Doprava ve městě Tramvaje Železniční průmysl

Potvrzeno: Škoda dodá nové tramvaje až za tři miliardy pro tři braniborská města

Vizualizace nové tramvaje pro Frankfurt nad Odrou. Foto: Škoda Transportation
Vizualizace nové tramvaje Škoda pro Frankfurt nad Odrou. Foto: Škoda Transportation
Tři braniborská města nahradí staré české tramvaje novými českými tramvajemi. Úspěch Škody loni potvrdil i soud.

Plzeňská Škoda Transportation má s konečnou platností jistou zakázku na dodávku tramvají pro tři braniborská města: Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Brandenburg an der Havel. Smlouva na dodávku 24 vozidel s opcí na dalších 21 v celkové hodnotě až tři miliardy byla dnes podepsána. Vítězství Škody v tendru musel loni kvůli námitkám konkurentů řešit soud, který je potvrdil.

„Zákazník získá nejnovější přírůstek z rodiny Škoda ForCity Plus, jímž je částečně nízkopodlažní jednosměrná tramvaj se třemi články, dvěma hnacími otočnými podvozky a jedním běžným neotočným podvozkem. Nová zakázka podtrhuje smysl našich dlouhodobých investic do vývoje,“ uvedl Zdeněk Majer, člen představenstva Škody.

Společný tendr tří měst a jejich dopravců (Cottbusverkehr, Verkehrsbetriebe Brandenburg an der Havel a Stadtverkehrgesellschaft Frankfurt/Oder) byl vypsán už v roce 2018. Třináct tramvají je určeno pro Frankfurt nad Odrou, sedm pro Chotěbuz (s opcí na dalších 13 vozidel) a čtyři pro Brandenburg an der Havel (opce na dalších osm). První vozidla měla být dodána dle původních plánů už loni. Plány ale pozdrželo soudní řízení.

Vozidla budou dodávána ve dvou šířkách, protože navzdory velkému počtu identických požadavků a podmínek existuje také řada individuálních požadavků jednotlivých měst. Škodovácké tramvaje mají nahradit staré stroje z produkce smíchovské Tatry ČKD (KTNF6 a KT4D) z 80. let.

„Bez spolupráce s Chotěbuzí a Frankfurtem a bez státní podpory bychom nemohli obnovit naši flotilu tramvají. Dnešní den je tedy významný milník pro bezpečnost tramvajové dopravy v našem městě i její elektrickou a spolehlivou budoucnost,“ doplnil ředitel brandenburského dopravního podniku VBBR Jörg Vogler.

Tramvaje od Škody Transportation už v Německu jezdí v Saské Kamenici a Schöneiche u Berlína. Velkou objednávku na 80 tramvají má firma od dopravního podniku Rhein-Neckar-Verkehr, který tramvaje nasadí mezi městy Mannheim, Ludwigshafen a Heidelberg. Nové stroje by měly vyjet letos. V roce 2022 se objeví tramvaje Škoda i v Bonnu.

114 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimir

V jednom z posledních prohlášení PPF bylo, že se chce více soustředit na Evropský trh. Asie jim ukázala jak může prudce růst. Vzpomeňme si, že to jeden rok to vypadalo díky špatnému 1, či 2 letům na Čínském trhu na krach celé skupiny. V současné době trhy střední a východní Evropy, např. Bulharsko, či Rumunsko na Balkáně celkem slušně rostou. Podle mě s ohledem na kontakty a sílu PPF budou v Evropě dlouhodobě budovat konkurenci Alstomu a Siemensu.

Gajda

PPF má výhodu i v tom, že může zajistit hodně zajímavý financování, protože zisk už má z toho výrobku a půjčit městskýmu dopravnímu podniku a nebo státnímu železničnímu podniku je snad menší riziko jak dluhopis naší republiky.

xyz

„Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Brandenburg an der Havel“

Buď Chotěbuz a Branibor nad Havolou.
Nebo Cottbus a Brandenburg an der Havel.

Takto to vypadá nekonzistentně.

Každopádně k tématu – hlavně je dobře, že tam k té obnově vozového parku dojde. Co tak vzpomínám z návštěvy všech tří měst v létě 2016, tak zejména Frankfurt (Oder) byl ještě převážně KTčkový a tedy i převážně vysokopodlažní.

