Obrazem: Stěna na nástupišti a vchod bez střechy. Praha ukázala podobu stanic metra D
Stanice Olbrachtova. Pramen: IPR Praha
Pražský institut plánování a rozvoje dnes představil podobu některých stanic chystané linky metra D. Diskuse budí například vchod do stanice
Kdyby koupili 3-vozove a 2-vozove soupravy, mohli je podle poptavky spojovat tak, ze by jezdily soupravy s 5-vozove (3+2), 4-vozove (2+2), 3-vozove a dvouvozove…
Tim by se i mohla vyresit poptavka, kdyby nekoho napadlo prodlouzit metro D az do Jesenice…
neustále se smějeme Američanům, jak je každý musí vodit za ručičku, ale proč třeba v Lyonu může jezdit metro bez řidiče i bez nějakých stěn na nástupištích? …no ono se na těch zábranách taky někdo přeci může napakovat…
Nejen v Lyonu, je to kupodivy beznejsi nez si myslime, treba Budapest… A take nemusi byt steny takto vysoke, mohlou byt i nizke, bezne napr. v Japonsku… U nas by se automaticky provoz bez sten mohl hodit na soucasnych linkach A,B a C, kde nejsou vhodne… Ale nemyslim, ze by steny byly nejakym velkym financnim zasahem, ale treba me zarazila na jedne fotce ta zavesena plosina nad kolejemi (Pankrac), nikam nevede, to mi prijde naprosto zbytecne, nema zadny vyznam… Nebo kdyz jsou zmineny nezastresene vstupy, tak proc je na te stanici po tom komunistickem cenzorovi ta hranata budova zakryvajici prakticky… Číst vice »
K tomu Pankráci: Třeba to vede na přestup (ta odkud je ten pohled), z té druhé plošiny je značený jen východ. Spíš mě zaráží, proč na té plošině zastavuje výtah (asi pro uklízečky na vozíku) a proč jsou eskalátory schované za schodama (asi aby to vidláci co to tam neznaj nezašlapali bahnem).
A není to náhodou kvůli sebevrahům?
Protože nástupištní stěny jsou úplně nejjednodušší způsob, jak omezit riziko střetu s osobou. A už plné výše nebo „poloviční“. A ve světě nejpoužívanější. Výjimky jsou vzácné (Lyon, Norimberk a Budapešť M4).
Nedáte stěny, musíte mít radary nebo infra pod perónem, chytré kamery a spoustu věcí co hlídají volnost kolejiště. To fakt není zadarmo. V Norimberku se s tím pěkně potrápili a i tak to má falešné detekce, z Budapešti reference nemám, v Praze to bylo peklo, když se zkoušel automatický obrat na Dejvické (byly tam kamerové detekce), docela významně to narušovalo provoz.
Používá se dnes někde automatický obrat, nebo ty pokusy vyšuměly?
Momentálně není nikde.
Vídeň používá automatický obrat U4 Hütteldorf
kolik je na těch „fotkách“ mladých krásných holek. do déčka nebudou chodit feťáci a cizinci?
a proč se to pořád jmenuje nemocnice Krč když taková v Praze není?
Zapomněli také na bezdomovce, pejskaře, svobodné matky s kočárky, hypochondry a úchyly… 😀
A kdyby jste se podíval, tak to bude hned u zastávky Nemocnice Krč a Thomayerka je v Krči…
Co mají společného feťáci a cizinci?
Podle čeho jste usoudil, že ty holky nejsou cizinci?
Takže normální člověk si před vstupem na kryté schodiště složí a oklepe deštník, zatímco nenormální dav se hrne i s vodou na deštníku na schody. IPR zjevně pracuje s nenormálními lidmi. Ona taková průtrž ukáže značný rozdíl v průtoku dešťové vody do schodiště a po něm dolů u zastřešeného a nezastřešeného. V IPR jsem chtěl pracovat a fukční prvky jako přístřešky nad schodišti bych nerušil. Koho toto zase napadlo…
Jestlipak existuje nějaká statistika, kolik lidí ze za deště či sněžení přerazilo na krytých a nekrytých schodech ?
Jestli existuje nějaká statistika, nevím, ale jak „k zlosti“ funguje právě to nezastřešení třeba na Bořislavce, to už jsem byl nucen si vyzkoušet několikrát.
