Infrastruktura Železnice

Pod Brennerem prokopali další část tunelu, pod zemí je už 36 kilometrů

Oslava proražení další části tunelu pod Brennerem. Foto: BBT SE
Oslava proražení další části tunelu pod Brennerem. Foto: BBT SE

Sdružení stavebních firem, které má na starost stavbu nového železničního tunelu pod Brennerským průsmykem mezi Rakouskem a Itálií, dosáhlo tento týden zásadního posunu. Došlo k prokopání 16,7 kilometrů tunelu mezi dvěma hlavními staveništi celého tunelu v rakouské části.

Jde konkrétně o úsek Tulfes-Pfons, který má na starosti konscorcium Strabag / Salini-Impregilo a úsek Pfons-Brenner, který staví konsorcium Porr / Hinteregger / Condotte / Itinera. Na svých stránkách o tom informovala společnost BBT SE, která má celý projekt na starosti.

Díky proražení další části je nyní pod Alpami už souvislý 36 kilometrů dlouhý tunel v úseku z Tulfes do Schirnu, zhruba dvě třetiny z plánované délky 61 kilometrů pro celý tunel. Tímto tunelem ale vlaky nakonec jezdit nebudou: jde o průzkumný tunel zhruba dvanáct metrů pod budoucími dvěma tunely, který slouží pro geologický průzkum a později bude při stavbě využit pro odvod vody, dopravu materiálu a údržbu.

Stavba hlavních tunelů je aktuálně zhruba ve třetině. Hotovo má být v roce 2025, vlaky mají začít jezdit budoucím nejdelším železničním tunelem na světě v roce 2028. Bude 64 kilometrů dlouhý, rychlost v něm bude až 250 kilometrů za hodinu.

Tunel je společným projektem Rakouska, Itálie a Evropské unie. Obě země platí každá 30 % nákladů, Evropská unie 40 %. Náklady mají dosáhnout 8,5 miliard eur.

Nový tunel má přinést výrazný přesun nákladu ze silnice na železnici, bude jedním z hlavních koridorů pro přepravu zboží mezi severem a jihem Evropy. Dosud zde železnice není příliš konkurenceschopná: 71 % zboží putuje přes Brenner v kamionech.

Odebírat
Upozornit na
guest
79 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Michael

A pod Budějkama budou rok řešit „agresivní vodu“ z potůčku na D3 nebo tři stromy a žábu u Moravského Písku na D55..Ve srovnání s těmito zeměmi, kde překlenou údolí v Alpách nebo prokopnou km tunelu mě připadají problémy na našich stavbách, jako kdyby jsme byli černoši v Africe a hleděli na to jak na kokosový ořech-dvacet let trvá něž se rozhoupou a něco schválí a pak to tři až pět let staví. Omlouvám se tímto všem černochům.

Martin

Rakusane to reso uplne stejne,.ozna i vice nez my, jenze pripravenost a komunikace bude asi trochu jina naz u nas…

Pavel

Je nám snad všem jasné, že po dokončení těch Rakousko-italských tunelů se na pomezí Rakouska a Česka objeví jednotky tisíc kontejnerů, které bude třeba dopravit dál na sever? Už je proto nejvyšší čas se připravovat. Buď stovky a stovky nových kamiónů na českých dálnicích nebo investicemi do nových železničních spojení pro nákladní dopravu. Někde jsem četl o vizi nového spojení Břeclav – Znojmo – Jihlava – HavlBrod – Pardubice – a dál buď Hradec – Trutnov – PL nebo z Pardubic přes Nymburk do Ústí n.Labem do Drážďan.

Radek Janata

Neobjeví. Na Brenner navazuje trať na Kufstein a Mnichov.

Pokud se někde kontejnery objeví (a nepojedou mimo Česko Německem na sever), tak spíš ve Furth im Waldu, tedy mezi Německem a Českem, ne mezi Rakouskem a Českem.

K.S.

