Po šesti letech na rakousko-italských hranicích. Stavba nejdelšího tunelu dosáhla další důležité mety

Dokončení ražby štítu Flavia. Foto: BBTDokončení ražby štítu Flavia. Foto: BBT

Na italské straně Brennerského tunelu je již ražba kompletně hotová.

Stavitelé budoucího nejdelšího železničního tunelu na světě dosáhli v těchto dnech zásadního posunu. Razící štít Flavia, který od roku 2019 razí západní hlavní troubu Brennerského úpatního tunelu, dosáhl svého cíle: hranic Itálie a Rakouskem. Na italské straně tak skončily všechny práce na ražbách nového tunelu.

Razící štít má za sebou nejen proražení 14,3 kilometru, ale současně instalaci 65 tisíc prefabrikovaných betonových prvků pro vnitřní ostění tunelu. Na hranici s Rakouskem dorazily z jihu dva razící štíty dříve. Serena vyrazila průzkumný tunel v roce 2021, Virginia v březnu 2023. Celkem je na italské straně proraženo 43 kilometrů.

Poslední úsek byl geologicky nejsložitější, kvůli komplikacím muselo v dubnu 2023 dojít na několik měsíců k zastavení prací.

Další posun hlásí stavitelé i na rakouské straně. V geologicky náročné oblasti zóny Hochstegen došlo k provrtání východní trouby tunelu.

Brennerský úpatní tunel je komplexní tunelový systém s celkovou délkou přibližně 230 kilometrů tunelů, z nichž 196 kilometrů je v současné době dokončeno.

Nový tunel spojí města Fortezza v Itálii a Innsbruck. Po dokončení zkrátí dobu jízdy z 80 na 25 minut. Staví se od roku 2007. Od severního portálu u Innsbrucku po jižní portál u Fortezzy bude měřit 55 kilometrů. Při započtení přesmyku jižně od Innsbrucku, který byl otevřen v první polovině 90. let a nese název Inntaltunnel, bude podzemní trasa měřit 64 kilometrů. Půjde o nejdelší podzemní železniční spojení na světě (Gotthard měří 57 kilometrů, nový budovaný tunel mezi Francií a Itálií bude měřit 57,5 km). Investorem je společnost BBT, kterou napůl vlastní rakouské (ÖBB) a italské dráhy (FS).

Tunel Brenner se skládá ze dvou hlavních trub a třetí průzkumné, která vede mezi oběma hlavními o 12 metrů níže. Po zahájení provozu bude sloužit především k odvodu vody. Hlavní trouby jsou propojeny každých 333 metrů únikovými tunely. Podle stavbařů jsou aktuálně vykopány zhruba dvě třetiny celého tunelového komplexu o délce tunelů 230 kilometrů. Tuneláři zhruba ve stejné míře používají razicí štíty a odstřely.

Celkové náklady na výstavbu jsou 10,5 miliardy eur. Tunel má být dokončen v roce 2031 a do provozu bude uveden o rok později.

Dokončení ražby štítu Flavia. Foto: BBTDalší posun ve stavbě Brennerského úpatního tunelu. Foto: BBTNový razící štít pro budování Brenneského úpatního tunelu. Foto: HerrenknechtProrážka mezi dvěma staveništi tunelu Brenner, květen 2022. Pramen: BBTInfografika k tunelu Brenner. Pramen: BBTInfografika k tunelu Brenner. Pramen: BBTInfografika k tunelu Brenner. Pramen: BBTTrasa Brennerského úpatního tunelu. Pramen: Hbf878, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=84064673
Tagy Brennerský úpatní tunel
3 komentáře