Plot v podobě protihlukové stěny. SŽ „propašovala“ do Třebové další betonové bariéry
Město se chce na podobě stěn podílet.
Dvacetimiliardová modernizace železničního uzlu Česká Třebová, která začala letos v březnu, se nemůže zbavit kontroverzního tématu protihlukových stěn. Nejnovějším námětem hovorů je označování protihlukových stěn jako ploty, díky čemuž Správa železnic po ústupcích v minulých letech znovu rozšířila délku betonových bariér ve městě.
Vyplynulo to na povrch při diskusi s občany v červnu, kde tlak z publika donutil zástupce Správy železnic (SŽ) i projektanta (Sudop Brno) přiznat, že mezi protihlukovou stěnou a navazujícím plotem nebude žádný rozdíl. Celá diskuse je na YouTube – téma se probírá mimo jiné v časech 19:00, 50:00 a 1:00:00).
„Protihlukové stěny jsou navrženy z hlukové studie, plot je navržen, aby nebyla narušována vlaková cesta. De facto v tom rozdíl není, jen účel té konstrukce je úplně jiný,“ řekl Karel Obzina ze Správy železnic. Ploty, které navážou na protihlukové stěny a jejichž existence nevyplývá z hlukové studie, budou jako protihlukové stěny vypadat. Kolemjdoucí nepozná rozdíl.
Občané a vedení města se přitom po prezentaci projektu v roce 2020 proti délce a výšce protihlukových stěn vzbouřili s tím, že betonové koryto město zhyzdí. Původní studie předpokládala víc než 5,7 kilometru protihlukových stěn s průměrnou výškou čtyři a půl metru.
V aktuálním projektu jsou podle stavebního povolení umístěny protihlukové stěny v souhrnné délce zhruba 1,6 kilometru s výškou převážně 2 metry. Jedna stěna o délce 191 metrů bude o metr vyšší. „Rozsah potřebných protihlukových stěn tedy podle revidované hlukové studie klesl velmi výrazně,“ uvedl mluvčí SŽ Dušan Gavenda.
Nyní se ale ukazuje, že k délce protihlukových stěn je třeba připočítat i náhrady současných drátěných plotů, které budou jako protihlukové stěny vypadat. Budou mít celkovou délku přibližně 1,3 kilometru.
„Ten plot je tam kvůli tomu, aby se ochránil prostor dráhy od venkovního prostoru. Beztak by se tam muselo nějaké opatření realizovat, které by navazovalo na tu protihlukovou stěnu. Tím, že je potřeba investovat do nějakého opatření, tak aby to bylo jednotné, a vzhledem k tomu, že se tam vyskytují nějaká obydlí, tak to opatření bude realizováno ve formě takové, jako budou realizovány protihlukové stěny,“ řekl v diskusi Pavol Pokluš ze Sudop Brno.
Město se chce na podobě stěn podílet. Městský architekt ve spolupráci se Správou železnic a zhotovitelem navrhují celopryžovou úpravu, která má velké možnosti pro návrh vhodného grafického designu. Stěny mají vypadat „nenuceně“.
„Chceme, aby se tvářily, že ve městě nejsou. Proto byly zvoleny dvě varianty, kdy se v dílnách realizátora nanese fasádní barva dle matrice dodané architektem. Matrice má snahu rozbít vizuálně plochu stěny,“ uvedl městský architekt Štěpán Eliáš.
Aktuálně jsou rozpracovány dvě varianty podoby protihlukových stěn. První pracuje s motivem gradace, kdy se barevné plochy směrem dolů zesvětlují, druhá s motivem vlny, která postupuje z jednoho bloku na druhý. S dodavatelskou firmou radnice rovněž řešila přípravu pro porůstání vegetací, kdy se dají předem nachystat vodicí systémy pro popínavé rostliny.
Faktické rozšíření protihlukových stěn má ale řadu kritiků. „Jednak jde o neestetický zásah do veřejného prostoru a druhak je to nehospodárné vzhledem k ceně protihlukových stěn, v místech kde stačí drátěný nebo ocelový plot. Zajímala by mě celková cena na vybudování těchto plotů a začínám chápat proč stavba má vyjít na 20 miliard, když se takto bezúčelně rozhazuje,“ sdělil deníku Zdopravy.cz jeden z nich.
s využitím ČTK