II. Hlavní tah je starý jak jochy, ale to trasování byla znouzecnost asi, dnes není síly, která by to protáhla Znojmem, včera jsem se díval na jejich ÚP, nemá to ani chráněnou trasu. Obávám se ale trochu že se Vám smíchalo to co jsem tu v posledních dnech psal já, II. Hlavní tah a Sagitální dráha pana Boučníka.

II. Hlavní tah měl z Brodu Havlíčkova na Kolín. Sagitální dráha pak přes Chotěboř a novostavbou na Hradubice.

Pro začátek by to chtělo vyřešit kritická místa infrastruktury která jsou přetížená.

Jan

Jsem zvědavý za jak dlouho nám postaví tunely Chotýčanský a Hosínský před Č. Budějovicemi. Odhaduji to tak na 5 let minimálně. Obdivuji naše sousedy v rychlosti staveb tunelů.

Johnczek

Tak u nás ty tunely taky umíme. Jen trochu jinak 🙂

Tuzemák

Razíme je speciální českou metodou – tunelováním.

Vlastimil Kocurek

Plán je příprava 3 roky a stavba 5, první vlak projede v roce 2028, ale vše záleží na geologii, na rozdílu mezi průzkumem a skutečným stavem. Takže bych klidně přidal 2-3 roky.

Vlastimil Kocurek

Na Internetu je fantastický, podrobný článek, jak nakonec tunel na D3 na Slovensku nad Žilinou, nakonec musely pomáhat řešit hned tři státy, protože narazili na nekompaktní vrstvu, která se „sypala sama“ a stavba se změnila na horor, ale funguje,

Kuzma Kuzmič

Kdo umí, umí. A kdo neumí nebo nemá prachy, jen čumí.

Tiše závidím.

Liboros

Já četl pod Brnem a to jste měli vidět jak jsem čuměl že se na severo-jižním diametru pracuje 😀

Soukromý kůň

Za to prý může vyšší tlak, stejně jako za ta neustálá selhání ČD a SŽ (zažalují mě za použití zkratky? nyní nemají skoro co řešit 😀 ), tak bylo vysvětleno v diskuzi pod článkem o nejnovějším failu v režii režijek.

mgr.pavel

Stejně je fascinující, že Rakousko v současné době kope hned tři obří železniční tunely: Brenner base tunnel, Semmering base tunnel, a Koralmalm tunnel. Každý pár desítek kilometrů dlouhý. (Brenner spolu s Itálií, ale zase nejdelší).

Zvlášť pozoruhodné to vyjde ve srovnání s tím velkým nic u nás.. Ale Rakušáky v tomto zkrátka obdivuju.

Soukromý kůň
Frantisek

U nás jsme zrušili železnici z Ostravice do Bílé a lidé tam jezdí na lyže auty. Přece byste nechtěl stavět tunel. 🙂

Zesp

To uz je pro nas vyssi divci a Sudop to navic taky neumi. A nikdy se to tak progresivne prece nedelalo. Takze se radeji drzme naseho osvedceneho pomaleho a klikateho cestovani… Maximalne tak delejme jednu studii za druhou. To nam jde dobre a k nicemu to nezavazuje. A da se na tom dobre napakovat…

Vlastimil Kocurek

Vzpomínám, jak jsem byl v Rakousku za krize 2008, kdy u nás byly všechny akce seškrtané, a po přejetí hranice, jsem se nestačil divit že na každém rohu provádějí stavební práce.

Soukromý kůň

U nás je potřeba nejprve modernizovat lokálky a nahradit 810 za moderní kolejový autobus s 33 místy a cenou 2 miliony za 1 místo.

Luděk S.

Přesně tak! Tohle je moc složitý a to my nechceme.

Soukromý kůň

Ale chceme, ale počká to. Jde o o, že ty hlavní tratě se přece nedají zrušit, takže nevadí, že se po nich bude jezdit chvíli 50 a nějaké náklady přejdou do kamionů, hlavní bylo opravit Mšenku, ta kdyby nejezdila déle, tak už se také opravit nemusela a dopadla by jak Slavkov. Ten koridor přes Všetaty se nakonec opraví (opravil) tak jako tak. Ten mohl počkat, u Mšenky šlo o čas. A to samé někde u Bezdružic, Červené nad Vltavou, chápete, ne? 😀

(z myšlení šotouše)

K.S.

