Obrazem: S pomocí remorkéru Beskydy dnes připutovaly do Čech pivní tanky pro Plzeň
Plavební komora Střekov, ilustrační foto. Pramen: ŘVC ČR
Loď Andrea 2 společnosti EVD Sped. dnes dovezla z Drážďan do České republiky čtyři obří pivní tanky pro plzeňský pivovar.
Zdravím. Tématu nerozumím a proto se budu ptát na přípřež velmi laicky. Náklad zůstává na původní lodi ke, kte se připojí nějak ten remorkér Beskydy? A to nějakými lany? Na obrázku vidím mezi oběma plavidly rozestup. Bez remorkéru by nemohla mít loď zapnutý motor?… Prosím o vysvětlení principu přípřeže děkuji.
Já tomu taky nerozumím, tak pokud napíšu nějakou blbost, prosím o opravu. Náklad je na vlastní lodi, remorkér jí táhne na laně. Souhrnně vzato, remorkér umožňuje proplout daným úsekem za nižšího stavu vody, který by samotnou loď omezoval – musela by mít nižší ponor (což zrovna není případ těch lehkých nádrží na fotkách), případně by vůbec neproplula (?). Při nižším stavu vody tato proudí rychleji, takže remorkér poskytne lodi dodatečný výkon pro plavbu proti proudu. Beskydy ještě, díky konstrukci svých koles, vytváří za sebou vlnu, která taženou loď nadnáší.
Spíš to vypadá, že při nižší hladině tlačná loď nemůže jet na plný (a jestli nějaký) výkon. Víří bordel na dně a hrozí poškození šroubů. Tlačná loď je vidět na 2. obrázku.
Při nižším stavu vody tato proudí rychleji … je nesmysl. Opak je pravdou.
Beskydy jsou klasický remorkér pro vlečnou plavbu, jaká se provozovala v minulosti. Zhruba v těžišti lodě je naviják s lanem (to aby remorkér mohl táhnout a přitom manévrovat) – ty oválné rámy napříč přes záď lodi jsou právě kvůli vlečnému lanu. Má relativně malý ponor (1,0 m) a pohon zadním kolesem, což je klíč k pomoci nákladním lodím. Na dolním Labi totiž lodě s pohonem lodním šroubem plující proti proudu musí mít o 15 cm nižší ponor než lodě s kolesy, či všechny lodě plující po proudu. Více najdete tady: http://www.rvccr.cz/public/files/userfiles/ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/beskydy.pdf
ale pořád nevíme proč to tak je, což by mě docela zajímalo
Tak tohle už je jednoduchá fyzika. Jak píše ŘVC ve svém letáku, Beskydy mají dvě zadní kolesa o průměru 3490 mm a každé má osm lopatek o rozměrech 3440 x 655 mm. K pohonu potřebujete vyvinout sílu a síla je změna hybnosti, tedy m * a, takže na výběr máte buď urychlit velkém množství vody o trošku (kolesa), malé množství vody hodně (water-jet) a nebo něco mezi tím, což je lodní šroub. Beskydy zabírají svými kolesy plochu vody 4,5 m2, kdežto jeden lodní šroub může mít plochu 1 m2 (při průměru 1,13 m). Motorová loď Andrea https://www.binnenschifferforum.de/showthread.php?15357-Andrea-SGMS-08451026-Andrea-2-GSL-09548025 má dva motory… Číst vice »
Autore, ŘVC tvrdí: „Pokud by zdymadlo Děčín už stálo, nemusely by lodě čekat, až bude voda.“, ale je tomu skutečně tak? Jak je vidět i na fotkách, Beskydy pluly jako přípřež už z Drážďan a ani německý úsek na tom není s vodou kdovíjak dobře. Třeba hloubka plavební dráhy (Fahrrinnentiefe) je dnes podle https://www.elwis.de/DE/dynamisch/gewaesserkunde/f_t/ mezi Hřenskem a Drážďany 150 cm, ale dále po proudu mezi přítoky Elster a Saale udávají jen 134 cm. Je tedy opravdu stupeň Děčín tím kritickým místem, a nebo se po jeho výstavbě bude na vodu čekat o pár kilometrů dál? Pro srovnání dnes dle LAVDIS… Číst vice »
Labe se má dále na hranici upravovat, ale bez jezu, dělá se to takovými příčnými hrázkami.
Ty příčné výhony, o nichž píšete, se používají na zvýšení hloubky v hlavním toku už po staletí. Pár centimetrů to přidá, ale zásadně situaci nezmění. Když se podíváte na ortofotky, tak v Německu jich je na Labi plno, ale přesto tam hloubka není o moc větší než u nás.
Zajímalo by mne, ajk by tuto záázku bylo možné realizovat jinak než vodní dopravou. Doufám, že si je „někdo“ vědom, že vodní doprava není konkurencí silniční nebo železniční dopravy, ale že dokáže nabídnout ekonomicky smysluplné varianty pro přepravu některých výrobků a surovin. Pokud se zbavíme vodní dopravy, některé druhy výrob u nás zaniknou, a protože se zhorší dodavatelské řetězce nebudou mít investoři zájem některé druhy průmyslu u nás budovat. A jsou to často výroby s vysokou přidanou hodnotou, protože každý výrobek se navrhuje individuálně a je zde vysoký podíl kvalifikované práce.
