Podcast: Jak se staví dálnice. Betonový povrch vydrží víc, říká stavitel Petr Čížek
Nový úsek D11. Pramen: Swietelsky stavební
„Dokončení dálniční sítě do roku 2030 by mohl očekávat jen největší optimista. Rok 2030 je rok snů,“ říká Čížek.
Ahoj Petře, fajn rozhovor, se vším souhlasím. Překvapila mě úroveň komentátora. Lidem jako ty by měli dát prostor častěji. Zdravím a přeju hlavně zdraví. Jarda
Děkuji za pochvalu od Jardy i když nevím kterého. Má pravdu. Redaktor pan Kubala byl opravdu výborně připraven. Neptal se hloupě ani agresivně. Velmi mne to potěšilo.
Při průměrných otevíraných 27 km/ rok bude dálniční síť dokončena cca 2050. Nevěřím, ze by se stal nějaký zázrak a nějak to akcelerovalo…
Velmi zajímavý rozhovor. Těch zmíněných pouhých dvacet studentů na VŠ v ročníku na oboru dopravní stavby mě doslova šokovalo.
je to nejspíš nejtěžší stavební obor, náročný mimo jiné na teorii a matematiku, tak čemu se divit…. proti tomu pozemáci to mají poněkud jednodušší.
Ono je to určitě z části tím, že dopravní stavby se učí společně s konstrukcemi, což dohromady dává složitý a komplexní obor, kdy absolvent bez ohledu na specializaci se musí naučit v podstatě všechno tj dopravní stavby, betonový konstrukce, ocelový a dřevěný konstrukce, zděný konstrukce, mosty, podzemní stavby, zakládání staveb, statiku, geotechniku…
tak v dopravních stavbách je mostarina celkem logicky…
Když jsem to zmiňoval v dřívějších vláknech tak jsem byl pro srandu. Jen ještě doplňující info. Na ČVUT, obor Konstrukce a dopraní stavby šlo v roce:
2011 90 studentů
2012 82 studentů
2016 64 studentů
2018 42 studentů
Letos by mělo ze školy vyjít 25 absolventů.
A to se jedná o obory: silniční stavby, železniční stavby, betonové mosty, ocelové mosty, stavební mechanika, geotechnika a podzemní stavby.
To vychází průměrem 4 lidi na obor. 2 lidi do výstavby, 2 lidi do projekce 🙂
Řekl bych, že to bude velice podobné i na ostatních fakultách. Pak je otázka kolik z těch absolventů nakonec do té praxe nastoupí a kolik jich zvolí úplně jinou cestu.
Právě. FD ČVUT se od stavárny oddělila až v 90. letech. Obor se zaměřením na dopravní stavby tam je také, byť spíše orientovaný na plánování a inženýring než na samotné projektování a realizaci. Podobně stavební architekti mají svou fakultu i studijní program v rámci FSv. Znám mladé velice šikovné dopravačky (a hromadu talentovaných architektek), s námi mladými pány je to oproti minulosti početně i studijně slabší. Široká nabídka atraktivních oborů, demografická křivka i celkové nastavení doby dělají své. Sám jsem zjistil, že na stavařinu nemám povahu a že mi to za tu dřinu nestojí, tak jsem zdrhnul jinam. 🙂
Já teda můžu mluvit ze zkušenosti na Fakultě stavební (VUT), ale já jsem taky nevěděl co chci vlastně dělat. Na střední jsem dělal věci kolem trubek apod., na vysoké jsem si zvolil management stavebnictví a nakonec jsem jsem se po páru letech projektování upíchl na BIMu, protože mi to přišlo zajímavé a vcelku mě to baví. Projektovat znovu bych už nešel, ale třeba je to na liniových stavbách lepší. Taky mi přišlo, že díky tomu sítu v prvních semestrech kdy se s nikým moc neštvali na konstrukcích a betonech to i dost lidí odradilo na ty Konstrukce a dopravní stavby… Číst vice »
Z velmi aktuálních zkušeností s FD ČVUT mohu říci, že projektování (především pak silnic) zde velkou roli nehraje. Poslední předmět zaměřený čistě na projektování silnic je v letním semestru 2. ročníku, ve třeťáku se pak kreslí nějaké městské území s autobusovým terminálem, ale neřeší se zde odvodnění ani podobné věci. Železnice měla o něco více pozornosti, ale přesto se, jak píšete, na škole učí zejména provozní, legislativní, simulační a podobné záležitosti. Je možné, že v bakaláři byly nějaké dostupné volitelné předměty s problematikou související, ale to jsem třeba ještě vůbec netušil (a spousta mých spolužáků také ne), že bych se… Číst vice »
Ještě k tomu připočtěte, že né všichni kteří na obor jdou to myslí vážně nebo na to mají. Na naší katedře Energetické stroje to bylo obvykle 15 lidí z nichž tak 5 odpadlo a 10 šlo dál. Ovšem loni bylo 17 lidí ve 3. ročníku, ale ke státnicím šli 2 :-/// Takže nějaká snaha nalákat více lidí se značně míjí účinkem.