Ne, bohužel tak to není, ten lokálkový sprint co se udělal byla snaha vyčerpat peníze EU, protože velké koridorové projekty nejsou a vlečou se, ale připravit projekty ne pár kilometrů je rychlé, snadné a projde to pod radarem všech Patriků a Vod tetčických. A i kdyby něco zachytili, tak toho dost stále projde. Loni zjara, nebo dokonce ještě v Lednu se dala zelená Ústí – Choceň ve variantě max. Myslíte že se už něco děje? Že to hodily do nejvyšší priority? Nevypadá to tak. Možná už se na tom pracuje ve velkém, ale minimálně veřejnosti není známo že by se… Číst vice »

Soukromý kůň

Kolik činila dotace na opravu Mšenky?

Frantisek

Nákladům z kamionů na koleje ovšem kdysi pomohlo třeba právě obnovení (části) Slavkova. Ony překvapivě zdroje cest nejsou jen na koridorech. 😉 Jenže když my radši stavíme nové dálnice, aby se na ty koleje těm nákladům už vůbec nechtělo.

Jiří Kocurek

A obnovit nákaldiště na lokálkách, jen tak se zbavíme tranzitních kamionů. A zakázat na vesnicích auta, vžďyt v Praze jezdí tramvaj každých 10 minut. A lidové hlasování se shodlo na tom, že MHD v Praze je možné extrapolovat na všechna sídla v ČR, i ta, kde žije méně než 20.000 obyvatel.

Soukromý kůň

Bude zavedena všeobecná železniční povinnost a vzniknou nové tratě s vmax=25?

Frantisek

Zdaleka ne všechny kamiony jsou tranzitní. To je jen taková naše utkvělá představa, že nám to dělá někdo jiný. Myslíme si, že s okruhem zmizí většina aut z Prahy, nebo že podporou tranzitních vlaků výrazně ulevíme silnicím. Chyba lávky.

Lemmy

Tak u nás příležitosti na stavbu tunelů výrazně zkracujících trasu až tolik není. Krušné Hory, Ústí, objížďka MuN… Tak bombastický efekt jako u úpatních alpských tunelů ale nedosáhnete.

Soukromý kůň

VRT nemá stejný efekt?

Lemmy

Nemá. Tenhle tunel je podobně jako Krušnohorský hlavně pro eliminaci kamionů z Brennerského průsmyku.
EC Mnichov-Innsbruck-Trento-Verona nevozí zas takové objemy, aby opodstatnilo padesátikilometrový tunel.

Jiří Kocurek

Zato je v ČR několik totálně přetížených tratí. Jenže ultras by to řešili vlakem přes Vejprty. Co natom, že by se 2500 tun muselo brát natřikrát a tahat to dvěma Brejlovcema á 800-900 tun/vlak. Za den by se zpracovaly 4 vlaky.

Soukromý kůň

František by nám pověděl. 😀

Soukromý kůň

Tak prý bylo na šotosněmu odhlasováno kromě vlaku do každé obce ještě do každé obce i toto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dorfbahn_Serfaus

Když si to můžou dovolit v Rakousku. Do obcí s 200 a méně obyvateli prý ale bude stačit síť tramvají.

Jiří Kocurek

To by šlo. Ještě si k tomu postavíme nějakou tu třítisícovku, horu, aby bylo kde lyžovat.

K.S.

Co máte proti Vejprtům?! Vždyť to je budoucí hlavní nákladní koridor! 😀

On je tu spíš problém v tom že stát je neschopný po této stránce nic pořádného udělat, takže se vymýšlí různé šotoprojekty jak to udělat i bez něj, nějak to z toho co je k dispozici polepit. On by to třeba ani nemusel být přes Vejprty problém, pokud bude k dispozici mašina co v nezávislé trakci při rozumné rychlostí tahá mnohem víc než brejlovec. Ale co je reálnější, že se stát vzpamatuje, že se postaví z tlaku EU tunel, nebo se někdo sežene pořádnou mašinu?

