Odklony nákladních vlaků oživí Buštěhradskou dráhu, výluka Branického mostu se blíží
Nákladní vlak ve stanici Noutonice. Foto: Ondřej Kubala
Během hluboké noci by mohly lehčí nákladní vlaky jet přes Výtoň.
Během hluboké noci by mohly lehčí nákladní vlaky jet přes Výtoň.
V Rudné by byl provoz takto dlouhých nákladních vlaků docela problém i pro silniční dopravu. Z vlastní praxe vím, jaké kolony tam dokáže udělat jen malá regionova, na dvou po sobě následujících přejezdech, natož pak 250 m dlouhý vlak.
Sam jsem se ucastnil nekolika setkani k vuli modernizaci trati do Kladna.Jsem rad,ze se po tolika letech k tomuto konecne doslo.Prestoze jse uz senior,tak vitam novoty,kdyz jsou ku prospech lidi.Pri tech diskuzich jsem tez navrhoval,aby se elektrizovala trat z Kralup do zel. stanice Dubi,jelikos kdyz tahnou kaloun do Dubi a pak si ho prebira vlecka,jako pristavbu k elektrarne ve stanici Dubi,Tak ho musi nasunout k elektrarne.Kdyz ten kaloun tahnou z Kralup,tak ho musi od Vltavy tahnout Slovy Ctyri a nekdy pet dieslovych lokomotiv.Kdyz je vymenime za elektriku jsem presvedcen,ze dojde k znacne uspore nafty.Vzdyt takova lokomotiva ma nadrze tusim az… Číst vice »
Tak hlavně že se zachová kdejaká lokálka pro několik kolejových autobusů týdně. Ale odpovídající náhrada za most v Praze městě se horko těžko hledá v rámci republiky…
Vida, to je nápad! Zrušit Kolešovice a odpůrci výměny mostu v Praze hned zmizí…
Jasně ta 810 z Rožmitálky, může jezdit místo obracáku do Řevnic.
No odklony po Podkrušnohorské magistrále budou dokud svah ve K. Varech neřekne dost. Pak budou jen čtyři varianty mezi Prahou a Berounem, přičemž pod dráty jen jedna a nezávisle jakžtakž taky jedna. Bohužel to vyjde Praha – Nemanice – Protivín – Plzeň/ Písek, Březnice – Zdice – Beroun.
Zase uvidíme na Protivínce Maximu?
NE
Nejhlubší noc bude teď někdy jak je slunovrat, to to pěkně vyšlo s načasováním.
Právě dnes.
tak je li buštěhradkou myšlena pouze trat Smíchov-Jinonice-Hostivice,tak zde jsou už náklady delší jak asi 150 metrů naprosto nemyslitelné,z toho ,co zbylo ze Smíchov-sever,se delší vlak zkrátka nedostane/a to už se nezminuji o úvrati/
Úsek Smíchov – Hostivice v tomto kontextu nic neřeší. Jedná se o úsek Hostivice – Chomutov.
Bude SŽ nějak kompenzovat nákladním dopravcům zvýšené finanční náklady? Minimálně sleva za dopravní cestu, za najeté km objížďkou.
ŘSD něco takového dělá?
„A když Pepíček skočí z okna, ty skočíš taky?“
Jistě, Dobrá správa by měla nejsnazší život, pokud by po těch kolejích nikdo nejezdil. Je ale otázka, jestli zrovna to je ten důvod a cíl, proč stát do kolejí sype desítky miliard ročně.
Na trati 171 jezdí i náklady o váze 2000 tun. Zvládnou to svými parametry i lokálky? Nebo se to bude vozit i po částech? Popř přípřež, postrk?
U trati záleží na nápravových tlacích, ne na hmostmosti celého vlaku.
U vlaku (a schopnosti projet při dané hmotnosti) záleží na sklonových poměrech trati spíš než na její kategorii.
A toto téma se v článku diskutuje, proč si ho nepřečteš?
A taky záleží na délce vlaku, zda se vejde do stanic (pokud ne, dá se jednokolejka projet docela složitě)
To se furt dá řešit posunem “sem-tam” apod., pokud není nutné vyhnout ty náklady dva. Horší je počet koleji v těch stanicích.
Na posun „sem-tam“ musí být buď v četě dva (takže další vícenáklady dopravce, bude platit posunovače), nebo s ním musí souhlasit strojvedoucí, je-li na vlaku sám. A moc fírů naslepo nechce sunout s něčím, co má 200+ metrů délky, vyšší stovky až tisíce tun hmotnosti a na konec soupravy nevidí.
Přečetl. Ale protože jsem laik, tak mě zajímalo,jestli i celková váha má vliv. I ve vztahu se sklonovými poměry.
Váha (hmotnost) soupravy (vlaku) je samozřejmě tím asi nejpodstatnějším – kvůli tomu se přece zajišťovaly třeba „státní postrky“ pro odklony nákladních vlaků přes Havůíčkův Brod při výlukách u Brandýsa nad Orlicí.
