Obrazem: Fantova budova znovu zazáří i uvnitř, bude lépe propojena s nástupišti a podchody
Správa železnic má plány, jak v secesní památce znovu vzkřísit pasažérský, kulturní a pracovní ruch.
Správa železnic má plány, jak v secesní památce znovu vzkřísit pasažérský, kulturní a pracovní ruch.
Hlavní nádraží je strašný paradox. Mix krásné architektury, celkem moderního železničního uzlu a zároveň jedna z nejvyšších koncentrací všemožného lidského odpadu v ČR. Tam je potřeba začít, aspoň trochu upravit podmínky. Odstranit „park“, který stejně žádným parkem není, je to obyčejné doupě feťáků, zlodějů a bezdomovců. Vstup do prostor nádraží podmínit zakoupením jízdenky některého z dopravců/IDS, příp. nějakým symbolickým poplatkem, z jehož výnosů se může financovat posílení dohledu security/MP. Bohužel pokud chceme tohle místo zcivilizovat, „po dobrém“ to fakt nepůjde.
fakt lituju lidi, jejichž jediným receptem na všechno je represe. to místo „zcivilizuje“ hlavně tramvaj.
opravdu budou v kavárně pragotrony? a funkční? vlastně bych to uvítal, může se z toho stát podobná „ikona“ jako z tramvají T3 🙂
Správný čas budou ukazovat 2x denně, tedy funkční 🙂
Ten Pragotron na obrazku 3 je super. Zrejme architekti ze studia M1 misto aby se sli na nadrazi aspon podivat tak jen vytahli ze skrine 30 let stare vizualizace a trochu je oprasili.
Oprasit je hezké slovo. Okrajově zprasit?
Na mne ta budova působí stresově, ponuře, je to muzeum, ne nádraží. Fantův pomník, který se mu ale vůbec nepovedl. Budova zásadně není secesní, ale je to totální eklektika, kde už chybí jen pyramida. Fanta zřejmě , když viděl, jak ponuré to je, začal to oživovat množstvím secesních prvků, jinak budova je mix klasicismu (technické vznešeno s důrazem ohromit veřejnost monumentalitou). Secese je jiná, chce potěšit svou křehkou krásou. Takže v podstatě jde o pozdní klasicismus smíchaný se vším jiným, s čím se kdy v životě setkal. Něco jako když pejsek a kočička pekli dort, a byly jim z toho… Číst vice »
Oblast hlavního nádraží zůstává (s výjimkou cestujících) no-go zóno pro Pražany, je to místo feťáků, zlodějů, podsvětí, a bezdomovců (vlastně oni mají domov na hl. nádraží). Špína, borde, nebezpečné místo a táhne se to 70 let, ale pražským radním to nevadí, jako by se jich to netýkalo, stejně zpustošený Karlák, Václavák. Je to no-go zóna i pro Městskou policii.
Cizinec, než aby šel obdivovat bizarní nápady Fanty, raději se tomu místu úplně vyhne, cestou mu nabídnou kradené hodinky :):)
Ta budova je mrtvá, proto na vás působí tak depresivně.
ty vizualizace jsou příšerné – je na nich vidět, že se to dělá tak, aby to stálo zatraceně málo peněz na úkor kvality a pohledové estetiky… Na druhou stranu rozumím všem nadšencům v tom, že i tohle je bohužel mnohem lepší než současný zanedbaný stav.. No a co se týká toho prostoru před podchodem jen z cihel/dlaždic v designu režné cihly – je to příšernost okoukaná v Anglii, severním Německu apod. , která nijak nesouvisí s naší oblastí střední Evropy. Jako příslušník porevoluční generace (bylo mi 6 když to vypuklo) a člověk co byl na mnoha nádražích v mnoha zemích… Číst vice »
Co je na režné cihle špatně? Co třeba Kotěrovo muzeum v Hradci, Gočárovy mlýny v Pardubicích? Řepovo nádraží tamtéž? Nic? Zkuste dát pro začátek do gůglu ‚česká individualistická moderna v architektuře‘, když píšete, jak moc jste toho viděl.
Nesmíte brát dějiny architektury, jak něco přesně daného, většinou je nepíší ani ti nejlepší experti, a je to vždy hodně subjektivní. A už vůbec k tomu není možné použít Google. Třeba já mám literaturu, která se prakticky dnes vůbec nedá sehnat, musel byste se tím doopravdy hodně zabývat.
Cihla je typické pro architektonické směry, které na území Česka vůbec nepronikly, nebo jen málo a působí zde cize. (Arts and Crafts – Francie a USA), jinak např. severní Německo.
Díky za podporu – přesně o tomhle píšu v tom komentu.
To by ale museli mínusáři zapojit mozek a zvednout zadek jinym směrem než lopata – hospoda – postel….
A Červený kostel na Čáře (Česká v Brně) je co? Ve Zlíně jste byl, vy kniho, která se nedá sehnat?
To jsou zbytečné invektivy. Českobratrský ev.chr. v Joštově ulici (tedy poblíž konce České) patří k určitému počtu evang. kotelů v ČR, ale ten počet není nijak významný do té míry, že by utvářel vzhled naší krajiny či měst Jen z pohledu na Joštovu ulici vidíte, že tento cihlový objekt ej mezi pětinásobně velkými budovami, které mají jinou fasádu a podobně v celém okolí. Tak ano Zlín je krásný, je tam použitá cihla, ale celé to město, se naprosto odlišuje od všeho ostatního v ČR, či -li působí cize, = výjimečně, nezaměnitelně.
Režná cihla nesouvisí se střední Evropou? Byl jste někdy v Ostravě?