Vzhledem k historii vašich příspěvku se nedivim, ze vás nevzali. A je to jedine dobre pro cely institut i město:D
Vo Viedni je bežné, že vstup do Metra nemá prístrešky …. stačí sa prejsť po Mariahilferstrasse ….
Ani z Vídně ovšem snad nemusíme kopírovat hovadiny, nemyslíte?
Nemyslím si, že by to vo Viedni niekto považoval za hovadinu. Bežné je to aj v Paríži. Funguje to bez problémov všade. Je to lepšie, ako nejaká sklenená búdka uprostred ulice …
– proc tam dat cele PSD, kdyz dame polovicni, usetrime!, a bude nam v cele stanici foukat 😀
– zas ty jejich hnusne neprehledne oranzove tabule 😀
stavime metro, trochu retro stylem.
tak tohle se řeší taky snad 5 let nebo?
Na prvním obrázku, výstup ze st. Olbrachtova na roh ul. Antala Staška a Na Strži … schody, které končí/začínají hned u prostoru, kde budou lidi stát na semaforu u přechodu, je dosti nešikovný. Už vidím, jak se tam budou lidi na schodech strkat a lidi u semaforu vzájemně překážet. Buď tam nechat jen výstup k zastávce autobusu Na Strži a nebo celé překreslit a posunou.
Stanice Náměstí Míru bude pod nebo nad současnou stanicí A?
Nad
Coz v podstate nemusi davat smysl, kdyz se snazi k Miraku vystoupat sklon od Synkace.
Přechod Jamrtálu tunelem pd zemí? Ježíšikriste!
A on tam je nějaký vhodný koridor pro most?
NM-A je dost hluboko na to, aby to mohlo být nad ní.
Kdyby aspoň protáhly A na Ruzyň.
1) kudy?
2) proč?
ganz easy. Na Bořislavka by se metro rozdvojilo a jelo na Ruzyně Airport
Jak prosté, milý Michellini. Jedni vymýšlejí řešení, druzí důvody, proč to údajně nejde.
Rozdvojení není zrovna ideální. Ba dalo by se říci, že přináší více komplikací než užitku.
To jděte vyprávět do Londýna provozovateli Picadilly Line.
Proč myslíte. Ve světě je to docela časté řešení.
To zas tak easy není – při stavbě se neudělala příprava. Znamenalo by to končit několik let opět na Dejvické, což by se asi nesetkalo s úspěchem.
Metro na Ruzyň je nesmysl:
a) Nedostatečná vytíženost na to, aby se to vyplatilo.
b) Metro je pomalé, protože neustále zastavuje.
c) Trať se dá využít i pro spojení s Kladnem, které je teď zoufalé.
I nové stanice moskevského metra vypadají luxusně oproti těmto pražským…
Moskevské metro, tedy ne všechny stanice, je jako z jiné galaxie. Když jsem to viděl poprvé, spadla mi brada.
Zase v jiných městech vypadají stanice metra jako kanalizační stoka. Metro je především účelová dopravní stavba, postavená a provozovaná za veřejné peníze, ne umělecká galerie.
Ty víš o moskevským metru maximálně tak to, co se dočteš ve Sputniku. Spousta nových stanic je tam stavěna účelově, montované stavby. Např. stanice Prokšino na novém prodloužení červené linky.
Mimochodem, to že v nějaké východní despocii umí vyhodit peníze, aby ukázali svou okázalost, to není žádná dobrá vlastnost. Takže říct „no podívejte se, tam v té středověké tramtarii mají skleněné lustry“, to je asi jako jim závidět, že víc jak polovina obyvatelstva tam žije o chlebu a vodě.
Nejen nových. Na červené lince, tuším že má číslo „1“ a byla tedy nejstarší, vypadá také mnoho stanic jako I.P.Pavlova, Prasklého povstání nebo Pankrác, světle šedý mramor, sloupy na nástupišti, příšeří… Ne každá stanice je Komsomolskaja nebo Majakovskaja.
Ty lidé na stropě stanice, to má být zrcadlo, nebo jakési promítání?
A co se týče těch podivných obrazců na Pankráci, setrvalo to u toho návrhu dynamicky se měnících animací?
