Ostrava bez přístavu. Ministerstvo zvažuje ukončení splavné Odry terminálem v Bohumíně
Vizualizace splavné Odry. Pramen: ministerstvo dopravy
Nově zbudovaný plavební kanál by po polské území minul meandry řeky v hraničním úseku.
Ahoj podle mě úplná zbytečnost stačí se podívat kolik je vody v odře,olši ,opavici, ostravici skoro celý rok po kolena kolik zdymadel by museli postavit? Kolik všeho upravit vypouštět přehrady když je vody málo No nevím.Kdyby bylo celý rok vody v odře cca 2 metry a více proč ne ale toto teďka za mě ne a to bydlím v okoli všech soutoku řek.
Odra má za Ostravou vody podobně jako Vltava u Budějovic, kde je řeka normálně splavná. Zdymadla celkově dvě. Jedno na hranici s Polskem, jedno v rámci stávajícího jezu v Přívoze. Technický žádný problém.
A není už lepší to rovnou celé předělat a místo kanálu po Polské straně splavnit Olši a postavit přístav u Kopytova, nebo Šunychlu? je tam rovinka, pole a nic s čím by to bylo v konfliktu, u Bohumína si nejsem jistý, některé z návrhů počítaly s umístněním na Vrbickém jezeře. Recyklační nádrže na současném projektu jsou krok dobrým směrem, ale říkám si jestli by zrovna v tomto případě nebylo spíš na místě aby se postavil lodní výtah. Spád by tam měl být už celkem značný, tady v tom dokumentu (msunion. cz/data/files/000/000/002/studie-odra-ok-cz-1302. pdf) je uváděný 7.5 m. Je celkem zvláštní že… Číst vice »
V tomhle úseku už má Odra vody relativně dost. V Ostravě se do Odry vlévá Opava a Ostravice s velkými nádržemi na horních úsecích – Harta, Kružberk, Šance, Morávka, Žermanice. Průtok podobný jako Vltava u Budějovic, kde je řeka taky normálně splavná.
Přehrady tam sice jsou, ale pokud musí ke komoře přidávat recyklační nádrže, tak to s objemem vody asi není až zase tak žhavé. Pokud vím, tak DOL měl být v kategorii Va takže 115×12 m, pokud to bude zachováno, tak ta komora by měla při spádu 7 m (vycházím z toho dokumentu), objem asi 9 660 kubíků, to je nějakých 2.6 vteřinových kubíků na jeden cyklus (pokud počítám dobře). To je už celkem dost. A počítám že kapacita bude větší než jedna loď za hodinu…
Průměrný průtok v Bohumíně je okolo 40 kubíků, minimální pak okolo 30ti. Mínus Ostravice a nějaké potoky dělá v Přívoze průměrných 30, resp. minimálních 20. Komora o 10 000m3 se tak i v nejsušších měsících naplní za 500s. Nejsem odborník na vodní stavby, pokud tam projektant udělal i ty recyklační nádrže, tak jsou tam asi potřeba. Každopádně pointa je ta, že Odra v Ostravě už není žádná horská bystřina a z pohledu vody její splavnění není žádný problém.
Podle povodí Odry je Q355 Odry v Bohumíně asi 6.7 kubíku, to je dost málo na to aby ten průplav mohl pracovat celoročně (něco jiného je naplnění plavební dráhy).
Těch 6,7 je extrémně nízký průtok, který běžně nenastává. Poslední dobou moc nepršelo a průtok se drží okolo 30m3. Nicméně proto asi projektant doplnil ty recyklační nádrže. Nedostatek vody od Ostravy dolů fakt problém není. Ten by nastal jenom v případě splavnění dále nad Ostravu, kde už se s tím tak jako tak nepočítá. Tam ty průtoky jsou malé a nestálé, protože ani na Odře, ani na přítocích nejsou větší nádrže. Tam už by to problém byl a muselo by se to nějak nákladně řešit, což by opravdu smysl nedávalo. Každopádně jak vidíte, tak spalvnit ten kousek do Ostravy žádný… Číst vice »
Q355 znamená, že průtok je 355 dní v roce vyšší než tato hodnota a zbylých 10 dnů nižší.
A jelikož je to statistická veličina, tak se může klidně stát, že některé roky průtok neklesne pod Q355, jindy bude měsíc v kuse nižší.
PS: Kružberk i Šanci si škrtněte, to jsou vodárenské nádrže pro zásobování pitnou vodou. To má přednost i před panem prezidentem s nafukovačkou.
Jasně, ale pořád to jsou nádrže pro Ostravsko a většina té vody se nevypaří, ale skončí v Odře za Ostravou, takže i tyhle nádrže stav vody ve zmiňovaném úseku nadlepšují. Při normálním průtoku je to zanedbatelné, ale při tom minimálním to už něco je.
Pravdu máte v tom, že pod ČOV se voda vrací do řeky a to značně rovnoměrným průtokem.
Ale nedá se použít nárazově na napuštění komory, tak jako se upouští Dolní Lipno vodákům.
No to vím že to je statistická veličina, na tom že by to zdymadlo nemuselo utáhnout to nic nemění. Se současnými přehradami v povodí Odry nad Ostravou bych asi ani nikdy neuvažoval, co se tak nějak matně pamatuji, tak jich dobré tři čtvrtiny zajišťují vodu buď pro lidi nebo pro průmysl.
Ano, je to hodnota „na knap“ nicméně aby to zdymadlo utáhlo i v těch nejsušších obdobích jsou zde navrženy ty recirkulační nádrže. I těmi 6,7 kubíky se zdymadlo naplní za méně než půl hodiny. Šance, Kružberk a Žermanice byly postaveny jako zásobárna pitné a užitkové vody pro ostravskou aglomeraci, ale tahle voda se neodpaří, ale vyteče právě v úseku Odry za Ostravou. Tohle mi opravdu připadá hledání problému za každou cenu a vymýšlení „rovnáku na vohejbák“. Když už se něco takového staví, koryto je v úseku Bohumín – Ostrava v podstatě hotové, tak je přece naprostá blbost stavět přístav 10km… Číst vice »
Jenže k plnění komory nikdy nebudete mít těch 6.5 kubíku, těch 6.5 kubíku bude muset na dobrých 99 % jít starým korytem. Proto bych, když už by se tedy měl dělat tedy ten kanál a ne přístav ještě blíž hranicím a na Olši, líbil lodní výtah, buď ve formě dvou van, nebo jedné a protiváhy + šikmé roviny. Co se pak výroby vodíku týče, tak po letošku bych si v energetice nebyl jistý ničím, ani v chemii tedy. Ono to že teď nemáme přebytky OZE neznamená že je nemůžeme mít třeba za tři roky. Stejně jako to neznamená že nebude… Číst vice »
„Umožnit plavbu lodí, které se mohou bezpečně pohybovat i po moři.“
Promiňte, ale vozit to z Kiruny lodičkami, které by mohly jak na Odru tak do Severního moře je kravina.
Námořní loď uveze 100x víc při 10x menší spotřebě paliva. Říční loď v severním moři je něco jako poločas potopení.
Uvažoval jsem něco co se dostane přes Balt. Někde v materiálech k DOL (pokud to bude ve stejné třídě jako se plánoval ten) Pořád to je ale smysluplnější než argument ad vodíkum.
Tenhle postoj Ostravy upřímně moc nechápu. Koryto řeky je od Svinova do Antošovic tak jako tak regulované včetně postaveného jezu v Přívoze. Splavnění v tomto úseku bude znamenat v podstatě jenom prohrábku koryta a stavbu zdymadla, takže o jakém zničení řeky tady mluví? Oblast Hrušova, Přívozu po Svinov je typický brownfield, na kterém není co chránit. Celá tato oblast má úplně ideální napojení na dálnici a železnici, takže kde jinde budovat přístav, než zde. U turisticky atraktivního Landeka se zase přímo nabízí vybudování rekreačního přístavu. Nějaké výlety z/do Ratiboře by bylo asi lepší ukončit/začít zde, než někde na okraji Bohumína.… Číst vice »
„typický brownfield, na kterém není co chránit.“
Rumištní byliny… když se bude hledat, tak se něco najde. A křídlatka se najde určitě.
Není náhodou křídlatka sachalinská invazní druh? I když asi méně nebezpečný než bolševník.
Jsou tu tři druhy. Dva původní asijské a jeden vzniklý jejich zkřížením: Křídlatka česká. Je tak agresivní, že vytlačuje i kopřivy. 🙁
Taky mi to tak připadá. Neříkám, že tady bude provoz jako na Rýnu, ale pokud je to koryto s jezy tak jako tak hotové a oblast je na přístav více než vhodná, tak mi přijde hloupost toho nevyužít.
Ani to turistické hledisko není zanedbatelné. Do Baťova kanálu, nebo horní Vltavy se taky investuje poměrně hodně a to se jedná jenom o turistickou záležitost. Jasně, že se díky tomu nebudou hned do města hrnout davy turistů, ale když už to máme více méně připravené přímo pod nosem, proč toho nevyužít?
A vzácný Bolševik Zakrslý……
A nebo mají s Odrou a danou oblastí úplně jiné plány než průmyslové využití. Napadá mne postupná přeměna na rezidenčně-komerční oblast a nějaká deregulace Odry.
Byl jste tam někdy? Jako že by se vedle obrovského nákladového nádraží, chemičky, hald, čistírny odpadních vod a smradlavých ropných lagun postavilo nějaké rezidenční bydlení s kanclema? Ale no tak 😉 Znovu „zmeandrovat“ stávající koryto, tak určitě 🙂
Ne, ten kraj je na mne už moc razovity. To co uvádíte jsou jenom minoritní problémy, laguny se dají odtěžit (to už myslím je, ne?) a zakrýt. s ČOV nebude tak zle, chemičky problém nebudou (kdy jsem vyrostl jsou dvě) a Brno má taky ranžír ve městě. Co se hald týče, o těch jsem slyšel že začínají být čím dál tím populárnějšími cíli jak výletníků, tak biologů. Takže to by se nějak dalo udělat. Co se týče menadrování, tak na Dyji se o to pomalu pokoušejí a Rakušáci měli nějaký velký projekt na Traisenu, takže by to mohlo mít řešení… Číst vice »
Sedněte na kolo a zajeďte se tam podívat. Jedná se o obrovské nádraží, průmyslové provozy, haly a zbytek je typický brownfield. V okolí kromě jedné vybydlené osady nikdo nebydlí, protože to není místo vhodné k rezidenčnímu bydlení. Nechápu, kdo by stavěl rezidenční bydlení zrovna zde, když mnohem vhodnějších oblastí má město dostatek. Proto nedává smysl stavět přístav na zelené louce někde u Bohumína, když se tady místo vyloženě nabízí.
No to mi teda dáváte, hned pak si dávám přihlášku na Tour de France…
Po světě najdete stovky konverzí průmyslových oblastí a s tím jak se průmysl postupně transformuje a část provozů se ukončuje, dává smysl aby tam vznikaly kombinace obytné a komerční oblasti, zejména pokud tam je navíc dostupná kapacitní silniční síť.
Tak na Vueltu, no…
Pro mínusáře, já to tam mám asi 300 km
Tak to máte rychlejší jet vlakem a ze Svinova dojít pěšky.
A trpělivě odpovídat všem, proč nejedete na kole, vždyť je to přece ideální.
Myslel jsem, že je pan místní, když se odkazoval na rekreační oblast a cyklostezku. Každopádně i z leteckých snímků je snad dostatečně zřejmé, že se jedná o průmyslové areály (funkční) a budovat zde nějakou rekreační oblast je tak trochu mimo.
PS: do Přívozu doporučuji spíše přes den 😉
Mám za sebou roky bojových umění, mám meč, bude to stačit, nebo si mám raději vzít pistoli? Něco ještě většího? 😉 Z dnešního pohledu udělat rekreační oblast někde u průmyslu není zase takový problém. Přece jenom je dnes větší preference aktivní rekreace u které ani činný průmysl, zejména pokud prošel značnou ekologizací, není problém. Navíc jak se dívám je tam důl Odra a na ten mohou být navázány další aktivity v budoucnu. Co se pak týče oblasti Hrušova a dál na Bohumín, tam by už smíšené rezidenčně-komerční využití nemělo být problém. Jinak zapomínáte ještě na jednu věc, jez v Přívoze… Číst vice »
Pokud se podívám do příčného řezu kanálu, tak vychází jez na soutoku Odry s Olší s hladinou ve výšce 197m a pak až jez v Přívoze v výškou 204m. Celé prodloužení z Bohumína do Ostravy je úprava koryta v rámci jedné komory a stavba zdymadla v Přívoze. Tím se okolí nijak nezničí a proplouvající lodě zde nemají na okolí žádný negativní vliv. Jediným větším zásahem v Přívoze je tak vybudování nějakého otáčecího bazénu a přístavních hrav v rámci existujícícho průmyslového areálu. Nějaké rezidenční bydlení zde fakt nemá smysl uvažovat, protože je to bronfield mezi dálnicemi, nákladovým nádražím a fungující chemičkou.… Číst vice »
Jez na soutoku Odry s Olší nemá co dělat, nad ním by byly meandry, které by byly, troufnu si říct negativně, ovlivněny vzdutím hladiny, takže byste musel udělat nový někde u Starého Bohumína, jinak je celkem šance že buď se bude koryto zanášet, nebo si upraví Odra podélný sklon a bude tam pro nějakou smysluplnou plavbu málo vody.
Co je na tom k nepochopení. Jaký by mělo dopravní smysl postavit za chemičkou přístav? Oproti variantě v Bohumíně to nemá žádná významná pozitiva. Navíc tam bude pro ten terminál mnohem více místa včetně kolejového napojení.
Ačkoliv se jedná o místo „za chemičkou“, rekreační oblast už to jo. Vede tam asi nejfrekventovanější cyklostezka v Ostravě a na severním břehu v oblasti Lhotky a Hošťálkovic se jedná o rezidenční zónu.
Cyklostezka tam sice vede, ale tvrdit, že je to rekreační oblast je tedy hodně přitažené za vlasy.
Pozitiva jsou snad přímé zásobování provozů sídlících v Ostravě. To se zboží jako přeloží 10km před cílem na kamion a zaveze do města autem? Vždyť to nedává logisticky žádný smysl.
Hošťálkovice a Lhotka leží na kopci za řekou. Dostavba pár přístavních hran někde v rámci stávajících průmyslových provozů život zde nijak negativně neovlivní. Fakt mi to připadá jako umělé hledání problémů.
Přímo by to přeložili možná tak do té chemičky. Jinak to stejně půjde na kamion i v rámci Ostravy. To už je fakt jedno, jestli to složí v Bohumíně nebo Ostravě. Jo, kdyby ten kanál stavěli do Vítkovic, dávalo by to nějakou logiku, protože část strojní produkce se autem vozí obtížně.
Nikdo netvrdí, že to jsou Krkonoše. Ale oblast, kterou obyvatelé využívají k odpočinku to je. Zkuste se tam v létě projet na kole. Jinak Lhotka leží pod kopcem, vedle řeky mají golfové hřiště a další sportoviště. Nějaký negativní vliv na místní obyvatele by překladiště také mělo.
Já jsem tam na kole několikrát jel a celá oblast od soutoku Opavy až po soutok Ostravice má do turistické oblasti teda opravdu daleko. Celé překladiště by vypadalo tak, že by se od řeky odpojilo slepé rameno třeba jako v Mělníce, což by v poměru k celé oblasti zabralo pár procent plochy. Pro nákladku z Vítkovic by šla zřídit podobná hrana někde pod Svinovskými mosty, kam dříve vedla vlečka. Všechno v těsné blízkosti průmyslových provozů. Fakt nechápu, proč vozit veškeré zboží po silnici někde z Bohumína, kde se tím zabere pole, když se to může zavézt po vodě rovnou do… Číst vice »
Pokud je to do chemičky a produkty jsou tekuté za normálních teplot, tak se nabízí ještě jiná možnost: Produktovod z přístavu. Rozhodně menší zásah do krajiny než plavební kanál.
Vy jste mi ale kreativní parta. Pokud jste přímo v místě nebyl, tak zkuste mapy.cz Z Ostravy do Bohumína se nejedná o žádnou umělou stavbu, ale pouze úpravy již narovnaného koryta. Co je náročné je obejití meandrů u Bohumína. Ale uvažujte, pokud už ty meandry pracně obejdeme, proč to zakončit 10km před Ostravou? To mi fakt hlava nebere.
A nebo je tu ještě jedna další,(v produktovodu je dost mrtvého objemu na můj vkus), úzkorozchodná elektrifikovaná dráha. 😉
jasně, vymýšlet rovnák na vohejbák. Než popojet lodí o 10 km dále, tak budeme stavět produktovody na všecko možné na posledních 10 kiláků, nebo to budeme ještě překládat na vlak. Zamyslete se trochu, než začnete něco psát.
Jo, šotouši si budou hrát s vláčky a budou mít dušičku v péří. Ideálně přijít s takovým požadavkem uprostřed běžící stavby…
Do potrubí ježka a tlačit ho následujícím produktem.
Ano! A řídit se to bude DCCčkem od Tilliga! 😀 😀 😀
Ježka? Chápu že to bude nějaký kus gumy, ale i tak jsem si na moment představil jak tam cpou ježka.
Měl jsem za to že v chemii je to takové řekněme trochu nebezpečné. Asi si to umím představit při značných objemech věcí jako benzín, nafta, kerosin a podobně, ale u látek značně rozličných už moc ne.
O rozumu to není už od revoluce. Tady podle mého selhává ŘVC v komunikaci – rsp. měli by zaplatit nějaké pořady o plavebních kanálech ve světě či Evropě, aby lidé mohli vidět a všimnout si, co je to vlastně vodní kanál a jaký má reálně vliv na své okolí. Za sebe asi klidně řeknu, že u plavebního kanálu bych klidně bydlel, u dálnice či železnice raději ne.
Zkuste si zadat do youtube heslo rewilding, dnes fakt není doba na kanalizace toků a stavbu plavebních kanálů. Někdy se podívejte jaké obstrukce dělá parta co si myslí že řeky jsou na to aby se tam mohli motat ožralí na loďkách a vyřvávat u toho. Loni tak na Ohři znemožnili výstavbu jedné elektrárny, 700 m pomalejší vody jim vadilo, prý že by bylo v řece bude víc vody když na ní nebudou jezy (něco mi říká že stoupne podélný sklon a odtok se naopak zrychlí). Rybáři taky dělají problémy. Dneska je obecně celosvětový trend odstraňování a nezřizování překážek na tocích,… Číst vice »
Tak postoj radnice, všichni na ostravsku tak nějak chápou.
To máte novou stavbu, papírování navíc, zas se něco musi dělát…. to je robota na vic… atd.
No popravdě postoj radnice je poslední léta takový konzervativní oproti novým stavbam. Proč, to nikdo netuší, ale dost lidi na to nadava.
Sice se pár staveb postavilo, ale oproti původnímu návrhu to dozna dost bohužel negativních změn. viz Fukušima.
Těžko říct čím vším to je. Zde jen tím že z toho zastupitelstvo nebude mít „prospěch“ v dané vol. období…. či co…
No já bych řekl, že je to spíše mediálním obrazem vodní dopravy všeobecně. Bohužel většina lidí vůbec nechápe, že vodní i vodní doprava má zejména v průmyslových oblastech nepostradatelnou roli a pod splavněním řeky si zřejmě představují betonový tunel. Nezbývá, než se to snažit aspoň trošku vysvětlit.
Ale to je asi ten přístup k ekologické dopravě obecně. Ne nadarmo odtamtud utíkají tisíce lidí. Oni to vždy na někoho svedou. žádná koncepce. Radši silnice a smog. A ministerstvo neukazuje čísla: kolik CO2 se ročně ušetří, jak je vodní doprava efektivní, jaký to má do budoucna potenciál. A i když toto je, tak se vytáhne Zeman a protože to chce on tak jsme proti tomu. Jeho nápad to ale není. Vylidnit a zalesnit. Co s nima.
asi by se obdobným způsobem mělo uvažovat i o Labi. Je nemyslitelné, když DOL je špatně, aby natahování Labe bylo lepší. na Labi by jsme měli mít také terminály nejdál u Ústí a zbytek řeky zmeandrovat, tak jako to bývalo a chovat se k přírodě šetrněji
Z hlediska ochrany přírody je kanalizace posledního relativně přirozeného toku Labe na českém území (úsek Střekov-D.Žleb/N.Grund) silně negativní zásah. Obnova meandrů Labe v Polabí je nezlobte se čirá fantasmagorie.
Rozumný nápad, klesnou tím investiční náklady, odpadne handrkování s ostravským magistrátem, usnadní se EIA a Bohumín je pro mulrimodalni překladiště stejně dobré místo jako Svinov, je tam dálnice, železniční koridor, v budoucnu VRT a přístav by to pěkně doplnil. Koneckonců splavnění do Ost koneckonců
Koneckonců splavnění do Ostravy se dá doplnit dodatečně, kdyby to bylo v budoucnu třeba.
Vzhledem k tomu, že dotažení do Bohumína požaduje česká strana, jejíž firmy sídlící na ostravsku budou tento úsek + terminál využívat, lze oprávněně předpokládat, že Česká strana by měla platila nejen ty čtyři kilometry v ČR a terminál, ale bude muset zaplatit (významně přispět) i na část na polském území, která se musí udělat, aby bylo možné plout od posledního polského terminálu k hranicím a do Bohumína.
Naopak Poláci českou stranu potřebují, protože při přezhraničním projektu můžou čerpat výrazně vyšší dotace.
Ona je otázka, proč to vůbec Poláci chtějí. Na první pohled by pro ně bylo výhodnější si tu překládku ponechat u sebe. Ale asi si spočítali, že by jim vyšší objem přepravy z ČR přinesl vyšší výnosy u poplatků za využití dopravní cesty (pokud se tam platí / budou platit), vyšší tržby jejich rejdařů (u nás se asi kvůli tomu nepostaví rejdařství na zelené louce) a vyšší objem překládky v jejich námořních přístavech. Investiční výdaje z velké části pokryjí dotaze z EU (TEN-T + naplňování cílů Green Deal) a ještě na nás budou mít páku, když je budeme zlobit.
Je možné, že s tím územím u Odry mají v Polsku jiné záměry a část té nezbytné infrastruktury by rádi vymístili jinam.
Pozemky u velké a krásné řeky začínají být dost lukrativní i pro bydlení a rekreaci.
No možná začínají být lukrativní v dnešní „sušší“ době, než zas někdy (pokud vůbec kdy) přijde další 1997.
Taky se s povodní dá počítat, třeba tady u Vltavy se taky staví a v přízemí jsou garáže, které stejně obytný dům i kancelářská budova mít musí. V jedné firmě jsme se takhle stěhovali k Vltavě cca r. 2005, garáže v přízemí a uváděli, jak vysoko nad hladinou vody z roku 2002 jsou klíčové instalace. Víc se asi neočekává.
Další 1997 může klidně přijít za 20 stejně jako za 200 roků. Tehdy na Lysé hoře napršelo 55 cm za jediný týden, deštný prales hadra.
Jenže pak je jedno, jestli je dům u řeky nebo kilometr od ní. Měl by být 20 metrů nad ní, což je ve Vratislavi prakticky nesplnitelné.
Velké povodně v letech 1897, 1902 a 1903… Ano, nikdo z nás žijících je nepamatuje.
https://www.waterpowermagazine.com/features/featuremodernization-of-the-wroclaw-floodway-system/