Podcast: Méně vozidel, ale s kvalitní péčí. Elektriky do Tábora, plánuje drážní nostalgii Marek Plochý

ČD Muzeum Lužná u Rakovníka. Pramen: Archiv ČDČD Muzeum Lužná u Rakovníka. Pramen: Archiv ČD

Držet od každé řady drážního vozidla jeden kus je podle Plochého nereálné.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je šéf Centra historických vozidel (CHV) Českých drah Marek Plochý. Právě on vede tým, který se stará o všechna historická vozidla. Ve sbírce jich mají ČD na 400 a je to průřez lokomotivami, motorovými vozy, elektrickými jednotkami, osobními vozy až například po zauhlovací jeřáby. Přibližně 30-40 procent z nich je provozních.

Jsem velký fanda, když by bylo po mém, tak bych rád, aby jezdilo všechno. Ale to nepůjde. Takže se vraťme do reality. Určitě dojde i k redukci vozidel, některá jsou v našich sbírkách ve vícero kusech a není v našich finančních ani časových možnostech všechno udržet v provozu. Je to nákladný koníček, když to řeknu lidově. Abychom je udrželi v kvalitním provozu, bude se počet vozidel zmenšovat, protože náklady rostou každoročně o mnoho procent,“ říká Marek Plochý.

Marek Plochý. Foto: Ondřej Kubala

O historická vozidla se zaměstnanci ČD starají v Chebu, Plzni, Českých Budějovicích, Táboře, Praze, České Lípě, Olomouci, Hradci Králové, Valašském Meziříčí, Brně a nebo třeba v Bohumíně. Nejvíce vozidel má CHV v depu a zároveň muzeu v Lužné u Rakovníka a také v depozitáři v Olomouci.

„Z hlediska cestujících vždy táhnou nejvíc parní lokomotivy. Když vypravíte motorový vlak, zájem je menší. Když to zjednoduším, vypravit parní vlak stojí 250 tisíc korun. Hodně záleží na ceně a spotřebě uhlí. To je významná nákladová položka,“ říká v podcastu Marek Plochý.

Ten není ale jen šéfem, ale také nadšencem do železniční nostalgie. Maturoval na Střední odborné škole železniční v Plzni, začínal na dráze jako opravář elektrických vozidel v tamním depu a zakládal sdružení Plzeňská dráha. Jeho působení v železniční nostalgii je už dlouhá léta spojené také s bezdružickou lokálkou a pořádáním Bezdružického parního léta.

Díky historickým vozidlům se snažíme přilákat i nové zákazníky. Třeba regionální dny železnice nebo Národní den železnice, kam návštěvníci, ať se na mě kolegové od moderních vozidel nezlobí, přijdou hlavně na historické vlaky. Při těchto příležitostech jim představíme i vozidla pro moderní dojíždění do školy a do práce. A to je přidaná hodnota, kterou historické vlaky přináší,“ říká v rozhovoru, který si můžete právě teď pustit třeba zde na stránce, Marek Plochý.

Hlavně pod střechou

Jeho splněným snem bylo získání elektrické lokomotivy řady 350 ze Slovenska pro muzeum. Právě elektrické lokomotivy by rád do budoucna soustředil v táborském depu, odkud vyjíždí na původní Křižíkovu trať i historická Elinka, tedy nejstarší elektrický železniční vůz v tuzemsku M 400.001.

Často železniční fandové navrhují, že by ČD měly uchovat pro budoucí generace od každého typu železničního vozidla aspoň jeden exemplář. To je ale podle Marka Plochého naprosto nereálné: „Nebudeme schopni zajistit od každé řady jeden kus vozidla, abychom ho měli ve sbírkách. To není možné zajistit technicky ani prostorově. Když necháte opravit vozidlo za několik milionů, chcete ho mít pod střechou. Ale ty střechy nejsou. Krásným příkladem jsou elektrické jednotky 460 a 560. Jednu máme v Brně a jednu v Chomutově, ale tím že nejsou v krytém bezpečném stání, tak ji konkrétně Brně sprejeři doslova devastují. Je to velmi smutný pohled.“

Probíráme i zakázky, kterými si na sebe historická vozidla ČD vydělávají. Nejčastěji si historické jízdy od ČD pronajímají města a kraje a nebo organizátoři integrovaných dopravních systémů. Parní vlaky pro soukromé akce a oslavy jsou spíše výjimečné, vzhledem k nákladům, kolik jejich vypravení stojí. „Dnes si od vás filmová produkce půjčí jednu parní lokomotivu s jedním osobním vozem, a ostatních šest vozů vytvoří pro film už elektronicky,“ říká Marek Plochý a doplňuje, že zájem zahraničních filmařů už není dnes zdaleka takový, jako v minulosti.

Jak rychle se blíží opětovné zprovoznění čtyřkoláku 365.024 z roku 1923?  Jak spolupracují ČD s Národním technickým muzeem? Jaká je budoucnost muzea v Lužné u Rakovníka a jak tady fungují nové individuální prohlídky pro menší skupiny? Kolik lidí se dnes stará o sbírku ČD? Jaké finanční možnosti mají dráhy, aby jim jejich nadšeneckou práci zaplatily? A jak se starají o historická vozidla dopravci v okolních zemích?

To vše si můžete poslechnut právě teď. Podcast si pusťte zde na stránce, odebírat ho můžete i na Spotify, Apple Podcasts a Podcast Addict.

Vybraná témata času

4. minuta: Budoucnost historické sbírky ČD.
8. minuta: Jak si ČD vybírají vozidla do svých sbírek.
17. minuta: Jaký je příběh a průběh oprav albatrose 498.112 a čtyřkoláku řady 365, kterého čeká opětovné zprovoznění.
21. minuta: Jak si vydělávají historické vlaky peníze na svůj provoz.
27. minuta: Kolik stojí vypravit parní vlak a jaká je další budoucnost muzea v Lužné u Rakovníka.
37. minuta: Kdo jsou lidé, kteří se u ČD o historická vozidla starají.
44. minuta: Marek Plochý odpovídá na dotazy čtenářů.

Tagy Centrum historických vozidel Lužná České dráhy Doporučeno Marek Plochý podcast Cesty Zdopravy.cz
4 komentáře