Popraskaná D1. Na ještě neotevřeném úseku jsou praskliny, podle stavbařů termín ohrožen není
Stavba D1 v úseku Přerov - Lipník nad Bečvou. Foto: ŘSD
S více než 14 kilometry má jít o nejdelší nově otevřený úsek v české dálniční síti za posledních několik let.
Myslíte, že jinde se takové potíže nedějí?
Upozornil jsem na to, protože se mi to prostě nezdálo. No, upozornil, spíše jsem se na to chtěl jen dotázat diskutujících kolegů na webu české dálnice, kam přispívám. Byť jsem ve stavařině laik (mám sice VŠ v dopravním oboru, ale trochu jinak zaměřenou), toto mi bylo divné. Dopravní stavby nadšeně sleduji a vadilo by mi, kdyby se něco za těžké peníze postavilo, a za pár let se to zase z našich peněz muselo předělávat. Těch případů z různých míst naší země je už až příliš… A to za situace, kdy se pořád všude uvádí, že se u nás staví dráž… Číst vice »
Nekvalita Made in Skanska.
To se přes monitor posuzuje fakt korektně…
Máme se Skanskou v ČR zkušenosti mnoho desítek let. Bohužel.
Zrovna u trhlin hraje roli obrovská řada faktorů, z nichž některé může zhotovitel, resp. projektant a technolog ovlinit, ale i dvě které ovlivnit nedokážou nebo nedokážou plně liminovat jejich vliv – počasí (teplota, vlhkost) a vlastnosti konkrétní použité dodávky cementu. I když se na danou stavbu (resp. pro danou recepturu betonu) používá stejný cement od stejného dodavatele, tak jeho skutečné vlastnosti kolísají – pořád vyhovují normě a TKP, ale konstatní nejsou a to už ten zhotovitel ani technolog v betonárně nemá šanci podchytit.
A že se vlnění a trhliny v takové míře dějí jen v české republice, když to může nastat kdykoliv a kdekoliv. Navíc ještě když a to ani nevjel náklaďák.
Vlnění je úplně jiný „příběh“ než trhliny v betonu raného stáří, stejně tak „vjetí náklaďáku“ s tím nesouvisí. Osobně nesleduju silniční stavitelství v okolních zemích, takže nemůžu hodnotit jaké tam mají a nemají problémy, vy to zjevně sledujete detailně.
O vlhkost jít nemohlo. Spíš v dané oblasti se jednalo o sucho, znám to tam.
Pojem vlhkost neimplikuje automaticky „vysokou vlhkost“, ale prostě a jen to, že relativní vlhkost v době betonáže je důležitý faktor 🙂 Pro čerstvý beton je právě nízká vlhkost – tedy suchost – nebezpečná – rychle vysychá a smršťuje se a vznikají trhliny. Stavbaři se samozřejmě snaží beton ošetřovat tak, aby rychle nevysychal, ale v létě ve vedru je to problém. Nicméně takhle na dálku rozhodně netvrdím, že právě toto je příčinou těch diskutovaných trhlin. Jejich poloha na okraji betonované plochy tomu nenasvědčuje.
Ještě bych doplnil, že jeden bývalý generální ředitel Skansky nám tady několik let ťokal jako ministr dopravy 🙂 Jak to dopadlo, víme všichni.
Na kždé diskzi se najde hromada stavebních expertů, kteří dokážou posoudit technický stav z fotografie. Beton pracuje. Soudruzi je to tak, nejen dřevo, ale i beton pracuje!
Totiž beton se smršťuje, když tvrdne. U základů pro garáž je to jedno a smrštění je nepozorovatelné. U větších ploch, např. podlaha v sále už to ale vliv má a po nalepení dlažby tato popraskala. Pan majitel měl ve stavebnictví léta praxe, ale i tak netušil. Dlažbu po týdnu od zabetonování nalepil a ihned vyspároval. To byla chyba, ale co už. Tak ať se mohou poučit i jiní.
Tak to musel být ten majitel zkušený ze stavebnictví pěkný diletant. Já jsem sice jen laik, co si svépomocí rekonstruuje barák, ale na vybetonovanou podlahu 6 týdnů ani nešáhnu… A dlažba mi ještě nepopraskala.
Jojo, Skanska nám postavila bytový dům s vadama a klidně zdrhla.. Vykašlala se na to.
Jen chci upřesnit, že na trhliny neupozornila jako první iDnes 25. září, ale poprvé byly zmíněny včetně detailních fotek již o dva týdny (!) dříve 10. září uživatelem „zesp“ na fóru ceskedalnice.cz
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=66&t=3210&start=1250
Předpokládám, že toto fórum zdejší redakce sleduje, takže mne dost překvapilo, že jste se tomu tématu nevěnovali už daleko dřív…
Nesleduje, ale díky za tip.
Tedy zrovna kombinace vět: „Stavbu prodloužily sesuvy půdy“ a o kus výše pak „V místě, kde se trhliny objevily, docházelo z dosud nezjištěných příčin k mechanickému napětí.“ mě nenaplňuje přílišným optimismem ohledně dlouhodobé životnosti toho betonu. Kolik je návrhová životnost CB krytu dálnice? Dvacet let? Třicet let? Kolikrát za tu dobu se „z nezjištěných příčin“ něco někam bude sunout?
2-3 roky. Podivejte pane, kdyby se furt neco nebudovalo, jak si myslite, ze by ty stavebni firmy posilaly tucne zisky svym matkam? Dnesni dalnive jsoi projektovany a staveny s permanentni udrzbou a opravou.
A na to jste přišel jak? To jako, že když se kdysi na údržbu kašlalo, tak to bylo proto, že to nebylo potřeba?
Zvlášní, že dálnice stavěná za Klause (Olomouc − Lipník) nepotřebuje výměnu povrchu ani po 22 letech provozu.
A že D1 vydržela bez opravy 60 roků? Tenhle most https://mapy.cz/s/kanahohohu nejméně dalších 30 let údržbu nikdy nepotřeboval (už to bude 80 let) a nejspíš vydrží 100 let bez údržby. Má to ale jeden háček, ten most slouží sem tam pro traktor, motorkáře − babetistu a cyklistu i chodce. Nedodržují zákon, je to exteritoriální dálnice. Nemají u sebe pas.
Jste si tou D35 u Lipníku opravdu tak jistý? Třeba tady https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/dalnici-d35-u-lipniku-osidili-museli-ji-za-100-milionu-opravit-20190110.html , nebo titulek z iDNES „Špatný projekt, šizená stavba. Kus D35 se musel znovu stavět po 18 letech“ Tak snad D1 u Přerova dopadne lépe! Dé dé dé dé jedna sice vydržela, ale beton se měl rozhodně vyměnit dříve než bylo pozdě.
2 roky ve spotřebním kapitalismu.
Tak neunosne podlozi, ze to praska vlastni hmotnosti?