Taky jde o zjevnou deklaraci pokračování tramvajového provozu ve všech městech.

xyz

Ha, nejsem sám, kdo s tou připomínkou ohledně jednotnosti názvů přišel. :-)m

Mimochodem, proto neuznávám název „Braniborská brána“ pro „Brandenburger Tor“ v Berlíně – protože brána je pojmenována podle města Brandenburg a. d. Havel, nikoliv podle spolkové země Braniborsko.

Tzn. pokud se má zrovna Brandenburg a. d. Havel psát v původním tvaru, pak ať je známá berlínská brána nazývána branou Brandenburskou.

Aleš

Brandenburská brána je stejný paskvil jako třeba londonské obří kolo. Buď Braniborská brána nebo Brandenburger tor.
Btw. město Brandengurg je česky Branibor, tak nechápu, co je špatně na Braniborské bráně.

Karl vB.

Tak si jen představuju, jak pak by asi v české verzi vypadall chudák Hindenburg. 🙂

Gwann

město je Braniboř. dle vzoru Chotěboř.

bently

Dobrá zpráva, úspěch na náročném německém trhu je samozřejmě o to příjemnější. S potěšením sleduji, že se Škodovce daří a jak v posledních měsících hlásí jednu novou zakázku za druhou. Osobně jsem patřil k těm, kteří měli za to, že Kellner dividendovým šílenstvím vyždímanou a zakázkově nenaplněnou Škodu krátce po akvizici bez většího zaváhání přeprodá jiné (pravděpodobné nejmenované čínské) firmě. To, že se tak nestalo, a pod PFF se Škoda masivně rozvíjí, investuje, nabírá zakázky a stovky zaměstnanců, a jedná o akvizicích i v západní Evropě (!), mě moc těší (o posunu v designu právě např. u tramvají ani nemluvě).… Číst vice »

Honza D.

Jen malý dotaz – tento typ tramvají je echt plzeňský vynález nebo navazuje na produkci finské firmy, nyní v majetku ŠT? A kde se bude vyrábět, v Plzni nebo u těch lepších ugrofinů?

Ondřej

Má to vycházet z ForCity Plus což jsou tramvaje pro Bratislavu. Takže plzeňský vynález.

Ondrys

Nesouhlasím, s Bratislavskou tramvají to má společné jen to pojmenování, konstrukčně to nemá nic společného, kromě možná středního článku. V Blave mají krajní články podobné řešení jako ForCity Alpha, tzn. přední podvozek pod kabinou řidiče, navíc tento podvozek je spíše výkyvný, než otočný. Pro Německo budou otočné podvozky pod prostorem pro cestující, což je řešení krajních článků známé z řady Smart, tedy původně finský vývoj…

Jussi

Finka zase nemá pevný podvozek – prostě je to zase něco nového no… Jestli Škoda tvrdí, že to patří do skupiny Plus, tak jí, podle mě, nemáme důvod nevěřit. Vidíme akorát vizualizaci, co je pod plechy a kdo to vyvinul, to z fotky těžko určíme 😉

Kdybych si měl vsadit, jsem spíš pro Plzeň, konstruktérů je tu víc než v Otanmäki a pracovní síla levnější, takže na úpravě stávajících projektů, které jsou navíc pro středoevropské klimatické podmínky se podle mě dělá u nás.

Erik Ziak

Stredný článok je úplne iný než na 29T/30T.

Josef Král

Omlouvám se. Samozřejmě škodováků. My jsme byli v 50. letech leninovci.

Josef Král

Velký úspěch plzeňských leninovců.

erik

My jsme vám říkali leniňáci!

leviathan

Gratuluji úspěchu našich konstruktérů a výrobců, kteří toto dílo pomocí obchodníků dostávají tam, kam patří. Jednou bude Škoda opět sjednoceným dopravně vývojovým, konstrukčním a výrobním českým holdingem. Naše země bude vzorem Evropy. Nový systém, který připravujeme, má tento cíl a my máme strategii k jeho splnění. To od této vlády nečekejme.

Toníček

Nefantazírujte 🙂

Honza D.

