Podcast: Osobní dopravci bojují o přežití, trakční energie zdražila na trojnásobek, říká Petr Moravec
Lokomotiva 362 v čele rychlíku mezi Prahou a Českými Budějovicemi u Olbramovic. Pramen: České dráhy
„Všechno závisí na technologii 19. století, tedy na telefonu. Data v reálném čase dnes nemáme,“ tvrdí výkonný ředitel SVOD Bohemia o výměně informací při mimořádnostech.
Mě kromě těch důvodů zmíněných v podcastu občas odradí i cena. Jeli jsme nedávno s kolegyní ke klientovi a vezli jsme nějakou techniku, takže jsme jeli autem. Po návratu jsme natankovali za 470 Kč. O pár dní později jsme jeli ke stejnému klientovi už bez techniky, tak jsme jeli vlakem s tím, že si tam aspoň dáme snídani. No, zůstali jsme o hladu, protože jídelní vůz nebyl bez jakéhokoliv upozornění zařazen, a navíc nás zpáteční jízdenka do 2. třídy stála 590 Kč. Přidaná hodnota 0, čas cesty výrazně delší, cena vyšší. A proto mě překvapuje, že se teď mluví o… Číst vice »
No jo, no. Zatímco železniční vozidla se kupují a ta kupní cena musí být obsažena v ceně jízdenky, auto se nekupuje, neudržuje, nejišťuje, protože by jinak stálo někde u baráku…
a strojvedoucí a vlakvedoucí tam jsou z důvodu, že je to baví. netřeba je platit
Ale to já přece neříkám. Nicméně čistě z pohledu zákazníka mně je přece úplně jedno, proč mám horší službu za víc peněz. Prostě mám horší službu za víc peněz, tak si příště vezmu tu lepší za méně peněz. Až ten vlak pojede 300 km/h, nebo až se aspoň budu moct spolehnout, že si v něm dám tu snídani, bude dávat smysl zaplatit za něj víc. Jinak s nákupem a údržbou auta je to samozřejmě pravda, nicméně u 90 % domácností se bavíme o situaci, kdy to auto už stejně mají a udržují, takže tyhle náklady nevstupují do rozhodovacího procesu. Stejně… Číst vice »
Máte pravdu, každá služba má jen tu hodnotu, kterou jsem za ní ochoten zaplatit (mám-li ovšem na výběr). Do ceny jízdy vlastním autem je, kromě údržby, postupné ztráty hodnoty (odpisu) pojištění a pohonných hmot, třeba započítat i hodnotu vlastního času jako řidiče (pokud nejste za řízení vozidla placen). Ve veřejné dopravě si toto vše kupujete v ceně jízdenky. Proto to srovnání nevychází (a nemůže) pro veřejnou dopravu dobře.
Z popisovaného případu je zřejmé, že k uvedenému porovnání cestování vlakem a autem by nedošlo za podmínky, že by se dopravce ke klientům choval seriósně a plnil inserované služby. Pokud došlo z nějakého důvodu k nemožnosti jejich plnění, je slušné to ihned na začátku s omluvou oznámit. Pokud se takový stav nestane pravidlem, klient to zpravidla pochopí. Pokud ovšem sedíte ve vlaku neinformovaný, hladový, nasr… a ještě delší dobu, než v autě, lze lehce získat oprávněný dojem, že na vás dopravce kálí. Pak máte „na háku“ nějaké náklady na odpisy a údržbu auta, zvlášť, pokud se jedná o auto služební.… Číst vice »
Přesně. Tuhle jsem psal CD stížnost na to neinformovani (explicitně ne na absenci WR samotnou), a prý ze to nemají jak předem vědět (přestože na předchozím vlaku taky nebyl). Takové věci jsou fakt zbytečně odrazujici…
Tomáši, děkuji vám za tuto reakci. Pokud jsem si předtím přečetl názory pánů, kteří na Jendu reagovali, dostal jsem se do varu a začal jsem pochybovat o tom jestli jsem nenormální já, nebo oni. Platící klient Jenda se cítí podvedený (nejede inserovaná hospoda) a přehlížený (dopravce nepovažuje za nutné o tom ani informovat). V jejich příspěvcích není k těmto pochybením ani FŇ a svou protiargumentaci zaměřili pouze na „nesprávnou“ kalkulaci nákladů na auto v porovnání s cenou jízdenky. U výkonného ředitele SVOD je to obzvlášť zarážející. Pokud mi stojí auto před barákem (pojistné běží tak jako tak), tak se příště… Číst vice »
Inzeroval-li dopravce v daném konkrétním vlaku zařazení jídelního vozu a jídelní vůz zařazen nebyl, měl se Vám dopravce minimálně omluvit, v tom máte pravdu.
