Obrazem: Šmejkalka zespodu. Stavbaři montují na dálniční most ze 40. let čidla
Most Šmejkalka a instalace monitorovacích zařízení. Pramen: Strabag
Při opravě budou zachovány oblouky, které vznikly ve 40. letech a které diagnostický průzkum vyhodnotil jako vyhovující.
.. už chybí jen socha Mulisáka v nadživotní velikosti.. 🙂
A taky Bubáčka a strýčka Brčála i s Pulcem.Mohlo by to vypadat podobně jako sousoší Babičky s dětmi v Ratibořicích
Vždy si ve spojení s tímto mostem vzpomenu na slova našeho minulého pana premiéra.
„Máme zcela novou dálnici z Prahy do Brna“
Myslíte toho, který „všetky súdy vyhral“, „má „telefone na všetky prezidente“ a „hlavně „chcemír“? Na něm si cením jednu věc. Že je konzistentní. Prostě lže kdykoliv hu*u otevře…
Jsem velice prekvapen, ze hlavni prace jeste vubec nezacaly. Myslel jsem, ze uz pomalu nabihaji.
Na to stáří vypadá ještě celkem dobře. Z pohledového hlediska se mi líbí původní prkenný šalunk.
Jestli po opravě vydrží bez zásahu dalších alespoň 50 let, bude to dobrá investice.
Ty fotky jsou moc hezké, díky za ně redakce. Ten most dává tomu údolí úplně jiný pohled, a pokud se tenhle styl povede i na D3 přes Sázavu, tak to údolí získá novou dominantu.
Pri pohledu na tu elegantni konstrukci si vzdycky vzpomenu na kvileni nimbystu, ze prechod D3 pres Sazavu „uplne znici sazavske udoli!!!!!“…
Jo, jenže tady když se tenhle most stavěl byla jiná doba a pak taky tady žádné extra nádherné údolí není.
Rád bych zde upozornil, že tenzometr neměří napětí v materiálu, ale také jen deformaci, obvykle lokálně a díky tomu při znalosti dalších parametrů dokážeme napětí v materiálu vypočítat. Semestr experimentální analýzy napětí na tiskové oddělení strabagu😉.
Z hlediska principu máte samozřejmě pravdu, ale obvyklé použití je pro měření napětí. Proto se zařízení označuje jako tenzometr, ne extenzometr, čili bych na tiskové oddělení nebyl tak přísný 🙂
To máte jako s teplometrem. Taky neměří teplo, ale teplotu.
Neměl jste na mysli teploměr?
Jj, měl.
Pana docenta Culka na ně 😀
Říkám si, jestli by už nebylo jistější to vyměnit komplet celé, než aby se pak ty původní zachované části museli znovu řešit během životnosti „nového“ mostu. Teď si to trochu zjednodušíme a zlevníme, ale aby nás to pak v budoucnu nestálo ještě víc…
Zvlášť když ten základ pochází z válečné a těsně poválečné doby, kdy v dostupných stavebních materiálech i personálu asi nebylo dvakrát na výběr…
*musely
Tak pokud do betonu nezatéká, je řádně provedený a je ochráněn před zvětráváním, tak není důvod na to sahat, pokud staticky vyhovuje. Betonové konstrukce nejsou navrhované tak úsporně jako třeba ocelová příhradová železničního mostu na výtoni, kde se počítalo s omezenou životností únavovou a tam vlastně i morální. Beton je s časem při dodržení výše zmíněných podmínek jen lepší a lepší. Sice už to nejde tak rychle jako v prvních 30 dnech, ale rozhodně se nekazí.
Jediné co hrozí, tak je karbonatace – chemické navázání vzdušného CO2 do betonu. To sníží jak pevnost, tak i zásaditost, hůř pak chrání ocel před korozí.
Oblouk je ale masivní konstrukce, to potrvá hodně dlouho než postoupí do nějaké větší hloubky, navíc povrch se dá ošetřit.
Pravda, teda očekávám že v rámci tak zásadní rekonstrukce bude povrch ošetřen nějakou stěrkou nebo nátěrem který toto řeší/zpomalí na mez, díky které to do vynálezu teleportu přežije.
Beton těch oblouků je velmi kvalitní, takže i karbonatace v něm postupuje pomalu. Zároveň oceli tam není moc – původní projekt počítal se subtilnější a více ocelí vyztuženou konstrukcí, ale válečný nedostatek oceli vedl k tomu, že se, lapidárně řečeno, ocel nahradila betonem – zvýšila se mocnost oblouku a použilo se méně oceli. Se sanací povrchu betonu se samozřejmě počítá. A nakonec – beton v oblouku je samozřejmě namáhám v tlaku, což je pro beton vždy „komfortnější situace“ (omlouvám se přítomným statikům 🙂
Pozor, tady nejde o žádné zjednodušení a už vůbec ne o ušetření.
Byl proveden detailní průzkum oblouků a z něho vyšlo, že oblouky budou potřebovat jen opravu jinak jsou v pořádku.
Proč by se měli vyměňovat?