Pohl: Nákladní doprava je na samém počátku hledání své budoucnosti
Seřaďovací nádraží. Pramen: Siemens
EU velmi konkrétně stanovila úkol převést do roku 2050 ze silnice na železnici či vodu 75 % nákladní dopravy.
EU velmi konkrétně stanovila úkol převést do roku 2050 ze silnice na železnici či vodu 75 % nákladní dopravy.
Dovoluji si jen pana Pohla upozornit, že svobodná plavba po Labi až do Hamburku není žádný relikt Versailleské smlouvy! Příště nechť se prosím drží toho, čemu opravdu rozumí, a nepíše tendenční hlouposti z dějin mezinárodních vztahů. Děkuji.
Můžete si to vzájemně prodiskutovat zítra tady ve Špindlu na naší konferenci 😉 Budete na ní oba.
Samozřejmě, neboť smlouva byla vypovězena už v roce 1936 Německem. Navíc se vztahovala na Československo, takže by dnes neplatila tak, jako tak.
Tomáš Tyll
Omlouvám se za předchozí prázdný příspěvek, způsobený nesmírnou únavou z takřka kontinuálního úřadování. Stručně: 1) hlásím, že s p. ing. Pohlem jsem si věc vyjasnili, čil, to je erledigt a fertig. 2) vypovězení Vers. smlouvy Německou říší v roce 1936 je z hlediska mezinárodního práva neplatné a neúčinné. 3) Versailleská smlouva v řadě svých článků platí dodnes a především to není žádná bilaterální smlouva jen mezi Československem a Německem. 4) Význam a poučení pro nákladní železniční dopravu z této drobné diskusní poznámky je následující: jak má Česká republika, jako malý vnitrozemský stát, zajištěn bezcelní a volný přístup ke světovým mořím… Číst vice »
Doprava je tak levna, ze se kvuli centum na kus vyplati vozit zbozi pres pul sveta. Nikdo rozumny nechce mit tovarnu na mobily v kazde vesnici. Stejne tak pochopitelne, ze kdyz vyjimecne dojde v Evrope cibule, tak se doveze z jizni polokoule (NZ), kde je zrovna sezona. Tam je tak vysoka pridana hodnota, ze to za to stoji, i kdyby se to vezlo letecky. Jenze… my vozime i veci, u kterych to smysl nedava. Treba levne trvanlive potraviny. Jedno oddeleni EU dotuje farmare, aby mohli prodavat (a byt nejlevnejsi!) na Novem Zelandu italska rajcata v plechovce ci polskou marmeladu. A… Číst vice »
V podmínkách a vzdálenostech ČR bude vždy nejflexibilnějším a nejrychlejším dopravním prostředkem osobní auto a pokud pojedou aspoň dva, tak je to i ekonomicky nejefektivnější varianta. Žádný vláček nikdy nebude pro většinu občanů v docházkové vzdálenosti od výchozího a cílového místa cesty a každý přestup znamená desitky ztracených minut, riziko ujetí přípoje, diskomfort, zvýšené náklady, atd. Fakticky jedinou reálnou cestou k bezemisní dopravě je postupný přechod na elektromobilitu. Že se houfně začne jezdit na kolech k zastávce elektrického vláčku jsou pouhé sny fanouška železnice a zaměstance výrobce kolejových vozidel.
Nespletl jste si osobní a nákladní železniční dopravu???
Petře, nespletl. Vytrvale prudí. Ne, že by neměl občas pravdu, ale tohle je zbytečný 😉
Kdo má jiný názor než vy tak prudí?
Gertruda von Trautenberk pro ŠT ani CZ Loko nedělá. To pro kolik lidí v ČR bude vlak výhodný bude záležet na dvou věcech, jak se bude vyvíjet urbanizace a jak se bude vyvíjet (elektrifikovaná) železnice. Pokud oboje poroste, tak dráha má slušný potenciál, zejména pokud se podaří dobře napojit lokální centra. Vemte si že Břeclav – Brno je vlakem zhruba to samé co Královo Pole – Hlavas, nedej bože Královo Pole Černovická terasa. V takové situaci je celá oblast mezi Nádražím a náměstím zhruba to samé co nějaká vzdálenější oblast Brna. Další věc je že člověk, pokud opravdu jde, neřeší… Číst vice »
Asi jste nepochopil, ze elektromobilita nebude o tom, ze ke kazdymu bytu bude pripadat maly autobazar, jako je to ted. To jsou jen pouhe sny fanouska automobilu.
Samozřejmě – elektromobilita je tak drahá, že si jen málokdo bude moci dovolit individuální dopravu. Takže mobilita obyvatel se dostane na stav před sto lety – jen některé vlaky budou rychlejší.
Houfně se na obyčejném, šlapacím kole jezdilo třeba v Německu už dávno. Ne náhodou bývaly na stanicích řady krytých stojanů.
Tak proto se staví logistická centra u silnice bez železničního připojení vlečkou. Už tomu rozumím.
Tak to se EU měla inspirovat ohledně dopravy v socialistickém Československu.
70% přeprav po železnici,funkční vlečka do většiny podniků,pokud ji neměly tak měli vlastní autodopravu,kterou zboží vozily na nebo z nejbližšího nádraží. A měly také skladové prostory.Systém vytěžování kamionů(nemohly jezdit prázdné jízdy)Sběrná služba jednotlivých zásilek ČSAD.
Jak říkám, ČSAD náš cíl.
Akorát občas nebyly půl roku vložky a hajzlák. Ale to je detail,soudruzi.
