Odměny pro vedení ČD za 60 procent vyhraných soutěží. Dokládat se bude dopad na hospodaření
Vlaky GW Trainu a ČD se potkávají na českobudějovickém nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Bezhlavé honbě za zakázkami a výkony „za každou cenu“ má podle ministra bránit i relativně nízká váha tohoto parametru pro odměňování.
Věci co musí udělat české dráhy, aby uspěly.
Nasoutěžit si dopředu rámcovku na vlaky, podobně, jako to udělaly s RegioPantery, aby vůbec měl s čím soutěžit.
Zaměřit se na snížení overheadu. Aparát ČD je příliš velký.
Osekat náklady. Tohle bohužel znamená osekat kvalitu. Dodat to co, zákazník napíše do objednávky. Nic víc, pokud to nezvýší příjem (proto víc fandím smlouvám, kde jdou tržby za dopravcem).
Tlačit (lobovat) na objednavatele, ať vypíše výběrové řízení co nejvíc dopředu. ČD nejsou rychlé, takže čím míň času na soutěž, tím hůř pro ně…
Začínám být alergický na „odměny vedení firmy“ ať už jakékoliv. Jedna malá firmička měla ředitele, jednatele, sekretářku, ajťáka, inženýra konstruktéra, technika nákupčího, skladníka a nakonec pouze dva lidi jezdící v dodávce kteří ostatní živili koncovou prací, samosebou za mrzký plat, oba odešli a firma skončila.
U dráhy to je trochu jiné přestože dost slýchávám údržba a opravy naráží nejenom na dodavatelé náhradních dílů ale hlavně na pracovní síly, inu když máme desítky manažerů co se každoročně raději střídají, asi vykonávají velmi prospěšnou činnost když si dokážou i tak nadělit desítky miliónů do benefitů, jak krátkozraké…
Nevěřím… Takhle by to neudělal ani i**ot
To je prostě geniální. MD vlastní ČD, zároveň vypisuje soutěže na část výkonů a managementu ČD stanovuje, jaké má dělat nabídky, aby „dostalo prémie“. Sváže jim ruce, takže zatímco ostatní uchazeči budou moci vesele švihat nabídky a ceny, jaké se jim zlíbí, tak ČD se budou muset držet velkých omezení. Parametr 60% vyhraných VŘ jinými slovy říká, že na nějakou tržní pozici ČD už i MD dávno rezignovalo. Opravdu nechci podléhat konspiračním teoriím, ale tohle dlouhodobě působí tak, že stát a kraje cíleně převádějí výkony do soukromých rukou, ČD budou ještě pár let zadlužovat a až se to celé zhroutí,… Číst vice »
Ostatní uchazeči nemůžou švihat nabídky, jak se jim zlíbí – ostatní uchazeči musí vydělávat. Stejně jako ČD.
Jinak souhlasím, že MD je ve schizofrenní situaci a řešením je privatizace ČD. Což má dvě úskalí – kdo a za kolik by je koupil (a s jakou porcí závazků); očekávatelný zuřivý odpor ze strany odborů a části politického spektra a veřejnosti.
Podávání podnákladových nebo hodně napjatých nabídek, kdy se to pak v průběhu kontraktu „nějak udělá“, je zcela běžné nejen v dopravě.
Privatizace je pravděpodobně skutečně neprůchodná z důvodů, o kterých píšete, ale o to smutnější je ta řízená likvidace ČD při současném růstu jejich dluhu. To je fakt hodně špatně.
Podstřelené nabídky nejsou výsada alternativních dopravců. Naopak ČD, jako státem vlastněná firma, má v prostředí ČR s tím „nějak se to udělá“ bohaté zkušenosti.
Ad řízená likvidace ČD: a kdo jí řídí? Majitel záměrným dosazováním neschopného managementu? Nebo?
To je relevantní otázka. Stejně jako se ptát, kdo třeba řídí „trh“ s energiemi, s potravinami, bankovními produkty a jinými komoditami.
Stát, potažmo MD, tady vystupuje v roli, která je naprosto absurdní: vlastní jednoho z dopravců a tedy jako „řádný hospodář“ by měl dělat vše pro to, aby tento dopravce maximálně prosperoval, tedy i dosahoval maximálního tržního podílu a ZÁROVEŇ zadává velkou část výkonů, kde jako „řádný hospodář“ uplatňuje zase jiná kritéria. To je přece naprostý nesmysl, ale zjevně to málokomu přijde divné.