Zajímavá vizualizace okolí Jižní spojky v Krči, ten les tam fakt není, ale vypadá to líp …
Ty IPeRity za ta nezastřešená schodiště defenestrovat!
Je to nefunkční, ale hlavně že to hezky vypadá. Inu designéři 😀
Jasněěě, Venca odvedle to udělá zadarmo, už si takhle jednou postavil kůlnu že jo, na co nějaký tydlencty dyzájnéry, ani pivo to pít neumí!
Jeden by čekal že se poučili na Bořislavce
Tak asi tam mají neprojektovaný pořádný kanál dole 😀
Jedna zmrvena stanice na Borislavce a vsichni uz se navzájem ujišťuji, jak schody bez střechy jsou designersky úlet. Na Staroměstské, hradcanske, na Miraku, tam to všude funguje a nikdo nic zastřešovat nemusí. Zas úplně zbytecne diskuze…
Problémová není jen Bořislavka, ale např. i již zde zmíněný Motol. A zrovna Hradčanská má některé v(ý)stupy zakryté, podle mě vkusnými přístřešky. I přístřešek může být designově zdařilý, nemusí to být krabice.
Joj, ta krásná promenáda přímo do vozovky Jižní spojky, to je luxus. Proč jsou projektanti tak strašně mimo realitu?
Myslím, že jsem někde zaslechl, že tam bude zastávka 125, ale jinak dávám za pravdu.
Za tím travnatým ostrůvkem je rozhodně zamýšlená zastávka, jenom nestihli domalovat vodorovné značení. 🙂 Když se podíváte na protější stranu, tak tam zastávka je, dokonce i s autobusem M-B CapaCity. Do středního dělícího pásu budou muset vysadit nějaký trnitý živý plot, aby tam lidi neběhali. Doporučuji hlohyni šarlatovou. Ta, když vyroste, je hezká a neprostupná.
V Praze se zavádějí autobusové linky na těchto velkoproudých silnicích. Je možné, že tam bude zastávka (což by dávalo smysl..). Ne za všechno mohou projektanti..
Smysl by to dávalo, ale tak, aby nikomu nepřišlo na mysl zkusit tu jižní spojku přebíhat, když uvidí jet autobus. Nebo tam chceme další kilometr pletiva ve středovém pásu jako zajímavý designový prvek ve stylu ulice 5. května?
A taky nelze vyloučit, že se pak objeví nějaký pošuk, požadující přes JS přechod pro (dů)chodce, tak jako už to teď chtějí na 5. května nebo jak se jim to podařilo nesmylně vyřvat na Florenci či u Muzea.
Na Florenci prechod neni, ani tam nedava smysl. Dalsi je na Hlavkove moste, kvuli tramvaji.
Ale je. Přes Křižíkovu přímo proti ÚAN. Při tom tam existuje draze vybudovaný podchod.
Není, je zrušený. https://en.mapy.cz/zakladni?x=14.4400401&y=50.0901409&z=20&base=ophoto Ale je tam jeste dira v zabradli naproti dennimu baru
Tak se tam jděte podívat. Jsou tam cyklopruhy i přechody.
Designově nic moc, v tomto ohledu minimálně daleko za Uzbekistánem 😀
Vždyť je to pravda! Viděli jste fotky Taškentského metra?
a viděl jste životní úroveň v Uzbekistánu? k čemu je jim hezké metro když jezdí stále na koních?
Tím metrem?
Doporučil bych přestěhovat IPR někam ke stanici Nemocnice Motol. Třeba by na ty nezakryté vstupy změnili názor.
Nechápu co s těmi zakrytými vstupy všichni pořád mají. Karlovo námeští, Muzeum, Flora, Můstek, Náměstí Míru. Několik stanic bez zakrytých vstupů, kde se pohybuji a nikdy jsem tam nezaregistroval problém, ani při přívalovém dešti. Pokud je vše uděláno jak má, nevím proč by měly přístřešky hyzdit okolí.
Pochopil bych takové řešení v památkové zóně, na okraji města už moc ne. Hlavně z čistě praktického hlediska, asi nelze srovnávat pár kapek z deštníků a bot s přívalovým deštěm, co se valí do nekryté díry. V zimě bude schodiště vyhřívané nebo se bude něčím sypat? Přitom vstup do metra může být zajímavým architektonickým prvkem, viz. třeba Bilbao nebo historické secesní vstupy v Paříži.