Co vím, tak většina zústává v oboru, alespoň nějakou dobu po škole. Ve 3 ročníku školy už má většina studentů brigády ve stavebních firmách.
No, ono to reálné rozdělení je jiné. A to započítejte ještě lidi, co odejdou mimo obor, co zůstanou na fakultě – co jdou do výzkumu nebo třeba do vývoje softwaru; jsou tací, co jdou do státní správy jako TDI, pak jsou někteří zaměstnáni u výrobců různých stavebních materiálů a komponent: např. technologové v betonárce či obalovně, projektanti bednění, návrh a výroba různých komponent – zábradlí, svodidla… (To jsou příběhy reálných lidí.) No suma sumárum z mé zkušenosti jde do čisté projekce + realizace tak 60–70 % absolventů. Je pravda, že jsme aktuálně ve věku absolventů na dně demografické křivky, ale… Číst vice »
Pekny rozhovor! Diky!
Mnohokrát děkuji panu Čížkovi za odpověď. Ano, v České republice jsou vidět značné rozdíly v kvalitě vozovek na území jednotlivých krajů.
Co jsem tak projel republiku, tak nejhorší silnice jsem viděl v Olomouckém kraji, ale bydlím ve Středočeském kraji a musím říct, že to tady taky není nejlepší.
Na to, kolik kilometrů silnic spravuje Středočeský kraj (nejvíce kilometrů silnic všech tříd), je to ještě slušné.
Středočeský je asi největší katastrofa (sám tu bydlím). Ale je to možná dáno naprosto největším rozmachem (jakékoli) výstavby a z toho vyplývajícím rozsahem provozu nákladních aut. Protože si nedělám iluze o kontrole nápravových hmotností.
Je to hodně dáno rozpočtovým určením daní. Kraje jsou podfinancovány vůči státu i obcím. A malé obce vůči velkým. Proto státovky a dálnice jsou už pár let v lepším stavu a víc se na nich opravuje a lépe udržuje, než na krajských silnicích. Ty kraje pak v nedostatku financují buď to, nebo ono.
přesně tak, kraj má třeba na údržbu silnic cca 500 mio Kč / rok, což vzhledem k množství silnic je vysloveně katastrofa.
Někdy není nutné vynakládat peněz příliš mnoho. Pokud máte někde vozovku, která byla již v roce 2015 popraskaná a dnes je na na ní díky postupné erozi několik hlubokých výtluků a nikdo není schopný vzít pár lidí a materiál a tyto díry „zaplácnout“ tak to je smutné. Taková investice by jistě mnoha lidem mohla snížit náklady na nutnou opravu vozidel a nebo by to mohlo třeba ušetřit náklady na výjezd záchranných složek v případě nehody způsobené tím, že do díry vletí cyklista nebo motorkář a nebo se někdo díře bude vyhýbat a střetne se s protijedoucím.
Problém bude v tom „vzít pár lidí“. A nejnižší nezaměstanost za posledních 20 let rozhodně nemluví o tom, že lidem se nechce dělat. Lidi nejsou ani na pracáku.
300tis lidí kteří tam hnipou je pořád dost. Tuším, že většina z nich by manuální práci zvládla ..
vždy a za každého režimu byli lidí kteří nebyli schopni či mnohdy ochotni dělat. navíc je ještě otázkou, kolik těchto lidí reálné někde dělá na černo…nebo prostě dělat nebude, protože to nepotřebuje…ale nechává za sebe platit zdravotní…
Máte jistotu, že přijde? Že přijde střízlivý, když má řídit, aby se na místo opravy dostal on i materiál? Máte jistotu, že svěřenou káru nedá do barazu a prachy nepropije? Že ji nerozbije a neodveze do sběru, aby si za utržené peníte koupil lepší flašku, než s plachetnicí, kterou chlastá obvykle?
Jenze ve StC kraji neni ta tezsi „lokalni“ doprava koncentrovana na jednu/dve silnice I.tridy, ale jezdi se „vsude“. A hodne…
Já bych řekl, že silnice ve Středočeském jsou ještě v pohodě. Jen asi záleží kde. Pokud bychom se přesouvali na sever bude silnic v žalostném stavu přibývat. No a takový LK je dle mého katastrofa. Ale jistě to souvisí i s vlivem nutné zimní údržby na povrchy. Rozhodně by se však nemělo opravy odkládat, aby to zašlo tak daleko, že se začnou objevovat 20cm hluboké díry. To je potom peklo.
To je dobré téma, pokaždé když vyjedu z jižních Čech, začnu drncat, i když třeba povrch vypadá nový a tmavý. Důvody by mě hodně zajímaly.