- Železnice •
- Podcast •
- Stavebnictví •
- Silnice
Podcast: Železniční tunel z Prahy do Berouna? Přidal bych deset let, říká šéf Skansky Michal Jurka
Oprava poškozené trati Tábor - Bechyně po vykolejení vlaku v Malšicích. Foto: Skanska
Podle Jurky budou první autonomní stroje na dopravních stavbách finišery.
Pan generální ředitel Jurka mluvil jasně a pro mně, díky věcné argumentaci, velmi přesvědčivě. Žádné vágní formulace, žádná výplňová slova…
Děkuji panu Kubalovi za velmi povedený rozhovor.
Velmi zajímavý rozhovor, hlavně to s tím tunelem, VRT a asfaltem.
Mě hodně překvapilo, že ohledně termínů Berounského tunelu mluvil pouze o dlouhých přípravách, ale vůbec ne o době realizace. Čekal jsem, že strhá třeba dobu kutání tunelů. Nestalo se.
Dorovnávám a přihazuju na dvacet, říká šéf SŽ Jiří Svoboda.
10 let…to je hodně optimistický odhad.
Já tak 15. Raději
Technicka: stale uvadite, ze lze poslouchat na Google podcadt, ktery uz docela davno skoncil. Neuvazujete o YT Music?
Jsem rád, že nejsem se svým názorem ohledně termínu po roce 48 sám. Je to ovšem ostuda celé ČR a dost mne to mrzí.
Je tam rozhodně zajímavé sdělení, že při vyvlastňování třeba v tom Polsku, ty lidi vezmou a za to si koupí někde jinde něco obdobného. Pokud je to pravda, tak tady je zásadní rozdíl. Chápu že původní divoké určování výkupní ceny nahrávalo pouze spekulantům, naopak potom podle původních tabulkových cen to byla vůbec tragédie, ale ani současný stav výkupních cen není ideální. Při principu, že na částce za výkup by se neměl vyvlastňovaný obohatit, tak si v případě starší nebo středně staré nemovitosti odpovídající bydlení za tržní ceny neopatří, a v každém případě na tom bude tratit.
Jinak v některých částech s ředitelem zásadně nesouhlasím, třeba že stavby se provádí v Evropě stejně. Ano, základní principy vycházející z fyziky jsou stejné, ale mnoho dalších postupů se liší. Samozřejmě, co je předepsané projektantem, tak možnosti odchylek při realizaci je malý, ale v zahraničí se opravdu velmi mnoho staveb staví principem Design & Build a tam ty přístupy ze střední Evropy, ze Skandinávie nebo třeba ze Španělska se liší zásadně. A ono také přístupy projektantů se dosti liší, a tady je zase problém v mobilitě. Nemálo Poláků po škole působí delší dobu v zahraničí a až později se vrací… Číst vice »
Zdravím, je nějaký důvod, proč podcast není také na YT music? Věřím, že nejsem jediný, kdo tuto platformu preferuje.
Rozhovor jsem si celý poslechl a jsem rád, že tu je. Mnohé věci osvětlil a překvapilo mne, že šéf Skansky byl sdílný skoro až moc :-).
Ja bych se toho tunelu do Berouna dockal co nejdrive,… i kdyz vim, ze by to byl ficak…
Konečně realistický náhled na tuto stavbu !
Děkuji za článek i podcast 👍
Již brzy tunelem do Berouna!
#svobodaven
A když se podíváme do zahraničí, jak tyto stavby tunelů probíhají, tak i samotné stavby se protahují, čemuž se lze těžko vyhnout, například z důvodu obtížných geologických podmínek. Takže tunel ze Smíchova do Berouna před rokem 2050 zprovozněn určitě nebude.
Mínus za „zdůvodnění“. Všichni víme, že je za tím naprostá neschopnost cokoliv na železnici postavit. Jinak pokud bude SŽ fungovat jako dosud, je velmi ohrožen i rok 2100.
Za to mínus jsem naopak rád, protože vždy musí přijít někdo, kdo se nekouká, jak například v Rakousku tyto stavby postupují, včetně toho, že mnohdy se je nepodaří projednat v původní podobě. V Rakousku se tunel pod Semmeringem se začal stavět už v devadesátých letech, pak byla stavba opuštěna a po přepracování celé dokumentace a novém schvalovacím kolečku se možná v roce 2030 této stavby dočkáme v provozu. Jako sorry, termíny Správy železnic jsou v tomto případě naprosto přitažené za vlasy i kdyby se Správa železnic sebevíc snažila. Něco jiného jsou stavby typu Lysá nad Labem – Mladá Boleslav, na… Číst vice »
Nevšiml jsem si, že by v Rakousku o nějaké stavbě mluvili jako o naprosté tutovce v tom a tom roce (již brzy) a ta stavba nestála ani po 30 letech!
A ten Semmering se staví nebo zase jen „již brzy“? Staví, že a bude brzy hotový. A kde máme naše slibované koridory do konce roku 2000, kde jsou naprosto nevyhnutelně nutné stavby typu Libeňský přesmyk? Na kolika tratích se jezdí rychleji než za císaře pána a kolik vlaků jezdí spolehlivě a hlavně v návaznosti, že je výhodnější je použít než si sednout do auta?
Na kolika tratích se jezdí rychleji než za císaře pána?!? Vzhledem k tomu, že o dané problematice i něco málo vím, tak mohu s klidem říci, že úplně na všech 😁. Ovšem to neznamená, že je to dostatečné pro dnešní dobu…
Ale já přeci nedělám advokáta Správě železnic. Pouze srovnávám, jak je to proběhlo jinde a pozastavuji se nad zcela nereálnými termíny Správy železnic v případě tunelu Smíchov – Beroun. To, že Vy to absolutně nechápete, tak to fakt není můj problém 😉.
Za posledních 30 let bylo na železnici postaveno mnoho staveb, které byly z hlediska předchozího období naprosto nepředstavitelné. Např. Nové spojení 1, tunel na 200 km/h, styl stavby koridorů – např. nástupiště s 550 mm nTK i v poslední zastávce (od určitého roku), dálkové řízení. Nezasekl jste se trochu v minulosti?
A když se podíváme na pravidla hry Ticket to ride, tak tam za výstavbu tunelu taháte tři karty a podle počtu barevných shod si hezky doplatíte. 🙂