Když budu bydlet u dráhy tak chci ty vlaky vidět a ne jen slyšet.
MilanSima
1 měsíc
Jak je to vubec s tou výškou protihlukových stěn? Začalo se psát, ze vzhledem k tomu, ze hluk jde od úrovně kolejí, nikoliv od úrovně střechy vozu, stačí stěny mnohem nižší. Jaká je dnes praxe?
Veškerá elektrovýzbroj i klimatizace je dnes na střeše, a to všechno produkuje nějaký hluk. Podvozky u moderních souprav, na moderních tratích, jsou už docela tiché.
Co se týče nákladních vlaků, tam je hluk produkován všude, na vagonech se často něco mlátí, řinčí řetězy,… navíc se mezi vlaky zvuk různě odráží.
Je tam kontejnerové překladiště firmy Metrans, které se bude rozšiřovat. Takže vůbec se nic nepřežilo, ač to po roce 2000 tak i vypadalo. Osobní doprava je též významná, v okolí je několik větších měst Svitavy (16 tisíc obyvatel), Lanškroun (10 tisíc obyvatel), Ústí nad Orlicí (14 tisíc obyvatel), Moravská Třebová (10 tisíc obyvatel), Litomyšl (10 tisíc obyvatel). A samotná Česká Třebová má 15 tisíc obyvatel. A stačí si na nástupištích v České Třebové sednout na lavičku a pozorovat a opravdu je vidět, že Česká Třebová je centrum této oblasti. Prostě to tak nějak přirozeně dopadlo, ač se České Třebové tvrdilo,… Číst vice »
A ještě k tomu přežití České Třebové: To si někdo nevšiml, že trať Česká Třebová – Brno byla v roce 1999 modernizována a elektrizována, takže vše, co šlo, začalo postupně jezdit tudy a přes Havlíčkův Brod se mezi Kolínem a Brnem jezdí jen tehdy, když to přes Českou Třebovou nejde?!?
Mně se taky zdá, že těch kolejí je tam dost. Pak tam ale chcete odstavit vlak a najednou to dle dispečerů SŽ není možné, protože prý kolej nemají. Jestli je problém opravdu v kapacitě, nebo SŽ dělá naschvály, těžko říct.
Není třeba renesance uhlí, ale třeba kontejnerový terminál v Třebové se rozšiřuje na dvojnásobek, takže je třeba mít kde vyčkávat na vjezd na terminál.
Nákladní doprava jezdí všeobecně ve vlnách, jak silniční, tak železniční. Zpravidla bývají volnější víkendy, poměrně hodně zničující bývají svátky různě po Evropě a totální pohromou jsou Vánoce a Nový rok.
A někde ty přebytečné vlny musíte „schovat“.
Je podstatně lepší, když „ty vlny“ budeme schovávat na jednom velikém uceleném prostoru, který je navíc na železnici zvyklý než rozvážet soupravy po celé republice po jedné do každé stanice.
Děkujeme za skvělou analýzu, se kterou jste si dal určitě nesmírnou práci.
Marťas
1 měsíc
Městský architekt ve spolupráci se SŽ a zhotovitelem hledají možnosti pro vytváření vhodného grafického designu… No nechci být špatným prorokem, ale při vzniku velkých ploch rovných stěn se sprejeři o (jim) vhodný grafický design postarají dřív, než se městský architekt naděje …
a co třeba výjezdní zasedání grafařů s praktickou ukázkou
ViktorČ
1 měsíc
Nadpis článku neodpovídá obsahu článku, kde je uvedeno, že stěny mají být celopryžové. Pokud se jedná o celopryžové, tak se nejspíš jedná o panely egoé noba, které v sobě nemají ani zrnko betonu. Vyrábí se z recyklovaných pneumatik a sendvičového panelu. Doporučil bych autorovi, aby předtím, než napíše takový zavádějící článek si pořádně zjistit o jaký panel se jedná ! Vyvoláváte zbytečnou averzi vůči betonovým panelům a protihlukovým stěnám obecně.