Soukromý kůň

Ty woe, to musel být materiál. 😀

Jiří Kocurek

Traťová třída B2. Tedy 18 tun na nápravu a 6,4 tuny na běžný metr. Brejlovec je netěžší lokomotiva, kterou ta trať unese. Ikdybyste sehnal Maximu 40 CC, tak ji tam správa nepustí, má to 22,5 tuny na nápravu. Americké Dash-9 váží 30 tun na nápravu a s tažnou silou 630 kN si můžete udělat transparent – šroubovka to nevydrží.

Frantisek

Lze zvýšit únosnost – je to levnější než rubat tunel? Toť otázka. Dost na tom, že se nějakým kouzlem proti šňůrám kamionů vyplatí jen ty nejdelší a nejtěžší vlaky…

K.S.

Tak samozřejmě pustit tam teď ty vlaky by byl problém, pokud to nemá únosnost a je to v celé délce jednokolejné s krátkými sanicemi. Takže otázka spíš stojí co by ta trať mohla zvládnout pokud se zrekonstruuje na vyšší únosnost.

Prag

Problém je že tam neprotahnete těžší vlak i kdyby to bylo únosný a elektrifikovaný. Nákladnim dopravcům vadí i stoupání na trati Tišnov-Havlbrod-Kolín a radši čekaj ve frontě na koridoru. Tady by ještě přibyl trakční odpor v makých obloucích.

K.S.

Bavíme se tak nějak teoreticky a vzniklo to trochu jako vtip. Otázka je jak dlouhé tam ty rampy jsou, Tišnov-Vlkov je snad krom Řikonínského nádraží tahem 15-20 promile.

Jakub P

Zato je u nas spousta mist, kde by obrovskej prinos melo i narovnani trati s kratkejma tunelama a mostama. Ale SprZel neni schopna ani toho.

jozka

napr. …

K.S.

Brno – Blansko. Tunely tak do 500m a asi jeden nebo dva delší.

K.S.

Tak že gratulujeme a omlouváme se za špunt na Ferdinandce…. Uvědomují si vůbec u nás na vládě že ta trať mezi Přerovem a Ostravou má Evropský význam?! I když bude hotový koridor přes Budějovice, tak to pomůže jenom málo, možná to tak budou tudy brát vlaky do Uhříněvsi, ale Evropa potřebuje aby se dalo projet naše území z Vídně/Blavy na Balt. Berou vůbec v potaz že se nám tu začnou štosovat vlaky z Koralmbahnu, nového Semmeringu a Brennerského tunelu? No bude to zajímavé jaké poptávka bude v momentě kdy to všechno začnou uvádět do provozu a u nás nebude nic… Číst vice »

Ostravák

Oni to rozjedou, to se neboj.
Jinak určitě by bylo super modernizovat trať Břeclav-Přerov-Bohumín. Jenže představit si 200 dokážu jen mezi Břeclaví a Přerovem (vyjma oblouku Otrokovice-Napajedla) a mezi Suchdolem a Bohumínem.

K.S.

Tady už nejde ani tak o rychlost jako o kapacitu která není.

Lemmy

V Ostravě padaly nějaké teplotní rekordy, nebo jste něco požil?

K.S.

To je otázka na mne? O Ostravě nic nevím a požil jsem poměrně dost zeleného čaje, děkuji za optání.

Jiří Kocurek

Žesnad už o tom ví a proto tlačí na další dvě koleje z Přerova do Ostravy.

K.S.

Myslím že o tom víme všichni. Otázka je jak ten tlak ŽESNADu pomůže. VRT tam není na investiční mapě SŽ, což je mírně zneklidňující.

Kalina

Brno-Havlíčkův Brod-Kolín-Ústí je kapacita k dispozici.

D J

Už posílili tu TNS Čebín?

Jiří Kocurek

A protáhne přes Havlíčkův Brod jedna čtyrnápravová lokomotiva 2000 tun? A ještě bych měl připomínku, a to že tranzit nekončí v Ústí nad Labem.

K.S.