Nesmíš v té troubě tak moc topit… 🤣

bently

To je skoro jak z vyjádření někdejšího privatizátora Soudka a jeho fantazírování o tom, že za pár let udělá ze Škody Plzeň „českého Siemense“ 🙂

Pe.tr

Kellnerovy se daří a to je dobře . Kéž mu dopadne i koupě bombardieru a nějaký z nich nějaký technologický posun do panterů a špička .

Apollo17

Tady nebude ten Váš oblíbený kafemlejnek o putovní výstavce,jak je to poruchový,jak je to na ho.no atd…? 🙂
Jinak píše se Kellnerovi-po vzoru pánovi (já vím už dlouho nemáte vyučování).

Pe.tr

Jsem cestující , ne modrý omezenec . S putovní výstavou a (ne)fungováním jsou dlouholeté zkušenosti , byť se zlepšuje , není v ČR horší dopravce , v zemích visegrádu TOP. Vždy se mi lépe pojede v čistém a příjemném prostředí , nové bát nemusí . O poruchách si nevybavuji nic co by mě extrémně zajímalo , asi omyl . A ikdyž mám přesně vyhrazené preference cestování limituje mě čas a proto jezdím všemi hlavními dopravci u nás a velkou váhu přikládám klidnému přestupu a návaznostem spojů . Proto se považuji za průměrného cestujícího s běžným rozsahem znalostí dopravy .A tramvaje… Číst vice »

Gajda

Jenže Kellner to nekoupil proto, aby to navždy provozoval a pozvedával, ale proto, aby to pozvedl a až se bude víc dařit a bude větší potenciál, tak to se ziskem prodal.

Alf

Dokud se sem hromadně netlačí vozidla z Asie a jsou na té výrobě nějaké rozumné zisky, tak by byl s prodejem sám proti sobě. On spíš řeší problém kam s penězi, aby to mělo nějaký výnos.

Gajda

Ona jednou přijde nabídka z Asie co se neodmítá a pak se dočkáme Škoda by CRRC. Ale pokud to nebudou chtít zneužít pro know how, omezení konkurence, ale budou se snažit pracovat s tím co koupí a dál to rozvíjet, pak je jedno kdo je bude PPF nebo číňanů. Ono by to naopak mohlo i něco přinýst.

Jan Šlezingr

“ Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Brandenburg an der Havel“

Když už po česku, tak:
Chotěbuz, Frankfurt nad Odrou a Branibor nad Havolou!!

A nebo po německu¨
Cottbus, Frankfurt an der Oder a Brandenburg an der Havel.

To co je v článku je paskvil.

hloupý rýpal

Takže postopadesáté. Pro (ne-)používání exonym žádná pravidla neexistují, řídí se to jen a jen citem. Obecně zažitý zvyk (nikoliv pravidlo!) velí používat spíš ta obecně známá, a to klidně v kombinaci s původními tvary. Nebo je podle vás správnější říct v jedné větě například „Minulý rok jsem byl ve Wienu, Dresdenu a Villachu.“ jen proto, že skoro nikdo nezná exonymum Bělák?

leviathan

No, pravidlo sice chybí, ale v našem vědomí je jednotnost výrazu, není-liž pravda?

robert

Bělák? Pro boha živého, kdo ta exonyma vymýšlí? 😀

Vbb

Právě že nikdo. Jsou to historické názvy, vzniklé před staletími.

robert

Jak nikdo? Někdo je pojmenovat musel. Název vždy někdo musí vymyslet, neobjeví se jen tak.

Vbb

Kdo pojmenoval Prahu?

robert

Ten, kdo první řekl to slovo. Co to je za otázku? 😀 Město se samo pojmenovat neumí, chápeš?

xyz

Mimochodem i ve slovinštině je to Beljak.

A. Mikulka

Idiote. To město, které leží v Korutanech, ve slovinské jazykové enklávě, se slovinsky jmenuje Beljak.

czhunter

U hlavních měst ten výběr nemáte, tam máte podle ÚJČ dát přednost počešťenému názvu.

robert

A u Ottawy je český název jaký? Jak je česky Vilnius? Jak je česky Stockholm?

czhunter

Asi nechápete, co znamená „dát něčemu přednost“, žeano?