Kdyz se podivate na web (https://www.egoenoba.cz/) , tak vydite ze podezdivka egoe noba je z betonu – ale hoavne, z estetickeho hlediska neni velky rozdil mezi pryzi a betonem. Je to proste velka umela bariera, ktera nici vyhled a vytvari klaustrofobicky pocit ve verejnem prostoru…
Já bych se nebál i tvrdit, že toto vypadá hůře, než leckterá betonová protihlukovka. Nejsme si jist, že to nějaký kýbl barvy dovede výrazně zlepšit. Za mě třeba Liadur s nějakou vlnkou asi lepší. A nejlepší cokoliv, po čems e dá pustit nějaký pětiprstník.
Bram
1 měsíc
My si to nakonec stejně uděláme podle sebe, tak se nám do toho zbytečně n.e.s.e.r.t.e. #mynic
Zaprvé hashtag #mynic neodkazuje na SUDOP a za druhé by to těžko udělal jen tak, tedy aby si toho nikdo na Správě železnic nebyl vědom, či spíše to jako změnu neschválil.
Neboj, vím dobře, kam míříš. Samozřejmě, že platí, že odběratel i dodavatel asi mají vědět, cože si to přesně a proč předávají.
Ovšem to, co tvrdíš, máš podloženo? Argumentace pana Pokluše je na pokyn SŽ, či někoho jiného, či z jeho vlastní hlavy?
Těžko říci, odkud argumentace pana Pokluše pochází. Každopádně SUDOP je projektant, Správa železnic je zadavatel. Takže Správa železnic si tohle má hlídat a pokud dala projektantovi volnou ruku, je to také špatně. Projektant si to velmi rád přizpůsobí tak, jak je to vhodné pro něj. Nedivím se, že se toto jednání v České Třebové mnoha lidem moc nelíbí…
Mně se jednoduše nelíbí, že dle článku se nejméně tři subjekty shodly na hnusné pryžové zdi přes celé město, místo toho, aby tuhle ožehavou věc (která je ožehavá v každé obci), řešili citlivě, čili či nejmenším zásahem. V tom Radotíně a Běchovicích zdi jsou, ale ne úplně všude a ne tak vysoké, jako na trati 221. V Radotíně se snad domlouvali všichni s občany tak nějak v klidu. V Běchovicích někdo drsně proti stěnám protestoval. A uspěl.
Nejlepší se odhluční jednokolejka. Tu lze oboustranně obložit protihlukovými metr vysokými clonami.
Vtipná kauza. U Prahy každá obec a spolek brečí, že chtějí klid a nové stavby se mají stavět jinde nebo v podzemí. Na a Česká Třebová chce, aby bylo vidět vlaky a aby celé město nebyla jen betonová zeď. Zkrátka městečko železničářů jak má být a docela rozumný přístup.
Nikoliv. Třeba v Praze-Radotíně PHS MČ hodně řešila a snižovaly se před výstavbou. A na trati 171 očekávám rovněž velké protesty proti betonovému korytu.
Novostavba a rekonstrukce již existující infrastruktury je rozdílná záležitost, obzvláště uprostřed zástavby. Někteří si to ale nejsou schopni připustit…
Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle… 🙂
jan táborský
1 měsíc
Betonová PHS je téměř nejjednodušším a zároveň nejdražším prvkem staveb(neřeším technologie) , navíc snižuje bezpečnost na železnici, protože zabraňuje v rychlém přístupu složkám IZS
Pokud se píše o celopryžové, tak to nejspíš betonové nebude. Pravděpodobně se jedná o protihlukové panely od společnosti Egoé noba. Protihlukový panel na bázi sendvičového panelu a pryžového absorbéru z recyklovaných pneumatik. Co se týče prostupu IZS vždy musí být jedno pole které garantuje prostup IZS do dvou minut, většinou se místo betonových panelů vkládají hliníkové apod.
Tak to mi ukažte na IV. koridoru, je pravda že některé výplně již padají ven, ale to z úplně jiných důvodů, stejně jako heraklity v Táboře a do dvou minut po příjezdu jeřábu se nestačí ani zapatkovat ….
