To je krásná reportáž, Janu Šatavovi přeju mnoho zdaru a držím palce.

Komu palce určitě nedržím jsou České dráhy chovající se ke svěřenému majetku v duchu svojí salámistické tradice. Je neuvěřitelné, že se někomu zřítí střecha na objektu v jeho vlastnictví a několik roků nepodnikne sebemenší snahu o uklizení ruin a o jeho základní bezpečnostní a statické zajištění – ta vrata vypadají, že někomu každou chvíli spadnou na hlavu.