Ano, a inspirovat se kompletně, tedy včetně investic, které byly v poměru té přepravované zátěže NULOVÉ. Ono se to mimochodem ani jinak než dráhou vozit nedalo, když soudruhům trvalo v dobách bez ekoteroristů postavit dálnici do Praha-Brno 32 let. Ne náhodou právě rok 1980 koreluje s poklesem přeprav na ČSD.
No jo, ale tehdy nebyl systém JIT. Také mě množství kamiónů na silnicích štve, ale flexibilitu a rychlost jim jim nelze upřít.
Co tu řešíte ?? EU tu plánuje něco na rok 2050 pokud tu EU bude což pochybuji tak bude stejně celej svět ve válce protože kvůli těm vsem blbostem co prikazuje bude všude chudoba a hlad a to se vždy řešilo válkou
Vždy… no vždy se chudoba neřešila válkou, to bylo v dobách kdy neexistovala technologie, nebo když tu vládli uřvaní malíři a bývalí meteorologové/bankovní lupiči kdesi z Gruzie. Války v 19. století měly mírně jiný motor a to ideologicko-náboženský (svatá povinnost civilizovat svět). A ta stejná možnost je tu dneska. Máme dvě možnosti, buď situaci vzít jako možnost pro rozvoj, nebo se schovat a zchudnout a dělat že s tím nic jiného dělat nešlo a nejde. Problém je že z nějakého důvodu se to bere jako definitivní konec a že se s tím nedá nic dělat. Jako by tu byli jen… Číst vice »
„Avšak v dálkové nákladní automobilové dopravě je náhrada naftového pohonu bezemisním elektrickým pohonem efektivněji řešitelná převedením vozby na železnici s liniovým elektrickým napájením než snaha pohánět elektricky automobil. “
Do kamene tesat.
A zlatem obkreslit!
:)))) jasné a pošlou vám jeden vagón zboží co potrebujete a ne že budete měsíce čekat než doplní vše že . A určitě je dost kolejí na toto :))) raději se do toho nepleťte
Souhlasím, vy se do toho opravdu nepleťte.
A rychlost a flexibilita nákladní dopravy je kde? Na silnici.
Copak nikdo nevidí, že největší zdržení nákladu nastávají v seřaďovacích stanicích a kontejnerových terminálech? Že tato zařízení zabírají obrovskou plochu a produkují hlukové emise? Že jsou železniční vozy méně produktivní než silniční dlouhými prostoji na nakládce a vykládce?
Nemám obavu, že by se cíl 75% nákladu na dráze povedlo naplnit. To, co se píše v tomto článku, jsou akademické kecy odtržené od reality.
A teď praktické téma. Nejdražší, nejtěžší a nejneekologičtější část elektromobilu je baterie.. To vyrábí a prodává kdo? Čína.. A vůbec i tu elektroniku kolem. Takže nejlépe to soudruhům z Číny zadotovat ještě na dluh. Takže kdo bude mít 80% vývaru na autíčku byť s evropskou nálepkou..
PS: ty africké lithiové doly, taky nejsou moc hezké a zelené.
České elektrárny také ne.
Náhodou nejedna přehrada se dokáže na jaro zazelenat. Pro výrobu elektřiny je to ale jedno, zda je hráz sypaná či nikoliv.
Přehradní hráz zdola: https://mapy.cz/s/fovogupelu
Jiné přehrady zase zelenají v pozdním létě.
Takový Vranov někdy vypadá jak špenátová polívka…
Baterie nejsou zdaleka tak neekologické jak se je s oblibou snaží vykreslit ropný průmysl. Koukněte na takovou Teslu jak připravuje výrobu nových článků 4680, s minimální spotřebou vody, s minimální potřebou Lithia a dalších cenných kovů. Taky není potřeba vše kutat jen v Africe s pomocí dětí. Opět, Čína zdaleka není jediným dodavatelem baterií. Korea jede naplno, vemte si třeba Samsung, SK Innovation, LG, to jsou velcí hráči na trhu. A Evropa už staví několik gigatováren na baterie, které většinou s Čínou nebudou mít nic společného: https://bigthink.com/the-present/gigafactories-in-europe/ Takže nehrajte na city jak je to všechno zvrácené, protože to tak opravdu… Číst vice »
A z čeho ta baterka teda je? Lithiová baterie lithiem jen zhora pocukrovaná?
Ne,nadšením a nerespektováním přírodních zákonů ten zelený svět opravdu nevybuduje že, přátelé.
Ano, v typickem clanku typu 18650 (jsou treba v Teslach), ktery vazi cca
45g, je jen zhruba 1g cisteho lithia. Je to tedy jen o trochu vic nez 2% hmotnosti.
Tak ono zásadní zvěrstvo je nazývat elektromobilní auta bezemisní. A hrát si na to ve výpočtech EU.
V reálu je pak elektromobil minimálně na polovině spalovacího. Takže tolik asi k podpoře Číny ze strany EU.
