazníka. Škoda sedačky do bočnic upevnit umí, ale pokud chce zákazník sedačky upevněné do podlahy, tak proč by mu nutila něco jiného? Mimochodem ty sedačky upevněné do bočnic taky nemají jen samá pozitiva. No a rozložení dveří není ani tak o pevnosti skříně, jako spíš o tom, že jsou přesně v 1/3 a 2/3 délky každého vozu, tedy v rámci vozu s ideálním rozložení. Posunout je blíže k podvozkům k 1/4 a 3/4 délky vozu by sice šlo taky, což by bylo zase ideální z hlediska rozložení dveří podél vlaku – ale co je lepší je… Číst vice »
Upevnění sedaček je věcí zákazníka. Škoda sedačky do bočnic upevnit umí, ale pokud chce zákazník sedačky upevněné do podlahy, tak proč by mu nutila něco jiného?
Muzete mi prosim lepe vysvetlit, proc by zakaznik trval na necem takovem???
Opravdu jsem se nikde nesetkal s tím, že by zákazník vyžadoval uchycení do podlahy. Možná v tomto případě akorát nepožadoval uchycení do bočnice. To ale neznamená, že je toto zastaralé uchycení správně. V regionální dopravě už se s tím u ostatních výrobců dávno nesetkáte. S tou jedno třetinou je to rovněž absolutní nesmysl. Pro co nejpohodlnější výměnu cestujících potřebujete mít zhruba stejný počet cestujících napravo a nalevo. Dveře jsou dvoukřídlé, takže z každé strany jde proud cestujících. Pokud to má souprava nesymetricky jako RP, tak proud lidí z představku zdržuje nástup. Do takové hloubky zadání zpravidla nejde, tohle je opravdu… Číst vice »
Ještě k těm dveřím. Pokud se podívám na výkres vozu RP, tak jedna z verzí má k představku 32 míst a do osy vozu mezi dveřmi jenom 16 míst. Proud cestujících od představku je tak 2x silnější, než z prostoru mezi dveřmi, což zbytečně komplikuje výměnu cestujících. Pokud by byly dveře hned u podvozku tak, jak to používá většina ostatních výrobců, tak by to bylo přesně 24 a 24. Je opravdu úsměvné, jak dokážete vydávat konstrukční nedostatek ještě za výhodu. :-).
Vypadají dobře, mohli by je koupit i ČD.
Mohli, až na to že jsou širší a mají jiný rozchod
Proc by meli byt sirsi? To je narocnejsi na vyrobu, kdyz uz vyrabite tento typ skrine pro nekoho jineho,… to je proti zdravemu rozumu, pokud to nema byt nejaka specialita s ohledem na pozadavek dopravce a musi to umoznit i parametry trati…
Jiny rozchod neni problem, podvozky pro st. rozchod 1435mm uz skoda vyrabi…
Proc by meli byt sirsi?
Třeba proto, že širší skříně jsou na rozchodu 1520 mm standardem – a umožňují osazení více míst k sedění (= uspořádání sedadel 2 + 3) než skříně pro rozchod 1435 mm.
Udělejte si někdy výlet do Pobaltí, třeba vám to pak dojde.
Protože tam mají jiný průjezdný profil, který umožňuje nasazení širších skříní. Nasazení úzkých skříní nemá smysl, protože by se okradli jednak o kapacitu a jednak by měli obrovskou mezeru mezi dveřmi a nástupištěm.
Myslím, že je docela velká škoda, že se širší rozchod neprosadil i v západní Evropě.
Průjezdný profil ale nemá s rozchodem nic společného. Třeba v USA mají běžný rozchod, ale průjezdný profil podobný tomu ruskému. No má to samozřejmě výhody a nevýhody. Dá se použít uspořádání 2+3, dají se vozit dva kontejnery na sobě, je více místa v patře… Zase ale vyjdou větší tunely, takže záleží. Každopádně profil máme daný a s ním už nic moc dělat nejde. Pořád lepší, než profil britský, který je ještě menší, než evropský.