Dokonce jsem tam i pár let bydlel. Tady jde o to, co převažuje. Jestliže v Bostonu, či Straslundu cihla převažuje, v Ostravě je sice cihla k vidění na mnoha stavbách, ale i ty stejně tvoří 2% tamní architektury, třeba: Evangelický Kristův kostel, Fifejdy, a jistě byste to doplnil ještě množstvím staveb z cihel v Ostravě, ale nejdůležitější katolické kostely, radnice, hlavní nám,. pěší zóna, cihly postrádají. Víte do Ostravy se to celkem hodí např. proto, že evangelický kostel je zařazený do vysoké uliční frontě, a je mimořádně zdařilý. Nechci tady rozebírat technické stavy z cihel, důl Anselm, jatka, etc. Ale… Číst vice »
Ostrava a Ostravsko je architektonicky ovlivněná stylem typickým pro celé Slezsko – cihlové kostely typické pro dnešní jižní Polsko a obecně industriální architekturou v dnešním českém i polském Slezsku – ta hranice tam několik set let nebyla – definitivně byla nakreslená kolem roku 1920 protože tehdy tudy vedla jediná železnice směrem na Slovensko – logiscky tedy toto území po kterém vedla bylo pro čerstvě vzniklou ČSR strategicky důležité a byla o něj několikadenní válka – díky tom s námi Polsko po celou dobu do 2. války nekamarádilo, naši chlapci toho zpátky zabrali mnohem víc – až za Skoczów směrem na… Číst vice »
No, je slezská Ostrava, a tak to jen vystřelím nějaké číslo 3/4 – 4/5 je moravská Ostrava, město bylo tak bohaté, že se současně stavěla velká čtvrt secesní, Rotschid stavěl i dvojdomky z cihel, stavěli tam architekti z Prahy, Vratislavi, Německa, Itálie, či-li klasicismus, funkcionalismus a končí to tzv. sorelou v Porubě. Ostrava ten vliv Slezska přerostla.
Sorela v Porubě je ale už poválečná socialistická architektura – jel jsem se na to přes celo republiku podívat a musím uznat že je to opravdu hezká dobová architektura, která si zaslouží zvýšenou péči a památkovou ochranu – jako reprezentanta toho nejlepšího ze své doby. Ty velmi masivní zdobené bytové domy jsou opravdu impozantní – udělalo to na mě dojem!
Stejně tak vedlejší Havířov a také Ostrov v Karlovarském kraji
Souhlas, to je jen další prvek, který tam ještě chyběl, je to jako vstup do metra v Bostonu.
„Chceme myslet i na maminky s dětmi a vytvořit zajímavé prostory, kam by mohly společně zamířit.“
A plánuje se něco i pro tatínky s dětmi?
A to ještě zapomněli na dědečky, babičky, tetičky, strýčky, pěstouny, chůvy a chůváky atd.
Žijeme v ženském světě, to jste ještě nepochopil, takže volné prostory se pronajmou aerobiku, lakovně nehtů, poradnámjak být krásná, ……….. solárku, ….a různým koučkám.
Pro tatínky s dětmi jsou tam především koleje s mašinkama. Aspoň já to tak cítím. 🙂
Přesně.
Jo tak coworkingový prostor a buzinec lounge – tak to bude určitě very kůl, když je to v ingliš hantýrce.
Souhlas. No je to fakt směšné, a ono to tam navíc ani nebude, prostě některým lidem to straší v hlavě, to je dnes normální. To je oblbování lidí. nic více.
,
To prznění češtiny je už doslova obludné. A co plaza? Oni tam nebudou mít žádného plaza, jako např. na Novodvorské? Jak se mohou obejít na hl.n. bez plaza? 🙂
Ten velký znak ČSR tam již je, nebo to je lidová tvořivost? Poněkud se míjí se záměrem přiblížit podobu době vzniku.
Tak samozřejmě, že pokud by cílem bylo vytvořit kulisu filmu z roku 1909, tak by to byla chyba ,ale jinak si myslím, že není třeba za každou cenu likvidovat výzdobu, která byla dotvořena řekněme deset let po zprovoznění té budovy.
ˇje to lidová tvořivost, vůbec by to tam nemělo být,
To stim státnim znakem mi příde podobný jako když se zaprvní repubiliky změnili původní císažské čekárny na na prezidentskou viz např. salonek na Masaryčce.
Jenom aby to časem nedopadlo jak podchod pod brněnským hl. n.
Značná část prostor zůstane nevyužita, a bude pomalu chátrat. Nádraží je nádraží, to jenom SŽ tvrdí, že nádrží jsou jakési všeobecně využitelné plochy k čemukoliv, ale je to nesmysl.
A když nádraží zůstane nádražím, tak ty nevyužité prostory chátrat budou nebo nebudou?
Není to všude stejné, viz nádraží Vítkovice, kde na úkor nádraží a pohodlí cestujících zřídili tělocvičnu V případě budovy hl. nádraží v Praze jde o to, že to, že je to nádraží asi tak z 20%, a zbytek je zhmotnění nadutosti a narcismu Fanty, které ovšem šlo na ruku situaci, že od roku 1861 je Praha řízena Čechy a chce se předvést některými významnými stavbami. Chtěl jsem tím naznačit, že to může být pro SŽ ekonomický propadák, protože tyto prostory nebudou tak přitažlivé k pronájmu jako si SŽ představuje. Ale vycházím také pragmaticky z toho, že objekt se prostě musel… Číst vice »
Nádhera ty vizualizace, kéž by se to povedlo.
kéž by ta vizualizace nikdy nespatřila světlo světa a v reálu se to udělalo opravdu pořádně…
Ty vizualizace vždycky vypadají lépe, než je to potom v reálu. I z nepovedené fotky lze v fotoshopu udělat hezkou.