Nezaznělo tam to zásadní. Že musíme snížit objem přepravy všeho, odkudkoliv kamkoliv na 10-30%. Proč vozíme 90% odpadu (pardon výrobků) z Číny, když moderní továrna s profi 3D tiskem dokáže totéž, 10 km od místa spotřeby a s minimálním zatížením dopravní sítě. No nevadí, ekologii vyléčí peníze. Kontejner z Číny už teď stojí dovézt 10x tolik, než před COVIDem, takže nábytek, stavební míchačky a kolečka se už fakt nedováží (protože rozpočítaná přeprava 1 kusu z Číny stojí nyní 5x tolik, než zde výrobek v maloobchodu). A to postupně přibude. Za 10 let nebudeme řešit CO2, ale zbytné teplo, které při… Číst vice »
😀 😀 Ano prosím, zkuste mi v moderní továrně s 3D tiskem „odvedle“ vyrobit nějaký textil za konkurenceschopnou cenu a kvalitu, pak nějakou elektroniku, infrastrukturu pro IT – 5G třeba, pár moderních GNSS modemů… Pak nějakou ocel , plasty , solární panely, nějaké automotive komponenty, chemii, co všechno máte v nabídce ještě? Ať se omezí ta zbytečná doprava, kterou lidé zbytečně platí protože chtějí zbytečně vyhodit peníze z okna za něco co nepotřebují, jenom se jim to zapomnělo říct, že se všechno vedle 3D tiskne…:) Už hedvábná stezka byla blbost, jenom se těm karavanám chtělo prostě zbytečně šlapat pouští, jen… Číst vice »
Pro začátek něco jednoduššího, pákovou vodovodní baterii. Aby se nemusely odlévat ve slévárně a rozvážet přes celou ČR. Materiál, čili různé kovy na slitiny…
Pánové, máme na ÚK tiskárnu, na které tiskneme kloubní náhrady, takže to jde. V raketoplánem už je to léta. Cenu neřešíte. A kdyby jste viděli šaty, které jsou mas patent a chtěla by je každá ženská na světě, tak to je teprve terno Jen je problém, jejich pojistná hodnota byla 100 mil EUR. Jak vypadají? Jak zrovna chcete Versace a spol pošlou elektronicky soubor a šaty se vytvářejí a nabarvi. Největší tragédie= jiná ženská má ty same= přehrání sW na jiný model. A to už existuje…. Ze to stojí víc jak Vectron, nereste, první mobily taky staly víc jak barák… Číst vice »
„10 km od místa spotřeby“
V každém okrese výroba mobilních telefonů. Mao Ce Tung a jeho Velký skok. Škoda jen, že zemědělci neobdělávail pole, protože roztavili pluhy. To aby dodrželi plán souběstačnosti ve výrobě ocele.
Viděl jste někdy nějakou skutečnou továrnu? Třeba na výrobu oceli, plastu nebo gumy? Z toho se většina spotřebního zboží skládá Věřte mi, že ji nechcete mít za domem.
3D tisk je hezká věc, ale nehodí se na sériovou produkci. Vstřikovací lis na plast je sice mnohonásobně dražší než sebelepší 3D tiskárna, ale vyrobený kus je poté “zadarmo“. Změna kterou propagujete vede k horším, dražším výrobkům za cenu podstatně vyšších dopadů na lokální oblast (hluk, zplodiny, smrad).
Neříkám že vozit vše přes půl světa je správné, ale to co navrhujete je hodně naivní
Není odpověď je výše
Nevím co je ÚK, ale tisk kloubních náhrad mě dost překvapuje? Z jakého materiálu je tisknete? Tisknete vše, nebo malou část výsledného výrobku? Jak na tiskárně uděláte povlak z biokompatibilního materiálu, např. částečně amorfního oxidu titaničitého. Pochybuji že takový materiál dokáže nějaká tiskárna vytisknout.
Co je dnes nejdůležitější je cena. Proč většina spotřebičů nemá obvod reálného času a po výpadku proudu se musejí nastavit hodiny? Protože stojí 10 Kč. Což sice není nic, ale když vyrobíte miliony kusů, tak je to hodně. To co vy propagujete nemůže fungovat v globálním měřítku.
Za 30 let snad ještě bude EU existovat, no…
Na dráze bude jednokolejka do západního Německa snad už zadrátovanou jednokolejkou, a 75% zboží může být na železnici jedině tak, že všechny silniční přepravy zahynou, protože síť 2-3 kolejných tratí kde by mohly double-stack kontejnerové vlaky o délkách 2-3 kilometry jezdit asi nevybudujeme…
Výborný článek, skvělý pan Pohl! Děkuji!
Ještě mně schází úvaha do železniční nákladní dopravy o úplném vytěžování normativů… délkových i hmotnostních.
Vytěžování normativů..délkových i hmotnostních.
Hm, z toho by měly zákazníci – i vlastní obchodní oddělení – obrovskou radost.
„Kde mám ten vagón?“
„Sorry, moc lehký, čekáme až přijede uhlí a vezmem to dohromady, možná pozítří, to víte, normativ je normativ.“
Do těch boilerů ve vagoně budete muset napustit vodu, jinak vám ten vagon nevezmeme, je moc lehký. Ale? Tak to rozbalíte!
Proč chcete do těch kuřat napouštět vodu? 😀
Bojler/boiler je kuře? Fákt?
Vy jste asi syn toho soudruha,ne?
Nejsem, ale dělám si z toho srandu, jste si nevšiml toho chechtajícího se smajlíka?
Sociální inženýrství par excelence. Návrat ke komunismu,tentokrát zelenému. KLDR náš cíl. Žádná soukromá vozidla,přesun všude pěšky,státem kontrolovaný nákladní i osobní transit. Policie,pardon,Zelené gardy budou kontrolovat,je-li vozidlo dostatečně vytížené,zda je přeprava jeho nákladu v environmentálním,tj.státním zájmu. Kontroly,zda cestující v osobní dopravě mají k použití dopravního prostředku dostatečný důvod,jestli by opravdu nemohli jít pěšky, a vůbec jestli mají papíry k výskytu v jiném,než přiděleném okrese. Povolenou silniční nákladní dopravu monopolně obhospodařuje novodobé ČSAD,leč pokrokově s ekožebřiňáky na animální pohon. ……. Není tomu tak dávno, co si EU stanovovala termíny,dokdy po vzoru sovětských soudruhů dožene USA. Dneska je kolem toho ticho po pěšině.… Číst vice »
Víte ale, že ropná paliva tak jako tak do konce století nevydrží? Takže čekat, pálit zlato dokud nepřijde energetická a dopravní apokalypsa se všemi “hrozně překvapenými”?