Až příště nebudete něco chápat, zkus se někde potichu bokem zeptat někoho chytřejšího, co to znamená.

robert

Nápodobně.

Jiří Kocurek

Co Kanada. Ale ty východní země, to bude problém! Má se psát název města hindsky चेन्नई nebo tamilsky சென்னை? (Čenaj, předtím Madrás)

Gwann

Vilno. z polského Wilno.

A. Mikulka

Vilno nic?

robert

A co ten Stockholm? Tady už jsi v koncích, co?

erik

Otava, Vilna, Steklo. OK?

Pražák

Spíš to vychází z používání v obecné češtině, prostě existuje nějaký obecný úzus a i když existuje český název daného místa či města, tak se dnes už nepoužívá. Takže nikdo nejezdí do Nového Yorku, ale do New Yorku. A tohle je to samé, Chotěbuz. a Frankfurtu nad Odrou se běžně používá, ale Branibor nad Havelou nikdo neřekne.

Kamui

Mně by zajímalo jak to lidi mají s Chemnitz neboli Saskou Kamenicí. Já osobně neznám nikoho, kdo by říkal Saská Kamenice. Stejně tak neznám nikoho, kdo by reálně říkal Štýrský Hradec (Graz), i když třeba v médiích se to používá.

czhunter

Obvykle když pro něco extistuje víc jmen, asi tak v 99 % případů se časem prosadí slovo s menším počtem slabik.

Proto „fotbal“ a ne „kopaná“
Proto „Graz“ a ne „Štýrský Hradec“
Proto „Chemnitz“ a ne „Saská Kamenice“

Lidé jsou líní.
I vyslovovat.

robert

Takže podle této logiky je lepší Wien než Vídeň. Německý název má méně slabik.

švestka

Jistá skupina voličů u třetího města používá zásadně Karl-Marx Stadt.

Karl vB.

To byste se divil, jak je tato proletářská figura v Německu populární. Před dvěma roky mu v Trieru odhalili sochu, vznikl TV seriál, v krámech s turistickými kýči lze zakoupit jeho bustu v miniprovedení,
https://www.dw.com/en/karl-marx-statue-unveiled-in-trier-for-200-anniversary-celebrations/a-43674334

xyz

Souhlas. Úplně to samé. Mmch. v Grazu jsem byl nesčetnkrát; v Chemnitzu párkrát taky.

Plus několikrát i v Cottbusu a nenapadlo mě pro to město používat jiný název než tento.

Karl vB.

I Josef Bek v jednom z dílů majora Zemana mluvil o superfosfátech z Cottbusu. Název Chotěbuz mně osobně evokuje Slezsko.
Doufám, že nikoho nenapadne uvádět že jel vlakem do Zvolena přes Hornickou Bystřici.

Gwann

tam jediné Karl-Marx-Stadt. jakkoliv se tento vousac narodil v Augusta Treverorum…

Jiří Kocurek

Frankfurt nad Odrou?
Když tak Francký Brod nad Odrou.

Bram

Ajajaj, tady se zase snaží někdo o jazykovou čistotu. Ovšem než takhle blbnout, je lepší se držet toho, co se v jazyce běžně používá. Nikdo nebude psát Francký Brod, to je naprostý nesmysl. Když už tak Frankobrod, s tímto názvem se již nejednou setkal, ale v publikacích a tiskovinách z doby prvorepublikové. Ovšem daleko bližší je mi používat Franfurt, ale už ne třeba Dresden či Leipzig. Tam použiji Drážďany a Lipsko. Co je na tom špatného? Dost mne tahá za uši, když slyším, že jede někdo do Leipzigu…

Karl vB

Někdy jsou ty české verze názvů cizích měst doopravdy úchylné. Pokud si na Windy.com zadáte Stuttgart, na mapě se vám zjeví „Štíhrad“, což jsem nikdy v životě neslyšel. Pokud máte název místa v originále a mapu s třetihorním místopisem, jak od F.L.Věka, tak to zrovna není moc praktické.
https://www.windy.com/cs/-Teplota-temp?temp,48.727,9.215,10

Za zmínku stojí i to, že Rakušáci udávají na silnicích a dálnicích české cíle v originálním znění (Praha, Jihlava), ale Němci používají německou verzi (Prag, Pilsen)

roman

Němci to mají i u polských cílů, na dálnici mají Breslau a malým v závorce Wroclaw. Zřejmě čekají, že se tam někdy vrátí….