Já vím, že s tím nemá nic společného. Nemusíme ani chodit do USA, širší průjezdný profil je i ve Švédsku nebo Norsku.
Každopádně mi přijde, že při širší rozchodu je vlak prostě stabilnější.
A že by se musely udělat o trochu širší tunely je sice možná nevýhoda, ale nepřijde mi to jako zásadní důvod proti.
A jasně, že s ním už teď nic neuděláme, prostě jsem si jen tak posteskl 😉
Na stabilitu to žádný zásadní vliv nemá. To je záležitost podvozku.
Tak zásadní ne, ale vliv to logicky nějaký mít musí.
ČD je už dávno koupily, nazývají se RegioPantery. Othle je jen derivát 😉
To jako že bude mít čelo zase nějaký nový design? 🙂
A místo pro catering je dneska standard. Už to pochopily třeba i Koleje Mazowiecke, provozující regionální železnici okolo Varšavy, které namísto 8 míst ve svých nově objednávaných Flirtech využijí jako kout s automaty (jedna „čtyřka“) a naproti stoleček s opěradly (druhá „čtyřka“). Jednou na to přijdou třeba i ČD…
Hmm, Borcad Flexio v usporiadaní 2+3. Zaujímavá voľba.
Uspořádání 2+3 je OK, to bylo jasné už i konstruktérům krabiček a to nemyslím ironicky.
Ono taky záleží na šířce skříně, že.
Tak určitě, porovnatelné to není.
Paráda a gratuluji, líbí se mi dveřmi oddělené vozy, interiér je hezký. Zajímalo by mě, jestli ve Škodě odstranili chvění vozů při max. rychlostech.
Já tam žádné dveře mezi vozy nevidím.
Na třetím obrázku je druhý vágon za uličkou rozmazaný – průhledné dveře.
Ono je lepší odstranit příčinu, než řešit důsledek. Pokud jsou podvozky správně navržené a podlaha je řádně odhlučněná, tak žádné dveře nejsou potřeba.
Mezi vozy snad jen kvůli pohodě prostředí v (menších) oddílech, ale mezi oddíly a představky určitě ano (zejména tam na severu) – to je to, co u nás docela hodně chybí.
Jak vyřešíte příčinu v podobě řvoucího děcka v sousedním voze?
Hluk od cestujících je věc jiná. Pokud si zákazník přeje mezivozové dveře, tak je tam výrobce udělá. Já jsem reagoval jenom na hluk od podvozků, který tyhle dveře určitě nevyřeší.
To by mě teda taky zajímalo. A tvrdost podvozku.
Jakou šířku skříně budou mít ty jednotky?
Estonské flirty mají 3500 mm, u panteru dle sedaček to vypadá také tak.
Proč se ta souprava na obrázku podobá Štádleru ?
Že by to dělal ten nátěr?
Nabídky jakých výrobců se dostaly do finále? Jsou známé i jejich cenové nabídky?
Stadler (z textu)
Až až až vy si na tom ujizdite
Složit smysluplnou větu je pro dospělého člověka občas očividně hrozně složitý úkol.
Well done, Škoda! A navíc ty jednotky dle vizualizace vypadají pěkně.
V „konci října“ je asi špatný odkaz.
Skvělé! Jen dotaz ne uplně zasvěceného, nějaké info o zmíněných jednotkách na Ukrajině? O co se jedná?
Pravděpodobně bylo na mysli toto
https://en.wikipedia.org/wiki/UZ_Class_675
Proč tam píší, že žádná není v provozu?
Protože jsou obě na velké opravě…
Je to tam dokonce i napsané…
Jo dve jednotky.. ta banda na Ukrajině .. to není schopna udržet v provozu ..nemaj škvarky na díly .jednotky stojí
Jednotky procházejí velkou opravou v „ŽOS“ v Kyjevě za spolupráce Škody… Brzy už vyjedou…
Díky já mnel staré info ..teď volal kamarád z .. a už sme na tom jinak
Gratuluji! Je přirozené že naši výrobci uspějí i v náročných podmínkách tam, kde ti globalizovaní to považují za neefektivní nebo jinak nevýhodné, když se zvolila správná strategie. Technické zázemí ŠT v Pobaltí je zjevně velkou výhodou. Jen bych rád věděl, proč se populace pobaltských států neustále snižuje a tím i potenciální počet cestujících…
Jednoduše. Je tam bída a není tam perspektiva. Velká města jako Kaunas, Vilnius, atd. ještě ujdou. Ale venkov je ještě horší než ruský venkov. Mladí a vzdělaní odešli do zahraničí, je tam velká mírá sebevražd, alkoholismu atd.