V Paříži jsou historické secesní vstupy pouze někde a jsou mnohdy nezakryté. Na nových linkách také nejsou zakryté, třeba vstup na automatickou linku M14 ve stanic Bercy je nezakrytý (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Metro_de_Paris_-_Bercy_01.jpg).
V Londýně je také plno nezakrytých vstupů, i v Berlíně, i ve Vídni.
To asi není největší problém pražského metra.
Přesně tak. Co si vybavuju, tak v Paříži by se daly zakryté vstupy spočítat na prstech. A to některé stanice, jako třeba Chatelet, mají i přes dvacet různých vstupů.
Tak ona je to pak docela velka kostka v ulici, do centra nebo blokove zastavby se nehodi…
Vážený pane MartinSi, Domnívám se, že argumentace Paříží či Londýnem je mimoběžná — máme zde totiž jinou nadmořskou výšku a hlavně klima. K některým problematickým bodům. 1) Výrazně větší množství přitékající vody při přívalovém dešti se možná dá zvládnout, i když na Chodově svého času (v době, když už stála první část obchodního centra, nikoliv ovšem ještě druhá) kanály pod každým schodištěm (přes celou šířku vstupu) byly, stejně krátká průtrž mračen uzavřela stanici metra (musel jsem jet z práce jinak a že to časově stálo za to) a přidělávali další kanály, podélně při kraji celé chodby vedoucí od všech schodišť… Číst vice »
Nejezdi tak daleko. Stačí Varšava. Vstupy ve tvaru stylizovaného M.
Zajeďte se při dešti podívat do stanice Nemocnice Motol, jak píše Kuba výše. Schody nekryté a v podchodu to klouže neskutečně. Dříve tam uklizečka vytírala pořád dokola, potom tam dávali ceduli „Pozor kluzká podlaha“, dnes ani to ne… V historickém centru nezakryté vstupy chápu, ale na periférii? Proč? Aby na schodech dav lidí o sebe šermoval deštníky? Nebo aby si kuřáci při výstupu mohli dřív zapálit? I to se na Motole děje.
Jenze to je chyba v projektu, pod schodisti u vstupu musi byt svedena voda do zlabku tak, aby zvladal i privalovy dest, stejne tak uklid schodu, kdy jsou schody dotazene az je stene a chybi cistici a odtokovy zlabek u sten,…
A ani záchod jim tam nefunguje.
Když srovnám komfort přestupu z metra na bus za deště na Nových Butovicích a Nemocnici Motol, tak si nemůžu pomoct, ale vidím tam jistý rozdíl. Na Motole se k tomu ještě přidává ta hladká podlaha, která je za mokra jak kluziště – kdyby byly vstupy zakryté, tak to stihne z lidí okapat na schodech/rampě.
Staci tam dat vhodnou podlahu. I kdyz u borců z metroprojektu můžeme cekat leccos
„Stačí“ tam dát tu cedulku. Podle mě by se nemělo stavět tak, aby to „stačilo“, ale aby to bylo uživatelsky přívětivé. To znamená z metra na bus suchou nohou.
V Norimberku to jde beze stěn a dokonce mají metro až na letiště. Praha na to má 🙂
Ty stěny zvyšují bezpečnost provozu. Kolikrát je zastaven provoz pro pád člověka do kolejiště. Toto odpadne.
Jen doufám, že – při tom, jak to u nás chodí – statistická četnost zastaveného provozu kvůli střečkujícím dveřím nepřesáhne statistickou četnost pádů do kolejiště.
Tak ona je otázka, kolikrát bude zastaven provoz kvůli tomu, že někdo to sklo rozbije a vysype se do kolejiště 😐 Nebo je v plánu tam dát plexisklo?
Rozbit kalene sklo je docela kumst, zvlaste pokud je jeste lepene s folii, … i sekyrou by vam trvalo jej 15min. vymlatit…
https://www.youtube.com/watch?time_continue=9&v=Maph1a2qFf4&feature=emb_logo
A pak se někdo diví, že jeden mezistaniční úsek se dvěma stanicemi má stát přes 10 miliard …
Tyhle skla jsou naprosto bezne,… sklenena zabradli, vylohy obchodu, rodinne domy, prosklene dvere,… nikde se nepouziva obycejne sklo,… kalene sklo je bezne napriklad v oknech vlaku, tramvaji, autobusech, autech, na prepazkach… proste prakticky vsude, aby nedoslo k poraneni a urazu strepy z rozbiteho skla…
1m2 VSG 44.2 stoji asi 800,- zalezi na objemu, u kaleneho ESG je asi 900,-, maloobchodni cena je asi 2x vyssi…
Stěny jsou kvůli automatickému metru, mají je všude.