JÁÁ

Němci to mají i u našich měst na dálničních tabulí. Prag, Pilsen, Tetschen, Ausig an der Elbe, Leitmeritz, atd. Po našem v malých
písmenech a v závorkách. Naopak u nás se výslovně nesmí používat označení měst na silničních nebo dálničních v našem jazyce. Ani se závorkou v jejich jazyce. Pouze jen veliká písmena a bez našeho názvu. Takže na D-8 se píše pouze Dresden. Nesmí se psát Dráždany. Už máme svobodu. To každý chtěl.

Jan Šlezingr

Svobodu máme. Třeba pohybu.
Zkuste se zamyslet nad tím, že po té dálnici nejezdí jen čeští vlastenci, ale třeba balkánští kamioňáci, kteří se vám na nějaké tradiční názvy můžou víte co…..

Jiří Kocurek

Zatímco před tím, ne každy by se chtěl vracet, tam ta cedule nebyla vůbec a kdo chtěl vycestovat, potřeboval propustku. Ta cedule tam byla proto, aby lidi nezdrhali – ještě by jim pomáhejte!

Jiří Kocurek

oprava: Ta cedule tam NEbyla…

A. Mikulka

Dolož fotky cedulí Tetschen, Aussig, Leitmeritz, lháři.

bakiy

Za zmínku stojí, že EU nařizuje, aby směrovky na silnicích byly v jazyce země, do které daná silnice směřuje (pokud daná země je členem EU). Před naším vstupem do EU byla drtivá většina směrovek v Rakousku též v němčině, po našem vstupu došlo k jejich „přeložení“ do češtiny. Německo toto nařízení ignoruje…
A je poměrně vtipná směrovka „Prag“ v Pasově směr Praha, když Prag leží zde… https://mapy.cz/s/hejocozune 🙂
P.S.: Ani za totality nebyla ve Volarech směrovka Pasov, ale Passau, to samé v ČB vždy Linz…

robert

Jenže město jako Lipsko neexistuje. Když pojedeš do Německa, tak do žádného Lipska nepřijedeš. Vždycky to bude Leipzig. To samé – neexistuje Prague. Naše hlavní město se jmenuje Praha. 🙂
A tahá tě za uši, když jedu třeba do Görlitz? Protože když řeknu Zhořelec, nikdo nebude vědět, jestli myslím ten německý nebo ten polský.
U mě přesné určení místa vítězí nad jazykovou čistotou, protože se tak zabrání nedorozumění.

JÁÁ

., haha, tak proč oni němci píší pouze v jejich Prag a v závorce a v malých písmenech Praha. A u nás se píše jen v jejich řečí. Jedu Regensburk, Dresden. Němec si to sám výslovně vydupal, že se u nás nesmí psát jejich města jinak než po jejich. Zavání to zase válkou. Jako dříve.

robert

Proč to Němci píšou? Proč se ptáš mě? Já přece nejsem Němec a ani tam nežiju.
Jejich požadavek je logický.

Jan Šlezingr

Můžete hodit nějakou fotku takové cedule?
Při cestě Berlin-Praha jsem si teda žádného Aussigu nevšiml, ale možná jsem blbě koukal.
S Němci jsem mám spíš zkušenost, že ti mladí už ani ty historické názvy českých měst neznají…..

Luboš Beneš

Na A6 nur Prag und Pilsen

Luboš Beneš

Jo moje babička taky jezdila do Brestu litevského….

robert

Který shodou okolností nemá s Litvou nic společného. Nechápu to tupé překládání názvů zahraničních měst.

Luboš Beneš

Ještě že se nevžil ten Karl-Marx-stadt

Gwann

tak frankobrod je super!

Karl vB.