Tomáš B
1 měsíc
Betonové šílenství.. Možná by se měl dát prostor hlavně místním lidem, aby sami řekli, co chtějí, jestli takovou „Berlínskou zeď“, nebo raději strpí trochu hluku. Fascinuje mě, jak nějaký úředník, nebo projektant něco vymyslí od stolu, někde daleko ve své kanceláři, jen na základě nějakých tabulek a předpokládaných emisí hluku a toto řešení pak vnutí místním obyvatelům podle hesla ochráníme vás, i kdyby jste kvůli tomu měli trpět. Mám pocit, že ochrana před hlukem z dopravních staveb přerostla v úplnou hysterii
Šotoušům je to jedno. Pro ně žádná investice do železnic není dost velká. Pláčou až ve chvíli kdy zbytek společnosti řekne „za takové peníze nám železnice nestojí“.
Milda
1 měsíc
Vy chcete, aby to SŽ udělala levnější, jednodušší a bez zbytečných stěn? Tak to ne milánkové, to nepůjde. To by zbylo moc peněz na další stavby.
Když budu bydlet u dráhy tak chci ty vlaky vidět a ne jen slyšet.
Jak je to vubec s tou výškou protihlukových stěn? Začalo se psát, ze vzhledem k tomu, ze hluk jde od úrovně kolejí, nikoliv od úrovně střechy vozu, stačí stěny mnohem nižší. Jaká je dnes praxe?
Veškerá elektrovýzbroj i klimatizace je dnes na střeše, a to všechno produkuje nějaký hluk. Podvozky u moderních souprav, na moderních tratích, jsou už docela tiché.
Co se týče nákladních vlaků, tam je hluk produkován všude, na vagonech se často něco mlátí, řinčí řetězy,… navíc se mezi vlaky zvuk různě odráží.
Hluk od elektrovýzbroje nebo klimatizace je mnohem zásadnějším problémem při odstaveném vlaku. Za jízdy je to docela zanedbatelná veličina.
Podle počtu kolejí, bude v ČT asi víc odstavených vlaků než aut před Kauflandem
Tolik koleji pro náklad vedle osoby, to čekají v SŽ renesanci uhlí, další kůrovcovou kalamitu? I půlka koleji by bohatě stačila.
Za mínusy jsem rád…je mi jasný, že jinak by ta reko nestála 20mld a byly by tak zbytečně peníze na nový tratě.
Já vám dám plus. Ono se totiž toto nádraží trošku přežilo. Už dávno není tak významné jak kdysi bylo. Struktura provozu se prostě změnila.
Je tam kontejnerové překladiště firmy Metrans, které se bude rozšiřovat. Takže vůbec se nic nepřežilo, ač to po roce 2000 tak i vypadalo. Osobní doprava je též významná, v okolí je několik větších měst Svitavy (16 tisíc obyvatel), Lanškroun (10 tisíc obyvatel), Ústí nad Orlicí (14 tisíc obyvatel), Moravská Třebová (10 tisíc obyvatel), Litomyšl (10 tisíc obyvatel). A samotná Česká Třebová má 15 tisíc obyvatel. A stačí si na nástupištích v České Třebové sednout na lavičku a pozorovat a opravdu je vidět, že Česká Třebová je centrum této oblasti. Prostě to tak nějak přirozeně dopadlo, ač se České Třebové tvrdilo,… Číst vice »
A ještě k tomu přežití České Třebové: To si někdo nevšiml, že trať Česká Třebová – Brno byla v roce 1999 modernizována a elektrizována, takže vše, co šlo, začalo postupně jezdit tudy a přes Havlíčkův Brod se mezi Kolínem a Brnem jezdí jen tehdy, když to přes Českou Třebovou nejde?!?
Mně se taky zdá, že těch kolejí je tam dost. Pak tam ale chcete odstavit vlak a najednou to dle dispečerů SŽ není možné, protože prý kolej nemají. Jestli je problém opravdu v kapacitě, nebo SŽ dělá naschvály, těžko říct.
Není třeba renesance uhlí, ale třeba kontejnerový terminál v Třebové se rozšiřuje na dvojnásobek, takže je třeba mít kde vyčkávat na vjezd na terminál.
Fakt je třeba, aby až tolik souprav vyčkávalo? Nemám na to odhad, ptám se…
Nákladní doprava jezdí všeobecně ve vlnách, jak silniční, tak železniční. Zpravidla bývají volnější víkendy, poměrně hodně zničující bývají svátky různě po Evropě a totální pohromou jsou Vánoce a Nový rok.