Výborně nad Váhom! Věřím, že v rámci SVOD budete podobý přístup ke klientům u svých členů prosazovat. Viz předchozí příspěvek pana Tomáše Záruby.
Dobrý den. Vy si myslíte, že cílem profesního sdružení dopravců je „udělování buzerací za neřazení jídelního vozu“?
To v žádném případě. Pouze bych od profesního sdružení očekával, že bude své členy vést k serióznímu chování vůči zákazníkům.
Považuji za symptomatické, jak jste všichni tři naskočili na linku, že pan Jenda „nesprávně“ porovnává cestu autem a vlakem a vůbec ani jednomu z vás nedošlo, že podnět k tomu, aby se tím porovnáním vůbec začal zabýval, dal sám dopravce, který inseroval něco,co nebylo a ani to následně se zákazníky nekomunikoval.
Začalo to cenou, tak jsme se chytli ceny. Zajímavé by bylo zjistit, jestli tam ten jídelní vůz opravdu byl inzerován. Slušné chování je samozřejmě hlavní hodnotou i našeho svazu.
Podrobnosti k tomu může samozřejmě sdělit pouze pan Jenda. Mohlo by se jednat o stejný/ podobný případ, který popisuje výše pan Záruba.
To je daný tím, že nejdražší je 1. kilometr, který stojí v podstatě to co stojí auto (cena benzínu je zanedbatelná). Na to ale velmi rychle zapomenete 🙂 a pak už jezdíte za „benzín“…
Je třeba počítat zejména snížení ceny auta nájezdem a (kromě lidí, co jezdí hodně málo) i variabilní náklady – olej, pneu apod.
Možná by stálo za to se podívat pravdě do očí. V CR je 6.5mio aut … to auto stojí skoro to samé jestli jezdí ci ne.
Cítit jen na ty, kteří nemají možnost jet autem je v dnešní době jaksi málo.
Cena auta (pokles bazarové hodnoty) záleží hodně na ujetých kilometrech, a výdaje na údržbu v podstatě taky.
Nevidím možnost, jak cílit na ty, kteří mají možnost řešit jen variabilní náklady (a to ještě ne všechny) a nezruinovat se přitom jinak, než výrazným zvýšením zdanění a zákazy jízd. A to určitě nechceme a rozhodně to nechci ani já.
Záleží na rychlosti spojení a kvalitě služeb. Občas jedu trasu České Budějovice – Brno, cestu zvládnu za dvě a čtvrt hodiny. Vlak jede čtyři a čtvrt hodiny, autobus tři hodiny čtyřicet minut.
S tím cestující do vlaku nedostanete.
To s Vámi souhlasím.
bohužel linky mimo Prahu nebyly zatím tak úplně priorita. Praha má 1,5 milionu obyvatel, Brno cca čtvrtinu, samozřejmě prioritu pro zrychlování měl směr Praha-ČB, který vede i dále a obsluhuje spoustu dalších měst na trase, oproti tomu směr z Brna vede málo zalidněnou oblastí.
Nicméně, souhlasím, že až na to někdy budou z nízkých českých daní peníze, měl by se elektrifikovat postupně směr Brno-Jihlava minimálně.
Máte pravdu, ono by vůbec neškodilo, kdyby existovala druhá kapacitní trasa západ – východ, (Plzeň – CB – Jihlava – Brno) pro situace, když by se na tom našem nejhlavnějším tahu, který se teď intensivně zkulturňuje, něco nepříjemného, nebo dlouhodobějšího stalo (výluka, nehoda atd.).
Ten tah existuje. Dokonce je celý pod drátem. Jen je nepoužitelný. Hlavně v úseku CB-Jihlava, kde nic jiného než novostavba nepomůže. A ani Jihlava -HB nejsou nic moc. Vzhledem k tomu,že daná trasa projíždí nejméně zalidněným i kraji, tak není ospravedlnitelné ji nahradit novostavbou.
