- Železnice •
- Podcast •
- Stavebnictví •
- Silnice
Podcast: Železniční tunel z Prahy do Berouna? Přidal bych deset let, říká šéf Skansky Michal Jurka
Oprava poškozené trati Tábor - Bechyně po vykolejení vlaku v Malšicích. Foto: Skanska
Podle Jurky budou první autonomní stroje na dopravních stavbách finišery.
Škoda, že se nepochlubil rozpadem dopravní divize (vyhazov ředitele) a průsery, které po něm zůstaly. Nekvalitní betonová vozovka na D0, brutální zpoždění na D55 u Bzence, kde neplní závazky… Ale chápu, tím se chlubit asi nechce.
Velmi mě potěšily zejména dva názory: jednak krocení všeobecného nadšení z PPP, kde to v současném pojetí často není nic jiného, než že si stát jinou formou půjčí peníze od soukromého subjektu a jednak názor na VRT, které jsou bez napojení na celoevropskou síť naprosto zbytečné. A ta blouznění o terminálech v Nehvizdech, v polích u Kutné Hory i jinde, odkud bude VRT vozit pracující lid do Prahy do rachoty, jsou jen dadaistickými nápady pološílenců.
Jsem moc rád, že pan Jurka otevřeně řekl jiný názor ohledně stavby VRT, než je ten oficiální, který byl doposud předkádán.
Ono to s financováním stavby VRT v Česku nebude vůbec jednoduché – viz článek: „Rychlotratě vyjdou na stovky miliard, které stát nemá. Řešení? Rozmělnění nákladů do dekád“.
https://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/rychlotrate-vyjdou-na-stovky-miliard-ktere-stat-nema-reseni-rozmelneni-nakladu-do-dekad-1422888
Zavádějící název přiložené mapičky u článku a jemu neodpovídající malůvku, která vypadá spíše jako fantaskní výhled pro 2./2 21. století, raději už dále nekomentuji.
A já ještě z podcastů vyzdvihuji zmínku o neexistující koncepci VRT v středoevropském prostoru. Proč u nás by měla být VRT na 300+ ve stylu s terminály v polích, když vnitrostátně to je nesmysl a mezinárodní souvislosti chybí… Německo neplánuje žádnou opravdovou VRT Drážďany – Berlín – Hamburk. Taky do Lipska po konvenčnich tratí. A ostatní sousední země to je podobné. 300+ mají v Evropě jen vlastně velké země, které tím řeší primárně vlastní potřebu. I skandinávský koridor bude jen 250 km/h, od 300 se upustilo.
Na tuto skutečnost jsem poukazoval před čtyřmi lety, když naše evropské železniční pomazané hlavy konferovaly a slibovaly spojení Berlín – Praha – Vídeň Vindobonou za 4 hodiny.
https://zdopravy.cz/z-vidne-do-berlina-pres-prahu-za-ctyri-hodiny-slibuji-tri-ministri-81682/
Byl jsem v diskusi ubezpečen, že stavba nové VRT je levnější, než stavba konvenční trati (Záruba).
O velikosti rozdílu v nákladech na vozidla a provoz při Vmax. 250 a 320 kmh (na srovnatelném úseku) jsem se nikde bohužel nedočetl.
Ve studii proveditelnosti byla i varianta na 250 km/h, minimálně v té na RS1.
A proč by mělo být blouznění terminám v Nehvizdech a jinde?
Jejich nepostavěním jen omezíte dostupnost využití VRT. Odkud kam budou lidi jezdit bych nechal na lidech, ono třeba ze západní části Kutné hory to do Prahy může být rychlejší než přes Kolín. A když pojedete někam na východ, tak taky, třeba u Nehvize odpadně zbytečné zajíždění do Prahy z prostoru okolo Čelákovic, Nymburka a další..
Jestli chápete VRT jako prostředek vhodný k tomu, aby lidé z Nehvizd a Horoušan nemuseli při cestě do Brna zajíždět do Prahy na přestup, pak má samozřejmě VRT v tomto pojetí hluboký smysl, zejména pak ekonomický.
Jenže to není jen o Nehvizdech (a ostatních obcích), ale o obsluze celého okolí. Předpokládám, že po vybudování tam kromě nějakých P+R bude i návazná veřejná doprava, třeba dnes už přes Pučery jezdí bus linka z KH do Prahy..
