Potvrzeno: Škoda dodá nové tramvaje až za tři miliardy pro tři braniborská města
Vizualizace nové tramvaje pro Frankfurt nad Odrou. Foto: Škoda Transportation
Tři braniborská města nahradí staré české tramvaje novými českými tramvajemi. Úspěch Škody loni potvrdil i soud.
V jednom z posledních prohlášení PPF bylo, že se chce více soustředit na Evropský trh. Asie jim ukázala jak může prudce růst. Vzpomeňme si, že to jeden rok to vypadalo díky špatnému 1, či 2 letům na Čínském trhu na krach celé skupiny. V současné době trhy střední a východní Evropy, např. Bulharsko, či Rumunsko na Balkáně celkem slušně rostou. Podle mě s ohledem na kontakty a sílu PPF budou v Evropě dlouhodobě budovat konkurenci Alstomu a Siemensu.
PPF má výhodu i v tom, že může zajistit hodně zajímavý financování, protože zisk už má z toho výrobku a půjčit městskýmu dopravnímu podniku a nebo státnímu železničnímu podniku je snad menší riziko jak dluhopis naší republiky.
„Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Brandenburg an der Havel“
Buď Chotěbuz a Branibor nad Havolou.
Nebo Cottbus a Brandenburg an der Havel.
Takto to vypadá nekonzistentně.
Každopádně k tématu – hlavně je dobře, že tam k té obnově vozového parku dojde. Co tak vzpomínám z návštěvy všech tří měst v létě 2016, tak zejména Frankfurt (Oder) byl ještě převážně KTčkový a tedy i převážně vysokopodlažní.
Taky jde o zjevnou deklaraci pokračování tramvajového provozu ve všech městech.
Ha, nejsem sám, kdo s tou připomínkou ohledně jednotnosti názvů přišel. :-)m
Mimochodem, proto neuznávám název „Braniborská brána“ pro „Brandenburger Tor“ v Berlíně – protože brána je pojmenována podle města Brandenburg a. d. Havel, nikoliv podle spolkové země Braniborsko.
Tzn. pokud se má zrovna Brandenburg a. d. Havel psát v původním tvaru, pak ať je známá berlínská brána nazývána branou Brandenburskou.
Brandenburská brána je stejný paskvil jako třeba londonské obří kolo. Buď Braniborská brána nebo Brandenburger tor.
Btw. město Brandengurg je česky Branibor, tak nechápu, co je špatně na Braniborské bráně.
Tak si jen představuju, jak pak by asi v české verzi vypadall chudák Hindenburg. 🙂
město je Braniboř. dle vzoru Chotěboř.
Dobrá zpráva, úspěch na náročném německém trhu je samozřejmě o to příjemnější. S potěšením sleduji, že se Škodovce daří a jak v posledních měsících hlásí jednu novou zakázku za druhou. Osobně jsem patřil k těm, kteří měli za to, že Kellner dividendovým šílenstvím vyždímanou a zakázkově nenaplněnou Škodu krátce po akvizici bez většího zaváhání přeprodá jiné (pravděpodobné nejmenované čínské) firmě. To, že se tak nestalo, a pod PFF se Škoda masivně rozvíjí, investuje, nabírá zakázky a stovky zaměstnanců, a jedná o akvizicích i v západní Evropě (!), mě moc těší (o posunu v designu právě např. u tramvají ani nemluvě).… Číst vice »
Jen malý dotaz – tento typ tramvají je echt plzeňský vynález nebo navazuje na produkci finské firmy, nyní v majetku ŠT? A kde se bude vyrábět, v Plzni nebo u těch lepších ugrofinů?
Má to vycházet z ForCity Plus což jsou tramvaje pro Bratislavu. Takže plzeňský vynález.
