Po kanadské železnici začnou jezdit nové soupravy od Siemensu, Via Rail představil první z 32 objednaných

Nová souprava od Siemens pro provoz v Kanadě. Foto: Via Rail CanadaNová souprava od Siemens pro provoz v Kanadě. Foto: Via Rail Canada

Kanadský státní dopravce si objednal 32 souprav, nasadí je do provozu v závěru příštího roku.

Zpět na článek
43 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Karlos

Nakouknout můžete zde… https://www.youtube.com/watch?v=qgFQvj9dCXY

Jiří Kocurek

Dík. Podle toho videa plánují upgrade tratí na 160 km/h.

Ryk Mat

Mně ty sedačky připomínají Borcad. Mýlím se?

Tonda Sehnal

Na hlavní osobní trati se jezdí s motorovým vlakem pro 300 lidí? V tak lidnaté zemi o tu osobní dopravu opravdu nemají zájem… 🤷

Jiří Kocurek

Lidnatá? Tak zrovna Kanada by musela mít asi 1,5 milairdy obyvatel, aby byla zalidněná jako ČR. V Kanadě se létá…

Winchester1973

Zase v Severní Americe je příměstská linka to co u nás vzdálenost mezi Prahou a Ostravou.

Jiří Kocurek

Že tam někdo dojíždí 2x hodinu a půl denně, tomu bych věřil (100-150 km). Ale že dojížděním stráví 2x 3 hodiny?
Ony ty jejich příměstské linky nejezdí o moc rychleji než v ČR. Strovnatelné spíš Praha-Hradec/Pardubice a takhle se dojíždí i v ČR, ikdyž to není běžné.

SYN

Tak, evidentně se to snaží zlepšit – a já doufám a přeju jim (i nám) aby jim to šlapalo…
A možná by to někdy v budoucnu mohli i elektrifikovat, to už by dneska neměl být problém, však to má samostatnou loko takže by to mohlo jít dobře…

Maršál

Vlaky pěkné, ale ta infrastruktura… Hlavní národní koridor a bez elektrifikace? V jakém že století to žijou?

Big Fat Fabulous Woman

V severní Americe normálka.

Ten_z_Bíliny

Což o to elektrifikace, v severoamerických podmínkách se to dá asi chápat, když to není dedikovaná trať pro osobku, ale jezdí tam i nákladní vlaky s vysokými vozy a dvojitě naskládanými kontejnery.

Problém je spíš v rychlostech. Tenhle vlak umí 200km/h, ale pochybuju, že to tam na většině trasy pojede alespoň 130. Další věc je, a na kterou si mnozí stěžují, tak trať patří nákladní společnosti. No a ta samozřejmě preferuje svoje nákladní vlaky, takže často bývají zpoždění a to odrazuje cestující. U nás by zpožděný osobní vlak dostal nějakou prioritu, ale tam se s tím nemažou.

Snehulak

S rychlosti problem az tak nebude, cca 3 roky zpatky jsem jel Montreal Toronto a stale 100 MPH = 160km/h, samozrejme az na nektera mista. Naopak si myslim, ze nakladni dopravci si infrastrukturu hlidaji, aby meli po cem ty kilometrove vlaky jezdit, prip. se zdvojenymi kontejnery, jak uz nekdo podotkl, ty by se pod draty dostaly jenom jednou…

Tomáš Záruba

Otázka je, jestli by prostě nebylo možné mít tu trolej výš (a na mašině třeba „nástavec pod smeták“). Nekompatibilita s Evropou asi fakt problémem nebude…

Spíš než ty dvě patra kontejnerů bych spíš tušil příčinu v tamním poměru ceny energií.

Jakub

Za tím jsou zkušenosti, v minulosti už měli elektrizované tratě, ale silný vítr nebo ledovka to ničila. Počasí je tam extrémnější, neboť nemají na severu hory jako ochranu před arktickým počasím.

SYN

Je to fakt výrazně horší než v takovém Švýcarsku, Švédsku a tak?

