Popadané stromy přerušily provoz na několika tratích, stál i koridor u Benešova
Popadané stromy na trati u Benešova. Foto: Správa železnic
U Benešova najel vlak do spadlého stromu.
U Benešova najel vlak do spadlého stromu.
Dneska takhle jdu na autobus do Prahy (vlak jsem nestíhal) a už z dálky vidím ten zmatek a řikám si to bude zase narváno. No naštěstí lidi existenci linek 401 a 406 (navzdory hlášením staničního rozhlasu) neobjevili, takže bylo jen normálně možná trochu víc plno. A teď se dočítám, že se to stalo v půl třetí ráno a že do stromu narazil odobní vlak („cestující se nezranili a byli evakuování a převezeni do Benešov“). Opravdu v tuhle dobu jezdí osobní vlaky s lidma?, vlak flamendrák (rozjezd z prahy a z konečných jako benešov ve 2:30 byl zrušený s kovidem a… Číst vice »
To spíš odpovídá chybě a překlep, kdy se měla na mysli půl druhá a 2501 a napsala se půl třetí.
Před 12:30 obě koleje zprovozněny
Nikdy předtím se nic podobného nestalo, a je to tu zas…
Tady v tom úseku je to dost často při každém silnějším větru 😭. Sice to při stavbě koridoru okolo trochu vykáceli, ale chtělo by to více ( hlavně v okolí bývalého hradla nad Bedrčí ).
Přitom řešení je poměrně jednoduché…
a opět nastal čas připomenout, jak sousední DB tuhle situaci řeší po vichřicích z minulého desetiletí : https://www.deutschebahn.com/de/presse/suche_Medienpakete/medienpaket_vegetationsmanagement-6854346
A jak jinde… https://youtu.be/7i8o1uA6330 trochu to kolem koleji probrat. Nebylo by to mozna pekne, ale urcite by to pomohlo.
6 metrů od osy koleje mají vykáceno. Jestli byl 20 m daleko, tak by se jim to stalo taky, protože možné vyvrácení i s kořeny pohledem neposoudíte.
ČD opět perlí. Zatímco autobusová NAD jezdí víceméně obstojně, problémem je doprava za výlukou. Panáci by si měli uvědomit, že ta mimořádnost rozhodí i cestování za tím postiženým úsekem. Konkrétně tady se jelo autobusem z z Benešova do Čerčan, ale ten jel déle, než vlak, takže návazný vlak do Prahy ujel. Tedy na programu bylo čekání tři čtvrtě hodiny v Čerčanech na osobák do Prahy. Ten byl tvořený jedním ešusem a měl pobrat lidi z osobáku a rychlíku. Odjížděl narvaný už z Čerčan. Proč třeba v tomto úseku netočily i soupravy od rychlíků, které ráno měly jet z Prahy do… Číst vice »
Ten vlak, který vám ujel těsně před příjezdem NAD byl s největší pravděpodobností ve stejné situaci, jako popisujete vy v té vaší. Taky tam někdo musel čekat třičtvrtě hodiny a pak se mačkat v přeplněnym ešusu do Prahy. Je to mimořádnost, proto je tento stav mimořádný a tohle se nedá nijak naplánovat. Těžko za tím může být systémová věc, když se ten problém stane pokaždé jinak, za jiných okolností, na jiném místě, koleji, čase, sledu a bůh ví čeho ještě. Věřte, že dispečeři ČD se při mimořádnostech snaží vymýšlet maximum tak jako všichni ostatní dotčení, ale všechno má své limity.… Číst vice »
Co třeba kdyby mezi Prahou a Čerčany jezdily i soupravy rychlíků, místo toho, co byly odřeknuté? Vždyť ráno z Prahy nějaké vyjíždí. Znova – mezi Prahou a Čerčany tak dopoledne jezdila méně než polovina vlaků: nebyly R a Ex. Tak když je snaha s osobáky za výlukou nečekat – to chápu – tak ať se tam aspoň nesnižuje množství vlaků, aby to čekání nebylo tak dlouhé. Systémová věc je to v tom, že se (už při druhé mimořádnosti) zorganizuje celkem slušná NAD, ale co je za ní, už nikoho nezajímá. Při tom pálení kabelů to bylo okořeněné tím, že jsme… Číst vice »