„venkov je ještě horší než ruský venkov“.
Promluvil znalec ruského venkova 😀
Skoro 10 let jsem dělal pro litevskou firmu a poslední 4 roky mám jistou spolupráci s ruskými firmami. Znám ex-sssr prostor velmi dobře. A ty jsi byl dál na východě než v Tatrách?
Možná v Moskvě, Peťerburgu to na první pohled vypadá jako v civilizaci, ten druhý už ukazuje něco jiného, ale mimo velká města to v Rusku vypadá a funguje jak za Lenina. A když se bavíme i vesnicích, tak většina připomíná Valašsko na konci 19. století, dřevěné domy a minimum zpevněných cest, velká část obyvatel v důchodovém věku (mladí dávno odešli do měst). Osobní zkušenost, strávil jsem v Rusku s přestávkami několik let.
Mě to nemusíš vykládat. Já to znám na vlastní játra. Ale můžu ti říct, že ruský venkov je na tom lépe, než venkov v pribaltikách. Tam můžeš tak akorát chodit s kýblem pro rašelinu do kamen.
Jak kde, např. v Pobaltí moc vesnic jak je známe z ČR není,. většinou se jedná o různé samostatně stojící usedlosti. Fakt je, že mnoho jich je opuštěných. Mladí odešli a staří umírají. Ale vzhledem k velikosti těch zemí je koncentrace do větších měst přirozená, není to daleko, ale na rozdíl od Ruska, většinou tam mají silnice a ne polní cesty.
Jistě – vždyť Pobaltí mělo až do začátku 2. světové války mnohem blíž k Němcům (a i Finům) než k Rusům …
Takže je to vlastně prostředí velmi podobné tomu u nás.
Nejvíce odcházejí do zahraničí ať už pracovat nebo žít ty národy, jejiž příslušnící jsou největší nacionalisté ( pobalťané, Slováci, Poláci, Ukrajinci, Rusové) Místo toho aby ve vlasti budovali silný a prosperující stát.
Nemají spíš s tou nacionalizací všeho problém?
Myslím že proto, že je to docela malá země pro nějaký bohatý kulturní nebo kariérní život, přesto že tam životní úroveň je snad vyšší než u nás, tak i tak hodně lidí raději jde pracovat do Anglie a jinam, kde jsou mzdy samozřejmě ještě vyšší.
Ta otázka nemá asi úplně jednoduchou odpověď, těch faktorů bude více.
Nemalou část emigračních čísel za posledních 20 let tvoří Rusové, co se přistěhovali za dob SSSR a následně se stěhují radši zpět do Ruska. Do toho již zmíněné – neperspektivní venkov (ale ten se vylidňuje prakticky všude) a v prvních desetiletích celkově nijak skvělá ekonomická situace ústící ve velkou migraci na západ.
Ale po této stránce se to tam za poslední roky zlepšilo, tak bude zajímavé sledovat, jestli bude úbytek pokračovat v takové míře. Zvláště Estoncům se ekonomicky daří.
Přesně, estonskou státní správu (a to nemluvím jen o digitalizaci) jim můžeme tak akorát závidět.
Je opravdu zvláštní, proč se Pobaltí vylidňuje. Estonsko je asi výjimka. Zdejší životní úroveň je lepší, než bychom si mohli myslet. Průměrný plat po odečtení místní daně je vyšší než v Česku. Estonsko 1112 €, Česko 1002 €… Zdroj údajů je ověřitelný na Numbeo, Cost off living… Žádná chudá země Estonsko rozhodně není. Škoda tam má potenciál do budoucna.