Parobek: Komunistům utekl na jachtě, dnes dodává letecké systémy do celého světa
Zakladatel a majitel společnosti ICC (Ifield Computer Consultancy) George Parobek má co vyprávět. Po matce Francouz, po otci Čech emigroval
Zakladatel a majitel společnosti ICC (Ifield Computer Consultancy) George Parobek má co vyprávět. Po matce Francouz, po otci Čech emigroval z Československa, aby se stal úspěšným podnikatelem v leteckém IT. Jeho firma spolupracuje například se světovým gigantem Thalesem. „Já jsem hodný, ale důsledný šéf. Chci, aby lidi v práci dělali a nepřemýšleli o tom, kolik stojí elektřina, jestli rostou nájmy nebo ceny benzínu. Kdykoliv mohou na dovolenou,“ říká v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz Parobek.
Jak jste se dostal k podnikání v letectví, konkrétně avionických IT systémech?
Jsem původem z Prahy, nicméně už před více než čtyřiceti lety jsem se usadil v Anglii. S tátou jsme si postavili jachtu a odpluli tam.
V kterém roce?
To bylo koncem 70. let. Já jsem námořník, otec byl astronom a celý život jachtařil.
Odpluli jste z Polska?
Ne, tam to bylo zabetonované a hlídané kulomety, odpluli jsme z Jugoslávie ze Šibeniku. Jachtu jsme si postavili doma na zahradě.
Nebylo to někomu podezřelé, že jedete s jachtou do Jugoslávie?
My jsme byli členy jachtklubu a měli jsme všechny potřebné zkoušky. Ti komunisté tenkrát byli tak pedantičtí až to přepedantizovali, udělali chybu a lžička se jim v kafi ohnula.
Co bylo dál?
V Anglii jsem vystudoval, pracoval. A když to tady prasklo a komunisté si přebarvili knížky, tak v 90. roce jsme se s tátou vypravili na návštěvu strýce, otcova bratra, který tady zůstal. Abych to zkrátil, seznámili jsme se tady s lidmi z řízení letového provozu, které požadovalo nějaký malý pilotní systémek. A ten byl tak finančně nezajímavý, že se s nimi nikdo nebavil. Já jsem jim dal nabídku.
To jsme trochu přeskočili dopředu v čase. Co jste vystudoval v Anglii?
IT, matematiku, fyziku.
A založili jste s otcem firmu?
Nejprve jsem pracoval jako IT director, kdy jsem se naučil, jak vůbec firmy fungují. Pak mě ale obtěžovalo, aby mi někdo poroučel, co mám dělat. Stačí žena a pes. Tak jsem založil firmu. Koupil jsem si tenkrát za osm tisíc liber do obýváku počítač a rozhlásil jsem: jsem tu, nechcete někdo udělat systém? Myslel jsem si, že v zimě budu lyžovat, v létě jachtit a mezitím budu pracovat. Jenže tři roky jsem si nevzal dovolenou, protože za mnou začali chodit lidi se zakázkami. Získal jsem i velký kontrakt u Continental Airlines v Americe, po jehož dokončení jsem měl rozumnou finanční rezervu.
Tak jste mohl pro zábavu dodat zmíněný malý systémek do Prahy?
Ano, řekl jsem jim, že jim ho dodám. Letectví mě velmi zajímá, vždy jsem v tomto oboru dělal, tak mi přišlo atraktivní trochu se tady do toho dostat. Dal jsem jim nabídku s tím, že už se potom třeba neuvidíme. Rozpočet tenkrát nebyl bůhvíjaký, ale začali jsme na tom postupně pracovat. A pokaždé, když už jsme končili a chtěl jsem odejít, tak si vždy něco přiobjednali. Takže ten dočasný systém na čtyři měsíce tam zůstal 15 let. Den má jen 24 hodin a já už jsem nestíhal, tak jsem obvolával kamarády, ať mi jdou do Prahy pomoci s programováním. Dočasně. I v Praze jsem se poohlížel po šikovných technicích, a bylo jich tam dost. Říkal jsem všem na rovinu, že mám smlouvu na rok, a pak není nic jistého. A dnes jsou ti lidé u mě už skoro třicet let.
Pracujete jen na dílčích aplikacích?
Ano, dodáváme jednotlivé moduly. Nepracovali jsme na obřích systémech, jaké dodávají velké firmy za desítky milionů eur nebo dolarů a nic menšího je nezajímá. Pracovali jsme zhruba takto: Kolik na to máte peněz? Padesát tisíc? Výborně, tak za to si u nás můžete pořídit to a to. A postupně šly takto zakázky za sebou a systém se organicky rozrůstal. K dnešnímu dni mám 60 lidí. Neprodáváme sen, ale živý systém, který funguje například v ŘLP v Praze, v Dominikánské republice, na Blízkém Východě, Gruzii i jinde řadu let.
Umíte i velké systémy, jaké dělá například firma Thales?
Umíme, ale abychom je dělali komerčně, na to nemáme prostředky. Abych dal třeba milion eur na marketing a dnes začal s vývojem systému, za který dostanu zaplaceno až za pět let. Jít proti Thalesu nebo Indře, které mají veškerou potřebnou infrastrukturu a zázemí, nechci. My je doplňujeme. Má strategie a obchodní filozofie proto je: doplňovat nikoliv konkurovat. A tím prakticky nemáme konkurenci. Takže velká firma, například Thales, prodá řídící systém, a potřebuje k němu modul. Je by stálo velké peníze tento modul vyvíjet, tak jej koupí ode mě. Chodí za mnou a říkají, jakou komponentu potřebují, a my jim ji dodáme. Jsme schopni jim i poradit, nemusejí nám nic vysvětlovat, pomůžeme jim se školením, prezentací, a tak dále. Oni nás vlastně mají rádi. Je to oboustranně výhodná symbióza.