Co je to „zdanění?“
S nápadem typu naschvál to autosedům natřít nesouhlasím, ale myslím si, že by stát (kraje, obce) neměly na silnicích moc prodělávat. Silniční daň nebo mýto by měly být takové, aby se provoz silnic zaplatil.
Nebolí je třeba se snažit, aby si co nejvíc lidi to auto ani nekoupilo. Tedy mj. VHD řešit co nejvíce “do plochy”.
Mimochodem, cestujících ve vlacích přibývá. Na koridorech rozhodně, zejména v dálkové přepravě je nárůst značný. Zjevně i přes 6,5 milionu aut to mnoha lidem vychází konkurenceschopně.
Nedělejte z vlaku něco low-cost, čím jezdí jen socky a je nutné se jim podbízet nízkou cenou.
A když jedete autem tak pak auto neudržujete a neplatíte pojištění? Auto už má dnes prakticky každý nebo vy jezdíte na nákupy na kole?
Je rozdíl, zda máte 1 gumokol v rodině nebo 4.
A údržba opravdu závisí hodně na nájezdu. Proč se asi mění olej po 20tis km nebo rozvody třeba po 200tis?
Já třeba auto nemám a mzdu mám asi tak na dvojnásobku průměru. Docela tak šetřím, doporučuji. Na menší nákupy chodím s kočárkem, když je něco nutně třeba, jinak ty větší vozí Košík. Případně jdu cestou z práce.
Vlastnictví auta (co možná největšího a nejdražšího) stále je pro většinu lidí jedním z životních cílů a často i měřítkem úspěšnosti v životě. Když ho má, bude s ním jezdit bez ohledu na cenu.
Bingo, ego se zhmotnuje v autě.
Kde kdo bydlí…se blbě prezentuje širokému okolí. Navíc to člověk mnohdy ani nechce aby se vědělo. Ale vytuneny bourak, to hned vselicos povyroste.
A navíc auto představuje dost pochybny dukaz tzv. svobody. Sice přesně do chvíle než stojíte v koloně někde v centru města a pak hodinu hledáte parkování, nebo za hodinu vyplaznete kilo, za to ale nemůže nesmyslný způsob užívání auta nybrz cyklofasiste, pumpičkari a Hřib se Scheinherrem.
Jj, svoboda… když jsme jezdili na výlety autem, museli jsme se vracet k autu. Když jedu VHD, můžu jít kamkoli a vrátit se, jak chci.
Ty jo, každý takový tvrzení o firmě bojující o přežití bych doplnil o info o zisku vlastnické struktury za předešlý a současný období. Třeba mají pravdu…
Většina informací tohoto typu se dá dohledat ve veřejných rejstřících.
Potom nechápu proč nejsou zveřejňovány. Takhle to působí jako brekot nenasyty který ihned potom co dobrečí letí někam na Kanáry. Blbě se má mnoho lidí, ale žel to řada lidí už nevnímá, kvůli křiklounům co málo nikdy neměli, ale chtěli by víc.
Výroční zprávy
ČD
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=69212532&subjektId=69800&spis=80003
Arriva
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=68898718&subjektId=303944&spis=236139
RegiojJet
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=68898718&subjektId=303944&spis=236139
Leo Express
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=58762009&subjektId=996838&spis=1103426
„Všechno závisí na technologii 19. století, tedy na telefonu“
Vlak je ale také technologie 19. století – a stále se osvědčuje docela dobře, ne..?
A vemte to tak, že kolo je technologií doby bronzové…
Vzhledem k přirovnání, nepřijde Vam jste si poněkud nevšimnul toho technologického pokroku v oblasti železnice a zabzar? On zepředu ladovany kanon furt vystřelí ale i tak se už v boji moc nepoužívá, proč asi?
Za současný stav si ale dopravci bohužel mohou z části sami. Zatímco ve světě se všude vybírají vozidla s ohledem na spotřebu energie, u nás nikdo na spotřebu energie nikdo příliš nehleděl. Regionální vozidla mají spotřebu zhruba 60kWh/1000hrtkm bez rekuperace, 40kWh s rekuperací. Spotřeba energie je v regionální dopravě zhruba lineárně závislá na hmotnosti. Každá tuna vozidla navíc stojí při dnešních cenách 1-2mil. Kč. za 30 let provozu.