Nesouhlasím, s Bratislavskou tramvají to má společné jen to pojmenování, konstrukčně to nemá nic společného, kromě možná středního článku. V Blave mají krajní články podobné řešení jako ForCity Alpha, tzn. přední podvozek pod kabinou řidiče, navíc tento podvozek je spíše výkyvný, než otočný. Pro Německo budou otočné podvozky pod prostorem pro cestující, což je řešení krajních článků známé z řady Smart, tedy původně finský vývoj…
Finka zase nemá pevný podvozek – prostě je to zase něco nového no… Jestli Škoda tvrdí, že to patří do skupiny Plus, tak jí, podle mě, nemáme důvod nevěřit. Vidíme akorát vizualizaci, co je pod plechy a kdo to vyvinul, to z fotky těžko určíme 😉
Kdybych si měl vsadit, jsem spíš pro Plzeň, konstruktérů je tu víc než v Otanmäki a pracovní síla levnější, takže na úpravě stávajících projektů, které jsou navíc pro středoevropské klimatické podmínky se podle mě dělá u nás.
Stredný článok je úplne iný než na 29T/30T.
Omlouvám se. Samozřejmě škodováků. My jsme byli v 50. letech leninovci.
Velký úspěch plzeňských leninovců.
My jsme vám říkali leniňáci!
Gratuluji úspěchu našich konstruktérů a výrobců, kteří toto dílo pomocí obchodníků dostávají tam, kam patří. Jednou bude Škoda opět sjednoceným dopravně vývojovým, konstrukčním a výrobním českým holdingem. Naše země bude vzorem Evropy. Nový systém, který připravujeme, má tento cíl a my máme strategii k jeho splnění. To od této vlády nečekejme.
Nefantazírujte 🙂
Nesmíš v té troubě tak moc topit… 🤣
To je skoro jak z vyjádření někdejšího privatizátora Soudka a jeho fantazírování o tom, že za pár let udělá ze Škody Plzeň „českého Siemense“ 🙂
Kellnerovy se daří a to je dobře . Kéž mu dopadne i koupě bombardieru a nějaký z nich nějaký technologický posun do panterů a špička .
Tady nebude ten Váš oblíbený kafemlejnek o putovní výstavce,jak je to poruchový,jak je to na ho.no atd…? 🙂
Jinak píše se Kellnerovi-po vzoru pánovi (já vím už dlouho nemáte vyučování).
Jsem cestující , ne modrý omezenec . S putovní výstavou a (ne)fungováním jsou dlouholeté zkušenosti , byť se zlepšuje , není v ČR horší dopravce , v zemích visegrádu TOP. Vždy se mi lépe pojede v čistém a příjemném prostředí , nové bát nemusí . O poruchách si nevybavuji nic co by mě extrémně zajímalo , asi omyl . A ikdyž mám přesně vyhrazené preference cestování limituje mě čas a proto jezdím všemi hlavními dopravci u nás a velkou váhu přikládám klidnému přestupu a návaznostem spojů . Proto se považuji za průměrného cestujícího s běžným rozsahem znalostí dopravy .A tramvaje… Číst vice »
Jenže Kellner to nekoupil proto, aby to navždy provozoval a pozvedával, ale proto, aby to pozvedl a až se bude víc dařit a bude větší potenciál, tak to se ziskem prodal.
Dokud se sem hromadně netlačí vozidla z Asie a jsou na té výrobě nějaké rozumné zisky, tak by byl s prodejem sám proti sobě. On spíš řeší problém kam s penězi, aby to mělo nějaký výnos.
Ona jednou přijde nabídka z Asie co se neodmítá a pak se dočkáme Škoda by CRRC. Ale pokud to nebudou chtít zneužít pro know how, omezení konkurence, ale budou se snažit pracovat s tím co koupí a dál to rozvíjet, pak je jedno kdo je bude PPF nebo číňanů. Ono by to naopak mohlo i něco přinýst.
“ Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Brandenburg an der Havel“
Když už po česku, tak:
Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Branibor nad Havolou!!
A nebo po německu¨
Cottbus, Frankfurt an der Oder a Brandenburg an der Havel.
To co je v článku je paskvil.
Takže postopadesáté. Pro (ne-)používání exonym žádná pravidla neexistují, řídí se to jen a jen citem. Obecně zažitý zvyk (nikoliv pravidlo!) velí používat spíš ta obecně známá, a to klidně v kombinaci s původními tvary. Nebo je podle vás správnější říct v jedné větě například „Minulý rok jsem byl ve Wienu, Dresdenu a Villachu.“ jen proto, že skoro nikdo nezná exonymum Bělák?
No, pravidlo sice chybí, ale v našem vědomí je jednotnost výrazu, není-liž pravda?