Ropa došla v roce 2007. Bylo na to několik předpovědí. Jo a bacha na jednu věc: Dělají ze z ní i podrážky bot (umělý kaučuk).
Z ropy se dělá tolik věcí které nás obklopují, že si to většina lidí neumí představit. Převážná většina plastů, které nás obklopují pochází z ropy. A pozor ne všechny jdou recyklovat.
Tím spíš je třeba si ropu šetřit na výrobu plastů a chemikálií než jí blbě pálit s mizernou účinností. Každý ví, že docházení ropy je čistě ekonomické, tedy že jednou stoupně cena tolik, že už je nevyplatí využívat jako dříve, ne že prostě vyschne nějaký zdroj. Takže, chceme si prožrat budoucnost a propálit ropu dokud je ještě relativně dostupná anebo už máme vůli řešit to teď? Každý zodpovědný člověk, který plánuje dlouhodobě a nechce žít z ruky do huby tak zvolí to druhé řešení, třeba jako Elon Musk.
Některá jeho extempore spíš mluví o něčem jiném… Jenom ten vesmír ho drží od školy.
2007 měl nastat oil peak podle některých věštičů, ne dojít ropa. Někteří říkají že nastal, někteří že ne, ale to je vlastně jedno. Současné zásoby do úplného vyčerpání stačí při současné spotřebě na 42 let (Zdroj: Energy Information Administration (EIA) – Data from BP Statistical Review, Oil & Gas Journal, World Oil, BP Statistical Review, CEDIGAZ, and Oil & Gas Journal), což není do konce století. A že ropa dojde je fakt.
To že se z ropy dělá lecos, plasty, léky atp by mělo vést spíše k šetření touto vzácností.
No…ono uhlí už mělo taky dojít už před 100 lety…
Nemělo. Uhlí vydrží déle než ropa. Ale je to svinstvo pro ovzduší když se pálí, takže asi vydrží hodně dlouho, což zejména u toho kvalitního i jinak využitelného není na škodu.
Dráhy v Evropě nemají kapacitu. To aby vznikly desetitisíce kilometrů tratí vyloženě s prioritou nákladní dopravy. Nápravový tlak aspoň 25 tun, ideálně dva kontejnery na sobě (to je spíš utopie), délka vlaku aspoň těch 740 m (tu délku totiž považuju obecně za nějhůře překonatelný problém, zejména jakmile by vlak měl sjet na klasické evropské tratě), jednotná rychlost vlaků kolem 100 km/h, zákaz předjíždění až na výjimky, ASJC, ETCS, dvojkolejka, obchvaty. Pak jsem se probudil. Protože výstavba takových tratí po zemi neprojde skoro nikde, NIMBYsti, ekologie (nezapomeňme, že i když vzorem nákladní železnice pro nás je ten severoamerický systém (konkurující si… Číst vice »
Na doublestack je potřeba 32 tun, lépe 37 tun na nápravu, ať se nemusí řešit, kolik který kontejner váží. A podjízdná výška taková, že by se musely přerazit všecky tunely a zvednout skoro všecky mosty. Předělání sběračů by už byla drobnost.
A nestačilo by pro začátek tratě lépe pospojovat a elektrifikovat? Pár měsíců zpátky jsme viděli jak velký problém je pokud není okamžitě použitelná alternativa, byť tedy jednokolejka nemůže plně nahradit hlavní trať, ale i tak by mohla existence elektrifikovaných alternativ znamenat zlepšení situace.
Ještě bych si dovolil upozornit na dvě podle mého názoru zásadní skutečnosti, které mají významný až zcela prvotní vliv na zvýhodňování přímé silniční přepravy oproti přepravě železniční: 1. Výrazně vyšší a v řadě případů věcně neodůvodněné legislativní požadavky na železniční systém oproti systému silničnímu. Plnění těchto požadavků je velmi finančně náročné a v řadě případů, především v oblasti regionální osobní dopravy a v oblasti dopravy jednotlivých vozových zásilek je vyžadováni těchto požadavků hlavní příčinou jejich ekonomické nekonkurenceschopnosti, vedoucí až k jejich naprosté likvidaci. Tyto legislativní požadavky jsou v naprosté většině zdůvodňovány potřebou zajištění bezpečnosti provozu. Tato bezpečnost je však vyžadována… Číst vice »
Ony ty podmínky ani rovné býti nemohou, neboť každý ze systémů má jiné přednosti. Já bych ani nedoporučoval tyto systémy stavět na stejnou úroveň. Každý totiž vznikal v jiném období a odpovídal tehdejší úrovni techniky a vůbec úrovni hospodářství zemí. Zatímco železnice v 19 st. vznikla v podstatě z nutnosti tehdejší situace techniky (velký těžký parní stroj s malou účinností, nemožnost zdolávat velká stoupání) tak rozvoj silniční dopravy od první poloviny 20 století byl založen na spalovacím motoru, který měl větší účinnost a hlavně byl menší což se stalo předností neboť takovéto vozidlo bylo mobilnější, dostalo se takřka všude a… Číst vice »
Ruční vozík širší než 60 cm splňuje definici nemotorového vozidla. Co teď? Požadovat aby osoba vedoucí dvoukolák měla zdravotní a psychologické prohlíky, seznání a licenci dopravce, navíc k řidičáku a povinným přezkouškám? Veze jenom trávu pro králíky… tady železnice konkurovat nedokáže.