A kdy tohle všechno bude? Mám dojem, že se otevírá další diskuze na mnoho dalších let; a tahanic a nicnedělání na těch projektech (kromě dalších a dalších studií a jiných projektů) 😀
Bude to až se to postaví.
A o tom, že na VRT budou nějaké terminály je rozhodnuto, za mě by mohly být hustěji (třeba na VRT Moravská brána), beztak tam jsou nouzové boční koleje a u toho nouzové nástupiště. Otázka je je, jestli to grafikon pobere?
Bez projektů a projednání to nejde. Studie, jestli se to má projektovat, jsou už dávno hotové.
Stalinští plánovači z 50. roku by se museli stydět. Něco takového je jistě nenapadlo.
Pan generální ředitel Jurka mluvil jasně a pro mně, díky věcné argumentaci, velmi přesvědčivě. Žádné vágní formulace, žádná výplňová slova…
Děkuji panu Kubalovi za velmi povedený rozhovor.
Velmi zajímavý rozhovor, hlavně to s tím tunelem, VRT a asfaltem.
Mě hodně překvapilo, že ohledně termínů Berounského tunelu mluvil pouze o dlouhých přípravách, ale vůbec ne o době realizace. Čekal jsem, že strhá třeba dobu kutání tunelů. Nestalo se.
Dorovnávám a přihazuju na dvacet, říká šéf SŽ Jiří Svoboda.
10 let…to je hodně optimistický odhad.
Já tak 15. Raději
Technicka: stale uvadite, ze lze poslouchat na Google podcadt, ktery uz docela davno skoncil. Neuvazujete o YT Music?
Taky mi tam podcast chybí, ale dá se snadno naimportovat skrze RSS feed. V seznamu podcastů v YouTube Music je dole vpravo tlačítko Přidat podcast a do kolonky vložíte: https://www.omnycontent.com/d/playlist/4cb34d31-716a-4c75-9463-acba00a01c7e/a55b384a-d36a-4239-9b04-acbd0154f435/b427934d-d24d-4232-9541-acbd015663c0/podcast.rss
Jsem rád, že nejsem se svým názorem ohledně termínu po roce 48 sám. Je to ovšem ostuda celé ČR a dost mne to mrzí.
Je tam rozhodně zajímavé sdělení, že při vyvlastňování třeba v tom Polsku, ty lidi vezmou a za to si koupí někde jinde něco obdobného. Pokud je to pravda, tak tady je zásadní rozdíl. Chápu že původní divoké určování výkupní ceny nahrávalo pouze spekulantům, naopak potom podle původních tabulkových cen to byla vůbec tragédie, ale ani současný stav výkupních cen není ideální. Při principu, že na částce za výkup by se neměl vyvlastňovaný obohatit, tak si v případě starší nebo středně staré nemovitosti odpovídající bydlení za tržní ceny neopatří, a v každém případě na tom bude tratit.
Jinak v některých částech s ředitelem zásadně nesouhlasím, třeba že stavby se provádí v Evropě stejně. Ano, základní principy vycházející z fyziky jsou stejné, ale mnoho dalších postupů se liší. Samozřejmě, co je předepsané projektantem, tak možnosti odchylek při realizaci je malý, ale v zahraničí se opravdu velmi mnoho staveb staví principem Design & Build a tam ty přístupy ze střední Evropy, ze Skandinávie nebo třeba ze Španělska se liší zásadně. A ono také přístupy projektantů se dosti liší, a tady je zase problém v mobilitě. Nemálo Poláků po škole působí delší dobu v zahraničí a až později se vrací… Číst vice »
Zdravím, je nějaký důvod, proč podcast není také na YT music? Věřím, že nejsem jediný, kdo tuto platformu preferuje.
Taky mi tam podcast chybí, ale dá se snadno naimportovat skrze RSS feed. V seznamu podcastů v YouTube Music je dole vpravo tlačítko Přidat podcast a do kolonky vložíte: https://www.omnycontent.com/d/playlist/4cb34d31-716a-4c75-9463-acba00a01c7e/a55b384a-d36a-4239-9b04-acbd0154f435/b427934d-d24d-4232-9541-acbd015663c0/podcast.rss
Rozhovor jsem si celý poslechl a jsem rád, že tu je. Mnohé věci osvětlil a překvapilo mne, že šéf Skansky byl sdílný skoro až moc :-).