Bělák? Pro boha živého, kdo ta exonyma vymýšlí? 😀
Právě že nikdo. Jsou to historické názvy, vzniklé před staletími.
Jak nikdo? Někdo je pojmenovat musel. Název vždy někdo musí vymyslet, neobjeví se jen tak.
Kdo pojmenoval Prahu?
Ten, kdo první řekl to slovo. Co to je za otázku? 😀 Město se samo pojmenovat neumí, chápeš?
Mimochodem i ve slovinštině je to Beljak.
Idiote. To město, které leží v Korutanech, ve slovinské jazykové enklávě, se slovinsky jmenuje Beljak.
U hlavních měst ten výběr nemáte, tam máte podle ÚJČ dát přednost počešťenému názvu.
A u Ottawy je český název jaký? Jak je česky Vilnius? Jak je česky Stockholm?
Asi nechápete, co znamená „dát něčemu přednost“, žeano?
Až příště nebudete něco chápat, zkus se někde potichu bokem zeptat někoho chytřejšího, co to znamená.
Nápodobně.
Co Kanada. Ale ty východní země, to bude problém! Má se psát název města hindsky चेन्नई nebo tamilsky சென்னை? (Čenaj, předtím Madrás)
Vilno. z polského Wilno.
Vilno nic?
A co ten Stockholm? Tady už jsi v koncích, co?
Otava, Vilna, Steklo. OK?
Spíš to vychází z používání v obecné češtině, prostě existuje nějaký obecný úzus a i když existuje český název daného místa či města, tak se dnes už nepoužívá. Takže nikdo nejezdí do Nového Yorku, ale do New Yorku. A tohle je to samé, Chotěbuz. a Frankfurtu nad Odrou se běžně používá, ale Branibor nad Havelou nikdo neřekne.
Mně by zajímalo jak to lidi mají s Chemnitz neboli Saskou Kamenicí. Já osobně neznám nikoho, kdo by říkal Saská Kamenice. Stejně tak neznám nikoho, kdo by reálně říkal Štýrský Hradec (Graz), i když třeba v médiích se to používá.
Obvykle když pro něco extistuje víc jmen, asi tak v 99 % případů se časem prosadí slovo s menším počtem slabik.
Proto „fotbal“ a ne „kopaná“
Proto „Graz“ a ne „Štýrský Hradec“
Proto „Chemnitz“ a ne „Saská Kamenice“
Lidé jsou líní.
I vyslovovat.
Takže podle této logiky je lepší Wien než Vídeň. Německý název má méně slabik.
Jistá skupina voličů u třetího města používá zásadně Karl-Marx Stadt.
To byste se divil, jak je tato proletářská figura v Německu populární. Před dvěma roky mu v Trieru odhalili sochu, vznikl TV seriál, v krámech s turistickými kýči lze zakoupit jeho bustu v miniprovedení,
https://www.dw.com/en/karl-marx-statue-unveiled-in-trier-for-200-anniversary-celebrations/a-43674334
Souhlas. Úplně to samé. Mmch. v Grazu jsem byl nesčetnkrát; v Chemnitzu párkrát taky.
Plus několikrát i v Cottbusu a nenapadlo mě pro to město používat jiný název než tento.
I Josef Bek v jednom z dílů majora Zemana mluvil o superfosfátech z Cottbusu. Název Chotěbuz mně osobně evokuje Slezsko.
Doufám, že nikoho nenapadne uvádět že jel vlakem do Zvolena přes Hornickou Bystřici.
tam jediné Karl-Marx-Stadt. jakkoliv se tento vousac narodil v Augusta Treverorum…
Frankfurt nad Odrou?
Když tak Francký Brod nad Odrou.
Ajajaj, tady se zase snaží někdo o jazykovou čistotu. Ovšem než takhle blbnout, je lepší se držet toho, co se v jazyce běžně používá. Nikdo nebude psát Francký Brod, to je naprostý nesmysl. Když už tak Frankobrod, s tímto názvem se již nejednou setkal, ale v publikacích a tiskovinách z doby prvorepublikové. Ovšem daleko bližší je mi používat Franfurt, ale už ne třeba Dresden či Leipzig. Tam použiji Drážďany a Lipsko. Co je na tom špatného? Dost mne tahá za uši, když slyším, že jede někdo do Leipzigu…
Někdy jsou ty české verze názvů cizích měst doopravdy úchylné. Pokud si na Windy.com zadáte Stuttgart, na mapě se vám zjeví „Štíhrad“, což jsem nikdy v životě neslyšel. Pokud máte název místa v originále a mapu s třetihorním místopisem, jak od F.L.Věka, tak to zrovna není moc praktické.