A někde ty přebytečné vlny musíte „schovat“.
Je podstatně lepší, když „ty vlny“ budeme schovávat na jednom velikém uceleném prostoru, který je navíc na železnici zvyklý než rozvážet soupravy po celé republice po jedné do každé stanice.
Píšete nesmysly. Zrušíme si koleje a budeme za miliardy stavět odpočívadla, ne? To už je jednoduší a levnější dostat zboží z kamionů opět na koleje.
Děkujeme za skvělou analýzu, se kterou jste si dal určitě nesmírnou práci.
Městský architekt ve spolupráci se SŽ a zhotovitelem hledají možnosti pro vytváření vhodného grafického designu… No nechci být špatným prorokem, ale při vzniku velkých ploch rovných stěn se sprejeři o (jim) vhodný grafický design postarají dřív, než se městský architekt naděje …
Česká Třebová není Praha, ale maloměsto – nepamatuji si, že bych tam viděl nějaké grafitti.
a co třeba výjezdní zasedání grafařů s praktickou ukázkou
Nadpis článku neodpovídá obsahu článku, kde je uvedeno, že stěny mají být celopryžové. Pokud se jedná o celopryžové, tak se nejspíš jedná o panely egoé noba, které v sobě nemají ani zrnko betonu. Vyrábí se z recyklovaných pneumatik a sendvičového panelu. Doporučil bych autorovi, aby předtím, než napíše takový zavádějící článek si pořádně zjistit o jaký panel se jedná ! Vyvoláváte zbytečnou averzi vůči betonovým panelům a protihlukovým stěnám obecně.
Kdyz se podivate na web (https://www.egoenoba.cz/) , tak vydite ze podezdivka egoe noba je z betonu – ale hoavne, z estetickeho hlediska neni velky rozdil mezi pryzi a betonem. Je to proste velka umela bariera, ktera nici vyhled a vytvari klaustrofobicky pocit ve verejnem prostoru…
Já bych se nebál i tvrdit, že toto vypadá hůře, než leckterá betonová protihlukovka. Nejsme si jist, že to nějaký kýbl barvy dovede výrazně zlepšit. Za mě třeba Liadur s nějakou vlnkou asi lepší. A nejlepší cokoliv, po čems e dá pustit nějaký pětiprstník.
My si to nakonec stejně uděláme podle sebe, tak se nám do toho zbytečně n.e.s.e.r.t.e. #mynic
Sudop to udělal na něčí pokyn, nebo z vlastního úsudku?
Zaprvé hashtag #mynic neodkazuje na SUDOP a za druhé by to těžko udělal jen tak, tedy aby si toho nikdo na Správě železnic nebyl vědom, či spíše to jako změnu neschválil.
Neboj, vím dobře, kam míříš. Samozřejmě, že platí, že odběratel i dodavatel asi mají vědět, cože si to přesně a proč předávají.
Ovšem to, co tvrdíš, máš podloženo? Argumentace pana Pokluše je na pokyn SŽ, či někoho jiného, či z jeho vlastní hlavy?
Těžko říci, odkud argumentace pana Pokluše pochází. Každopádně SUDOP je projektant, Správa železnic je zadavatel. Takže Správa železnic si tohle má hlídat a pokud dala projektantovi volnou ruku, je to také špatně. Projektant si to velmi rád přizpůsobí tak, jak je to vhodné pro něj. Nedivím se, že se toto jednání v České Třebové mnoha lidem moc nelíbí…
Mně se jednoduše nelíbí, že dle článku se nejméně tři subjekty shodly na hnusné pryžové zdi přes celé město, místo toho, aby tuhle ožehavou věc (která je ožehavá v každé obci), řešili citlivě, čili či nejmenším zásahem. V tom Radotíně a Běchovicích zdi jsou, ale ne úplně všude a ne tak vysoké, jako na trati 221. V Radotíně se snad domlouvali všichni s občany tak nějak v klidu. V Běchovicích někdo drsně proti stěnám protestoval. A uspěl.
Nejlepší se odhluční jednokolejka. Tu lze oboustranně obložit protihlukovými metr vysokými clonami.
Souhlasím.