To znamená, že hlavními vašimi zákazníky jsou tyhle firmy a nikoliv koncoví odběratelé, tedy podniky řízení provozu?
Ano. Máme několik koncových zákazníků, ale řekl bych, že z 90 procent působíme jako subdodavatel. To je pro nás výborné, protože se do ničeho nazaplétáme. Oni ať si dělají své politiky, smlouvy, vyhrají si tendry, a my jim následně pomůžeme za – pro ně – velice příjemnou cenu. Já jsem spokojený, protože mám záruku, že mi zaplatí a nemusím uhánět nikoho třeba v Panamě, aby mi zaplatil.
Ale české ŘLP je koncový zákazník?
Ano, to je dáno historicky. My jsme tam byli dříve než Thales, například. Dobře se doplňujeme s dalšími firmami, které nabízejí zase jiné moduly. To je pro ŘLP velice výhodné, jsme na místě, pracujeme na míru, můžeme operativně zasáhnout. Je také důležité zmínit, že podobně jako v letadlech je i v řízení provozu jeden systém od jednoho výrobce a k němu musí být záložní od jiného výrobce, aby se případná chyba nereplikovala. Děláme i záložní systémy. A pak děláme systémy pro komerční věci, jako je účetnictví, poplatky a tak dále. Můžete mít sebelepší radar, ale když vám někdo nezaplatí za přelet, tak je vám k ničemu. Takže náš systém třeba automaticky fakturuje z letových plánů poplatky. Je to efektivní, dlužní čas se snížil ze zhruba 120 dnů na zhruba 15 dnů. Chybovost je mizivá, což na České republice oceňuje i Eurocontrol. Je důležité říci, že náš systém byl navržen a vyvinut ve spolupráci s Řízením letového provozu, s jejich odborníky. Nyní mají systém na míru, který se stále zdokonaluje. Objel jsem celý svět, kromě Severní Koreje, kam se nechystám, a systém, který je v Praze, nemá konkurenci. Odbornost na ŘLP je na špičkové úrovni, podle mě ve světovém srovnání bezprecedentní.
Kolik máte ze 60 zaměstnanců v týmu Čechů?
Kolem 50. Díky krizi a tomu, jak jsem šarmantní, zaměstnáváme i pár Francouzů a další cizince. Líbila se jim Praha a místní zvyklosti, tak vzali rezidenturu v Praze.
Kde to je?
Na věži. Pronajali jsme si páté patro v prostorách Řízení letového provozu na letišti, kde jsme investovali značnou částku do vývojového prostředí. Jsme na to velice pyšní.
Vy jste dodnes jediný majitel firmy?
Ano, absolutní vládce.
Vaše firma ICC administrativně sídlí v Luzernu. Proč?
Kvůli akreditaci. Ve Švýcarsku jsou sice nejvyšší daně, ale jde o to, že aviation je striktně regulovaný obor, a certifikace ze Švýcarska při veřejných zakázkách velice pomáhají.
Kolik uděláte ročně na tržbách?
Jsme střední podnik. Mojí prioritou je stabilita firmy. A ta stojí na dvou věcech. Primární je finanční stabilita, která když chybí, tak firma nemůže být celkově stabilní. Já stavím na finanční atraktivitě produktů, ale zároveň velké ziskovosti. A za druhé: pokud nechcete zaměstnávat idioty ale odborníky, tak je musíte zaplatit.
To se někdy těžko pozná na první pohled?
Je to jedna z věcí, kterou poznám. Nábor dělám jenom já. Společnost funguje přes 30 let, od poloviny 80. let, a odchody lidí jsou prakticky nulové. Za celou dobu mi odešlo asi pět lidí. Tři měli tu drzost, že zemřeli, ale s těmi si to ještě vybavím. Jeden například odešel na Nový Zéland farmařit. Zaměstnávám už i děti původních zaměstnanců. Takže když vyplňuji dotazník, jestli využívám dětskou práci, tak řeknu ano. Úřady se z toho mohou zbláznit. Ty děti vesměs říkají: „Za předpokladu, že nebudu muset sedět s tatíkem v kanceláři, to beru“.
Jste hodný šéf nebo ras?
Já jsem hodný, ale důsledný šéf. Chci, aby lidi v práci dělali a nepřemýšleli o tom, kolik stojí elektřina, jestli rostou nájmy nebo ceny benzínu. Kdykoliv mohou na dovolenou. Mám jednu platovou hladinu založenou na kombinaci Anglie/Švýcarsko a myslím, že zaměstnanci jsou spokojeni. Mým pravidlem je také organický růst. Měl jsem spoustu nabídek na půjčky, abych expandoval. Všechny jsem odmítl, nejprve si na to musím vydělat. Jediné aktivum, na kterém stavím, jsou lidé.
Udělali jste teď v Madridu na veletrhu nějaký velký kontrakt?
Bývaly doby v 90. letech, kdy přišel na veletrhu zájemce, řekl, že se mu náš modul líbí a podepsal smlouvu. Dneska přijde, řekne, že se mu to líbí, a že příští rok bude tendr. Na tendry mám vyhraněný názor, podle mě je to nejdražší způsob jak koupit šmejd. Tendry zlikvidovaly řadu firem, když musely jít pod cenu a zkrachovaly. Z hovna bič neupleteš, a když upleteš, tak nepráská. Chceš-li kvalitu, musíš zaplatit. Ale ano, budeme podepisovat další spolupráci s firmou Thales.