Karlos

Protože diesel je v odlehlých oblastech „spolehlivější“. Co se stane u nás, když namrzne trolej, a co by dělali u nich, v podstatně horších podmínkách.

Jiří Kocurek

No coby, nadávali by na to, že vyzobávač rozinek nemá dost záložních naftových lokomotiv. A že má napřed provozovat lokálku v Nunavutu, aby se to naučil.

Kubrt

A taky nemaj tolik zdaněnou naftu, další faktor.

Dom

Z Narviku do Lulea to taky funguje, jen se musí chtít.

Jiří Kocurek

Tam se vozí kontejnetry dva na sobě, vyžadující 6,15 metrů podjezdné výšky? To by znamenalo trolej cca 7 m nad kolejnicí.

O.K.

Což je jen technikálie, ne až tak reálný problém, viz Indie (vlaky 7.1 metrů vysoké se dvěma kontejnery a trolejí ve výšce 8.5 metru): https://www.railjournal.com/freight/indian-railways-launches-electric-double-stack-container-operation/#:~:text=The%20trains%20are%207.1m,to%2015%2C000%20tonnes%20of%20freight.

SYN

Tak mně napadá, na takovou výšku se asi moc jednoduše tunely nedělají, co?

Winchester1873

I tak na Severní Ameriku odražení ode dna.

Karlos

Které dno máte konkrétně na mysli 😅…železnice v severní Americe slouží především k dopravě nákladní, což je u nás naopak. V přepravě osobní dopravci upřednostňují komfort, což je u nás taky naopak 🙂

Winchester1873

mám na mysli samozřejmě osobní dopravu. Doposud byly k vidění patrové soupravy spíše pro zastávkové vlaky. Nyní se prosazují více tyto jednopodlažní pro expresní spoje. Myslím že pokud by se vyřešil problém se souběžnou nákladní dopravou tak má osobka šanci se prosadit na středně dlouhé vzdálenosti. Jasný že ne na linky typu Montreál- Vancouver. Ale na Severovýchodním pobřeží a kolem řeky sv.Vavřince ano.

Vojtěch Suchan

V Severní Americe je elektrifikace mimo příměsto téměř neznámá věc. Ono by to bylo i technologicky dost složitý vzhledem k jejich obřímu průjezdnýmu profilu na výšku kvůli hlubinovým vozům s dvojkontejnery atd.

Tonda Sehnal

Vozba elektrických nákladních vlaků pod trolejí s kontejnery loženými na sebe je ve světě zcela běžné. Viz třeba Indie. Dokonce tuzemská pobočka Wabtec tam dodává své největší sběrače.

Ten_z_Biliny

Běžné to není. Je to jen v té Indii a to jen na pár tratích v rámci jejich nově budovaného nákladního koridoru bez osobky.

Plecháč

Dvojitě ložené kontejnery pod trakčním vedením se provozují i v USA na jedné trati u Trentonu. V USA se vozí na hlubinových vozech, takže dráty jsou jen asi o metr výš než obvykle. V Indii ty kontejnery vozí na běžných plošinových vozech, takže tam je ten rozdíl asi 2 metry.

Ten_z_Biliny

Nemáte někde odkaz na tj trať v USA? Nějak jsem to nikde nedohledal.

Plecháč
Ten_z_Bíliny

Tam jsem tak nějak nic nenašel jako že by někde jely dvojité kontejnery pod dráty. V USA byla jedna elektrická železnice, která tahala uhlí do elektrárny, a pak tohle https://youtu.be/BWivy9t1T7Y

Winchester1973

Pěknej lyrovej sběrač. Tohle je ve státě Iowa. Pak je jedna ve státě Michigan, ta uhelná je myslim v Texasu a pak byla ještě jedna ve státě Odaho. Tam už se přešlo na diesely.

O.K.