Sklon a poměrně vysoký. Navíc je u nás omezená až moc tažná síla. Teoreticky to použitelní je, ale musely by se asi změnit postupy. Existuje starší článek ve kterém se to řeší a je tam přehledný graf ve kterém jsou myslím normativy, nebo tažná síla, podle metodiky ČD, DB a SBB, ČD z toho vyšly nejhůř a od toho se pak odvíjí i ten zbytek.

Soukromý kůň

Ostuda je tak možná z nestavění dálnic, ale ze železnic si ji utrhnete tak možná před pár šotouši ze Švajcu. Čímž teda nechci hájit tuto mizernou vládu, protože dálnice nedokáže stavět taky.

K.S.

Vzhledem ke stavu železniční infrastruktury, k tomu co dělá Rakousko a i Polsko, které v politice dělá trochu protibruselkskou co se lidskoprávní oblasti týče, ale co se infrastruktury týče dělá hodně prointegrační, tak to ostuda bude pokud se tu nevzpamatujeme co se infrastruktury týče.

Frantisek

Ostuda možná pro Vás a pro média. Ovšem, jasně říkáte, že chcete veškerou dopravu na silnicích, přiznání Vás šlechtí. 🙂 I když na ten bordel doplatíte stejně tak.

Frantisek

Ale houbeles, budou jenom kamiony. Nikdo sem nepošle čekat vlaky na průjezd. A druhá věc je, zda opravdu tolik toužíme po jakémkoli tranzitu, a proč musíme obyčejné věci dovážet přes půl světa, a dále, proč se to přes půl Evropy stále vyplatí převážně po silnicích (a kam se investovalo nejdříve).

jirka

koridor přes Budějovice? to těžko, možná Praha- Budějovice,
ale Bud-LInz je pořád stará císařská jednokolejka!

MlB

No a mezitím u nás… nic. Spojení Berlín-Vídeň se stále objíždí šílenou několik set km dlouhou oklikou přes Norimberk a pořád se to časově vyplatí.

Georg

viden-berlin se lita, nevim co tu halucinujrte o vlaku…

marty-t2

Ano z vídeňského letiště je Berlín čtvrtou nejpopulárnější destinací. Ale nemusí to tak být navždy- akorát, že my se rychlé železnice ve střední Evropě asi jen tak nedožijeme… Ve Francii je TGV na podobných vzdálenostech – cca 600-700km tvrdou konkurencí letadlu, navíc nádraží většinou bývají na rozdíl od letišť v centrech měst.

Lemmy

Jasný, teoreticky to máte naštudovaný skvěle. A teď jenom detail – proč já jako daňový poplatník, který dnes absolvoval jízdu v rychlíkovém voze B starší než já sám mám financovat nějaké spojení Vídně s Berlínem?

Frantisek

Možná aby Vám na hlavu nepadal bordel z těch letadel anebo z aut na dálnici, která financujete rovněž tak. 🙂 Ovšem, také nevím, proč ten tranzit jako takový všichni tak vzývají.

Lemmy

A co byste s tím chtěl dělat? Podle frekvence leteckých spojů před Covidem je to nějakých 1500-2000 lidí denně, to je o řád jinde než potřebujete na VRT.
A pokud se nepovedlo české tratě zrychlit pro potřeby domácích cestujících (v mnohem větších počtech), tak argumentem „Berlín-Vídeň“ nevím, jestli nějak zásadně prorazíte. Zkuste to, no…

Jakub P

Samo o sobě je to málo, ale k počtům zájemců o spojení na jednotlivých úsecích Berlín-Praha-Brno-Vídeň to nezanedbatelně přidá. Nehledě na to, že kdyby to bylo vlakem z Prahy do Berlína za dvě hodiny a do Brna za zhruba hodinu, jezdil bych obě ty trasy asi o dost častěji než dnes. A myslím, že bych rozhodně nebyl sám. Ono odhadovat poptávku na trase podle toho, kolik lidí se mezi koncovými městy pohybuje v době, kdy tam není nijak šikovné spojení, to není extra spolehlivá metoda. Něco to řekne, ale je potřeba brát to s rezervou.