https://www.windy.com/cs/-Teplota-temp?temp,48.727,9.215,10
Za zmínku stojí i to, že Rakušáci udávají na silnicích a dálnicích české cíle v originálním znění (Praha, Jihlava), ale Němci používají německou verzi (Prag, Pilsen)
Němci to mají i u polských cílů, na dálnici mají Breslau a malým v závorce Wroclaw. Zřejmě čekají, že se tam někdy vrátí….
Němci to mají i u našich měst na dálničních tabulí. Prag, Pilsen, Tetschen, Ausig an der Elbe, Leitmeritz, atd. Po našem v malých
písmenech a v závorkách. Naopak u nás se výslovně nesmí používat označení měst na silničních nebo dálničních v našem jazyce. Ani se závorkou v jejich jazyce. Pouze jen veliká písmena a bez našeho názvu. Takže na D-8 se píše pouze Dresden. Nesmí se psát Dráždany. Už máme svobodu. To každý chtěl.
Svobodu máme. Třeba pohybu.
Zkuste se zamyslet nad tím, že po té dálnici nejezdí jen čeští vlastenci, ale třeba balkánští kamioňáci, kteří se vám na nějaké tradiční názvy můžou víte co…..
Zatímco před tím, ne každy by se chtěl vracet, tam ta cedule nebyla vůbec a kdo chtěl vycestovat, potřeboval propustku. Ta cedule tam byla proto, aby lidi nezdrhali – ještě by jim pomáhejte!
oprava: Ta cedule tam NEbyla…
Dolož fotky cedulí Tetschen, Aussig, Leitmeritz, lháři.
Za zmínku stojí, že EU nařizuje, aby směrovky na silnicích byly v jazyce země, do které daná silnice směřuje (pokud daná země je členem EU). Před naším vstupem do EU byla drtivá většina směrovek v Rakousku též v němčině, po našem vstupu došlo k jejich „přeložení“ do češtiny. Německo toto nařízení ignoruje…
A je poměrně vtipná směrovka „Prag“ v Pasově směr Praha, když Prag leží zde… https://mapy.cz/s/hejocozune 🙂
P.S.: Ani za totality nebyla ve Volarech směrovka Pasov, ale Passau, to samé v ČB vždy Linz…
Jenže město jako Lipsko neexistuje. Když pojedeš do Německa, tak do žádného Lipska nepřijedeš. Vždycky to bude Leipzig. To samé – neexistuje Prague. Naše hlavní město se jmenuje Praha. 🙂
A tahá tě za uši, když jedu třeba do Görlitz? Protože když řeknu Zhořelec, nikdo nebude vědět, jestli myslím ten německý nebo ten polský.
U mě přesné určení místa vítězí nad jazykovou čistotou, protože se tak zabrání nedorozumění.
., haha, tak proč oni němci píší pouze v jejich Prag a v závorce a v malých písmenech Praha. A u nás se píše jen v jejich řečí. Jedu Regensburk, Dresden. Němec si to sám výslovně vydupal, že se u nás nesmí psát jejich města jinak než po jejich. Zavání to zase válkou. Jako dříve.
Proč to Němci píšou? Proč se ptáš mě? Já přece nejsem Němec a ani tam nežiju.
Jejich požadavek je logický.
Můžete hodit nějakou fotku takové cedule?
Při cestě Berlin-Praha jsem si teda žádného Aussigu nevšiml, ale možná jsem blbě koukal.
S Němci jsem mám spíš zkušenost, že ti mladí už ani ty historické názvy českých měst neznají…..
Na A6 nur Prag und Pilsen
Jo moje babička taky jezdila do Brestu litevského….
Který shodou okolností nemá s Litvou nic společného. Nechápu to tupé překládání názvů zahraničních měst.
