Obří zakázka na elektrobusy. Varšava kupuje 130 autobusů na baterie od Solarisu

Elektrobus Solaris Urbino 18 Electric pro Varšavu. Foto: SolarisElektrobus Solaris Urbino 18 Electric pro Varšavu. Foto: Solaris

Polský výrobce autobusů Solaris výrazně proniká do elektromobility. Po nedávném vyhraném tendru na 250 elektrobusů pro Miláno vyhrál velkou soutěž

20 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Přemek

Cokoli v oblasti akumulátorů založené na vzácných přírodních zdrojích je pouze epizodní a v konce nesnesitelně drahá technologie. Mám na mysli lithiové akumulátory, včetně našich HE3DA, které jsou na špici z hlediska měrné energetické účinnosti. Ingoty, které se cpou do současných trolejbusů a elektrobusů zvící několika tun představují klasický problém, který znamená podstatné zkrácení životnosti přetížených vozovek. Prázdná hmotnost je u busů klíčovým parametrem a sděluje dvě věci: 1. Tuny navíc dnes znamenají než poctivou hmotnost kabeláže a tím vysokou spolehlivost zastaralou koncepci elektrovýzbroje. 2. Tuny navíc znamenají bídnou energeickou účinnost navzdory rekuperaci, a to je Varšava oproti Praze placka.… Číst vice »

Ondra Vaněk

Kloubový elektrobus? Kolik to tak bude vážit, to bude ničit cesty jak tank. Civilizovaná města, pokud chtějí dynamické a provozně levné vozidlo volí trolejbus.

E.M.

To rozhodně neplatí plošně. Například v Brně se trajfy řítí ulicemi rychlostí 25 – 35 km/h, u výhybek a křížení trolejí krokem…to nemá s dynamikou nic společného.
Jinak váha 150 kWh baterie dělá asi 1 tunu, motor několik desítek kg. Pokud odečtete hmotnost naftového motoru s náplněmi, příslušenstvím a nádrží, rozdíl oproti naftovému busu není zásadní a rozhodně nezničí cesty jak tank.

Přemek

Tunu na 150 kWh? Víme, co to má za baterie (tedy akumulátory)?

a8n

Což ale není obecná vlastnost, nýbrž důsledek totální neschopnosti tamních dráteníků.

Jiří Kocurek

Podle Wiki: Škoda 26 Tr (Solaris): Bez dieselagregátu 10 900 kg, s baterií 18 700 kg.
Kloubáky mívají 17 až 18 tun. Takže s baterií to vychází na nějakých 25 a více tun.

Jiří Kocurek

Mno a jelikož v Polsku vyrábějí elektřinu v drtivé většině pálením uhlí, tak to jen vyletí jinde.

Elektrikář

Rozhodně lepší za městem z vysokého komína než na rušné ulici mezi lidi…

Jiří Kocurek

To se takhle ze dne na den v Brně zhoršila kvalita ovzduší. Najednou bylo násobně více emisí. A nejenom v Brně, kontrolní stanice na Pálavě hlásila něco podobného asi s dvouhodinovým zpožděním. Převládající směr větru byl od Ostravy, tedy z Polska. Jak jsem dostal, tak prodávám.

Y.K.

Tak pravda, na druhou stranu je to mimo město, tedy dále od plic a je tu rekuperace, tedy o něco lepší management kinetické energie.

Jiří Kocurek

Co mám informace, tak baterie do torlejbusu Škoda váží nějakých 7 tun. Což ten lepší management energie poněkud sráží.

Y.K.

Tak lehké nejsou, to jistě. Ale pohybová energie je pohybové energie. Více hmoty, více pohybové energie – pochopitelně řidič nesmí hamstnout na brzdy. Tramvaje váží 60 t a nijak moc to nevadí.

Trolejbus by udělal lepší službu, o tom žádná, ale když ty dráty nemají…

Jiří Kocurek

U tramvaje to nevadí především z toho důvodu, že valivý odpor je o řád nižší než na silnici. Nicméně vyšší nápravový tlak znamená vyšší opotřebení kolejnic i u tramvaje.

Y.K.

Ano to je pravda. Ale nemyslím si (nemám to nijak ověřené), že by ztráty (tepelné z regulace, valivé, aerodynamické) přesahovaly benefit rekuperace. Bavíme se o městském často zastavujícím autobusu. To by pak nemělo valného významu to dělat. 🙂

Kinov

Primátor Varšavy Rafał Trzaskowski je „nesmírně hrdý“ i na desitky tun odpadu z baterií po ukončení jejich životnosti?

Jiřík

A o recyklaci už pán slyšel?

Jiří Kocurek

Jo, právěže slyšel. Ještě uslyšet o tom, kdo o ni nejen mluví, ale také ji realizuje.

Kinov

Jak efektivně lze podle vás recyklovat baterie, tj. kolik % jednotlivých složek lze znovu využít a kolikrát lze proces opakovat, jaká je energetická náročnost recyklace?

Y.K.

Litiové baterie se dají recyklovat velmi dobře. A běžně se recyklují i ty spotřební, akorát se většinou nesnaží získat zpět čisté Lithium (protože je levněšjí nakopat jej ze země, prý 5x levněšjí). S penetrací těmito bateriemi a rostoucími cenami Lithia by se mohlo vyplatit i dělat bynuys v recyklacivlastního Lithia z baterií. Výhoda je, ža tam nejsou žádné těžké kovy a toxické materiály, narozdíl třeba od běžných baterií co je v každém autě (olovo), knoflíky v lecčem (rtuť), nebo Ni-CD baterie s kadmiem.

Aleš Stuchlík

Není nad to zrušit trolejbusovou síť a pak se chlubit nákupem elektrobusů…