Jo, je to ad absurdum. Ale ten dvoukolák s trávou pro králíky není nic nemožného. Nebo si představte, že by si chodec jdoucí po silnici (není chodník) musel dělat seznání.
V oblasti nákladní dopravy krásná vize, ale realita je úplně opačná. Nákladové nádraží Žižkov bylo zrušené naprosto bez náhrady. Překládka kontejnerů se přesunula do Mělníka. To je ekologie, kolik nafty spálí kamiony navíc mezi Mělníkem a Prahou? „Ve srovnání se systematičností rozvoje osobní dopravy je nákladní doprava na samém začátku hledání své budoucnosti.“ A to je zásadní chyba. Nákladní dopravou se mělo začít a ne ji nechat na konec. Politika omezování individuální osobní dopravy a zároveň ponechání individuální nákladní dopravy komerčním zájmům je natolik zcestná, že nějaký Green deal vůbec nedává smysl. Chybí elektrifikace spousty železničních tratí. Po Praze se… Číst vice »
zato vize přesunout jí do Malešic se s vřelým přijetím kupodivu nesetkala
https://www.neprekladisti.cz/o-prekladisti.php
Tahat námořní kontejnery na Žižkov, aby se odtud zase vyvezly na autech nělam na periférii do distribučního centra/výrobní firmy?
Rozhodně ne! Ale když něco ruším musím mít náhradu. O rušení Žižkova se vědělo nejméně 20 let.
„když něco ruším, musím mít náhradu“
Teď mluvíte za koho? Za operátora? Za Prahu? Za SŽ? Operátor si náhradu našel v Mělníce, Praha kontejnerový terminál má (jiného operátora). Taky je otázka, kam ty kontejnery na autech z NNŽ směřovaly, jestli nakonec ten Mělník není příhodnější?
Mělník samozřejmě pro zásobování Mělníka příhodnější je. Pro zásobování Prahy, která má poněkud větší spotřebu vhodný není. Rozhodně to není podpora převedení nákladní dopravy na železnici.
Mluvím za sebe. V rámci ekoterorizmu je prostě zvykem rušit věci bez náhrady, bez domyšlení důsledků.
A jaká byla výkonnost Žižkova a na jaké typy přeprav byl stavěný? Žižkov, pokud vím, byl dělaný na dopravu vagonů s krabicemi, ne na moderní dopravní systém, byť tam nějaká překládka kontejnerů byla, ale proti Uhříněvsi to vypadá na drobek.
Spíš by to chtělo se podívat kde se kolem prahy staví příslušné areály a tam se změřit na výstavbu překladiště. Nebo kde se dá z dráhy snadno dostat na dálnici a po té k příslušným areálům. Ne to mít v centru.
Když vykládku kontejnerů na vagonech, tak to by si měli zajistit spíš vlečkaři. Chce to ovšem mít jednak kontejnery dveřmi od sebe, jednak taky prostor na vjíždění ještěrek do těch dveří. Co znám já, tak některé pražské firmy si ty kontejnery nechávají překládat (například v Uhříněvsi) na vozy s podlahou.
To je právě zásadní rozpor dopravy jako takové. Doprava je totiž nutné zlo. Nikdo nechce u baráku hlavní silnici. Čuchat, ani poslouchat. Nikdo nechce magistrály skrz město. Nikdo nechce poslouchat letadla a vlaky. Hlavně ty nákladní. A tunely jsou velice nákladné. Nikdo nechce mít u baráku kontejnerák, přístav. Přitom všichni chtějí cestovat. Sice někdy je to pro ně (pracovní cesta, nákup) taky nutné zlo, ale roste poptávka po cestování jako zábavě. Takže dopravu co nejvíce vymísťujeme z měst. Na zelených loukách a polích (není to nutné, ale bohužel se to dělá) stavime překladiště. OK, dá se to brát tak, že… Číst vice »
„Nikdo nechce magistrály skrz město.“ Na to jste přišel jak? Podle těch pár křiklounů? Většina světových metropolí má kapacitní komunikace uvnitř města, protože ví, že bez nich vnitro metropolitní dopravu uskutečňovat nelze.
Většina měst opravdu nemá povrchovou dálnici vedenou středem města za cenou probourání historických částí a ztížení přechodu mezi zbývajícími částmi. Buď už město plánovali a stavěli s ohledem na dopravu nebo to řešili pomocí tunelů a okruhů.
Asi jste nikde nebyl a ani neumíte zapnout letecké mapy.
Podle mě by byl klíčový úspěch pro nákladní dopravu na železnici jakýsi automatický překladač. Který by byl schopný sundat z vagónu kontejner, položit si ho někam stranou a poté ho naložit na jiný vlak který jede správným směrem. Jinak to znamená vypravovat vlaky jen pro jednoho zákazníka, nebo složitě šíbovat s vagony, nebo vždy dojet až na nějaké velké překladiště.
Pokud by mohl náklad alespoň částečně automaticky měnit vlak, byla by situace podstatně jednodušší a stačilo by mi přistavit konteiner na nádraží odkud ho chci odvést a kliknout kam má dojet.
To se ale taky musí vyplatit oproti nakladači s řidičem. A taky by šlo překládat více kontejnerů naráz, to znám ale jen z přístavů. Jen si nepamatuju, zda zvládají naráz 4 TEU, nebo už i 8.