Je zajímavé, že v K-Reportu zvládli stejnou informaci zformulovat vcelku jednoduše bez různých zavádějících deformací takto: „Tramvaje si objednaly dohromady dopravní podniky měst Frankfurt (Oder), Brandenburg an der Havel a Cottbus.“
Ony ty úpravy originálních názvů zakládají na zbytečné problémy. Např. řeka Lužnice je na rakouských mapách uvedena pod názvem Leinsitz, ale na některých německých Lauschnitz. Pak se v tom má někdo vyznat. 🙂

Big Fat Fabulous Woman

Velká gratulace pro Škodovku. 🙂

Laik

Well done, Škoda! Gratuluji.

provokatér

Česky by to nešlo, když jde o českou firmu ???

hloupý rýpal

Ve skutečnosti jde dříve o kyperskou, nyní nizozemskou firmu, takže v tomto případě jste s tím purismem trochu vedle.

leviathan

Takže vývoj a výroba probíhá mimo ČR? Někteří oligarchové konečně pochopili, že v této zemi lze přiměřeným vlastenectvím „dobýt“ nejen celou Evropu.

Petr

Tak vývoj u nás má spoustu zahraničních firem, které by ani na okamžik nikoho nenapadlo nazývat českými.

robert

Well done? Ty taky nevíš, jaký jazyk použít, že? Proč to píšeš anglicky? Má to větší význam? Nerozumím tomu.

O.K.

Ještě, že ten Transtech pořídili. Minimálně po designové stránce vozidel je to obrovský skok dopředu. Jsem zvědav, jak budou ostravské, brněnské a plzeňské tramvaje vypadat ve skutečnosti. Škoda, že se něčeho takového asi nedočkáme v blízké době v našem hlavním městě.

esc

Co má koupa Transtechu společného s designem vozidel? Vzhled tramvají pro Helsinki, Tampere a RNV pochází od ateliéru Idis Design, zatímco tramvaje pro Brno, Plzeň, Ostravu, Bonn atd. navrhnul Tomáš Chludil.

O.K.

Děkuji za doplnění. Myslel jsem to tak, že minimálně od té doby ty tramvaje prostě vypadají výrazně líp, než předtím. Posun od 15T je designově znatelný a za mě jedině pozitivní. Ať už s tím koupě Transtechu má přímou souvislost nebo pouze nepřímou.

Vbb

No a mně se zase více líbí design 15T než těchto skoro pravoúhlých krabic.
(A nejlepší design má stejně T3 🙂

bently

Design je zkrátka subjektivní věc – každému se líbí něco jiného. Mě třeba naprosto minulo to až nekritické obdivování právě zmíněných T3. Tramvaj to byla sice hezká, ale zas tak, aby se v prakticky nezměné podobě vyráběla skoro 40 let, určitě ne. Je ale pravda, že za toto konkrétně nemůže samotná T3, ale pružnost a inovativnost centrálně plánovaného hospodářství, ve kterém vznikla.

Jussi

Tak zrovna tenhle kousek už s tím finským designem moc společného nemá. Konstrukčně se v tomto případě Škoda odkazuje na rodinu Forcity plus – tedy také mimo Transtech.

Jinak koupení Transtechu se povedlo, o tom žádná. Navíc to kvitují i Finové, kteří hodně vyzdvihovaly schopnost managementu Škody ty tramvaje udat. V tom článku rovněž vyzdvihovali přístup Škody k drobným změnám konstrukce, individuálně dle přání zákazníka. Mimochodem, před prodejem byl Transtech ve ztrátách.

O.K.

Díky, myslel jsem to spíš obrazně, viz výše.

Majkl

Praze stačí mišmaš co má jako připomínku historie výroby zaniklé ČKD, korupce našich kluků vykutalenejch co to tu vedli a taky jak nám Škoda v Plzni začínala s tramvajema. Vždyť Praha byla vždy takovej polygon všeho možného.

Vít Jůza

Ony je ty neotočné podvozky ještě nepřešly??

Jan

Snad němci používají trvdší a kvalitnější kolejnice než máme v Praze, tak se jim to nebude obrušovat tak rychle.

Pavel P.

Pevné podvozky jsou stále konstrukčně nejjednodušším, a tedy i nejlevnějším, řešením pro 100% nízkopodlažní tramvaje. Pro otočný podvozek se musí udělat místo, což zpravidla znamená úzké uličky, sedadla na vysokých podestách, případně vanu (Vario, T3R.PLF). Zákazník si musí říct, jestli chce platit víc za tramvaj, nebo za údržbu tratí.