Lemmy

Určitě, takže když neumíme nijak spolehlivě odhadnout poptávku, tak je naprostý nesmysl lít do toho dnes biliony na základě nějakých šotoušských pocitů o neodkladné potřebě spojení Vídně s Berlínem, případně Prahy s Brnem.

Jakub P

To, že je velmi nespolehlivé, odhadovat poptávku Berlín-Vídeň jen podle toho, kolik tam lítá lidí, když se to musí lítat, protože po zemi je to mizerný spojení (ať už silniční nebo železniční) přes ČR nebo velkou oklikou přes Mnichov neznamená, že nejsou lepší způsoby, jak ji odhadnout. Koridor z Prahy na Moravu (na Brno i na Ostravu) je vlakama přeplněnej, to samý trať mezi Drážďanama a Prahou. A jsou přeplněný do tý míry, že se tam téměř nevejdou nákladní vlaky, což zase přispívá k přetěžování dálnic (a menších silnic tam, kde dálnice ani nemáme) kamionama. Rychlý a kapacitní železniční spojení… Číst vice »

Frantisek

Tam, kde dálnice ani nemáme, ovšem už vůbec nechceme ani železnice, takže tam a odtamtud to zůstane v autech. 🙂

Vladimír Bílý

Ale houbeles! Ve špičce odjíždí z Prahy na Moravu 7 vlaků za hodinu, za den je to nějakých 30 000 lidí. Otázka VRT Praha-Brno nestojí jestli stavět nebo ne, ale jestli ji stavět na dvě koleje nebo na 4.

K.S.

Upravil bych to ještě trochu. Otázka není jestli dvě nebo čtyři, ale kudy ty čtyři.

Možná by bylo vhodné pokud bude jízdní doba Praha-Brno-Přerov shodná s Praha-Olomouc-Přerov +- třeba deset minut.

Co se mi moc nelíbí je že se VRT tahá severně, i když se to asi zapojí do nákladní trati, tak pořád je to všechno jenom na jeden směr, což není ze strategického hlediska nejlepší.

Frantisek

VRT samu o sobě na čtyři? To je zase nějaký úlet, jak to zazdít? 🙂 V severní trase by to ovšem možná vyšlo, jakkoli je to úlitba čemusi, takže opět nelze hovořit o čistých VR kolejích. 🙂

K.S.

Sever bude brát do budoucna i Polsko, takže by to zlé být nemuselo, otázka je ale jestli třeba trať na 200-230km/h což by mohlo být na současné dosažitelné je, nebo není VRT, bývaly doby kdy se to za VRT bralo, v Izraeli se za VRT bere trať na 160km/h. Takže by mohlo být severní frcek na 300km/h pak dále kus na 200-230km/h po současné a nějaký výjezd kus jižněji, který by se napojil na VRT přes Vysočinu. Do budoucna se bude muset asi stejně nějaká trať navíc směrem na Benešov postavit, poptávka po obsluze jihu vlaky bude větší a větší.… Číst vice »

jozka

Otazka za sto bludistaku… budou takove pocty i za VRT tarif? Na tohle tema uz pruzkum byl a ukazalo se, ze ochota zaplatit vic za relativne kratkou casovou usporu je dosti mala.

Jakub P

Mezi kým ten průzkum dělali? Odpovídali stávající cestující na té trase, nebo to mělo širší záběr i na lidi, kteří za současnýho stavu železnici nepoužívaj?

Jakub P

Takže jestli to chápu správně, ten průzkum byl jen mezi lidma používajícíma už tehdy mezi Prahou a Brnem vlak a před sedmi lety. Tam bych čekal o hodně vyšší citlivost na cenu než kdyby se ptali i těch, kdo to pravidelně jezdí (jezdlili) autem.

Jiří Kocurek

Ikdyby se to přes ČR jelo o 3 hodiny rychleji, tak vlaky Víděň-Mnichov-Berlín jezdit budou. Ale pro duši Šotoušovu se v Mnichově přečíslují, nebudem přece nutit cestující z Lince do Norinberku nutit přestupovat.