Postrach topičů se loučí. Kremák v sobotu vyrazí na poslední jízdu, pak bude čekat na revizi
Parní lokomotiva 534.0323 (Kremák). Pramen: České dráhy
Kremák musí podle Českých drah projít zostřenou prohlídkou kotle a opravami pojezdu.
534 03.. nebyly posttrachem topičů. to 534 0…
Prvým se říkalo OMEGY a druhýmn KREMÁKY
Jezdil jsem s nimi počátkem šedesátých let
Tak přezdívky byly vždycky krajové.
Prosím můžete napsat jak to vypadá s Libeňským Albatrosem 498.022?
Stejně. Nejezdí – jezdit nebude. Teď už teda myslim, že neni rozpůlenej, kdy jedna půlka byla v Lužné a druhá myslím v České Lípě, ale stojí snad v Lužné komplet. Kdyžtak mě někdo opravte, jestli to je jinak.
Albatros bude jezdit! Bere si ho pod sebe soukromy subjekt…….
Tak to by bylo naprosto perfektní!!!
Je k tomu nějaký zdroj?
V Lužné stojí jen lokomotiva bez tendru. Místo něj jsou do něj schody.
Myslíte s tím co stojí v Lužné, vedou do něj schody a slouží jako exponát do kterého je přes pletivo možné nahlédnout na ovládací prvky? Stál tam takhle v roce 2019 a stojí tam úplně stejně i dnes.
Pan Brukner je vyfotografován před 534.0432, který je opravován v Libni. Končí jeho věrný bratr z Lužné 534.0323 výrobek plzeňské Škodovky. 534.0432 je dílem ČKD .Tak snad se v budoucnu setají na přípřeži nějakého pořádného „retro“ nákladního vlaku. Ještě třeba dodat, že za každým strojem jsou lidé. U 534.0323 jsou to a byly vždy pečlivé ruce Michala Šorela, Zdeňka Lipinského a Honzy Spáleného, kteří se o mašinku do dnešních dnů láskyplně starali….
Pane Golda mám rád Vaši tvorbu, ale s vaším tempem opravy 534.0432 nevyjede nikdy.
Můžete přijít a přiložit ruku k dílu.. Bohouš bude určitě za schopné ruce rád. 😉
Jó klatovský Krémák 0432 byla poslední parní lokomotiva, která přitahla do Domažlic nenostalgický pravidelný vlak a byl to Mn z Klatov, nikdo o tom předem nevěděl (tehdy se to tak dělalo, když nebyl diesel, vytahli z depa páru). Akorát si pamatuju, že to byla neděle, ale datum jsem si fakt nezapsal (netušil jsem, že to bude naposled). Od té doby už jsem v Domažlicích zažil páru jen na zvláštních jízdách (zejména 475.111)
Topil jsem je v letech 1976 až 1979 v Jičíně. Krásná práce, ale když jsem potom mohl zeleným tlačítkem nastartovat novou Fujaru, na Kremáky už jenom nostalgická vzpomínka….
Pamatuji si 534 z dětství. Na trati 240, tehdy 24, jezdily tyto stroje v čele pravidelných bumláků, ostatní náklady na stejné trati tahaly štokry 556. Osobní doprava byly všudybyly 354 a ušaté 464. Pak to všechno postupně vytlačily bardotky T478.0,1 i 2, náklad občas T466.0, hektory a později bangle. Teď už náklad nejezdí s výjimkou cisteren do Náměšti na letiště a ADV, osobní vlaky 854, rychlíky brejle 750.7, občas 754. Pára byla krásná, ale je to pryč. Krémáka rozhodně uchovat v provozu.
Dědek dělal v 50-60.letech posunavače v Moravských Budějovicích, před vojnou ve Vítkovicích, to určitě pracoval se stejnými stroji, které jste vídával.
Náměští ještě nedávno projížděly vlaky se štěrkem a cementem na stavbu D1 do Velmezu.
Více než 40 let není nedávno.
Já ale myslel rekonstrukci těch úseku kolem Velmezu asi 5 let zpět, stejně tak se vozilo i do Humpolce, Pelhřimova.
Žádný krÉmák. Přezdívka vznikla proto, že topeniště někomu připomínalo pec v krematoriu, takže zásadně vždycky a jenom krEmák.
Jenom ne. U nás jsme říkali 534. 03, v článku to chybí. Pro nás byly Kremáci nízká čísla.
Asi jak kde… Ale nerozporuju to.
Omlouvám se, nepohlídal jsem automacké psaní na telefonu. Tedy kremák. Vidíte, teď mi to chtělo napsat křemík. 😀
Byla to opravdu hrůza. Čtyři lopaty ke stěně topeniště nalevo, totéž napravo, do obou koutů topeniště za dvířky dvě lopaty, šest lopat doprostřed, napít se z bandasky na kotli čaje s rumem, utřít hubu a znova. To byla jízda do kopce. Fuj! Topil jsem 1973-1976.
Klobouk dolů, to musel být mazec.
Známý šumperský strojvedoucí, dnes už bohužel zesnulý Jaroslav Březina (+2011) s nimi jezdil na sklonech >30‰ přes Ramzovou i přes Pomezí. Jednou vzpomínal, že na svou turnusovou lokomotivu dlouho nemohl dostat topiče, který by tu pec dokázal řádně ukočírovat; a když mu schopného fajráka nakonec sehnali, začali si pro změnu stěžovat strojmistři a zásobovači, že na jeho lokomotivě se skokem zvýšilo množství požadovaných výměn roštnic a oprav propálených popelníků, takže správkárna nestíhala roštnice vyměňovat a zásobovači nakupovat… Jaroslav Březina se btw zasloužil o to, že muzejní 534.0301 má původní kulatý komín. V době, kdy bylo rozhodnuto o jejím převodu do… Číst vice »
Zlatý Březina . Před 20 lety jsem byl u něj doma.
Ano. Zasloužil se i o záchranu motoru M 120.417.
Kastelan