To víte. Paušál je paušál…
A jaký je rozdíl proti spotřebě srovnatelných vozidel jinde? Mám takovou představu, i kdybych na spotřebu auta nekoukal, tak koupím nějaké, které žere méně než starší.
Ten rozdíl může být až v desítkách procent.
Nevěděl by náhodou někdo spotřebu energie Siemens Mireo vs. Panter? Siemens se rád chlubí údaji o úspoře „až 25 %“ proti předchozím generacím svých jednotek a zajímalo by mě, jaká je realita.
dvouvozove mireo vazi pod 90t. kdyz se k tomu pripocte daleko vyssi vykon edb,tak to udela opravdu hodne.
K přesným výsledkům je potřeba nasadit porovnávaná vozidla na určité trati na naprosto stejných výkonech pokud možno dlouhodobě a pak stačí jen odečíst elektroměry.
Kdysi, když jsem ještě jezdil na lokálce, střídali jsme lokomotivy řad 714 a 731. Byl tam dvoudenní oběh, během něho jsme jeli všechny vlaky ve stále stejném řazení na jednotlivých vlacích, tedy 2 – 5 Bix. Lokomotiva 714 za oběh (600 km) natamkovala 600 litrů, lokomotiva 731 900 litrů…
Spotřeba je u většiny EMU podobná a pohybuje se od 30 do 60 kWh/1000hrtkm podle průměrné rychlosti a hlavně zastavovací politiky.
tak to samozrejme taky,ale hmotnost vozidla a vykon EDB ma na celkovou spotrebu pomerne vyrazny vliv.
Dobrý den. Ano, jednotková spotřeba je podobná, nicméně zde je hlavně diskuze právě o tom množství jednotkové spotřeby… Když si nechám vyrobit jednotku třeba třívozovou se šesti podvozky, tak bude těžší, než stejná jednotka se čtyřmi podvozky a i když budu mít celkově srovnatelnou techniku a i výkon, tak ta lehčí jednotka absolutně spotřebuje méně pro jízdu, bude mít možnost delších výběhů (nižší jízdní odpor) a bude mít vyšší procento rekuperace, protože při daném brzdném výkonu ERB (EDB) bude brzdit lépe a tedy s nižší potřebou doplňování samočinnou brzdou. A to je myslím přesně to, co zde pan Šindel zmiňoval.… Číst vice »
presne tak to bylo mysleno. dvouvozove mireo ma vykon edb 4000kW,coz dela na 90t pres 40kW/t. s takovymi parametry se plne vyuzije rekuperace,protoze v provozu se skoro vubec nepouziva pneumaticka brzda. vliv na lcc to ma obrovsky.
Ovšem nezapomínejte i na rozsáhlou stejnosměrnou síť v ČR, kde stejně více jak 2,6 MW neodrekuperujete.
Ale i tak se s tím brzdit dá…
Nás zajímá hlavně hmotnost na sedadlo. Nejlepší EMU dosahují hodnot kolem 0,5 t.
Ano, nízká hmotnost na sedadlo má zásadní vliv má spotřebu. Proto je např. Mireo maximálně odlehčené. Třívozová varianta má lehce pod 500kg/sedadlo. Srovnatelné EMU na české síti mají okolo 670kg/sedadlo, což je 35% navíc.
Pak je tady ale ještě podstatný vliv výkonu EDB. Při měrných výkonech okolo 10-15kW/t pracuje EDB naplno jenom při nižších rychlostech. Jenomže díky kvadratické závislosti kinetické energie na rychlosti se 3/4 energie maří při rychlostech 80-160km/h. Slabá vozidla tak nedokážou naplno využít rekuperace, protože musí v provozu dobržďovat pneumatickou brzdou. Minimálně na 25kV ten rozdíl bude ještě větší. Viz prezentace na str. 6-8.
http://perner.cz/Seminare/Ids_2022_zaver/Sindel.pdf
Když nevadí za reko jedné stanice uvalit pár miliard, ale v zakázkové dopravě raději kvůli rozdílu doslova pár kc/km necháme provozovat staré ojeté zgarby místo nových jednotek…tak překvapit nedokáže nic
Byl by příklad, prosím, těch pár korun?
https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vlak-ceske-drahy-domazlice-dopravce-gw-train-klatovy.A210327_601155_plzen-zpravy_vb
Spotřeba určitě v osobní železniční dopravě nesouvisí s vozidlem. Vyjmenuju desítku nesprávností co se pálí energie úplně zbytečně. A nikoho to nezajímá jen kecy šéfů jak oni to zařídí.