Tady jsou fotky z rakouské A7:
https://www.google.it/maps/@48.2665598,14.2974895,3a,60y,349.35h,88.41t/data=!3m6!1e1!3m4!1sRQxcrHBtVz13vqnsTTzzPw!2e0!7i13312!8i6656
a tady z německé A9:
https://www.istockphoto.com/de/foto/deutsche-autobahn-schild-gm484065661-38296172
Ještě že se nevžil ten Karl-Marx-stadt
tak frankobrod je super!
Je zajímavé, že v K-Reportu zvládli stejnou informaci zformulovat vcelku jednoduše bez různých zavádějících deformací takto: „Tramvaje si objednaly dohromady dopravní podniky měst Frankfurt (Oder), Brandenburg an der Havel a Cottbus.“
Ony ty úpravy originálních názvů zakládají na zbytečné problémy. Např. řeka Lužnice je na rakouských mapách uvedena pod názvem Leinsitz, ale na některých německých Lauschnitz. Pak se v tom má někdo vyznat. 🙂
Velká gratulace pro Škodovku. 🙂
Well done, Škoda! Gratuluji.
Česky by to nešlo, když jde o českou firmu ???
Ve skutečnosti jde dříve o kyperskou, nyní nizozemskou firmu, takže v tomto případě jste s tím purismem trochu vedle.
Takže vývoj a výroba probíhá mimo ČR? Někteří oligarchové konečně pochopili, že v této zemi lze přiměřeným vlastenectvím „dobýt“ nejen celou Evropu.
Tak vývoj u nás má spoustu zahraničních firem, které by ani na okamžik nikoho nenapadlo nazývat českými.
Well done? Ty taky nevíš, jaký jazyk použít, že? Proč to píšeš anglicky? Má to větší význam? Nerozumím tomu.
Ještě, že ten Transtech pořídili. Minimálně po designové stránce vozidel je to obrovský skok dopředu. Jsem zvědav, jak budou ostravské, brněnské a plzeňské tramvaje vypadat ve skutečnosti. Škoda, že se něčeho takového asi nedočkáme v blízké době v našem hlavním městě.
Co má koupa Transtechu společného s designem vozidel? Vzhled tramvají pro Helsinki, Tampere a RNV pochází od ateliéru Idis Design, zatímco tramvaje pro Brno, Plzeň, Ostravu, Bonn atd. navrhnul Tomáš Chludil.
Děkuji za doplnění. Myslel jsem to tak, že minimálně od té doby ty tramvaje prostě vypadají výrazně líp, než předtím. Posun od 15T je designově znatelný a za mě jedině pozitivní. Ať už s tím koupě Transtechu má přímou souvislost nebo pouze nepřímou.
No a mně se zase více líbí design 15T než těchto skoro pravoúhlých krabic.
(A nejlepší design má stejně T3 🙂
Design je zkrátka subjektivní věc – každému se líbí něco jiného. Mě třeba naprosto minulo to až nekritické obdivování právě zmíněných T3. Tramvaj to byla sice hezká, ale zas tak, aby se v prakticky nezměné podobě vyráběla skoro 40 let, určitě ne. Je ale pravda, že za toto konkrétně nemůže samotná T3, ale pružnost a inovativnost centrálně plánovaného hospodářství, ve kterém vznikla.
Tak zrovna tenhle kousek už s tím finským designem moc společného nemá. Konstrukčně se v tomto případě Škoda odkazuje na rodinu Forcity plus – tedy také mimo Transtech.
Jinak koupení Transtechu se povedlo, o tom žádná. Navíc to kvitují i Finové, kteří hodně vyzdvihovaly schopnost managementu Škody ty tramvaje udat. V tom článku rovněž vyzdvihovali přístup Škody k drobným změnám konstrukce, individuálně dle přání zákazníka. Mimochodem, před prodejem byl Transtech ve ztrátách.
Díky, myslel jsem to spíš obrazně, viz výše.
Praze stačí mišmaš co má jako připomínku historie výroby zaniklé ČKD, korupce našich kluků vykutalenejch co to tu vedli a taky jak nám Škoda v Plzni začínala s tramvajema. Vždyť Praha byla vždy takovej polygon všeho možného.
Ony je ty neotočné podvozky ještě nepřešly??
Snad němci používají trvdší a kvalitnější kolejnice než máme v Praze, tak se jim to nebude obrušovat tak rychle.