Ja bych se toho tunelu do Berouna dockal co nejdrive,… i kdyz vim, ze by to byl ficak…
Konečně realistický náhled na tuto stavbu !
Děkuji za článek i podcast 👍
Již brzy tunelem do Berouna!
#svobodaven
A když se podíváme do zahraničí, jak tyto stavby tunelů probíhají, tak i samotné stavby se protahují, čemuž se lze těžko vyhnout, například z důvodu obtížných geologických podmínek. Takže tunel ze Smíchova do Berouna před rokem 2050 zprovozněn určitě nebude.
Mínus za „zdůvodnění“. Všichni víme, že je za tím naprostá neschopnost cokoliv na železnici postavit. Jinak pokud bude SŽ fungovat jako dosud, je velmi ohrožen i rok 2100.
Za to mínus jsem naopak rád, protože vždy musí přijít někdo, kdo se nekouká, jak například v Rakousku tyto stavby postupují, včetně toho, že mnohdy se je nepodaří projednat v původní podobě. V Rakousku se tunel pod Semmeringem se začal stavět už v devadesátých letech, pak byla stavba opuštěna a po přepracování celé dokumentace a novém schvalovacím kolečku se možná v roce 2030 této stavby dočkáme v provozu. Jako sorry, termíny Správy železnic jsou v tomto případě naprosto přitažené za vlasy i kdyby se Správa železnic sebevíc snažila. Něco jiného jsou stavby typu Lysá nad Labem – Mladá Boleslav, na… Číst vice »
Nevšiml jsem si, že by v Rakousku o nějaké stavbě mluvili jako o naprosté tutovce v tom a tom roce (již brzy) a ta stavba nestála ani po 30 letech!
A ten Semmering se staví nebo zase jen „již brzy“? Staví, že a bude brzy hotový. A kde máme naše slibované koridory do konce roku 2000, kde jsou naprosto nevyhnutelně nutné stavby typu Libeňský přesmyk? Na kolika tratích se jezdí rychleji než za císaře pána a kolik vlaků jezdí spolehlivě a hlavně v návaznosti, že je výhodnější je použít než si sednout do auta?
Na kolika tratích se jezdí rychleji než za císaře pána?!? Vzhledem k tomu, že o dané problematice i něco málo vím, tak mohu s klidem říci, že úplně na všech 😁. Ovšem to neznamená, že je to dostatečné pro dnešní dobu…
Jezdíte někdy vlakem? Naprosto souhlasím s tím, že mnoho vlaků je méně a méně spolehlivých a míň použitelných. I třeba že se dějou absurdnosti, kdy Vám průvodčí v Arrivě totálně naštvaně řekne, že pokud nemáte hotovost, vystoupíte si z vlaku. Je mi spíš zle z toho, co se tady na železnici (ne)dokázalo.
Ale já přeci nedělám advokáta Správě železnic. Pouze srovnávám, jak je to proběhlo jinde a pozastavuji se nad zcela nereálnými termíny Správy železnic v případě tunelu Smíchov – Beroun. To, že Vy to absolutně nechápete, tak to fakt není můj problém 😉.
Za posledních 30 let bylo na železnici postaveno mnoho staveb, které byly z hlediska předchozího období naprosto nepředstavitelné. Např. Nové spojení 1, tunel na 200 km/h, styl stavby koridorů – např. nástupiště s 550 mm nTK i v poslední zastávce (od určitého roku), dálkové řízení. Nezasekl jste se trochu v minulosti?
Např. minulý týden jsem viděl v Táboře (koridorová stanice), jak paní při vystupování z expresu regulérně spadla pod nástupiště a vlak až na štěrk a zůstala tam uvězněná ležet.
Víte jistě, že jsou nástupiště opravdu všude správně vysoká?
A když se podíváme na pravidla hry Ticket to ride, tak tam za výstavbu tunelu taháte tři karty a podle počtu barevných shod si hezky doplatíte. 🙂
tak hlavne aby SZ mela dost zoliku