Chcete zvysit modal split zeleznice u nakladni dopravy?
Zruste dotace do osobni zeleznicni dopravy. Nakladni si na sebe vydela bez problemu, dotovana osobni doprava blokuje rozvoj nakladni. Ale to je na socialisty moc jednoduche. Ti dotuji osobku, a aby bylo vice miste pro nakaldni dopravu, natlaci dotace do stavby a provozu VRT. Krasa. Vzhuru k svetlym zelenym zitrkum.
Jen ať stát zruší dotace do dráhy a aspoň uvidíme, jak dlouho dráha bez socialismu přežije. Psalo se o výnosu 3,5 mld. z drážní dopravy, přičemž 900 mil. se obratem vrací za poplatky OZE. Proti tomu výnosy se silniční dopravy jsou ročně přes 100 mld. Kč.
Jak výnosy? Výnos jsou peníze co můžete utratit za něco jiného. Výběry ze silniční sítě jdou do silniční sítě a nestačí to, jsou třeba i dotace a stejně to nestačí, kupříkladu z EU na investice.
Výnosy že silniční dopravy bohatě dotují rozpočet státu. I když byste siasi přál opak
A spotřební daň + DPH není příjem státu? Ano vím, není rozpočtově určená na silnice. Ale na té silnici vzniká!
Po zaměstanvateli také nepožadujte, aby vám rozpočtově určil výplatu.
Je to příjem, ale není to ziskové. Vše se zase do silnic vrací a ještě je potřeba přisypat odjinud. Nezle tedy prohlašovat, že silnice jsou pro stát „ziskový byznys“. Nejsou.
U železnice je to stejné výběr na poplatcích za dopravní cestu a spotřební daň z paliv nestačí na údržbu infrastruktury a ze státního rozpočtu a EU se dosypává taky to nestačí.
To nerozporuji.
Co to melete furt za blbosti ?!?
a až všichni presedneme do aut, nastane ráj.
jinak v pořádku, že?
Proč rušit dotace do osobní? Není lepší aby se využilo synergií mezi nimi a prosadily se nové a vícekolejné tratě? Proč to nevyužít k tomu aby se některé tratě protáhly a propojily? proč to nevyužít k tomu aby se jednokolejky zvdojkolejnily?
Proč to pořád brát jako hru s nulovým součtem?
„V oblasti dopravy osob získává vize multimodální bezemisní udržitelné mobility vcelku jasnou podobu:
• na krátké vzdálenosti pěšky či na kole,“
A co lidé se sníženou pohyblivostí? Posadíte je na kolo nebo je zavřete doma? Jaksi jste na ně ve své „jasné vizi“ zapomněli. O menšině transgender čtu 5 článků denně. O daleko větší menšině osob se sníženou pohyblivostí vůbec, jako by neexistovala!
na krátké vzdálenosti pěšky či na kole
obávám se že to je asi tak to jediné co nás v brzké době z těchto vzletných vizi čeká 🙂
Ale kolega přece nikde netvrdí, že na kole musí jezdit všichni a všude. Je přece úplně v pořádku, když zdraví lidí ujedou část svých cest na kole, nebo pěšky a v ulicích tak zbude daleko více místa těm, kteří takto jet nemohou. Pro lidi se sníženou pohyblivostí jsou upravená místa ve vlaku, nakupují se nízkopodlažní vozidla, nebo jsou pro ně určené speciální spoje. Já taky kombinuji během týdne více druhů dopravy – do práce autem, na kole, nebo VHD. Na krátké cesty po městě se zase snažím co nejvíce na kole. Od některých diskutujících mám pocit, jako by kombinace různých… Číst vice »
Pokud to kombinujete během týdne, tak to vůbec nic neřeší, protože kapacitně pro vás stejně musí být rezervována kapacita v VHD. Drtivá většina cyklistů za sněhu a náledí na kole nejezdí, a tak se i pro ně musí nakoupit autobusy a vagony, aby ta kapacita v zimě byla.
Krátké trasy lze jezdit celoročně, třeba v Norimberku, nebo Erlangenu počasím a terénem velice podobnému městům v ČR se jezdí bez problému celoročně a rozhodně tam nikdo flotilu zimních vozidel nedrží.
Kodaň nebo Amsterodam v pohodě, ale projížděl jste někdy na kole Libercem (třeba začátkem února)?
Já tohle hledání důvodů, proč to nejde upřímně nechápu. Kolega uvádí, že na krátké vzdálenosti se může použít kolo. To znamená v místě, kde je to možné a v době, kdy je to možné. Nikde se nemluví o tom, že se na tyto vzdálenosti kolo použít musí. Já taky vozím děti do školy někdy na kole, někdy autem. Pokud přijedu na kole, tak nezabírám parkovací místo, což je ve výsledku pro všechny dobře, ne?
Nikde se nemluví o tom, že se na tyto vzdálenosti kolo použít musí
to bude až další level
Já důvody pro jízdu na kole do práce hledám, ale zatím jsem je opravdu nenašel. Jet dvě třetiny cesty vedle automobilů a tramvají, být za to odměněn tak, že přijedu do práce později, než kdybych použil hromadnou dopravu a ještě navíc dorazím zpocený, je prostě pitomost.
Jezdit lze i v zimě. Třeba na kole se da jezdit víc než na běžkách, protože ani nebývá moc snih, kolo je nenáročný, chce to jen rukavice a čepici.
Viz cyklistika na polárním kruhu: https://www.youtube.com/watch?v=Uhx-26GfCBU
Modal split cyklistiky 10x vyšší než v Praze. I v zimě..
