Obrazem: Tři škodovácké push-pully pro Bavorsko krouží na okruhu v Cerhenicích
Stanoviště strojvedoucího v řídícím voze. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
V patrové soupravě je 676 míst k sezení, 37 míst pro kola a několik míst pro invalidy.
Všimol som si jednu zásadnú vec. Konečne niekto dostal rozum a dal prepínač stieračov na pult. A na miesto, kde to v noci netreba nahmatávať. Nie ako siemens, čo ich s láskou schováva pod pult. Len nech ten stroj funguje ako sa očakáva a nech si konečne škodovka urobí dobré meno. 🙂
V čem vlastně spočívají výhody pusch pull souprav, že budou jezdit také u nás????
Hlavní výhoda proti jednotkám je, že v případě poruchy hnacího vozidla stačí vyměnit lokomotivu, není nutné odstavovat celou jednotku. Za mimořádných okolností je možné ji táhnout jako běžný vlak (třeba při použití nekompatibilní lokomotivy, nebo při poruše řidícího vozu. Hlavní výhoda proti klasickém vozům je, že v koncových nebo úvraťových stanicích není nutné objíždět s lokomotivou. Je to taková kombinace výhod i nevýhod z obou světů. Dává smysl zejména tehdy, když si dopravce dá záležet na vzájemné kompatibilitě většiny vozového parku (takto to má ÖBB). Ve specifických případech jako je Ostrava-Frýdek pak pushpull dovoluje používat stejnou soupravu před i po… Číst vice »
O kolik by byla levnější lokomotiva jen s jedním stanovištěm? Stálo by to za ty komplikace? V případě dlouhých souprav by se dalo i bez řídicího vozu – něco jako TGV, tedy na každém čele jedna lokomotiva.
Cenový rozdíl takové lokomotivy by byl zanedbatelný (to vybavení kabiny až tak moc nestojí), zato použitelnost mimo soupravu mizerná, protože bez otočení (které je dnes možné jen málokde) by mohla jet jen jedním směrem. V podstatě by to mělo smysl jen pokud by byla pevně svázaná se soupravou, ale v tu chvíli už to v podstatě není pushpull, ale elektrická jednotka s jedním hnacím vozem.
Efektivně bys tím zkombinoval ty nejhorší vlastnosti obou světů.
V Itálii se ale toto běžně používá a zjevně to tedy jde. Tím netvrdím, že to je lepší.
Nikdo neříká, že to nejde, jen že to je nepraktické. Na lokomotivě za 100 milionů ušetříš maximálně jednotky milionů, ale ztížíš si tím provoz.
Že to tak mají v Itálii je jedna věc. Ale proč to tak nemají i třeba v Rakousku, kde je pushpullů taky habaděj?
Doplnil bych tam, kde je koncová stanice kusá, viz u nás Masarykovo
nebo v Maďarsku Budapest Keleti.
Nebo ve Slezsku Opava Keleti. 😉
Na které trati to u ČD skončí?
V tuto chvíli jen na okruhu VÚŽ anebo ze Znojma směr Rakousko.
Proč, už jste s tim jel??????
Protože 15 kV 16,7 Hz, které jinde než na zmíněných dvou místech v ČR nejsou…
Řada Emil Zátopek? To není řada, řada je číslo, v tomto případě řada 102. Emil Zátopek je obchodní a marketingové jméno.
A na základě čeho se to domníváte?
Třeba se to nedomnívá, ale ví…
V té druhé třídě mají ty sedačky pořád stejný vzor..ale vypadají dobře..a v jedničce kožené dobrý..
Už se jim z toho kroužení po okruhu musí točit procesory, mne by z těch čtyřech let navíc na okruhu určitě bylo mdlo 😀
No, chtelo by to zmenu, co takhle osmicku misto okruhu 😀
Na to se musíš zeptat těch belgických Vectronů, co tam několik let dělaly plot. Ale ty vlastně většinu doby prostály, takže se jim hlava neměla moc z čeho točit…
Tohle vypadá ale hodně dobře.. ať už Škodovka dodá něco i pro ČD..
Dodá musíme vydržet..je to ve výrobě
Když ten náš trh není tak náročný, tak proč by dodávali? Nám stačí low cost.
Nevidím uvnitř výčep.. je to opravu vyrobeno v Plzni pro německý trh? 🤷♂️ jinak krásnej vlak, ať se mu daří 🙂
Pěkný vlak, systém je hezky i v češtině, jakmile je koupíme od DB zpět, stačí vyměnit mašinku a jezdíme.
nemusíš umí 25 kV
Ja si jsem dost jist, že jde o čistě 15kV jednosystém.
Kdyžtak mne opravte.
V případě 109e3 je to tak.
NE-U-MÍ
NE-STA-ČÍ!
Pěkné, od Elefantů tam jistý posun nastal 😀 Snad se dožijeme objednávky nových dvoupodlažních jednotek založených na téhle koncepci.
Přece jsou již objednány pro Moravskoslezský kraj – push pully s brejlovci 750.7
To ano, měl jsem na mysli elektrické jednotky pro Prahu a okolí.