Asi to mělo svůj důvod, nevím. Souprava klasických rychlíků by se asi musela objíždět, bylo kde? Bylo by to časově efektivní? To stejný by se muselo dít na hlaváku, byl by na to prostor? Nenadělalo by se víc škody než užitku narušením ostatních spojů? Jsou tady faktory jako pracovní doba vlakových čet včetně strojvedoucích, o kterých ani vy ani já nevíme nic konkrétního. Je dobře že nic zkoušet nebudete. Tak v tom případě doporučím jako cestujícímu co si platí jízdenku tento mimořádný stav prostě zkousnout, jedete do Prahy o 40 min. déle, no jéje. Je to MIMOŘÁDNOST. Takové věci se… Číst vice »
Vím konkrétně jen to, že už při druhé mimořádnosti to stálo za pytel, a kupodivu ne okolo místa kde ta mimořádnost vznikla. Čerčany jsou dost velké nádraží a nehnulo se tam kolo. Na hlaváku se to dělá střídáním lokomotiv – u Ex i R, to by se nezměnilo. Co teda bylo s těmi soupravami, četami a strojvedoucími od těch rychlíků a expresů, co nejely? (A doufám, že si ČD teda nedostanou od MD za tyhle neodjeté spoje peníze.) Doufám, že až kousnete do rohlíku, ve kterém byl zapečený šroub (no co, mimořádně se někde uvolnil a spadnul do těsta) a… Číst vice »
Takže aby bylo jasno: při první mimořádnosti – u těch kabelů – bych to nějak skousnul. Ale teď mi to připadá tak, že se všechny takové situace budou řešit stylem, že stačí, když se kolem postiženého místa zorganizuje NAD a zbytek se neřeší. A těch je bohužel dost na to, aby mě to… sejřilo.
Já už léta mám pocit, že NAD se organizuje tak, aby nebyla potřeba. Aby si většina lidí nějaký odvoz zajistila. Ten pocit jsem měl donedávna. S těmi kabely jsem byl překvapený, jak rychle byla NAD k dispozici (považte, čekalo se na ní jen půl hodiny, ne dvě hodiny, jak bývávalo dříve běžné (za roky co dojíždím jsem už čekal ve stránčicích, uhřiněvsi, říčanech, senohrabech a na mnoha dalších místech)), ale zdá se, že nastupuje trend, že přijede NAD a neni na co přestoupit. Dneska jsem naštěstí jel autobusem, takže v pohodě, ale tehdy jsem to schytal, a to jsem si… Číst vice »
Ono to ale při mimořádnostech vždycky stojí za pytel, oproti běžnému stavu. V co doufáte je mi upřímně jedno, z toho co píšete usuzuji, že o provozu víte leda tak velký kulový. A žádná moje arogance v tom nebyla, jen sem se vám pokusil nastínit, že je to trochu složitější než se na první pohled může zdát, ale to vy přes vaše slzy nevidíte 😉.
Problém bude, předpokládám, v tom, že v Praze nocuje pouze jedna souprava od Ex (336 na 331), zbytek „spí“ v Benešově, Táboře a ČB, takže při ranní špičce asi nebylo moc kde brát.
Mě spíš překvapilo, že S9 jezdila během dopoledne neposílená, popř. že i po skončení ranní špičky nejezdila do Čerčan v půlhodině, což by vazbu mezi kyvadlovou NAD a S9 do Prahy výrazně zefektivnilo.
Současné krátké S9, co dopoledne končí v Říčanech by šlo teoreticky operativně natáhnout maximálně do Senohrab a to už je dost na knop. Do Čerčan by byly potřeba další dvě jednotky a hlavně personál.
Myšlenka dobrá, leč v dnešní době neproviditelná. Na toto operativní prodloužení potřebujete dvě soupravy, dva strojvedoucí, dva vlakvedoucí. Není ani jedno.