Martin

To neni az tak uplne pravda co se tyce mista, otocne podvozky mohou byt i nizkoprofilove, pouzity u nas napr. u neslavne a prototypove RT6-S s jednim nizkym schodem v salonu nebo jsou podvozky, kde jsou zvysena sedadla o schod ale pruchod mezi nimi je nizkopodlazni, napr. pokud kazde kolo je samozstatne pohaneno jako u 15T dobre videt na posledni podvozku,…
Neotocne pozvozky vyzaduji co nejprimejsi trate s velkymi oblouky, to nemusi nutne byt problem pro kazde mesto, ale treba v Praze to problem je velky kvuli prudkym obloukum, hlavne v centru…

Alexandr Mikulka

Tramvaje s pevnými podvozky (a to dokonce všemi (Multigelenk) a ne jen jedním jako tohle) jezdí i v hodně obloukovatých provozech jako například Freiburg im Breisgau bez problémů. Je to jen o kvalitě projektování, výstavby a údržby tratí.

Peeetr

Ten neotočný podvozek je uprostřed na krátkém úseku mezi dvěma klouby.

robert

V Chotěbuzi tramvaje nejezdí. Německé město se jmenuje Cottbus. Když už Brandenburg máte v němčině, tak by to chtělo trochu konzistence. Buď všechno německy, nebo všechno česky. Napíšete Frankfurt nad Odrou, ale vedle Brandenburg an der Havel? 😀
Jinak se mi samozřejmě líbí, že se naše tramvaje vyváží do zahraničí. Ještě pořád ve všech třech uvedených městech jsou v provozu naše KT4, byť v různých modifikacích. Až to bude možné, zase bych se tam rád podíval. Tyhle malé tramvajové provozy mi jsou opravdu sympatické.

JÁÁ

, proč němec označuje naše města po svém? My nemůžeme?? Řezno je vždy pro nás Regensburk. Aachen jsou Cáchy. Dresden rovná se Dráždany. Atd.

robert

Odpověděl jsem výše.
Ale nevím, co nám brání si naše české názvy v zahraničí prosadit.

Plzenak

Škoda,gratulace.Hlavně ať slouží k spokojenosti zákazníků tamních DP.Snad se dočkáme jak v Plzni tak Ostravě a Brně

Jakub K

Chotěbuz je obec v okrese Karviná na historickém území Těšínského Slezska!

robert

Samozřejmě. Fakt nechápu, že píšou Chotěbuz, ale Brandenburg an der Havel nechají v němčině, když i tohle město má český název: Branibor nad Havolou.

Vlk

Jakube, ty vtipálku ! Chotěbuz je česky řečeno z německého města Cottbus.

PetrD

alias Kocobędz

Jiří Kocurek

Košice najdete kousek od Tábora. Žilina je vedle Příbora a Trnava by se v ČR taky našla.

Josef Král

Obec Žilina je také nedaleko Kladna.

JÁÁ

Praha je i malá ves na Slovensku.

ToM.

Chotěbuz znamená Chotěbudův hrad – (německé) město ho má dokonce ve znaku.

Pražák

Čtvrtá zakázka na tramvaje na tak konkurenčním trhu jakým Německo beze sporu je, to už je opravdu úspěch.👍

Alf

To jo, všechna čest. Jen doufám, že kvůli tomu zdržení u soudu to teď nebude narážet na nějakej kapacitní problém výroby – přeci jen mezi tím tam přišly další zakázky.

Pražák

Tak pořád mají Transtech, něco mohou vyrobit tam.

Kubrt

Myslím, že ani Transtech nemá o práci nouzi – letos začne jezdit Tampere a asi už poběží výroby pro novou trať Helsinki-Espoo, kde budou articy v nějaké delší verzi. Nevím, jak si tu práci dělí v rámci skupiny Škoda Transportation, ale myslím, že napilno bude všude.

Pražák

To jistě, ale pořád je to o jeden výrobní závod více, stejně jako teď navyšují kapacity v Plzni, Ostravě a Šumperku, mohou navýšit kapacity (pokud je to potřeba) i ve Finsku.

Adam H

A Finské dráhy si u nich objednali nějaké dvoupatra s bistrem.