Vtipná kauza. U Prahy každá obec a spolek brečí, že chtějí klid a nové stavby se mají stavět jinde nebo v podzemí. Na a Česká Třebová chce, aby bylo vidět vlaky a aby celé město nebyla jen betonová zeď. Zkrátka městečko železničářů jak má být a docela rozumný přístup.
Ale stejně je jim to plat prtný… Páč SprŽel se nedá a prostě tam ten beton bude… Nechceš hluk? Tumáš betonovej megaplot… 💪
Nikoliv. Třeba v Praze-Radotíně PHS MČ hodně řešila a snižovaly se před výstavbou. A na trati 171 očekávám rovněž velké protesty proti betonovému korytu.
Novostavba a rekonstrukce již existující infrastruktury je rozdílná záležitost, obzvláště uprostřed zástavby. Někteří si to ale nejsou schopni připustit…
Platí v „městečku železničářů“ například jiné normy? Nikdy jiný, než šotoušové tam nežije?
A přitom se pořád zkouší bokovnice, rohože, nízké PHS a dopadne to vždycky nějakým betonovým monstrem.
Bokovnice – asi máte na mysli kolejové absorbéry, kterými se kolejnice obloží ze stan, ano fungují velmi dobře.
Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako obvykle… 🙂
Betonová PHS je téměř nejjednodušším a zároveň nejdražším prvkem staveb(neřeším technologie) , navíc snižuje bezpečnost na železnici, protože zabraňuje v rychlém přístupu složkám IZS
To je ale nepodstatné, je třeba odlejvat beton…
Pokud se píše o celopryžové, tak to nejspíš betonové nebude. Pravděpodobně se jedná o protihlukové panely od společnosti Egoé noba. Protihlukový panel na bázi sendvičového panelu a pryžového absorbéru z recyklovaných pneumatik. Co se týče prostupu IZS vždy musí být jedno pole které garantuje prostup IZS do dvou minut, většinou se místo betonových panelů vkládají hliníkové apod.
Tak to mi ukažte na IV. koridoru, je pravda že některé výplně již padají ven, ale to z úplně jiných důvodů, stejně jako heraklity v Táboře a do dvou minut po příjezdu jeřábu se nestačí ani zapatkovat ….
Betonové šílenství.. Možná by se měl dát prostor hlavně místním lidem, aby sami řekli, co chtějí, jestli takovou „Berlínskou zeď“, nebo raději strpí trochu hluku. Fascinuje mě, jak nějaký úředník, nebo projektant něco vymyslí od stolu, někde daleko ve své kanceláři, jen na základě nějakých tabulek a předpokládaných emisí hluku a toto řešení pak vnutí místním obyvatelům podle hesla ochráníme vás, i kdyby jste kvůli tomu měli trpět. Mám pocit, že ochrana před hlukem z dopravních staveb přerostla v úplnou hysterii
Projetkant projetkuje podle toho, co mu zadá investor a podle norem.
Správa železnic, jakožto investor… víme jak je Správa aktivní vůči svému okolí.
Názor lidu je to poslední, co by někoho trápilo…
Vždyť by betonáři neměli co žrat…
Celopryžová .. je z betonu?
Sloup(k)y a základu budou taky z pryže?
Pryžaři ale taky přeci nežijí ze vzduchu a lásky k harmonickému urbanismu, že?
Ono je to vcelku jedno, kdo to tam tlačí a z jakého je to materiálu…
Za vse muze Hygiena, tak to projektantum i investorivi vnuti i pres jejich odpor. Tam si stezujte, Ministerstvo zdravotnictvi.
Pan Pokluš si dělá srandu?
Aha, tady má někdo nadbytek peněz… ( anebo betonárku v rodině)
Šotouši pak brečí, že jsou železniční stavby drahé (a že za to může celogalaktické spiknutí).
Šotoušům je to jedno. Pro ně žádná investice do železnic není dost velká. Pláčou až ve chvíli kdy zbytek společnosti řekne „za takové peníze nám železnice nestojí“.
Vy chcete, aby to SŽ udělala levnější, jednodušší a bez zbytečných stěn? Tak to ne milánkové, to nepůjde. To by zbylo moc peněz na další stavby.
A hlavně beton by byl smutnej, von má lidi rád…