Dočasnost uzavírky na půl roku mi evokuje pobyt sovětských vojsk, ale fotošotouši si užijou…
Poměrně optimistické je i tvrzení vozby nákladních vlaků přes Cheb – Chomutov. Trať u Karlových Varů je v zoufalém stavu, rychlost 30 a 10 km jen v jedné koleji a je otázkou, co s tím pohyblivým náspem udělá zvýšený provoz nákladních vlaků
Říjnové i listopadové odklony tento úsek naštěstí přežil, tak snad přežije i toto. Zprávy ale rozhodně nejsou optimistické, v článku pro Idnes geolog přirovnal posun o 1 – 2 mm týdně k rychlíku na železnici jedoucímu maximální rychlostí…
A už to aspoň směřuje k přeložce…?
I s ohledem na tento úsek snad už konečně každý pochopí, jak jsme na tom z hlediska ještě doposud nedávného odstrčení železnice jakožto zastaralého, nepotřebného systému, paralyzováni jen díky tomu, že nemáme adekvátní odklonové trasy.
A před tím odstrčením ty odklonové trasy… taky nebyly.
Ony koleje v těch různých trasách jsou sto a více let položené, např. VnL – Jihlava – Brno (když tedy jste Brňák) a na ty další možnosti revitalizace (2. kolej a drát) dalších tratí se můžete podívat i do mapy.
By mě zajímalo jaké úseky jsou na mysli když se v článku mluví o sklonových poměrech nebo o omezené přechodnosti. Po Buštěhradce v úseku Hostivice – Lužná u Rakovníka – Rakovník jezdí těžké nákladní vlaky, pravidelně vápenec SD-KD a další vlaky dle potřeby.
Na trati Beroun – Rakovník též jezdí nákladní vlaky, neznám jejich parametry, u této trati se moc nevyskytuji a tak se více rozepisovat nebudu.
O sklonových poměrech se mluví zejména v úseku Beroun – Rudná. To to v tom článku nevidíte? Ale obecně to v této oblasti není žádná hitparáda – Rudná je zkrátka na kopci, Podlešín taky. Ne že by se tam nedalo jezdit, ale v kombinaci s propustností jednokolejek a motorovou vozbou je to zkrátka nepříznivé.
Podlešín je spíš v údolí (za třemi kopci, pokud to beru od Berouna). Ale problém je i s úvratí v Rudné, jsou tam fakt krátké koleje. Navíc mezistaniční úsek Noutonice – Podlešín.
Jak by na tom, pokud jde o diesly, byla trasa Rakovník – Louny?
Tak snad díky tomu ta rezavá odpornost na Výtoni skončí na dně Vltavy. Klidně bych tam pustil něco těžšího.
Jasně, co tě nezabije, to tě posílí…
Ale jako strojvedoucí byste s takovým vlakem jet nechtěl, že?
Pojedou jako sunutý vlak, rychlostní omezení takového vlaku je kvůli stavu mostu stejně neomezí. 😀
Kdyby se nerušily spojky v Rudné a na Jenečku, tak by byla přímá trasa bez úvratě.
Na Jenečku to nebyla spojka, ale hlavní trať a úvrať by stejně byla v Podlešíně, pokud neuvažujeme tahání přes další kopce přes Peruc (což by i v kontextu zrušení výpravčích ve Zlonicích a Klobukách taky nebyla žádná hitparáda).
To by pak bylo málo komplikované a někdo by to ještě mohl chtít využívat. Lepší je tvrdit, že ty trasy jsou (kromě dieselových tramvají) k ničemu, a operovat s bizarními objížďkami pro posílení všelikého hněvu. Ty sklony jsou horší, ale že by extrémní… Spíše to přepravu prodražuje proti autům.
určitě je za tím celosvětové řidičské spiknutí a nikoliv stavba ruzyňského letiště.
Tohle s Ruzyní nijak nesouvisí.
Po modernizaci Ruzyně – Kladno zase bude možnost jet kolem Jenečku všemi směry. I když to budem čekat ještě minimálně 5 let…
Tak ty spojky v Rudne a Jenecku/hostivicich by snad nemusel byt tak velky problem obnovit. A kdyby se udelala spojka v Jenci, tak by se dalo jet bez uvrate pres Kladno (kralupy – kladno – rudna – beroun). Na druhou stranu, kolik je nakladu primo z/do Berouna? (hmm asi vapenec a spol?)
Z Plzne se da jet na sever (na Zatec).
A z jihu by to mohlo jit az bude hotovy most pres Pisek a Tabor… ale ne, zase uvrat… 🙁
No nic… tak sem se zasnil…
Zrovna v Táboře úvrať vůbec nevadí. Pokud chcete jet do Prahy elektricky, je na přepřah úvrať vhodnější a s elektrikou je na Prahu snad dvojnásobný normativ než z Písku do Tábora třeba s 742.
Minulý týden proběhlo dvěma dopravci asi testování trasy Beroun – Rakovník – Kladno – Hostivice – Podlešín – Kralupy.
A jak to dopadlo?
Výsledek se asi pozná časem, jestli budou jezdit, nebo ne. Ale ty dopravce už si nepamatuju, žádný mě známý to nebyl.
A co to bylo za dopravce, prosím ?