Rychlík se má rozjet a zastavit kde má a ne poskakovat jak koza na ledu. A důvod ? Tatar na SŽ co nemá cit pro následné mezidobí.
Spotřeba samozřejmě s vozidlem souvisí a pak následné „dopravní“ chování taktéž, ale to bohužel není předmětem předchozí úvahy.
Ono, když vás stihnou z Mělníka do České Třebové s nákladním expresem zastavit či přibrzdit 16x, aniž by vám to řekli a dala se tedy alespoň využít dlouhá rekuperace, tak toho moc neušetříte, i kdybyste se rozkrájel.
No zrovna jsem si říkal, proč třeba Panter nemá Jakobsův podvozek, ta dvouvozová verze si o to přímo říká, asi to tak dopravce chtěl?
No, já bych se ptal také dobré spravy proč leckde nejde rekuperovat…a dopravcu jak moc by se jim vyplatil provoz odporove regulovaných loko, kdyby na nich náhodou byl merak…
Z článku:
„SVOD Bohemia aktuálně dokončil první výzkum dopravního chování cestujících pomocí dat mobilních operátorů. Podle pohybu SIM karet analyzoval pilotně v relaci Praha – Mělník počty cestujících v silniční a železniční dopravě.“ Opravdu nám tohle pan ředitel sděluje po zralé úvaze?
Co se vám na tom nezdá?
Patrně narazí na ochranu osobních údajů a velkého bratra. Doporučuji mu nejezdit do USA nebo tam aspoň netelefonovat, tamní NSA dostane na základě komerčních smluv s operátory zaznamy všech hovoru.
Pokud jste řádně poslouchal, tak tato data byla anonymizovaná. Předpokládám, že dostaly počet, čas a odkud-kam.
Co jen za chráněny osobní údaj, že ve vlaku rano na velikonoční pondeli jelo 10 simkaret, kdežto v úterý poté sto Sim karet?
Ano. 1) Jestli máte na mysli ochranu osobních dat, tak všechna data jsou anonymizovaná. Tam, kde byl počet cestujících <5 operátor údaj změnil na 0. A hlavně, my jsme dostali pouze agregované údaje po hodinách. 2) Jestli máte na mysli výběr relace Mělník-Praha, tak ta byla vybrána proto, že po ní denně jezdím a mohu alespoň odhadem počty cestujících porovnávat s analýzou. Šlo nám hlavně o ověření metody.
ještě že tu máme stále dost funkčních parních lokomotiv 🙂
No, vyšší desítka kusů není zrovna moc, navíc již mají nekompatibilní systém vytápění vozů, vodní hospodářství přes hasiče taky nic moc a pokud byste s nimi chtěl jezdit 500 km denně, tak druhý den nemáte co nasadit. A určitě by to nešlo levněji jak elektrická trakce.
Klasický lobbing. Ale to je v pořádku, kvůli tomu SVOD vzniknul a fungují tak i jiné svazy.
Pokud porovnám veřejné verbální výstupy zástupců SVOD a ŽESNAD, tak ten druhý, co hájí zájmy nákladních dopravců, na mně působí mnohem přesvědčivěji.
Dnešní podcast mně v tomto názoru ještě více utvrdil.
Souhlasím. Bylo to takové…nudné. A i v médiích nebo obecně ve veřejném prostoru mi přijde ŽESNAD daleko aktivnější.
Ano, s tím souhlasím.
Děkujeme za pochvalu 🙂
Děkuji za zpětnou vazbu. Ještě na svém verbálním projevu zapracuji 🙂
Ono je to ale do jisté míry i tím, že ND mluví opravdu jen hlasem ŽESNADu, zatímco v osobce je tendence (ze strany médií) nechat vyjadřovat jednotlivé dopravce, čímž se to trochu rozmělní. Navíc ŽESNAD má někdy tendenci obětovat přesnost nebo uměřenost výroku ve prospěch jeho bombastičnosti, což pak „mediální dosah“ logicky zvyšuje.