Z Lovosic do plzně to pojede po silnici, takže alternativa „po silnici z X do plzně“ by taky šla, ale po vodě je to snazší a levnější.
Nejsem odpůrce vodní dopravy, ale- které druhy výrob, zejména s vysokou přidanou hodnotou, by v ČR zanikly? Napadá mě ta loděnice u Lovosic, a dál?
Všechno, co souvisí s výrobou železa v Moravskoslezském kraji, protože nepůjde ekonomicky smysluplně dopravit levné uhlí ze světa. Současná těžbě za 10% ceny na burze s porovnáním se stavem před 10 lety se dlouho neudrží, protože není na investice na otvírky nových prostor, a to jak v Česku tak v Polsku. Pak jsou to výroby speciálních nadgabaritních konstrukcí, které se z titulu neekonomické dopravy pravděpodobně přesunou do Polska nebo jinam. Doprava u těchto výrobků tvoří až desítky procent z ceny zakázky, takže přeprava výrobku po silnici do Mělníka a následná přeprava po vodě často znamená prohru v poptávkovém řízení.
No ale to neřeší Labe, to potřebujeme buď 4 kilometry kanálu, nebo s Polskem dohodnout přístav a vlečku na Ratibořské přehradě. Dokonce si umím představit mnohem reálněji odkup tratě Krzanowice – Ratiboř, její napojení do Chuchelné, stavba přesmyku po starém tělese v Ratiboři a stavba přístavu.
Je otázka, kde se tyto nadrozměrné výrobky dělají. Třeba v Hradci Králové je firma (jejíž jméno jsem zapomněl), které dělá různé tanky a dopravuje je po silnici třeba do Mělníka (a jednou se jim těžce zasekl na D10 u Brandýsa). Ale třeba VVN transformátory jsou od začátku konstruovány na přepravu po železnici. Stačí připojit z každé strany n-nápravový podvozek a jede se, trafo je samonosné.
Nevozí se ta trafa na hlubinových vozech?
Nějaká možná ještě ano, ale dnes jsou spíš vidět mostové vozy, třeba jako tady https://www.railtrains.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=35336
Umožňují přepravu větších těles, než hlubinné vozy.
Ta největší trafa stále téměř výhradně na šnáblvágnech. Jeden 32n se teď dokončuje v ELH Halle pro tohoto vlastníka: https://www.kuebler-spedition.de/kraeftige-expansion-in-der-bahnsparte/
Myslíme oba to samé, ale ja jsem si chybně myslel, že hlubinovy vůz je jen ten s mostem s plnou podlahou a že ten se dvěma podelnymi nosníky bez podlahy není hlubinovy, ale mostovy.
NEXEN v Hradci dělal třeba tubusy pro mořské větrníky, jednu dobu se to expedovalo i po železnici.
Podle mě je mnohem snazší úprava stávající silniční sítě v úseku Ostrava-Kožlí tak, aby se tam daly bez omezení vozit skutečně nadrozměrné náklady. A to jak rozměrem, tak hmotností. Stejně se ty výrobky musí v těch ocelárnách/strojírnách (nejmenuji, je jich tam vícero) nejdřív naložit na podval.
Trvalo by to pár let a stálo by to zlomek nákladů na nějaké kanály.
S jakým množstvím nových hutí a válcoven u nás v nejbližší době počítáte? Vodní doprava je z pohledu některých specifických zákazníků určitě fajn, pokud se ovšem nemusí nikterak podílet na budování infra. Navíc s ohledem na zhoršující se klimatické podmínky jde do háje i tam, kde je skutečně důležitá – viz Rýn.
Tak rýn je sice kanalizovaný, ale těch přehrad a jezů na něm asi moc není. Možná až do nedávno doby nebylo třeba na něm hladinu nijak řešit. Navíc si nevybavuji že by přímo na něm, nebo v jeho okolí byly velké kaskády přehrad, které by zadržovaly vodu na suché období. Dunaj je na tom o něco líp, ale i tak se objevují povodně, které to nepochytá a období kdy prostě voda není. Mezi Braubachem a Bingenem máte spád kolem půl metru na kilometr, takže asi tam problémy mohou nastat a nejsem si navíc jistý jestli tam nebude reálně nějaký úsek… Číst vice »
Už aby to zdymadlo stálo. Je moc smutné, že takové důležité stavby u nás tak dlouho trvají. Přitom tolik neskutečně chybí.
Chybí dálniční obchvat Prahy, ne tahle ptákovina…
Spíš chybí severní dálniční tah jako takový.