A to má být jako vzor, který se máme snažit dosáhnout? Proboha proč?!?
Jako sorry, třeba já na kole do práce prostě jezdit nebudu, ani kdyby se ekocvoci postavili na uši. Do práce jezdím zásadně hromadnou dopravou a vyhovuje mi to, protože to v mém případě je časově v pohodě. Na kole nebudu jezdit z několika důvodů: Praha je kopcovité město, na kole bych do práce přijel zpocený (nebo promoklý), musel bych do sprchy a převléknout se. Nejsem dobytek, abych byl v kanceláři smrděl potem. A proč mám jezdit po silnici, kde jezdí tramvaje, autobusy a automobily? Cyklostezka z těch sedmnácti kilometrů, co bych musel z Modřan do Strašnic ujet, vede jen podél… Číst vice »
Cest máte hned několik. Kromě podél Vltavy + Vrsovicka (s provozem, jak popisujete, byť s občasnými cyklopruhy) vede nedaleko Jižní spojky cyklotrasa da se rict bez aut. Můžete se podívat třeba na mapy.cz, ukáže i několik tras. Ta vaše trasa: https://mapy.cz/s/jalajececo +-13 km (podle toho kam přesně jedete). Mimochodem, v článku je kolo a pěšky uvedeno na krátké vzdálenosti, 15 km bude přinejlepším horní hranice. Na takhle dlouhé trase (svižně kolem 40 min) se zpotite, ledaže byste jel pomalu, což bohužel, pokud pojedete v provozu, moc nejde. Řešení je sprcha nebo elektrokolo, na denně 30 km to neni nic za… Číst vice »
Jenomže kolega zde mluví všeobecně, ne o vaší konkrétní cestě. Pokud někdo jede z Palmovky do centra, to na tom kole je nejrychlejší a ani se u toho nikdo nespotí. Jinak ČR není jenom Praha. To že konkrétně vám v Praze jezdit nejde neznamená, že to nejde jinde.
Řekl bych, že kolem nebylo myšleno pouze jízdní kolo, ale celá mikromobilita od elektrokoloběžek, samovyvažovacích jednokolek po cargo kola, tříkolky a mobility skútry (ty pro seniory).
S nimi je možno jet ode dveřím ke dveřím (jako s kolem). Žádné vycházky k MHD a prestupovani. Nemusí se do něho soukat, jako do auta a odpadá prezouvani gum, pravidelné stk, servis, což takovým osobám muze činit problémy, a náklady jsou uplne jinde..
Akorát bude potřeba enviromentální policie,aby eliminovala ty,co se rádi soukají a projíždí sobecky po zasněžených komunikacích elektrovozy,a ruší tím zelenou pohodu.
Ale no tak. O ničem takovém se v článku nepíše. Pokud jsou pro VHD, nebo cyklistiku vhodné podmínky, tak je lidé přirozeně používají.
„odpadá prezouvani gum“
Zeptejte se cyklistů, jak často mění penu. Především na kolech používaných i na špatných silnicích. (taky jsem prorazil pneu)
Měl jsem na mysli tlustá gumová kolečka s vysokým vzorkem u těch skútru. Ta snad dřív zpuchri než se ojedou.. Kazdopadne jsem cyklista a poslední pláště mi vydržely asi 2 roky (rekl bych kolem 8 tis. km) a bez defektu! Měl jsem schwalbe cx comp s kevlarguard. Ty před těmito jsem měnil po 3 po sobě jdoucích defektech, zatímco ty s kevlarguard vložkou jsem měnil až se vložka ukazovala pod vzorkem. Takže jestli někdo chce mít kolo spolehlivé (nikoliv jen pro zábavu a co nejlehčí — ty lehké pláště se sjedou dřív), doporucuju 1) pláště s ochranou proti proražení, 2)… Číst vice »
Z dnešního pohledu je obtížně představitelbé, že by železnice získala zpět přepravy typu jednoho kamionu odněkud někam, a to i s využitím kombinované přepravy.I kdyby se masivně rozšířil systém manipuláků a Pn (za cenu dotací, jako ZDO v osobní dopravě), může garantovat přepravu v rámci ČR během 24 hodin, ale asi ne rychleji. Pokud by byla poslední míle (posledních 10 mil) po silnici, možná rychleji, ale pak nebude využití lokálek, o němž byla řeč. A co se týče nemožnosti elektrizace nákladní silniční dopravy, v Německu se snad již experimentuje s „trolejbusovou“ dvoujlinkou na dálnicích. Prosadí-li se autonomní vozidla, bude to… Číst vice »
Kdyby byla dostatečná kapacita dopravní cesty v podobě dvoukolejných elektrizovaných tratí se stoupáním do deseti promile a dostatečná kapacita kontejnerových překladišť, tak by se železnice v EU mohla svým podílem přeprav přiblížit podílu v USA. A to je tak maximum možného…
Problém je především v tom , že EU nemá (a ani nepřipravuje) potřebný počet nových výkonných energetických zdrojů, které by ve výrobě elektřiny nahradily ty uhelné, natož aby nahradily energii ukrytou v naftě a plynu. Pro ČR by bylo potřeba jen na nahrazení uhelných a dalších fosilních elektráren nějakých 6 – 8 nových jaderných bloků o výkonu těch co stojí v Dukovanech (Temelíně). To ani nepíši o náhradě těch nejstarších Dukovanských bloků, které v r. 2050 už budou muset být dávno odstaveny.
Právě z tohoto důvodu se těším na druhý díl, protože ta energetická transformace od ropy k něčemu zelenému je nutný předpoklad pro (alespoň částečnou) realizaci vizí z článků pana Pohla.