Děkuji i za tento postřeh. Každý máme svůj styl. Navíc ŽESNAD má proti SVOD Bohemia několikaletý náskok a větší mediální zkušenost.
Děkuji všem za podporu a zároveň bych chtěl podpořit i kolegu Petra Moravce v jeho úsilí. Na jednu stranu to máme těžší my, vlaky „bez vokýnek“ skoro nikoho nezajímají a proto to usilovné PR, na druhou stranu SVOD a Petr Moravec jsou na tom hůř právě kvůli podstatě jejich módu, kvůli komplikovanější vztahům a v neposlední řadě možná i kvůli tomu, že nás za ŽESNAD.CZ mluví a pracuje víc lidí než ve SVODu. Nebo ještě jinak, my máme tu kliku, že naše sdružení pracuje a vychází od zdola, můžu se spolehnout nejen na šéfy firem, ale i na spoustu běžných… Číst vice »
Chytrému napověz
Drahá elektřina ve státě, kde se náklady na jeji vyrobu pohybuji v haléřích?
O tom, že čas dát Lipské burze pá pá, asi nikdo soudný nepochybuje, je to jen otazka času kdy se to stane…
Proč by výrobce elektřiny opouštěl lipskou burzu, když tam může maximalizovat svoje zisky?
Možná se zástupce většinového akcionáře bojí případné reakce menšinových akcionářů…
https://hlidacipes.org/minoritni-akcionari-cez-kdo-stoji-za-skupinou-ktera-chce-dusit-manazery-energetickeho-obra/
Otázka je, zda ta maximalizace zisků není na něčí úkor. A zda je to v zájmu celé společnosti. Třeba ne u všech výrobců, ale jen u některých.
Myslím si že institut rozporu s dobrými mravy už máme a to že někdo má ziskovou přirážku v tísících procent a začínají kolabovat některé sektory služeb a průmyslu to spolehlivě naplňuje.
Nebát se a nekrást, tedy nebrat úplatky.
Pokud by došlo k přerušení podmazávání politiků tak k tomu stačí například úprava daní (pohrůžka daňí z jaderné EE prodané přes burzu spolehlivě fungovala na SK) nebo zákon o předcházení stavu nouze, u tepláren byl schválen snadno.
At se obchoduje jen s prebytkem. Soucasny stav poskozuje domaci firmy, dopravce a domacnosti. Nebyt teto situace, tak by se na tu „lipskou vsivarnu“ vubec neprislo.
Co je to přebytek energie?
Tu otázku myslíte opravdu vážně?
asi myslí. protože soustava musí být vždy v rovnováze, tedy výroba se musí rovnat spotřebě
Protože mu stát zakáže vyvážet elektřinu do zahraničí. Jsme ve válce, tak ať už konečně stát vyhlásí válečné hospodářství.
?
S kým ?
S Ruskem, válka nemusí probíhat jen kalachem
Doporučuji poslechnout si rozhovor s ředitel EPET na E15. Zjistíte, že většina energie se prodává na rok či dva dopředu, což jde u stabilních zdrojů energie. U obnovitelných to moc nejde a výroba z plynových elektráren se nyní neprodává na rok dopředu, protože není jisté, že za rok bude plyn. Takže příští rok mohou být měsíční či čtvrtletní kontrakty nižší, pokud bude plyn. Druhou věci je obrovská fixace finančních prostředků na burze v Lipsku výrobců energií, kterým půjčují jednotlivé státy, aby mohli prodávat. K tomu uměle vytvořený trh emisních povolenek, dotace do obnovitelných trhů a máme krásně pokřivený trh, který… Číst vice »
nekde jsem cetl ze ani vetsina elektriny se na lipske burze neobchoduje, ale jeji cena se pouziva jako trzni cena elektriny.
a nejak nevim proc by lide vyrabejici vysoce cenenou komoditu meli prestat chtit prodavat ji za nejvyssi moznou cenu, stejne jako to delame my vsichni ostatni…
To souhlasí. Na burzu jde v podstatě přebytek, většina obchodů je přímo, ale za ceny podle burzy. Na tento model se přešlo někdy v roce 2012.