Tak třeba v Budapešti je nemají ani po zavedení automatického provozu.
Sch: Nemáte pravdu – simeon výše napsal že v Norimberku to jde beze stěn. A to i v případě že zrovna jede Kurzzug , který zastaví jen cca uprostřed délky nástupiště . Lidé se postaví podle vyšrafovaného značení, a nepopadají do kolejiště
Ony tam ty zástěny fakt budou? Tohle hrozně brzdí provoz kvůli nutnosti zastavovat s přesností na centimetry.
Ono počítač to spočte tak aby to zastavilo jak má, nikde ve světě to nezpusobuje žádné zdržení
Na jednu stranu souhlasím, že zastavit svižně a přitom přesně se běžně umí.
Na druhou stranu třeba v Římě automatické metro zastavuje hodně rozvážně a poslední centimetry se plazí neskutečně pomalu. Takže s vaším tvrzením „nikde ve světě“ silně nesouhlasím.
Stejný pocit jsem neměl přišlo mi to naprosto přirozené zastavení, to spíš kdyby se tam rychleji otevíraly dveře… Nicméně že by to nějak zdrželo to si nemyslim, rychlost průběhu na stanici byla standartní jako se strojvedoucím
Oblíbený, ničím nepodložený argument:
VŠUDE VE SVĚTĚ popř.
NIKDE VE SVĚTĚ
Vyvraťte mi ho. Kde na světě zásteny způsobují nějaké zdržení oproti normální provozu?
Nikde, v drtive vetsine se otviraji steny soucasne s oteviranim dveri vlaku, jsou vyjimky, ale vetsinou neni zadny rozdil…
Bohužel, počítač ta skla neumyje. Bude to jako prase. Kdo mi nevěří, ať si udělá exkurzi do stanice Vyšehrad.
Takže je podle Vás jednodušší tam ta skla nedávat, protože by byla špinavá, ale zase může metro stát kvůli pádu člověka do kolejiště. Místo toho, aby bylo do údržby stanice zahrnouto i mytí skel, přičemž odpadnou komplikace způsobené pádem do kolejiště. Chápu to správně? 🙂
Lepší špinavá skla než neustálé pády do kolejiště (ne že by se snad nenašli nějací vynalézavci, kteří by to sklo nepřelezli). Jinak Vyšehrad je ještě docela v pohodě oproti takovému Střížkovu, tam skla nejspíš nikdo nikdy neumyje.
Za Střížkov poděkujte Kotasovi – měl by je aspoň jednou měsíčně chodit umývat on …
Nebo prostě tam vytvořit větší prostor, takže lidi se trefí sami.
Automatické vlaky bez řidiče zastaví na cm přesně pokažde :)))
Ne uplne na centimetr, ale ano… 🙂
Počítač na centimetry zastavit umí 😉
Už dnes soupravy na lince C a A brzdí pomocí počítače a přesně na ty vaše centimetry.. Až se bude automatizovat linka C, tak budou instalovány i do stanil linky C.
V te posledni vete ma byt linka B ne?
Spíš v první. Céčko má Matru, kdežto na A a B brzdí ACBM3, detaily zde https://www.azd.cz/admin-data/storage/get/250-
Určitě C. Kromě výše uvedeného má význam také to, že je nejvíce zatížené a možná bude výhodou i přímé propojení s (od začátku automatickým) D.
Tak podle wiki A a C umi automaticke vedeni vlaku a na B se instaluje. https://cs.wikipedia.org/wiki/Metro_v_Praze#Zabezpe%C4%8Dovac%C3%AD_za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD
Tak to sorry, já jsem myslel, že „udírny“ na béčku už jsou dávno minulostí, ale ono se to nahrazování ARS hrozně vleče – na stranách 12-14 je popis i s historií zabezpečovačů v pražském metru https://www.dpp.cz/data/leaflets/documents/2019-11-25-15-39-48_DPK-brezen-2019-web.pdf
Tak, na Becku se nespecha, ale trat by to jiz umet mela… testoval se vlak bez cestujicich (asi pred rokem?)?