Aha, takže konspirační teorie, kterým se ovšem snažíte nepodléhat 🙂 Podle mě, je to prostší. Objednavatelé se snaží za své peníze dostat maximum, tak jako každý zákazník. Soutěžit se ve veřejném sektoru musí, a je to tak dobře. některé soutěže vyhrají ČD, některé někdo jiný. Na tom rovněž nevidím nic závadného (problém by byl, kdyby všechno vyhrával jeden či dva zájemci). Ad schizofrenní situace státu jako majitele ČD a zároveň objednavatele-jejich zákazníka. Dvojrole to jistě je, ale nemyslím si, že nutně musí být neslučitelná – protichůdná. 1. role zákazníka-objednavatele: zákazník se snaží získat co nejlepší služby za co nejlepší cenu… Číst vice »
Zkuste to takhle: 1/ tam, kde jsou veřejné peníze, se vždy vyskytnou lidi a skupiny lidí, kteří se snaží erár řádně podojit 2/ v závazkové dopravě jsou OBROVSKÉ veřejné peníze 3/ „dojit“ Č(S)D samozřejmě šlo a dojily se, ale přeci jen to vyžaduje dost zkušeností, kontaktů, drzosti atd. 4/ vyvedení co největší části těch peněz mimo státní sektor skýtá obrovské další možnosti, jak si na ty erární peníze šáhnout 5/ nazvat to celé liberalizací, trhem, volnou soutěží a podobných věcí, dělaných samozřejmě výhradně v zájmu cestujících, je marketingová nutnost a vypadá to hrozně pokrokově, házet „úsporami“ zadavatelů, přičemž jaksi opomíjíme… Číst vice »
Co si mám představit pod těmi obřími náklady vyvolanými „liberalizací“?
Namátkou: náklady na ta VŘ samotná, duplicitní zajištění služeb typu pokladny, náklady spojené s nekoordinovaným rozvojem krajských IDS, odstupné zaměstnancům, složitější dispečerský aparát, složitější zajišťování NAD a v neposlední řadě reálně hrozící snižování ratingu a hodnoty státních ČD, což je sakra velká suma peněz. Proti tomu, zcela záměrně, staví objednatelé pouze sumy „uspořené“ ve VŘ na vlkm, což je silně zavádějící.
A jak to teda zhruba vychází, úspory na vlkm proti těm nákladům? Mimochodem nevidím velkou souvislost nekoordinovaného rozvoje krajských IDS s liberalizací, když se děje i v krajích neliberalizovaných a integruje se tam X busových dopravců a MHD. A kdo platí náklady za nižší rating ČD? A je určitě nižší, když mají ČD méně vyhraných zakázek obvykle s novými vozidly, než když mají více nabagrovaných? Věci jako pokladny a NAD jsou součástí těch vlkm.
Dá se říkat privatizace úkonu předání subjektu za symbolickou částku státní organizaci jiného státu?
Já bych tomu tak neříkal. A ono je něco takového alespoň ve hvězdách?
To je jednoduché.. první se prodá ČD CARGO paní Křetinskému , Výzkumný ústav přebere Jančura a ČD telematiku O2… mezitím se odčlení správkárenství, které zcela výjimečně přebere opět vdova paní Kellnerová a rozbití drah je dokonáno tak jak si to přál velký guru privatizace Emanuel Šíp…..
Ano, tahle verze je ve vzduchu cca 15 let a stále nenastala. Není lepší se zabývat realitou?
Problém je v tom, že MD sice vlastní ČD, ale když zadává výkony ve veřejném zájmu, tak je nezadává za svoje vlastní peníze, ale za peníze daňových poplatníků a ti chtějí co nejvyšší kvalitu za co nejméně peněz.
A vůbec, proč má vedení dostávat odměny. To nemají normální plat, že CHODÍ do práce.
Pretože je žiadúce aby sa plat líšil podľa toho ako dobre svoju prácu manažment vykonáva. Výkony ľudí čo sú platení len za to že „chodia do práce“ a odpípnu sa na hodinách vidíme v iných firmách.
Radoví zamestnanci ČD predsa tiež majú variabilnú zložky mzdy / osobné ohodnotenie, nie?
Motivační složka mzdy je obvykle součástí většiny mezd. U vrcholných manažerských pozic dokonce bývá i stav, kdy roční prémie jsou v úrovni několik měsíčních mezd v případě výrazného růstu tržeb a zisku.
Na to „zlepšení spolehlivosti provozu“ můžou rovnou zapomenout, za drtivou většinu nespolehlivostí může SŽ
Ono to bude provázané, udržení ratingu bude mít vliv na to, kolik ČD udrží či získají zakázek. A vzhledem k plánu ČD mít v roce 2029 podíl 75 – 80 % dopravy to bude složité, protože za rok 2027 již budou mít podíl pod 80 % a ještě se některé soubory budou soutěžit.
Také to bude o tom, jak budou vypsána výběrová řízení. Tedy ve smyslu, dáme Vám smlouvu na 15 let a chceme nové vlaky nebo vítězný dopravce převezme jednotky, která ta nyní jezdí, alternativně může jezdit cokoliv co splňuje parametry.