Do roku 2019 byla dlouhodobě cena silové energie kolem cca 1 Kč/kWh. Emisní povolenky zatěžují cenu vícenáklady cca 2,50 Kč/kWh. České elektrárny mají při zachování ceny uhlí a ostatních nákladových položek objektivní důvod dodávat silovou elektrickou energii za 3,50 Kč/kWh.
Plánované hospodářství už tu bylo a všichni víme, jak to dopadlo.
No, co se týče energetické výroby, tak dopadlo dobře.
Až tedy na vyuhlene severní Čechy, zničené Krušné hory (a nejen ty) exhalacemi a cca o 5 let kratší dobou dožití v centru tohoto energoraje.
Já jsem pro JE. Jsem i pro využívání vyhořelého paliva v teplárnách. Jen chtít a nenaslouchat zeleným magorům – nikdo je nevolil, tak jim nepřikládat důležitost.
Podle mě se má energetika plánovat, protože postavit elektrárnu (a příslušenství okolo) není na měsíc, není ani na rok.
To bychom se asi shodli. Jen možnost snadno a levně sírit na veřejnosti bláboly úplně neprospívá efektivitě procesu…
PS: divil byste se, ale i Německo s Francii měly tehdy masivní a stabilní energetiku. Blbnuti a zanedbávani nastalo až pozdeji
Nedivil bych se, zelení magoři ovlivňují energetiku cca 30 let pozadu.
A Francie je taková specifická, místní socialismus s levnýma energiemi umožnili se vyfláknout na údržbu JE.
pokud se ten podcast hodne toci okolo cen elektriny a podminky se hodne zmenily, nedavalo by smysl prislusnou cast pretocit? at tam pan reditel reaguje na aktualni stav?
To, co udělala vláda je správné. Zajistila tím základní podmínku pro fungování kritické infrastruktury státu. Není to výhodné, ale je to rychlé. Změna obchodního systému je však dlouhodobě nezbytná.
Je to rychlé, ale dočasné. Musí se změnit jak obchodní model, tak energetická politika EU. Myslet si, že se z toho dostaneme pomocí úspor je úplný nesmysl. Rozvoj civilizace zvyšuje nároky na energie. To je prostě fakt potvrzený historií. Dnes máme mnohem úspornější auta, než např. v roce 1950, přesto je spotřeba pohonných hmot nesrovnatelně vyšší. Takže jediná možnost je masivně zvýšit výrobu elektřiny a to z levných stabilních zdrojů. Pokud se tedy nechceme vracet na stromy… OZE to nezachrání, protože zatím nemohou dodávat 24/7. Takže pokud nechceme s nástupem elektromobility jezdit pouze v noci a ve dne nabíjet, tak… Číst vice »
Možná si konečně odvyknou přitápět v letních měsících, protože „předpis“.
Spálit si lýtko o horký kryt topení při ranní jízdě RegoPanterem není nic neobvyklého. Nicméně to nesouvisí s typem, ale myšlením na dráze. Roztopeno v červenci bývalo i vlaku s plecháčem a vozy Bdt.
no spis nez nejaky blby topeni je to neefektivnost provozu klasickych souprav s lokomotivou, idealne bez edb.
Takže v zimě 1-2-3 hodiny netopit? Děkuji, nechci.
Některé kraje (neli všechny) mají v rámci objednávky dopravy napsáno, jaká má být teplota ve voze.
Většinou tam mají rozsah od-do a je hodně způsobů, jak to splnit.
Třeba při letním ránu lze nastavit teplotu na nejvyšší možnou, jakmile je čas na klimatizaci tak zase nastavit nejnižší možnou. Nebo lze nastavit cílovou teplotu při topení v létě blízko té spodní hranice a nevětrat zbytečně.
Drážní myšlení se nesnažte pochopit. V zimě naopak kosa jak na Sibiři a průvodčí při revizi jízdenek sdělila, že rozvaděč je na druhé straně vozu a jak se tam dostane, tak to zapne. Otázka pro neznalé: Co asi dělala v přípravné době před odjezdem z výchozí stanice…?
A hlavně, proč má cvakání jízdenek přednost před nastavením?
Spíš proč je cvakání jízdenek vůbec potřeba? Konkurence to zvládá bez něj a nezdá se že by jim to nefungovalo.