To je opravdu ten nejmensi problem. I v USA existovaly (existuji) nakladni trate elektrifikovane (vyska troleje klidne i pres 6.5 m nad koleji). Vedou ale treba naprostyma pustinama, zadne moznosti trafacek co par km atd. I proto mely nektere trate napajeni 50 kV AC.

Vysla troleje je malickost (viz muj odkaz vyse), v Indii jsou trate s dvojkontejnery vysky pres sedm metru (vyssi nez v USA) s troleji ve vysce pres 8 metru.

SYN

Podle odkazu kolegy výše je to trochu pod 8m, ale to je uznávám detail…

Ryk Mat

Infrastrukturu v severní Americe vlastní nákladní dopravci. Ti jezdí max. místní stovkou a vyšší rychlost je ekonomický nesmysl. 3 km dlouhý vlak ložený kontejnery ve dvou vrstvách řítící se rychlostí blížící se 160 km/h mně osobně připadá jako železniční technika vyspělá tak, že nemá ve světě konkurenci. Dálkovou osobní dopravu naopak provozují státem vlastněné a dotované společnosti, Amtrak v USA a Via Rail v Kanadě. Demografické poměry v severní Americe a obzvláště v Kanadě opravdu neospravedlňují výstavbu VRT ani elektrizace tratí. Via Rail vlastní 2 % tratí, osobní dopravci v aglomeracích mají některé tratě elektrizované. V Kanadě mezi aglomeracemi vlaky… Číst vice »

Plecháč

O jakých demografických podmínkách je řeč? Agolmerace Toronto, Ottawa a Montreal mají dohromady přes 10 milionů obyvatel a délka toho kordoru je asi 600 km. To podle vás neospravedlňuje elektrizaci? Elektrárny už asi mají a VVN mezi těmi městy určitě vede také, takže by stačilo postavit jen napájecí stanice a trakční vedení.

Ryk Mat

Je to spíš 13 milionů lidí. Ale mezi aglomeracemi se tam méně cestuje. Tady https://en.m.wikipedia.org/wiki/Quebec_City–Windsor_Corridor píšou, že v trojůhelníku Ottawa Toronta Montréal se uskuteční 108 letů za den. I kdyby tam létaly samé A380 bez jediné volné sedačky, tak je to méně, než 60 tisíc cestujících za den. Reálně to bude tak 30 tisíc cest denně. To není nijak závratné množství, které by opodstatnilo stavbu stovek km VRT.

Erskine

Tak je treba zapocitat take lidi, kteri mezi temi mesty jezdi autem, coz bude zcela nejpouzivanejsi metoda.

Karlos

Souhlas…jen poslední věta – elektrifikace tam opravdu žádná není, ale jsou použity nejmodernější spalovací motory splňující emisní normu TIER 4.

Olin

Jednokolejky, mnohem nepříznivější podnebí, odlehlost, značná závislost na funkčnosti železnice (viděl jsem dokument o dopravě potravinářských produktů z jižních států směrem N.Y., východní pobřeží, aglomerace u Velkých jezer – to je už o desítkách milionů lidí koncentrovaných na relativně malém území. Vůbec nebylo předpokládáno o jiném způsobu zásobení než skrze železnici. Z pohledu USA se jednalo o zcela strategickou formu zásobování soukromníci/nesoukromníci. Jeden z účinkujících se zmínil, že zažil nějaké komplikace a obrazně NSA už vykopávala dveře u kanclu a řvala něco o ohrožení národní bezpečnosti…).

Jiří Kocurek

Jen dodám, že 5 lokomotiv na jednom vlaku dává nějakých 20 000 kW výkonu. Což na stejnosměru nelze, takže jedině 25 kV 60 Hz dává smysl. I tak to bude znamenat 1 vlak = 1 napájecí úsek.
Určitě by to šlo, ale těch omezení s takovým provozem spojených… k tomu ztráty ve vedení.

Kluk z Pankráce

Nádhera. Takto si představuji moderní vlak. Přeji mnoho šťastných vlkm.