Obrazem: Potřetí na Antarktidě. Smartwings zvládly další let s polárníky na Troll Airfield
Boeing 737 MAX po přistání na Troll Airfield. Foto: Smartwings
Přistání na ledu vyžaduje speciálně vyškolenou posádku.
Přistání na ledu vyžaduje speciálně vyškolenou posádku.
Dobrá posádka ve špatné společnosti
Majstrštyk.
Jen škoda, že pan majitel nerozvíjí OK, ale QS.
Jak to vubec dopadlo s dalsimy Maxy pro Smartwings? Objednavka byla zrusena a bude tak ve flotile jen stavajicich 7 ks?
Dobrý dotaz, na který firma několik let odmítá odpovědět. Pár letadel, co již bylo vyrobeno a nepřevzato, už létá v jiných barvách.
Chlapci , nechte se překvapit :)) nemusíte přece vědět vše 🫡
Termín „na severu Antarktidy“ mě trochu pobavil:-)
To je ještě OK. Nedávno jsem na idnes přečetl, že se něco nachází za severním pólem.
Logický to je, ale zúžení lokalizace na cca 10 tisíc km délky pobřežní linie moc nepomůže.
Od jižního pólu je na Antarktidě směrem na sever jaksi úplně všechno! A podle dosavadních plusů a mínusů mě fascinuje, jak málo lidí tuší, o co jde. To fakt nikdo neviděl Dobytí severního pólu? Vsadím se, že všichni 100x, přitom tam je to vše krásně vysvětleno:-)
Už letí zpět:)
QS4197 from Cape Town https://fr24.com/TVS4197/2e3025d9
Koupáci… Do Antaktidy, už nevědí co roupama. 🙂
Adhezi jako beton to nemá, ale povrch upravují tak, aby to stačilo. To fakt není leskle namrzlá vrstvička na betonu. 🙂
Může mi, prosím, někdo objasnit, kde je ten sever Antarktidy? Jižní pól je ve vnitrozemí, tak snad je tam všude na sever. O místopisu kolem severního pólu měl jasnou představu už Jára Cimrman, na jižním to bude asi podobné. 🤨
ono je rozdil pristavat na “namrzlou” plochu a na “led a snih”…
Opravdu?
Jj, jedno z vyjádření pilotů po tom úplně prvním letu bylo „je to skoro stejné jako přístavat na zasněženou Ruzyň.“
Velký rozdíl je v perspektivě. Při přistání na blue ice (podobně jako třeba s hydroplánem na hladinu bez vln) máte minimum vizuálních referencí pro odhad relativní polohy k dráze. Za optimálních podmínek to nemusí být problém, ale jen si uvědomte jak nepříjemné to občas může být i při lyžování na sjezdovce, když do toho nepříjemně zasvítí slunce, sníh to rozptýlí a ještě třeba ještě vám horizont/údolí mizí v bělavém kouřmu. Druhá věc je pak samozřejmě poloha toho letiště. Přistání na „zasněžené Ruzyni“ by taky asi ztratilo punc normálnosti, kdyby nejbližší letiště bylo 5 a půl hodiny letu, na které už… Číst vice »
A myslíte že se tam dá zavolat cisterna a natankovat? Počítám že museli mít palivo na zpátečku s sebou.
Tam se tankuje normálně, ono by to zpět ani nedalo… Palivo se tam navozí po zemi…
neni tak uplne co… podle
pilotu je to, diky uprave povrchu, srovnatelne s pristanim na pevnou asfaltovou drahu.
neni tak uplne co… podle
pilotu je to, diky uprave povrchu, srovnatelne s pristanim na pevnou asfaltovou drahu.
Ve skutečnosti v tomto konkrétně není nic extra jiného, ta plocha musí mít vlastnosti takové aby tam šlo zastavit. Je to jen exotické.
Pro piloty tam jsou úplně jiné výzvy, jako vizuální přistání na nijak zvlášť dobře viditelné ranveji s malým kontrastem k okolí a bez obvyklých fičur, žádné alternativní letiště přestože je to poměrně dlouhý let přes oceán (takže hlavně složité plánování a sledování a přepočítávání všeho).
Zastavit víceméně bez použití brzd, ale to letadla umí.
Dopravní fakt ne, alespoň na drahách běžných délek. Ty desítky tun holt mají svou hybnost a brzdy jsou hlavní systém zpomalení, reverzy a spoilery jsou výpomoc.
Na kontaminovanych drahach hraje pri brzdeni nejvetsi roli prave reverz. Tesne po pristani, kdyz je rychlost vysoka, tak ma nejvetsi brzdny ucinek.
Spoilery slouzi predevsim ke zruseni vztlaku a zatizeni podvozku, aby brzdy mely efekt.
Největší, to bych neřekl, navíc čím nižší rychlost tím menší účinek. Mají spíše největší význam pro udržení vypočítané vzdálenosti, pokud je třeba adheze nižší než očekávaná, tedy pomůžou udržet hodnotu chtěného zpomalení.
Přistání se přeci počítají na určitý stupeň autobrake vybraný podle kvality povrchu a to počítá plně s brzdami a decelarcí v očekávané vzdálenosti nějakým záporným zrychlením. Pokud použijí plný reverz, brzdy odlehčí a méně se zahřejí, ale vzdálenost bude stejná.
Existuji povrchy – brecka na ledu napr – kde brzdy nebrzdi vubec a je uplne jedno jak autobrake nastavite. Od nuly po max bude brzdna draha temer stejna a jedine reverz ji ovlivni.
Plne pochopit system autobrake v kombinaci s reverzem na ruzne kluzkych povrsich je lehce komplikovanejsi a hodi se na to nejake grafy a tabulky 🙂
Až tak ne. Tam fungují efekty sněžné slepoty, takové ty klasické dezorintace v prostorech s málem kontrastu, co znají i polárníci a lyžaři.
Dokonce se tak kvůli tomu stala jedna hodně známa katastrofa Air New Zealand, let 901.
Oni ale nepřistávají na namrzlou plochu, ale na zledovatělý sníh úmyslně zdrsněný, adhesně bude blíže spíše sněhem zaprášenému uklizenému betonu než ledovce. Namrzlý beton se proti tomu nezdrsňuje, ale chemicky ošetřuje.
Nejde o to jestli piloti něco takového zvládají nebo ne, je to prostě výpočet podle letištěm udaného koeficientu a ten se dělá na jakékoli ploše, mokré, suché, nasněžené. (zahrnuje, vítr, hmotnost, nadmořskou výšku a koeficient dráhy). A buď to vychází a přistát tam lze a nebo nevychází a přistát tam nelze.
Vrstva sněhu na ledu je speciálně upravená pak má dostačující vlastnosti. V podcastu na Aerowebu při rozhovoru s kapitánem Nevolem se o tom povrchu bavili. Pokud si to pamatuji dobře.