Dopravci Železnice Železniční průmysl Zprávy

ČD po půl století zprovozní parovku 365.0, opravu udělají Němci. Vrátí se i čtyřkolák

Lokomotiva 365.024 míří do opravy. Autor: České dráhy
Lokomotiva 365.024 míří do opravy. Autor: České dráhy

České dráhy se rozhodly vrátit na koleje dvě významné železniční technické památky. Jde o dvě parní lokomotivy s rozdílným osudem. Zatímco stoletý stroj číslo 434.2186 přezdívaný čtyřkolák jezdil v uplynulých desetiletích na nostalgických vlacích v Praze a okolí, lokomotiva 365.024 z roku 1923 byla přes 50 let odstavena na různých místech a vlivem povětrnosti chátrala. I proto bude u „pětašedesátky“ uvedení do provozního stavu náročnější.

„Rozsah oprav si vyžádal zajištění prací ve specializovaných dílnách DB v německém Meiningenu, které se specializují na záchranu parních lokomotiv z celé Evropy,“ uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Aktuálně byl do meiningenských dílen odeslán pojezd lokomotivy, další součásti budou postupně následovat. Obnovená mašina by se mohla vrátit do České republiky v provozním stavu do konce příštího roku. Její tendr mezitím prochází opravou v ŽOS Nymburk.

Lokomotiva 434.2186 byla v provozu až do loňského roku, kdy ji propadla platnost tlakové zkoušky kotle. Lidé ji znali především z Posázavského pacifiku. Dráhy její opravu slibovaly už loni, došlo na ní ale až letos. Provede ji přímo dílna muzea ČD v Lužné u Rakovníka. Opravu kotle zajistí kolínská firma SEA. Do provozu by se mohla tato lokomotiva vrátit ve druhé polovině příštího roku.

Velký parní návrat by se ale měl odehrát i letos: podle dřívějších informací ČD by měla být po deseti letech oprav uvedena do provozu unikátní parní lokomotiva 414.096 z roku 1906, které se kvůli baňatému komínu s lapačem jisker uvnitř dostalo přezdívky heligón. Dráhy se ale stále zdráhají sdělit přesný termín.

Náklady na zprovoznění starých strojů dráhy neuvedly. Již delší dobu se ale vedení dopravce snaží nastolit téma financování technických památek z veřejných zdrojů. „S otevíráním trhu osobní dopravy a soutěžením výkonů ve veřejné dopravě je stále větší tlak na úspory, které se mohou v budoucnosti dotknout i našich technických památek, které patří k národnímu dědictví. Proto považujeme za nutné v blízké budoucnosti vyřešit systém péče a financování těchto unikátů, které dokumentují naši národní historii v oblasti techniky,“ uvedl člen představenstva zodpovědný za techniku Miroslav Kupec. Dráhy už dříve oznámily, že chtějí svůj historický park zúžit.

O renovovaných lokomotivách (pramen České dráhy)

Řada 365.0 představuje první typ parních lokomotiv zkonstruovaný ve svobodném Československu. V letech 1921 až 1924 vyrobila firma První Českomoravská továrna na stroje v Praze Libni, později lokomotivka ČKD Praha, celkem 40 strojů původně určených pro rychlíky a pro těžké dálkové osobní vlaky. Jejich maximální rychlost byla 90 km/h a výkon přibližně 1 500 koňských sil. V počátku provozu byly soustředěny např. v depech v Praze-Nuslích (dnes Vršovice), České Budějovice a Přerov, odkud vyjížděly na hlavní československé tratě. Koncem 20. let 20. století je z prestižních výkonů začaly vytlačovat modernější „mikáda“ řady 387.0. Přesto byly poslední lokomotivy vyřazeny a předány do kovošrotu až v roce 1972. Jejich provoz na přelomu 60. a 70. let ukončila intenzivní motorizace ČSD. Tendr 818.021, který bude k lokomotivě připojen, uveze 11 kubíků uhlí a 18 kubíků vody.

Parní lokomotiva 434.2186 loni oslavila sté narozeniny. Vyrobena byla v roce 1917 v lokomotivce Breitfeld & Daněk ve Slaném pro Císařsko-královské státní dráhy. Patří mezi lokomotivy řady 170 vyráběné v několika lokomotivkách v rakousko-uherské monarchii v počtu několika set kusů. Československé státní dráhy jich převzaly více než 300 a dalších 70 si nechaly po roce 1918 ještě dodatečně vyrobit – označily je řadou 434.0. Jejich maximální rychlost byla 60 km/h a výkon kolem 1 300 až 1 400 koňských sil. Díky tomu utáhly na rovině vlak o hmotnosti 1400 t rychlostí 58 km/h, na stoupání 5‰ vlak o hmotnosti 600 t rychlostí 51 km/h a stejnou hmotnost na sklonu 10 ‰ rychlostí 30 km/h. Hmotnost v provozu je skoro 70 tun. Její tendr pojme 8 kubíků uhlí a 16 kubíků vody. Původně rakousko-uherské lokomotivy byly Československými státními drahami modernizované v letech 1924 až 1947. Lokomotivy nové řady 434.2 našly během svého života velmi rozličné uplatnění a dopravovaly všechny typy vlaků od rychlíků, přes osobní spoje až po nákladní vlaky. Stroj 434.2186 dosloužil v pravidelném provozu s koncem parní trakce u ČSD a pak byl deponován pro nostalgické vlaky v pražském depu ve Vršovicích.

10 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Konečně něco pozitivního….,jen doufat,že ty opravené páry nakonec nesebere NTM a že se objeví na trati.Osobně bych ještě uvítal znovuzprovoznění 498.022.I když zřejmě bude nutné vyrobit nový tendr….

  • Všechny další příspěvky, byť nevulgární, autoři odstranili, protože se jim nehodily do krámu… totalita hadr

  • „Parovka“ je polsky párek (psáno parówka), v češtině, a to ani v drážním slangu, nic takového neexistuje…

    • To slovo tady vždy spolehlivě vzbudí reakci. Existuje a na dráze se používá, není to žádný novotvar.

      • Honzíku, nenech sa rozhodit. Tebe može rozházet enom lopata. 😉
        Furt lepší jak používat u nás Dampflok.
        Apropo: Proč to nejde na vagoně. Proč to vezo na kamioně? Není náhodou v Meiningenu u fabrike nízké podjezd?
        Je to tam samá scharfe kurve a do kopca.

      • Já teda znám pro parní lokomotivu zkrácený tvar „pára“, asi bych pochopil i slovo „párovka“, ale „parovka“ (s krátkým a po p) mi tedy smysl nedává a nikdy jsem nikoho neslyšel takové slovo říkat…

        • Pára je zajímavá tím, že některé pády v množném čísle, přídavné jméno a složeniny mají krátké „a“. Ale také jsou pro mně „parovka“ i „párovka“ cizí slova, přemýšlel jsem, jestli jsou to houby, nebo čepice, zahledal jsem na internetu, a zjistil, že je to turnaj dvojic v golfu na Grabštejně.

          • Dobrý den,

            jen doplňuji i sedmý pád jednotného čísla (byť tam mnozí tlačí dlouhé ,,á„ tak vehementně, že už jsou přijímány obě varianty): s parou, pod parou. Obecně patří do nemalé skupiny slov, kam patří (opět už jen variantně) třeba i slovo skála (obec se jménem Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu, ,,skalní„, druhý pád množného čísla ,,skal„ atp,).

            Přeji hezký den.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora