Ostrá návštěva šéfů Ryanair: Praha nemá strategii, Smartwings není konkurence
Ovládneme evropský trh. S Prahou i bez Prahy, říká šéf Ryanair v rozhovoru.
„Jsme jediná aerolinka, která bude v následujících 10 letech v Evropě růst. Zdvojnásobíme počet letadel, to nikdo jiný v Evropě nedokáže. Letiště o nás budou soupeřit a kvůli nedostatku kapacit se musejí opravdu snažit. Praha nemá žádnou strategii, a proto ji všechna města v okolí brzy předběhnou.“
Vrcholní manažeři Ryanairu dorazili do Prahy v bojovné náladě a během rozhovoru s novináři rozhodně nešetřili sebevědomím. A stejně tak i kritikou cenové politiky pražského letiště. Jejich slova byla nezvykle tvrdá i na poměry tradičně agresivního irského dopravce.
Hovořili jste o potenciálu Prahy, vidíte ho spíš u příletové turistiky, nebo u odletové?
Jason McGuinness, obchodní ředitel Ryanair (JM): U obojího. Myslíme si, že Praha má obrovský potenciál. Je to pulsující a bezpečné město. Přirovnal bych ho k Portu, které je přitom oproti Praze poloviční. A tam máme bázovaných 12 letadel.
Ze strany letiště je ovšem Praha nedostatečně obsloužena. Tímto letištěm by mohlo klidně projít 30 milionů cestujících ročně. Teď je to kolik, 12 milionů? 70 procent předcovidových čísel? Jediná letiště, která rostou podobně pomalu, jsou ta německá, protože zvedla ceny a Lufthansu nejspíš baví snižovat kapacitu.
Praha by měla dělat opak. Větší efektivita, nižší ceny, rozjeďme turismus a zaměstnanost pro všechny. Ve městě jsme mluvili s lidmi a víme, jak je pro ně turismus důležitý. Zkrátka letištní poplatky jsou tu nekonkurenceschopné.
Ray Kelliher, ředitel plánování linek Ryanair (RK):
Potenciál je na obou stranách. Místní poptávka je velká, což je vidět na destinacích, jako je Malaga, kterou odsud otevíráme. Zároveň je Praha stále populární i pro turisty.
(Letiště Václava Havla bylo podle svého vedení kapacitně na hraně v roce 2019, kdy odbavilo 17,8 milionu pasažerů. V současnosti se plánuje rozšíření na kapacitu 21,2 milionu. K dalšímu nárůstu však chybí druhá paralelní ranvej , se kterou se počítá až mezi roky 2028 a 2031, – pozn. red.)
Ryanair nasadí do Prahy čtvrté letadlo. Na zimu spustí šest staronových linek, nelíbí se mu ale ceny
Vidíte potenciál třeba v Pardubicích či Brně, kam také létáte?
(JM): Brno, Pardubice i Ostrava potenciál mají. A pravděpodobně se budeme do těchto regionů také přesouvat.
(RK): Hlavně na irské poměry jsou to velká města, mají půl milionu obyvatel, to je jako Dublin a tam máme přitom 33 letadel. Tím se vracíme k první otázce – český trh je zajímavý ze dvou důvodů; je nedostatečně obsloužen a je tu obrovský příletový i odletový potenciál. Češi rádi cestují a mohou si to dovolit.
(JM): Nakupujeme letadla pro kapacitu 300 milionů cestujících ročně. S Prahou, či bez Prahy. Já doufám, že s Prahou. Ryanair sem může dopravit 10 milionů lidí, ale to je na Praze. Na téhle mapě je vidět obrovská konkurence našich destinací. Naše nové Maxy budou mít o 21 procent vyšší kapacitu, o polovinu menší hlučnost a o pětinu menší spotřebu.
A jaké jsou tedy vaše další plány v Praze?
(JM): Ty jsou dost omezené, právě kvůli poplatkům. Vrátili jsme se na naše předcovidová čísla 2,4 milionu cestujících. Ale mívali jsme tu pět letadel. To je teď nepravděpodobné, protože jiná letiště si uvědomují, že o kapacitu bojují napříč Evropou.
V Praze jsme sice dorovnali čísla, ale důležitý je kontext. Jinde jsme totiž vyrostli o třetinu. Před covidem jsme přepravili 149 milionů lidí ročně, letos to bude 183,5 milionu. Nebudeme nadbíhat pražskému letišti. Máme 240 jiných letišť v 36 zemích. Nové destinace nejsou na nás, ale na letišti.
V Praze je největší dopravce Smartwings, který se zaměřuje na dovolenkové destinace pro klienty cestovních kanceláří…
(JM) Ne, my jsme tu největší. Smartwings tu nebudou mít žádné zimní lety, žádné zaměstnance. Fajn, mají nějaké charterové lety, do Tuniska nebo kam. Ale zmizí jakmile se udělá chladno. My tu máme 120 přímých zaměstnanců, kteří tady zůstanou, zatímco Smartwings pošlou letadla do Ameriky. To je ten rozdíl.
A nevidíte potenciál ve smlouvách s cestovkami, jako to dělají oni?
(JM): Ne. Cestovky pro nás nejsou partnery, protože nejsou autorizovanými prodejci letenek. Nenabízí zákazníkům žádné benefity. Jen příplatky. Nemůžeme pak s cestujícími ani napřímo komunikovat, nedávají lidem informace. Kupujte letenky jen u nás.
A nebudete víc nabízet lety třeba do Chorvatska, které je pro české cestující oblíbené?
(RK): Ano, tam vidíme velkou poptávku, létáme v létě do Zadaru. Ale opět je to na debatách s vedením letiště.
Co země severní Afriky a Blízkého východu, na které se nyní zaměřuje třeba Wizzair?
(JM): Wizzair se schovává v Egyptě, protože není schopen čelit naší konkurenci. To je jediný důvod, proč tam létají. Jsou o 50 procent dražší. My věříme Maroku. Máme tam tři základny, 130 linek. Mají plán, za pět let chtějí zdvojnásobit počet turistů. Stejně tak v Jordánsku. Pražské letiště nemá žádný plán.
(RK): Rosteme v Maroku i v Jordánsku. Letos v zimě také budeme mít zatím největší nabídku pro Izrael. Na Blízkém východě je však riziko nízké využitelnosti letadel. Když je pošlete do Abú Zabí či Dubaje, tak stroje kvůli vzdálenostem omezíte na dva lety denně. Hrozí zpoždění nebo omezení daná pracovní dobou posádky. Navíc si myslím, že tam není poptávka po nízkonákladové dopravě.
Do Katánie začnete z Prahy létat ve stejné dny jako Wizzair. Vyzýváte ho na souboj?
(JM): Wizzair jsou malé regionální aerolinky, náklady mají o 50 procent vyšší než my. Do Itálie přišli za covidu s 30 linkami, nyní jich mají deset. Proto jdou na Blízký východ, jelikož nám nemůžou konkurovat. Mají jen 100 letadel, což je pro evropský trh irelevantní. Pravděpodobně je brzy pohltí Lufthansa, která je ve střední a východní Evropě slabá. Jsou zkrátka moc malí a mají vysoké náklady.
Z čeho vlastně pramení váš velký optimismus?
(JM): Tady na grafu vidíte, jak stoupala poptávka po létání před covidem. Je tam vidět současné oživení, ale pokud do toho dosadíte dynamiku růstu bez ohledu na covid, stále bude v příštím roce chybět 20 procent kapacity. My tu kapacitu mít budeme, ale soupeří o ni 36 zemí, kam létáme. Nebo spíš 35, protože Praha nesoupeří.
A jak si mezi nimi vybíráte?
(JM): Je jen jeden způsob, jak rozdělujeme naši kapacitu. Náklady. Tady vidíte naše náklady ve srovnání s konkurencí. Jsou rozděleny do několika skupin – většina je stejná bez ohledu na to, kam létáme. Jedinou proměnou jsou v tomto ohledu náklady na letištní poplatky a handling. Proto Praha stagnuje. Průměr všech našich letišť je 7 eur na cestujícího, Praha má okolo 30 eur.
(Poplatky na Letišti Václava Havla se podle informací Zdopravy.cz pohybují okolo částky 639 korun za pasažéra, tedy cca 26 eur. Na příští rok letiště zvažuje jejich zvýšení o 5 procent – pozn. red.)
A jakou roli v rozhodování hrají dotační pobídky?
(RK): Třeba Záhřeb vyrostl z nuly před covidem na tři letadla po covidu. A neudělali nic speciálního. Prostě chtěli růst, stanovili si strategii a nabídli pobídky. Vše je o nákladech, to je to jediné, podle čeho se rozhodujeme.
Praha touto cestou jít nechce, dotace nenabízí.
(JM): Každé letiště má fixní náklady. A čím více mají cestujících, tím lépe je mohou rozpouštět. A kdo jim je dodá? Nízkonákladovky. A ty cestující pak letiště může kasírovat třeba na cenách kávy či parkovného. Praha prostě uvažuje postaru, je to stará mentalita. Předběhne ji každé letiště v Evropě.
Pokud Prahu srovnáte s okolními městy, s Vídní nebo Mnichovem…
(JM): Pardon, ale Praha není Vídeň ani Mnichov. Váš konkurent je Krakov, kde máme 12 letadel. Poplatky jsou tam třetinové.
A kolik letadel byste zde případně měli, pokud by cena byla na vašem průměru?
(JM): Pokud bude rozumná dohoda s letištěm, není důvod, abychom zde neměli 10 milionů cestujících ročně. Tohle letiště je prázdné. Vešlo by se sem 30 milionů lidí. Je to jedno z největších letišť, na kterém jsem kdy byl.
V Českých Budějovicích se otevřelo nové mezinárodní letiště, zajímá vás?
(RK): Tam bude stejný problém jako s Bratislavou, je moc blízko Vídně. A tam máme 19 letadel. Ale letiště v regionech sledujeme a pro každou zemi máme nějakou národní strategii.
Vypadá to, že se konkurence vůbec nebojíte.
(JM): Ale ano, podívejte, ve vzduchu máme právě teď 600 letadel, staráme se o 20 tisíc zaměstnanců. Musíme být vždy opatrní a konzervativní. Podívejte se třeba, kde je teď EasyJet, jejich náklady se vymkly kontrole.
Co jsou tedy teď pro vás největší překážky?
(JM): Pořád musíme sledovat riziko recese, ceny paliv… Recese nejsou nikdy dobré, i když během nich obvykle rosteme ještě rychleji než jindy. Já už zažil tři.
Průměrná cena letenek na začátku roku meziročně stoupla o 42 procent. Jaký bude podle vás další vývoj cen?
(JM): Porovnáváte první čtvrtletí, které bylo loni silně ovlivněno omikronovou variantou covidu a válkou na Ukrajině. Náš průměr je nyní 41 eur, což je podobné jako před covidem.
Do budoucna ale bude méně výhodných nabídek typu těch za 9,99 eur. I my cítíme inflační tlaky, zdražuje také palivo. Místo 40 eur se dostane spíše k 50 eurům. Ale přitom stále navyšujeme kapacitu. Podívejte se, co dělá Lufthansa, snižuje kapacitu o 30 procent jen aby zvýšila ceny. Doplácí na to německý spotřebitel.