Jenže Zelené Německo pod taktovou Zelených naharzuje atomové elektrárny spalováním zemního plynu. Cílem je snížit emice CO2. Nefunguje to, emise CO2 neklesají. Ale ideologicky je to správně, jenom energetici to dělají špatně.
Jeden Zelený se nechal slyšet, že jejich myšlenky nelze prosadit, pokud budou v populaci technicky vzdělaní lidé. Jinak řečeno: Energiewende začne fungovat jenom v případě, že lidé nebudou technicky vzdělaní. Jenže to nebude fungovat. Fyzika se neřídí vzděláním pozorovatele.
No nevím, ale tvrzení, že Němci nahrazují jádro plynem je trošku nepřesné. Oni nahrazují jádro a uhlí především OZE a plyn používají jako záložní zdroj. https://de.m.wikipedia.org/wiki/Datei:Energiemix_Deutschland.svg
Že emise stoupají už pravda prostě není viz. https://www.umweltbundesamt.de/sites/default/files/medien/384/bilder/2_abb_thg-emissionen-seit-1990-nach-gasen_2021_0.png
To víte, naučili se vyřvávat a ovlivňovat zákony a jaksi zapomněli, že přírodní zákony mezi něž patří fyzika a chemie moc měnit nejdou a všechno vrátí jak bumerang.
No já nevím, ale podle těchto dat jim sázka na OZE celkem vychází, když vyrábí po dvaceti letech skoro polovinu spotřeby. https://de.m.wikipedia.org/wiki/Datei:Energiemix_Deutschland.svg
Preto bude velku cast tej zmeny hrat uspora energie. V clanku sa pise, ze na prepravu nakladu elektrickou zeleznicou je potreba 1/8 energie naftoveho tiraka, cize velku cast toho, co sa spotrebuje vo forme fosilnych paliv nahradzat vobec nemusime.
(co, za predpokladu ze to je naozaj pravda, znamena aj to, ze aj keby sme tu elektriku vyrabali palenim ropy, staci nam jej osmina oproti dnesnemu stavu)
Ovšem USA mají to co Evropa nemá, obrovské vzdálenosti a celkem uniformní sestavu relací, často mezi megapolemi
Naopak Evropa i její průmysl je mnohem více roztříštěná, což má svoje výhody v distribuci dostupné práce, ale nevýhody pro ucelené přepravy na stovky až tisíce km.
Do 10 promile říkáte?
No…uvidíme…
Jsem pro, zrušme osobní dopravu na železnici.
Jen ryzí teorie nic víc.
K realizace stanoveného úkolu EU v žádném případě nedojde. Od představitelů EU je to jen pokrytecké žvanění. Bohužel se tam ten pán nezmiňuje kde EU vezme v r.2050 tolik elektrické energie, která bude na převod dopravy potřebná. Již dnes čteme články jak Evropě chybí elektřina i plyn.
Dejte si pozor, když se buduje zelený svět, létají třísky.
…smrdící po všem možném…
Dobrý den, tento článek, stejně jako předchozí dva, je poměrně hodnotný, a to nejenom ve vztahu k jeho erudovanosti, ale zejména ve vztahu k šíři jeho záběru. Nicméně, ať už se řeší problematika širšího, efektivnějšího, ekologičtějšího apod. využívání veřejné železniční dopravy nebo železniční nákladní dopravy, tak právě v tomto článku chybí jedno téma resp. úvaha nad tím, proč neubývá zejména kamionových přeprav. Pokud bude i nadále platit to, že na silniční síti ČR budou jezdit né přetížené, ale naopak silně nevytížené kamiony, tak snahy o přesun určitého objemu přeprav ze silnic na železnici nebudou úspěšné. Není možné, aby kamion např.… Číst vice »
Hlavně by se měli zaměřit na překupníky a zbytečné přepravy. Proč se veze železo z Třince do firmy v Čechách, kde je jen vymění papíry k nákladu, to pak jede do Holandska kde na to čeká rumunský řidič a veze ho do Rumunska. Takových případů je víc, například odpady. Když jsem v minulosti dělal řidiče, takové akce byly běžné a mnohdy úplně zbytečné.
Úpně zbytečné to asi nebude, jinak by se to nedělo. Takže se ptejme, proč se to dělá a poté případně, jak tomu zabránit, protože environmentální dopady.
Jde o kombinaci plnění plánů, KPI, prodeje a daňové operace. Tyto připady jsou fakt časté a opravdu je to nesmysl.
Hlavní motivací jsou peníze a čas. Když zákazník zaplatí celý kamión a je vyrobeno třeba jen 20 palet tak není čas řešit dokladu pro jiného zákazníka ktery třeba nezaplatí.
Většina takových je přeprav uskutečňována u firem typu DHL, DSV, Amazon, kdy dopředu nevědí kolik toho ve skutečnosti pojede a pro jistotu objednávají celý kamion. Dále je to automotive v případě, že jim hoří koudel u zadku a jsou rád, že něco na přepravu seženou. Přepravy typu odvezu sem, dostanu jiné papíry a vezu prakticky zpět jsou jen překupnceni a kšefty s DPH. Bývaly i přepravy typu přijedu na nakládku, dostanu jen papíry a instrukce, že po příjezdu na adresu určení v jiné zemi mám zavolat na to a to číslo a dorazí manik na potvrzení papírů. Náklad žádný jen… Číst vice »
Nedělám si iluze, že některé kontejnery jezdí taky poloprázdné. Je to jedna manipulační přepravní jednotka jako nákladní auto.