A nějaké řešení splavnosti opravdu chybí, Labe je totiž podle mezinárodních dohod snad už z 18 století, mezinárodní vodní cestou a bez cel a neclilo se na něm snad i dříve. To je dost významné pro obchod, ne tak pokud je EU, ale jak dlouho bude? Ale máte pravdu, chybí toho dost, třeba další sklonově dobré trať do Německa, II. hlavní tah, rychlá trať mimo Třebovou, jižní nákladní obchvat Prahy, 3. (4.) kolej z Chocně do Třebové…
Ptákovina to není z pohledu lodní dopravy. Ale máte pravdu, že je více než smutné že nestojí celý pražský okruh, dálnice na Vídeň a spousty jiných životně důležitých staveb.
Byl by někdo schopen říct jak je to s hladinou Labe reálně? Neustále se mluví o hraničním úseku, ale zdrže začínají až Střekovem, tedy 36 kilometrů od konce skutečně hraničního úseku a 28 kilometrů nad Děčínským přístavem v Loubí. Zde (www casopis ochranaprirody cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/proc-a-jak-zlepsit-plavebni-podminky-na-labi/) je třeba uvedeno že na Labi sou dnes dva problematické úseky. Nízkou hladinu v nich uvádí již mapy z přelomu 50. a 60. let. Pokud opravdu je problém až u nás na dvou místech a navíc nad problematickým místem, kvůli kterému jsou protesty proti děčínskému jezu, nevidím důvod proč trvat na jeho umístění v současném místě… Číst vice »
Co vím, tak je prostě největší problém od hranic ke Střekovu.
A protesty co slyším nejsou ani tak proti konkrétním stavbám, ale obecně proti stavění jakýchkoliv jezů, ať jich bude jakkoliv a kdekoliv. Vždy se vyrojí ekoteroristi s opruzem, technické řešení nemá vliv, na vyrobenou ekologickou elektriku neslyší, ta je totiž po vzoru „Zabij bobra, zachráníš strom!“.
Tak teď je nejlepší doba všechny potřebné projekty dotáhnout do konce. Udělat rozhodnutí ve speciálně zrychleném režimu. Firmy budou potřebovat zakázky a lidi práci.
No ten nouzový tav bych nezneužíval raději na toto. Otázka jestli budou lidi se správnou kvalifikací, přece jenom se bude potřebovat spíš člověk s průkazem na bagr, betonář… než Franta s lopatou.
Ale souhlasím že je na to všechno ideální doba. Jen jestli je dost projektů v zásobníku, které jen čekají na zahájení. Jinak se zase budou dělat „lokálky“ jen aby se utratily peníze a hlavní tahy budou stát.
Projektů jako takových máme dost. Jenže kvůli byrokracii stojí. Protože stát není schopen splnit požadavky, které si sám sobě určil.
S takovouhle prasečinou mě prosím nespojujte!
Z obecního hlediska jste mimo, a než se něco vyprojektuje, tak nouzový stav je pryč.
Spousta staveb je vyprojektovaná. Je chybí nějaký ten papír. Protože křeček, ježek nebo žabka…
To je právě to divné co mi přijde, slyšíme že problém je v celém úseku přitom dobrý kus nebude vůbec ovlivněný jezem. Mě z celé té situace pořád tak nějak připadá že se zašprajcoval stát a nechce slyšet o ničem jiném než tom co si vysnil. Respektive jsem neslyšel že by šel do alternativního umístění stupně, které se také zkoumalo a modelovalo, byť toto je výše než navrhuji já. Existuje, co jsem našel, varianta současně tlačená, dvoustupňová (navíc stupeň Malé Březno) dvojstupňová s posunem nad soutok, trojstupňová s dalším jezem v Hřensku a pětistupňová. Možná by šlo s nimi udělat… Číst vice »
Taky mě to připadá, že se sám stát zašprajcoval, kdy dělá jedna ruka (MŽP) proti ruce druhé (MD).
Já se obávám, že těch problematických úseků bude víc než dva. Labe od Střekova proti proudu umožňuje celoročně ponor 2,0 – 2,2 m, Vltava od Mělníka do Prahy se loni a letos prohrabávala na hloubku 2,5 m, což umožní ponor 2,2 m. Od Magdeburgu na západ a na sever po kanálech je ponor 2,5 – 2,8 m. No a mezi Magdeburgem a Střekovem je nestálá hloubka, kdy po velkou část roku je možný ponor jen někde v rozmezí 1,0 – 1,5 m. Plavební stupeň Děčín situaci určitě zlepší, ale bude navýšení ponoru o 15 cm, nebo třeba i o 30… Číst vice »
Z tohoto pohledu asi ne. Potom by bylo nejlepší to udělat na 3 metry a byl by klid.
Já bych si tipnul, že vodní stupeň v Prostředním Žlebu je důležitý pro samotný přístav Loubí, protože jeho vybudováním vznikne zdrž s velkou hloubkou již v Loubí. Myslím si, že ani tam to dnes s ponorem není žádný zázrak (ale třeba se mýlím). Dalším (a nepříliš zmiňovaným) bonusem je to, že by vodní stupeň v Prostředním Žlebu vytvořil protipovodňovou ochranu pro Děčín na Labi i Ploučnici, protože na zdrži při povodních vodní stav roste jen mírně.
Každopádně poměr přínosů a nákladů vodního stupně v Prostředním Žlebu není zdaleka tak příznivý, jak to prezentují rejdaři a betonáři.