Právě že v Praze přes noc žádné soupravy na R a Ex na jih nejsou. Přijíždí od jihu a pak teprv zpět
Jediná souprava od Ex nebo R co „nocuje“ v Praze je souprava večer od Ex 336 a ráno zpět Ex 331… První R z Prahy je R 705 a soupravu bere od prvního R 734 co přijede od ČB… takže soupravy opravdu nejsou….
Já se jenom divím, že ty stromy kolem tratě všechny nepokácí. Když se podíváte do Itálie, Francie, Španělska i Německa, tak min. 4 metry od posledního štěrku je mýtina. Takový zářný nepříklad je úsek Plzeň – Mariánské Lázně. Sice tam v ochranném pásmu není nic, ale hned vedle toho jsou čtyřmetrové stromy…
Zpoždění k cestování prostě patří
Ale tady nejde o zpoždění, ale o ten princip. Fakt nepochopím, proč to nemůžou všechno vykácet min. 4 m od ochranného pásu!
A co si představujeme pod pojmem „ochranný pás“?
to už pak ta ekologičnost a že zabere polovinu prostoru než dálnice nezní tak pěkně, že jo
Jestli má na mysli ohranné pásmo, tak to je 60 m od osy krajní koleje, na obě strany. To je mínus 10 hektarů lesa za každý kilometr trati vedoucí lesem. A nebo jako 4 dálnice vedle sebe.
PS: 2 hektary počítam na trať samotnou, tedy 20 m šířky, do které se vejdou obě koleje s trakčním vedením i lesní cestou hned vedle.
Fakt chcete vykácet stromy cca 20 metrů na obě strany od kolejí? Jo to určitě projde…
ANO.
Tohle řekněte nějakému nadřízenému z řad některých soukromníků po pozdním příchodu do zaměstnání. Jak říkal jeden, že uznává nepřítomnost jen z důvodu smrti.
to ať hlavně říkají všichni přesunovači všeho na železnici
Tady byl strom 20 metrů od trati, to už fakt kácet preventivně nejde.
Podle textu ano (a že tady nějaký chytrolín neumí číst, je jeho hloupost) – a předpokládat, že když nějaký tak daleko od trati rostoucí (a navíc asi dokonce i zdravý, když se nezlomil) strom vyvrátí vítr a zasáhne to i trať, to by museli všichni traťmistři nafasovat křišťálové koule. Ani v tomto směru samozřejmě není na dráze zdaleka vše v žádoucím pořádku, ale myslím, že proti stavu třeba před 10 roky je teď už situace výrazně lepší. Padlé stromy jsou navíc problémem hlavně pro elektrizované tratě, a i tady kde-kdo přece pořád volá po tom, že je třeba „zadrátovat“ i… Číst vice »
„vyvrácený i s kořenovým balem“
Jestlipak víte, co to znamená? Je těžké je určit, kterému stromu se to stane z těch mnoha stojících. Někdy padnou 3 vedle sebe a dalších 50 okolo stojí dál.
Bohužel máme zákon o ochraně přírody a krajiny a názor nejmenovaného ministerstva životního prostředí, že strom je víc než člověk a oni na to mají dokonce metodiku.
Není zakázáno havarijní kácení nakloněného či nahnilého stromu, úřadům se to jenom zpětně oznámí.
To samozřejmě ano, leč naprostá většina popadaných stromů při vichřicích jsou „normální zdravé“ stromy, které nikdo nedovolí pokácet z preventivních důvodů. Přestože víme, že dříve nebo později na trať či pozemní komunikaci spadnou.
Přitom by bylo moudré tu další výsadbu plánovat tak, aby se objevily již dřeviny nižší, které infrastrukturu neohrozí a nálety se důsledně likvidovaly včas. Jenže § 1.
A proc kacet? Staci prorezat.
Zakázáno to není, ale ten proces, než se tak stane, pokud se ovšem vůbec toho cíle dosáhne.