Pevné podvozky jsou stále konstrukčně nejjednodušším, a tedy i nejlevnějším, řešením pro 100% nízkopodlažní tramvaje. Pro otočný podvozek se musí udělat místo, což zpravidla znamená úzké uličky, sedadla na vysokých podestách, případně vanu (Vario, T3R.PLF). Zákazník si musí říct, jestli chce platit víc za tramvaj, nebo za údržbu tratí.
To neni az tak uplne pravda co se tyce mista, otocne podvozky mohou byt i nizkoprofilove, pouzity u nas napr. u neslavne a prototypove RT6-S s jednim nizkym schodem v salonu nebo jsou podvozky, kde jsou zvysena sedadla o schod ale pruchod mezi nimi je nizkopodlazni, napr. pokud kazde kolo je samozstatne pohaneno jako u 15T dobre videt na posledni podvozku,…
Neotocne pozvozky vyzaduji co nejprimejsi trate s velkymi oblouky, to nemusi nutne byt problem pro kazde mesto, ale treba v Praze to problem je velky kvuli prudkym obloukum, hlavne v centru…
Tramvaje s pevnými podvozky (a to dokonce všemi (Multigelenk) a ne jen jedním jako tohle) jezdí i v hodně obloukovatých provozech jako například Freiburg im Breisgau bez problémů. Je to jen o kvalitě projektování, výstavby a údržby tratí.
Ten neotočný podvozek je uprostřed na krátkém úseku mezi dvěma klouby.
V Chotěbuzi tramvaje nejezdí. Německé město se jmenuje Cottbus. Když už Brandenburg máte v němčině, tak by to chtělo trochu konzistence. Buď všechno německy, nebo všechno česky. Napíšete Frankfurt nad Odrou, ale vedle Brandenburg an der Havel? 😀
Jinak se mi samozřejmě líbí, že se naše tramvaje vyváží do zahraničí. Ještě pořád ve všech třech uvedených městech jsou v provozu naše KT4, byť v různých modifikacích. Až to bude možné, zase bych se tam rád podíval. Tyhle malé tramvajové provozy mi jsou opravdu sympatické.
, proč němec označuje naše města po svém? My nemůžeme?? Řezno je vždy pro nás Regensburk. Aachen jsou Cáchy. Dresden rovná se Dráždany. Atd.
Odpověděl jsem výše.
Ale nevím, co nám brání si naše české názvy v zahraničí prosadit.
Škoda,gratulace.Hlavně ať slouží k spokojenosti zákazníků tamních DP.Snad se dočkáme jak v Plzni tak Ostravě a Brně
Chotěbuz je obec v okrese Karviná na historickém území Těšínského Slezska!
Samozřejmě. Fakt nechápu, že píšou Chotěbuz, ale Brandenburg an der Havel nechají v němčině, když i tohle město má český název: Branibor nad Havolou.
Jakube, ty vtipálku ! Chotěbuz je česky řečeno z německého města Cottbus.
alias Kocobędz
Košice najdete kousek od Tábora. Žilina je vedle Příbora a Trnava by se v ČR taky našla.
Obec Žilina je také nedaleko Kladna.
Praha je i malá ves na Slovensku.
Chotěbuz znamená Chotěbudův hrad – (německé) město ho má dokonce ve znaku.
Čtvrtá zakázka na tramvaje na tak konkurenčním trhu jakým Německo beze sporu je, to už je opravdu úspěch.👍
To jo, všechna čest. Jen doufám, že kvůli tomu zdržení u soudu to teď nebude narážet na nějakej kapacitní problém výroby – přeci jen mezi tím tam přišly další zakázky.
Tak pořád mají Transtech, něco mohou vyrobit tam.
Myslím, že ani Transtech nemá o práci nouzi – letos začne jezdit Tampere a asi už poběží výroby pro novou trať Helsinki-Espoo, kde budou articy v nějaké delší verzi. Nevím, jak si tu práci dělí v rámci skupiny Škoda Transportation, ale myslím, že napilno bude všude.
To jistě, ale pořád je to o jeden výrobní závod více, stejně jako teď navyšují kapacity v Plzni, Ostravě a Šumperku, mohou navýšit kapacity (pokud je to potřeba) i ve Finsku.
A Finské dráhy si u nich objednali nějaké dvoupatra s bistrem.