No ČD už uvažují o EMU400, ale nejsem si jistý, že 400 míst bude stačit
No když se spojí 2 jednotky,bude to pro 800 sedících.
jestli trivozove, tak 800 mist je masakr,… jesli ctyrvozove, tak mame problem, u Prahy jsou nastupiste modernizovany kratsi – 200m…
Jsou na výše uvedeným snímcích.
Posun od Ešusů určitě nastal, jen si nejsem jist, že vždy tím správným směrem. Jak je využité místo nad nástupními prostory? Pouze pro technologii? Vzhledem k výšce dveří 760 mm nad TK to tady pro NIM asi lépe nejde. Spíš mě to zajímá s ohledem na ostravské pušpulky. Bude tam nižší nástupní prostor a nad ním patro (jako v Ešusu) nebo jsou tak silně ovlivněné NIMem, že využití prostoru tím utrpí?
Ostravské push-pully budou sice mít stejné čelo, ale konstrukce skříně bude nová, nevycházející z konstrukce NIMu. To je ostatně vidět i na vizualizacích, kdy na rozdíl od NIMu se počítá se schodištěm přes představky a patrem nad nástupními prostory. Jinak ale „nevyužití“ prostoru nad nástupním prostorem NIMu neodsuzujte. Díky toho mají velmi efektivně využitý prostor představků (je zde víc než třetina míst, srovnejte s ešusy kde je to prakticky mrtvý prostor) a naprostou většinu technologie na střeše, díky čehož je uvnitř minimum technologických prostor na úkor cestujících (opět srovnejte s ešusy). Cenou je bohužel úzké prudké schodiště nahoru, ale je… Číst vice »
To je pravda, někde ty technologie být musí. Pokud budu mít příležitost si NIM prolézt, tak budu mít lepší představu než z fotek. Ale rozhodně nemám pocit, že by představky v 071 byly „mrtvý prostor“, ten má oken 2+8/6+2 = 17 = 134 sedadel (jedno okno jsem odečetl kvůli schodům, další dvě sedadla nahoře chybí kvůli mechanismu dveří), u vloženého NIMu vidím 3+6/5+3 = 17, takže stejně oken, ale neznám ho zevnitř, takže nevím, zda každému oknu odpovídá 8 sedadel. Porovnávat jiné než vložené vozy by bylo vzhledem k různé koncepci složitější.
Představky 071 mají dvě čtyřky, jedno další pevné sedadlo a čtyři sklopky, celkem třináct sedaček na představek. NIM má čtyři čtyřky a další dvě řady sedadel za sebou, celkem 24 sedaček na představek. Pravda, že 071 tratí část prostoru záchody které jsou u NIMu v přízemí, ale tam by stejně přibyly maximálně dvě další sedadla. Když budeme srovnávat vložáky, je to trochu složitější, protože vložák NIMu má dole velký multifunkční prostor. Férovější by bylo 071 srovnávat s koncákem NIMu, který má spodek plný sedaček, ale ten má zase první třídu. Proto budu počítat určitý hybrid vložáku s přízemím koncáku. 071… Číst vice »
Díky za srovnání. Výška nástupupišť 760 mm nad TK je pro patrák docela nevhodná. Nepodařilo se mi dohledat, kde k této výšce třeba Němci a Poláci přišli (a to ještě jen v části sítě). Pro klasický vagón i pro nízkopodlažní (bez patra) to je trochu výhoda, jinak je to výška „ani ryba ani rak“.
Nevypadá špatně. Ale překvapuje mě ten koš na boku na stěně. Myslím že už před docela dlouhou dobou se zjistilo že z boku sedadla dole je mnohem lepší místo.
To je asi věc osobní preference, já je třeba radši mám zrovna na té zdi. Když sedím na čtyřce, tak na koš na zdi s trochou snahy dosáhnu z jakéhokoliv místa. Na koš v uličce ale od okna nedosáhnu, aspoň v Elefantech tomu tak je.
Asi máte pravdu. Já jakožto jedinec měřící 190cm ho tam moc nemusím. Když si chci dát nohu nahoru aby se mi pohodlněji sedělo tak se vždycky o něj bouchám a překáží tam.
Kdo platí, rozhoduje. Takže to musí být minimálně s vědomím DB.
Na tyhle věci bylo několik konzultací s DB. Obecně je to jeden z mnoha „problémů“, který nemá žádné dobré řešení (další podobný jsou třeba háčky na oblečení v horní patře). Koše pod sedadly: – nezavazí cestujícím – dobře se vysypávají uklízečům, možno je vysypávat i za jízdy – ztěžují mytí podlahy – sedící cestující si o ně může umazat bundu/kabát/šaty … prostě to, co visí ze sedadla dolů (všechny tyto argumenty při rozhodovaní opravdu padly) Koše na zdi: – dobře dostupné pro všechny cestující ze 4ky – obtížně se vysypávají (zejména když jsou pod stolem), prakticky nemožné to dělat za… Číst vice »