Nemusi byt instalovany, muze to byt stejne jako v Budapesti,… mj. u nas jsou puvodni stanice celkem pekne a cenene, mozna i pamatkou, takze bud to bude beze sten nebo tam budou nizke cca 1m…
Nízké průhledné stěny by byly, myslím, dobrý kompromis. Koukat by se dalo přes ně (kromě dětí) a zabránily by nechtěnému pádu do kolejiště (a honění zatoulaných psů, jak občas slýchám v metru). Aspoň bych si nepřipadal jako v akváriu. 🙂
No tak zrušme dveře do výtahu, aby se nemuselo zastavovat na centimetry. Brzdí to provoz.
Tomu se řiká páternoster ne? 😀
Dnes nezastavujeme, máme zpoždění. Dokonce ani nepřibržďujeme. 🙂
V Petrohradě to zvládají na ruku.
Proč mínus, když je to pravda?
Proč jsou soupravy čtyřvozové? To jako jenom pro začátek? (Jako to kdysi bylo na C a A?) Doufám, že stanice nejsou kratší!
Planuje se provoz se 4-vozovymi soupravami, ale nastupiste budou pripravene pro 5-vozove soupravy, aby slo v budoucnu jeden vuz pridat…
Když je metro automatické, není už myslím tak velký rozdíl v nákladech na provoz delších souprav, respektive kratších souprav v hustějším intervalu. Přičemž druhá možnost je jednoznačně atraktivnější pro cestující. Pak už jde jen o technologické limity, na kolik desítek sekund se dá interval snížit, aby se dosáhlo požadovaného přepravního výkonu.
No drobný rozdíl tu je – potřebujete koupit více souprav a zvyšují se vám náklady na provoz (servis, energie, úklid…).
Jestli kupovat například čtyři soupravy po pěti vozech nebo pět souprav po čtyřech vozech, to vyjde nastejno.
Pravda, že 4×5 i 5×4 je pořád dvacet, ale obávám se, že v tomto případě to neplatí. 🙂
Ten cenový rozdíl spočívá v počtu nakoupených řídících vozů (když beru Petrův příklad)? Docela by mě to zajímalo, jak to s těmi cenami je. Když se k těm 17ti (nebo 20ti?) 4vozovým soupravám nakoupí ještě nějaké budoucí vkládané vozy, tak by výsledná cena mohla být podobná jako kdyby se nakoupily 5vozové jednotky. Nebo by to bylo dražší?
Ridici vuz, respektive ten zabezpecovac v nem, je rozhodne drazsi nez vagon. Prikoupit vagony nekdy v budoucnu bych videl jako problem. Metro je vec hodne sita na miru a nekdy v budoucnu rozbihat vyrobu par vogonu by bylo drahe. Navic vyrobce uz nemusi v te dobe ani existovat, viz treba CKD, ktere krachlo v prubehu dodavky pro prazske metro C. Navic mit k dispozici vice vagonu ma vyhodu i pri servisovani (prioritne odservisovat ridici vuz a ten muze drive vyrazit s jinou soupravou vagonu zpet do sluzby) a samozrejme v pripade poruchy.
Ani tak jednoduche to neni, treba metro M1 na lince C je slozeno ze 3 typu vozu…
Řazení vozů v soupravě je vždy M1.1 + M1.2 + M1.3 + M1.2 + M1.1, kvůli rozdílnému vybavení jednotlivých vozů jsou soupravy nedělitelné.
To, že je to někde komplikované, neznamená, že to tak musí být i na D. Nepřijde mi nutné mít klíčové komponenty rozfrcané po celém vlaku.
Nebo udělat soupravu 2+3, a dají se spojit libovolně.
Spíš se jedná o věc lidí co tvoří vizualizace.. Stanice budou všechny postaveny s délkou 100m. což je standard i v dnesšních stanicích.
Vlastně by pro začátek (na provoz linky Pankrác – Olbrachtova) stačilo jezdit s jedním vozem.
V Berlíně na lince U55 z HauptBhf k Bráně jezdili se 2. Po jedné koleji.